Nejméně jedenáct mrtvých a desítky zraněných si vyžádaly zásahy proti demonstrantům ve Venezuele, kde vypukly nepokoje kvůli podezření, že vládní režim manipuloval s výsledky prezidentských voleb. Informovala o tom agentura AFP. Zatčeno bylo 749 lidí, sdělil generální prokurátor Tarek William Saab. Opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních volbách. Vládou kontrolovaný volební orgán vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura.
Venezuelské nepokoje mají první oběti a stovky zatčených
Tisíce obyvatel Venezuely vyrazily v pondělí navečer protestovat proti tomu, že se podle nich Maduro snaží „ukrást volby“. Ve třech venezuelských městech protestující strhli sochy Huga Cháveze, napsal španělský server El País.
V noci podle organizace Foro Penal, která se zabývá vládní represí ve Venezuele, zemřel jeden demonstrant ve státě Yaracuy. Agentura Reuters informuje o dalších dvou mrtvých ve státech Táchira a Aragua.
Lidé na motorkách ucpali silnice, jiní si vzali venezuelské vlajky nebo si zakryli obličej šátky na ochranu před slzným plynem a vyrazili do ulic.
Události: Protesty ve Venezuele (zdroj: ČT24)
Většinu protestů podle deníku El Nacional v pondělí policie potlačila, použila při tom slzný plyn i gumové projektily.
Generální prokurátor Tarek Saab oznámil, že bylo zadrženo 749 „delikventů“ a že při protestech bylo zraněno 48 vojáků a policistů, o zraněných civilistech nehovořil. Jeden voják podle něj zemřel. Saab řekl, že zatčení budou obviněni z podněcování k nenávisti, omezování veřejných cest a kladení odporu úřadům a někteří také z terorismu.
Pohřešovaní studenti
Venezuelané uspořádali po celé zemi i demonstrace „cacerolazo“ – tradiční latinskoamerický protest, při němž lidé bouchají do hrnců nebo do pánví. „Nechci zlato, nechci CLAP (vládní program potravinové pomoci), chci, aby Nicolás (Maduro) odešel,“ skandovali demonstranti bouchající do hrnců.
Klíčovou roli podle analytiků bude mít v povolebním vývoji armáda. „Nedovolíme, aby se Venezuela vrátila do temna z let 2014, 2017 a 2019,“ uvedl ministr obrany Vladimir Padrino. V těchto letech ve Venezuele vypukly rozsáhlé protesty, jejichž potlačení stálo život desítky lidí.
Proti manipulacím u nedělních voleb protestovali také studenti státní univerzity pro bezpečnostní složky (UNES), z nichž někteří uvedli, že je rektor univerzity nutil volit Madura. V noci na úterý venezuelská nevládní organizace PROVEA oznámila, že nejméně 25 studentů této vysoké školy jejich rodiny pohřešují.
Nespokojenost s výsledkem voleb vyšli do ulic vyjádřit i venezuelští krajané, kteří žijí ve Španělsku. Celkově Venezuelu opustilo za dobu Madurovy vlády téměř osm milionů lidí.
Studio 6: Venezuelská opozice tvrdí, že vyhrála volby (zdroj: ČT24)
Rozhodnutí volební komise
Ústřední volební komise prohlásila Madura zvoleným prezidentem na třetí šestileté období, od roku 2025 do roku 2031. Podle komise získal Maduro po sečtení 80 procent okrsků 51 procent hlasů, kdežto González Urrutia 44 procent.
Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzáleze Urrutii. Oficiální výsledky tvrdí, že Gonzálezovi dalo hlas 2,4 milionu voličů a Madurovi 5,2 milionu.
„Míříme k demokracii, 25 let je dost. Je na čase, aby odešli,“ prohlásila podle agentury Reuters šéfka kampaně Machadové Magalli Medaová v narážce na čtvrtstoletí vlády levicových autoritářů zahájené Madurovým předchůdcem Chávezem.
