Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Za těžko uvěřitelný označili výsledek oznámený CNE chilský prezident Gabriel Boric a pochybnosti o něm vyjádřil i americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Venezuelské úřady označily Madura za vítěze voleb, opozice to odmítla uznat
Autoritářský režim ve Venezuele se dál drží u moci (zdroj: ČT24)
Ústřední volební komise (CNE), která je pod kontrolou Madurovy vlády, uvedla, že dosavadní vůdce získal 51 procent hlasů, zatímco González 44 procent. Čísla podle CNE vycházela z výsledků z 80 procent hlasovacích místností a odrážela „nezvratný trend“.
Výsledek oznámený CNE odmítla uznat opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Podle ní González získal 70 procent hlasů. „Venezuela má nového zvoleného prezidenta, a tím je Edmundo González Urrutia,“ sdělila.
Také exit polly, tedy průzkumy prováděné mezi voliči u hlasovacích místností, naznačovaly vítězství opozice. Dvě taková šetření podle agentury Reuters ukazovala, že opoziční kandidát získá na 65 procent hlasů. Také dřívější průzkumy předpovídaly vítězství Gonzálezovi. Podle zpravodajské společnosti BBC panovaly v zemi obavy ze zmanipulování výsledků, pakliže by vyznívaly nepříznivě pro Madura.
Maduro mluví o hackerském útoku, USA či Chile o oficiálních výsledcích pochybují
Maduro po oznámení částečných výsledků vystoupil před své podporovatele. Údajné vítězství označil za triumf národní nezávislosti a důstojnosti venezuelského lidu. Podle něj Venezuelu v noci na neděli „zasáhl masivní hackerský útok“, který narušil práci volebních úřadů. „A již víme, z jaké země přišel,“ tvrdí Maduro, aniž by daný stát jmenoval.
Americký ministr zahraničí Blinken po vystoupení zástupců CNE vyjádřil „vážnou obavu, že oznámené výsledky neodpovídají vůli a hlasům lidu ve Venezuele“. Chilský prezident Boric řekl, že výsledky jsou těžko uvěřitelné. „Požadujeme naprostou transparentnost sčítání a (volebního) procesu,“ napsal Boric na síti X.
Oznámení o výsledcích přišlo po několika hodinách nejasností o tom, zda vůbec hlasování ve všech okrscích skončilo. Volební místnosti se v neděli otevřely v 6:00 místního času a konec hlasování byl stanoven na 18:00 (půlnoc středoevropského času), pokud ale v tomto čase před místnostmi stále čekali voliči, musely podle zákona zůstat otevřené. To podle agentury AP na některých místech platilo i šest hodin po oficiálním konci hlasování.
Podle světových médií se u volebních místností v různých částech země tvořily dlouhé fronty. Některé se otevřely se zpožděním a proces podle AP či deníku The New York Times provázelo zastrašování voličů a pozorovatelů členy milic a jiných skupin.
Opoziční kandidát: Venezuela si zvolila změnu
Opoziční lídři apelovali na své stoupence, aby se v jednotlivých okrscích dožadovali záznamů o sečtených hlasech. „Opakujeme všem občanům, že mají právo se účastnit ověřování,“ připomněl před zveřejněním oficiálních výsledků González. Na sociální síti X dokonce vyhlásil, že Venezuela „si zvolila změnu“.
Na hlasování kromě nejvyšší volební rady dohlížel jen malý počet nezávislých pozorovatelů. Vzhledem k předvolebním průzkumům je podle španělského listu El País téměř vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez masivních podvodů.
„Nikdo ve Venezuele nevytvoří chaos,“ prohlásil v neděli 61letý Maduro, když zavítal do volební místnosti. Dodal, že uzná výsledky od CNE a zajistí, „aby byly uznány“. Podle BBC obavy ze zmanipulování přiživilo jeho dřívější prohlášení, že zvítězí „po dobrém nebo po zlém“.
Maduro v latinskoamerické zemi vládne od roku 2013, kdy umřel předchozí lídr z řad socialistické strany PSUV Hugo Chávez. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a kdysi se pyšnila nejvyspělejší ekonomikou v Latinské Americe, po Madurově nástupu do čela země se však dostala do stále se prohlubující krize. Propad hospodářství je hlavní příčinou masové emigrace ze země, ze které za posledních deset let odešlo skoro osm milionů lidí.
Původní opoziční kandidátce soud účast znemožnil
Předchozích prezidentských voleb v roce 2018 se hlavní strany opozice neúčastnily kvůli nesvobodným a neférovým podmínkám, ve kterých se konaly. Tentokrát nejdříve jako svou kandidátku vybrali opoziční voliči političku Maríu Corinu Machadovou, Madurem kontrolovaný nejvyšší soud jí ale kandidaturu znemožnil.
Opoziční blok Jednotná demokratická platforma (PUD) pak na poslední chvíli jako náhradníka vybral 74letého Gonzaleze, který nedělní hlasování označil za „den usmíření pro všechny Venezuelany“. Slíbil, že v případě svého zvolení udělá vše, co bude v jeho silách, aby přilákal zpět do země občany, kteří kvůli ekonomickému kolapsu uprchli.
Machadová zůstala v popředí kampaně a během volební noci vyzvala venezuelskou armádu, aby se postavila „na správnou stranu historie“. „Lidé Venezuely promluvili: Nechtějí Madura,“ prohlásila.
Opozice chce po letech chudoby a hyperinflace dosáhnout především zlepšení ekonomické situace. Ve svém programu slibuje také konec korupce veřejných činitelů a demokratizaci poměrů v zemi. Vládní úřady přičítají hospodářské problémy mimo jiné mezinárodním sankcím ze strany Spojených států a dalších západních zemí.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová volby komentovala tak, že vůle venezuelského lidu musí být respektována. „Mnohým výzvám navzdory budeme nadále usilovat o demokratičtější, více prosperující a bezpečnou budoucnost pro venezuelský lid,“ napsala na sociální síti X politička, která bude s největší pravděpodobností kandidátem Demokratické strany v listopadových prezidentských volbách v USA.