Venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro v úterý prohlásil, že se vzdá svého úřadu, pokud nedělní parlamentní volby vyhraje opozice. Vítězství opozice v těchto volbách je ale nepravděpodobné, protože velká část opozičních stran hlasování bojkotuje jako nesvobodné.
„Nechávám svůj osud v rukou venezuelského lidu. Pokud opět vyhraje opozice v parlamentních volbách, odejdu z prezidentského paláce,“ prohlásil Maduro na volebním mítinku v Caracasu. „Pojďme volit s radostí, vzhůru k velkému vítězství příští neděli,“ dodal socialistický prezident.
Nyní osmapadesátiletý Maduro je prezidentem Venezuely od března 2013, kdy z funkce viceprezidenta převzal úřad po zemřelém Hugovi Chávezovi. V prezidentských volbách týž rok těsně vyhrál nad opozičním kandidátem Henriquem Caprilesem, v dalších volbách v roce 2018 vyhrál s převahou, protože velká část opozice volby bojkotovala jako nedemokratické.
Maduro vládne díky armádnímu velení
Opozicí ovládaný parlament ale Madurův prezidentský mandát v lednu 2019 neuznal a za prozatímní hlavu země prohlásil šéfa parlamentu Juana Guaidóa, jehož od té doby uznalo šest desítek zemí v čele s USA. Madura ale dál podporuje mimo jiné Rusko, Čína, Turecko nebo Írán a u moci se politik drží díky velení armády, které si udržuje na své straně uplácením i strachem z represí.
Poslední parlamentní volby ve Venezuele v prosinci 2015 vyhrála opozice, po dlouhé době, kdy parlament ovládala Chávezova a posléze Madurova strana. Ale ještě před zasedáním nového parlamentu nominovalo jeho staré složení do nejvyššího soudu země Madurovy zastánce.
Venezuela se několik let zmítá v ekonomické krizi
Nejvyšší soud pak blokoval činnost parlamentu a v roce 2017 prezident vytvořil takzvané Ústavodárné shromáždění, jež funguje de facto jako režimu nakloněný zákonodárný sbor. Podle analytiků se Maduro snaží podpořit účast v parlamentních volbách, aby jim dodal větší legitimitu. V pondělí místopředseda vládní strany Diosdado Cabello pohrozil voličům, že ti, kdo nepřijdou, nedostanou potravinové balíčky.
Venezuela je již několik let v hluboké ekonomické krizi a vláda takto supluje nedostatek potravin v obchodech. Nadcházející volby ve Venezuele zpochybnila i Organizace amerických států (OAS) a Evropská unie, která na ně odmítla vyslat pozorovatele. OAS Maduro nepozval, protože by podle něj „destabilizovala“ zemi.
Téměř třicet opozičních stran vyhlásilo bojkot voleb před několika měsíci poté, co členy ústřední volební komise jmenoval nejvyšší soud, ač podle ústavy to má být na parlamentu. Nejvyšší soud pak do vedení těchto stran dosadil stranické odpadlíky nakloněné režimu a spolustraníky viněné z korupce. Verdikt soudu znamená, že tyto strany jsou na volebních lístcích, ale s kandidáty navrženými vedením dosazeným soudem.
Guaidó minulý týden vyzval Venezuelany, aby k nedělním volbám nešli a místo toho se účastnili on-line referenda o setrvání Madura u moci, jež se koná od 5. do 12. prosince.