Opozice tvrdí, že se chystá zveřejnit záznamy o hlasování z volebních místností a vyzvala své stoupence, aby se v úterý odpoledne místního času (večer středoevropského času) shromáždili k pokojným oslavám opozičního vítězství. Podle Reuters bylo však některým jejím pozorovatelům znemožněno záznamy pořídit a opozice nemá záznamy zdaleka kompletní.
Maduro v reakci na opoziční prohlášení uvedl, že režim ví, jak v podobné situaci postupovat a jak „porazit šiřitele násilí“. Již předtím obvinil opozici ze „lží a manipulací“. Předvolební průzkumy dávaly výrazný náskok až desítek procentních bodů opozičnímu kandidátovi.
Skupina opozičních představitelů, která kvůli obavám ze zatčení dlouhodobě pobývá na argentinském velvyslanectví v Caracasu, v pondělí večer uvedla, že se k nim snažily proniknout venezuelské bezpečnostní složky.
Reakce ve světě
K přezkoumání výsledků vyzvalo Caracas devět zemí Latinské Ameriky, které zároveň na středu svolaly zasedání rady Organizace amerických států (OAS), jež sdružuje tři desítky amerických zemí, včetně Spojených států.
„Je důležité, aby mezinárodní veřejnost žádala po Venezuele, aby prokázala, jak došla k údajnému výsledku 51 a 44 ve prospěch Madura, a aby nenechala vládu takovýmto způsobem zcela zmanipulovat demokratický proces. Bylo jasné, že to udělá, ale přeci jenom rozměr, jaký to dostalo, a to, že jsou jasné důkazy o falšování, to odlišuje od těch minulých let, kdy provedla něco podobného, ale nebylo to s takovým rozdílem,“ podotkl ekonom a bývalý ministr financí Ivan Pilip.
Připomněl, že zemi už opustilo asi sedm milionů lidí. I pro levicové prezidenty Brazílie a Kolumbie je současná situace příliš a obávají se další migrační vlny, takže podle Pilipa vyvíjejí tlak na Madura, aby ustoupil. Pilip se obává jakési „bělorusizace“ Venezuely. Bude podle něj záležet na tlaku mezinárodního společenství, výdrži opozice a také postoji armády.
Pilip: Mezinárodní společenství musí vyvinout tlak na Caracas (zdroj: ČT24)
Bílý dům uvedl, že má obavy, zda oznámený výsledek odráží vůli venezuelského lidu. Peru nařídilo venezuelským diplomatům opustit zemi a uruguayský ministr zahraničí prohlásil, že jeho země nikdy neuzná Madura za prezidenta.
Ke zveřejnění transparentních výsledků Venezuelu vyzvala i diplomacie EU a řada evropských zemí včetně Česka. Ke zveřejnění kompletních výsledků vyzvaly další země, jako je Německo, Španělsko či Brazílie.
Venezuela ohlásila, že stáhne svůj diplomatický personál ze sedmi zemí, které vyjádřily pochybnosti ohledně oficiálních výsledků voleb. Jde o Argentinu, Chile, Kostariku, Peru, Panamu, Dominikánskou republiku a Uruguay.
Venezuelská vláda současně tyto země vyzvala, aby své zástupce okamžitě stáhly z venezuelského území. Na argentinském velvyslanectví žije skupina venezuelských opozičních představitelů, kteří se tam uchýlili před venezuelskou policií.
Caracas také v pondělí oznámil, že od středy zastaví komerční lety do Panamy a Dominikánské republiky. Tyto země často využívají Venezuelané i občané jiných států pro cesty do Venezuely kvůli malému počtu přímých spojů do jihoamerické země.
Madurovi poblahopřál čínský prezident Si Ťin-pching. Kreml se domnívá, že by venezuelská opozice měla přijmout porážku a pogratulovat vítězi voleb, napsala agentura Reuters.