V opozičním referendu hlasovalo víc Venezuelanů než v nedávných volbách

V referendu, které tento týden uspořádala venezuelská opozice jako protest proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura, hlasovalo téměř 6,5 milionu lidí. To je víc, než kolik jich přišlo minulou neděli k parlamentním volbám. Policie podle opozice při referendu zatkla několik lidí, zabavovala volební materiály a fotila si hlasující. Informoval o tom deník El Nacional, který připomněl, že opozice zatím nezveřejnila výsledky referenda, ani neuvedla, jaké budou její další kroky.

Hlasovat se mohlo od pondělí přes mobilní aplikaci a v sobotu osobně. Po sečtení 87 procent hlasů opozice v sobotu večer oznámila, že se referenda účastnilo celkem 6,46 milionu Venezuelanů, z toho 3,2 milionu prezenčně. Hlasů ze zahraničí přišlo na 845 tisíc. V posledních letech uprchlo do ciziny v důsledku hospodářské krize způsobené Madurovou vládou přes pět milionů lidí. Agentura AFP připomněla, že v opozičním referendu v roce 2017 byla účast vyšší než tento týden, tehdy hlasovalo na 7,6 milionu lidí.

Voliči v referendu odpovídali na tři otázky: zda si přejí konec uzurpování moci Madurem a svobodné parlamentní a prezidentské volby, zda odmítají volby z minulé neděle a zda chtějí mezinárodní spolupráci, která má zachránit demokracii, řešit humanitární krizi a ochránit venezuelský lid před zločiny proti lidskosti.

Maduro označil referendum z tohoto týdne za nelegitimní: „Nikdo si nemůže myslet, že hlasování přes internet má právní či ústavní platnost, má jen informační hodnotu.“

Opoziční předák Juan Guaidó výsledek komentoval: „Referendum přebije podvod, demokracie zabije diktaturu.“ Guaidó je předsedou dosavadního parlamentu, v němž má od předchozích voleb z roku 2015 většinu opozice a jehož činnost po celou dobu režim blokoval.

Loni v lednu se prohlásil prozatímním prezidentem, když parlament neuznal Madurův nový prezidentský mandát vzešlý z voleb z roku 2018. I ty velká část opozice bojkotovala jako nesvobodné. Od loňska Guaidóa uznalo venezuelským prezidentem na šedesát zemí, například Spojené státy. Madura dál podporuje mimo jiné Rusko, Čína nebo Írán.

„Volby“

K volbám minulou neděli přišlo podle režimních údajů 6,2 milionu lidí (30 procent voličů), podle odhadu opozice volilo jen asi 2,7 milionu lidí. Volby vyhrála se 70 procenty hlasů Madurova socialistická koalice, noví poslanci by se měli ujmout funkcí v lednu.

Velká část opozice parlamentní volby minulý týden bojkotovala jako nesvobodné. Neuznala je řada zemí, Organizace amerických států (OAS) ani Evropská unie.

Téměř 30 opozičních stran vyhlásilo letos v létě bojkot parlamentních voleb, když členy ústřední volební komise jmenoval nejvyšší soud, ač to podle ústavy měl udělat parlament. Do vedení těchto stran pak soud dosadil stranické odpadlíky nakloněné současné vládě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Venezuelu zasáhly další slabší otřesy. Záchranné práce pokračují

Hlavní město Venezuely Caracas a okolí zasáhly po ničivých zemětřeseních z minulé středy další slabší otřesy, píší agentury. Podle úřadů zatím nebyly hlášeny škody. Počet obětí předchozích dvou silných zemětřesení o síle 7,2 a 7,5 dosáhl nejméně 1719 lidí a dalších více než pět tisíc utrpělo zranění. Záchranáři téměř pět dní po zemětřesení vyprostili z trosek živého muže.
14:08Aktualizovánopřed 52 mminutami

Po střelbě na severu Německa je šest mrtvých. Motivem byly spory o dítě

Pět lidí zemřelo bezprostředně při střelbě ve městě Stade ve spolkové zemi Dolní Sasko na severu Německa, později v nemocnici zemřel další člověk. Podle německých médií došlo ke střelbě v zařízení pro mladistvé. Policie při zásahu zadržela dvě osoby, z nichž jedna je podezřelá ze střelby. Motivem střelce byly podle policie zřejmě rodinné spory.
14:01Aktualizovánopřed 55 mminutami

VideoPolsko kupuje tři švédské ponorky, chce zajistit bezpečnost Baltu

Polsko podpisem potvrdilo nákup tří švédských ponorek. Varšava tím dává najevo snahu o modernizaci vlastního námořnictva, které je zastaralé a závislé na sovětské technice. Chce tak zajistit bezpečnost Baltského moře. První z nových moderních plavidel by měla země obdržet nejdřív v roce 2030. Pro Varšavu jde o další krok k prvním moderním ponorkám za více než třicet let. Aktuálně má ve své flotile jediné plavidlo z roku 1986, které už ale neplní svou funkci. Trojice nových strojů A26 Blekinge by měla dorazit během pěti let. Švédská nabídka vyhrála i kvůli prohlubující se spolupráci obou zemí. V Polsku už nyní působí přes 700 švédských firem, které zaměstnávají až 110 tisíc lidí. Ve Švédsku se taky bude konat výcvik polských námořníků. Polsko dává na obranu nejvíce procent hrubého domácího produktu ze zemí NATO. V příštích měsících chce modernizovat i lodní infrastrukturu.
před 57 mminutami

VideoJižní Korea bude mohutně investovat do AI a polovodičů

Boom umělé inteligence zvyšuje poptávku po paměťových čipech. Jihokorejská vláda tak ve spolupráci se soukromými firmami oznámila ambiciózní plán na tři megaprojekty za 576 miliard dolarů. Země vybuduje nová výrobní centra, aby udržela konkurenceschopnost. Hlavními investory jsou společnosti Samsung Electronics a SK Hynix. Investice svědčí o snaze zajistit národní bezpečnost a udržet vedoucí postavení v oblasti právě paměťových čipů.
před 1 hhodinou

Ruské útoky na Dnipro a Záporoží zabily devět lidí, desítky jsou zraněny

Při ruském útoku na město Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny bylo zabito nejméně šest lidí. Informoval o tom v pondělí šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža. Další skoro tři desítky osob byly podle něj zraněny. V Záporoží při útoku na minibus Rusové zavraždili tři osoby. Na místě bylo několik zraněných, včetně jednoho dítěte. Útoky Rusů poté pokračovaly v Sumské oblasti nebo opět v Záporoží. BBC News mezitím upozornila na nesrovnalosti ve vyjádřeních ruského vládce Vladimira Putina.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

V Irsku podle podniků gangy prohledávají koše kvůli vratným obalům

Podle podniků v centru Dublinu patří mezi ty, kdo v koších hledají lahve a plechovky k recyklaci, organizované skupiny i zranitelní lidé. Dublinská městská rada uvedla, že úklid následků tohoto vybírání loni stál 500 tisíc eur (asi 12,5 milionu korun).
před 6 hhodinami

Počet knihkupectví v Litvě klesl za poslední dekádu téměř o čtyřicet procent

Nezávislá knihkupectví v litevských regionech mizí. Zákazníci stále častěji nakupují knihy on-line nebo ve velkých obchodních řetězcích, a malým prodejnám ve městech se tak čím dál hůř daří udržet provoz.
před 7 hhodinami

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech bylo zabito 36 civilistů a 160 dalších utrpělo zranění, píše AP.
03:18Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled