Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia. Pochybnosti o oznámeném výsledku vyjádřil americký ministr zahraničí Antony Blinken i řada představitelů latinskoamerických zemí, Madurovi naopak poblahopřály například Kuba či Írán.
Venezuelské úřady označily Madura za vítěze voleb, opozice to odmítá
Události: Venezuelské úřady přiřkly volební vítězství autoritáři Madurovi (zdroj: ČT24)
Ústřední volební komise (CNE), která je pod kontrolou Madurovy vlády, uvedla, že dosavadní vůdce získal 51 procent hlasů, zatímco González 44 procent. Čísla podle CNE vycházela z výsledků z osmdesáti procent hlasovacích místností a odrážela „nezvratný trend“.
Výsledek oznámený CNE odmítla uznat opoziční vůdkyně María Corina Machadová. Podle ní González získal 70 procent hlasů a ukazují to údaje ze sčítání, ke kterým má opozice přístup. „Venezuela má nového zvoleného prezidenta. Tím je Edmundo González Urrutia,“ uvedla. „Tady byla porušena veškerá pravidla,“ sdělil k průběhu voleb González, který však zatím zároveň odmítl vyzvat své příznivce, aby vyšli do ulic.
Venezuelské úřady vyhlásily vítězem voleb Madura, opozice to neuznala (zdroj: ČT24)
Také exit polly, tedy průzkumy prováděné mezi voliči u hlasovacích místností, naznačovaly vítězství opozice. Dvě taková šetření podle agentury Reuters ukazovala, že opoziční kandidát získá na 65 procent hlasů. Také dřívější průzkumy předpovídaly vítězství Gonzálezovi. Podle zpravodajské společnosti BBC panovaly v zemi obavy ze zmanipulování výsledků, pakliže by vyznívaly nepříznivě pro Madura.
Maduro po oznámení částečných výsledků vystoupil před své podporovatele. Údajné vítězství označil za triumf národní nezávislosti a důstojnosti venezuelského lidu. Podle něj Venezuelu v noci na neděli „zasáhl masivní hackerský útok“, který narušil práci volebních úřadů. „A již víme, z jaké země přišel,“ tvrdí Maduro, aniž by daný stát jmenoval.
USA či Chile o oficiálních výsledcích pochybují, Kuba či Írán Madurovi gratulují
Americký ministr zahraničí Blinken po vystoupení zástupců CNE vyjádřil „vážnou obavu, že oznámené výsledky neodpovídají vůli a hlasům lidu ve Venezuele“. Chilský prezident Boric řekl, že výsledky jsou těžko uvěřitelné. „Požadujeme naprostou transparentnost sčítání a (volebního) procesu,“ napsal Boric na síti X.
„Vlády Argentiny, Kostariky, Ekvádoru, Guatemaly, Panamy, Paraguaye, Peru, Dominikánské republiky a Uruguaye vyjadřují hluboké znepokojení kvůli vývoji prezidentských voleb ve Venezuele a žádají kompletní přezkoumání výsledků za přítomnosti nezávislých volebních pozorovatelů,“ apelovaly země Latinské Ameriky ve společném prohlášení.
Největší latinskoamerická země, Brazílie, prostřednictvím ministerstva zahraničí uvedla, že jen zveřejnění podrobných výsledků může zajistit „transparentnost a legitimitu“. K transparentnosti a včasnému zveřejnění volebních výsledků vyzval také generální tajemník OSN António Guterres. Jeho mluvčí Stephane Dujarric prohlásil, že všechny volební spory by se měly řešit pokojně a volební úřady by měly jednat nezávisle.
EU a některé další země venezuelské úřady vyzvaly, aby zajistily transparentnost při sčítání hlasů. „Je zásadní zaručit naprostou transparentnost volebního procesu včetně detailního součtu hlasů a přístupu k protokolům z okrsků,“ zdůraznil na síti X šéf unijní diplomacie Josep Borrell. „To, co očekáváme, je naprostá transparentnost,“ přidal se španělský ministr zahraničí José Manuel Albares. K nezávislému auditu volebních výsledků, který by rozptýlil pochybnosti, vyzval i kolumbijský ministr zahraničí Luis Gilberto Murillo.
Madurovi naopak už pogratulovali hlavní spojenci současné venezuelské vlády – Kuba, Nikaragua, Írán, Bolívie či Honduras. „Lid promluvil a revoluce zvítězila,“ prohlásil kubánský vůdce Miguel Díaz-Canel. Autoritářskému vůdci gratulovala i Čína, která s Caracasem rovněž udržuje úzké vztahy. Kreml uvedl, že jeho šéf Vladimir Putin chce nadále spolupracovat s Venezuelou v čele s Madurem.
Maduro dříve prohlásil, že zvítězí „po dobrém nebo po zlém“
Oznámení o výsledcích přišlo po několika hodinách nejasností o tom, zda vůbec hlasování ve všech okrscích skončilo. Volební místnosti se v neděli otevřely v 6:00 místního času a konec hlasování byl stanoven na 18:00 (půlnoc středoevropského času), pokud ale v tomto čase před místnostmi stále čekali voliči, musely podle zákona zůstat otevřené. To podle agentury AP na některých místech platilo i šest hodin po oficiálním konci hlasování.
Podle světových médií se u volebních místností v různých částech země tvořily dlouhé fronty. Některé se otevřely se zpožděním a proces podle AP či deníku The New York Times provázelo zastrašování voličů a pozorovatelů členy milic a jiných skupin.
Opoziční lídři apelovali na své stoupence, aby se v jednotlivých okrscích dožadovali záznamů o sečtených hlasech. „Opakujeme všem občanům, že mají právo se účastnit ověřování,“ připomněl před zveřejněním oficiálních výsledků González. Na sociální síti X vyhlásil, že Venezuela „si zvolila změnu“.
Na hlasování kromě nejvyšší volební rady dohlížel jen malý počet nezávislých pozorovatelů. Vzhledem k předvolebním průzkumům je podle španělského listu El País téměř vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez masivních podvodů.
„Nikdo ve Venezuele nevytvoří chaos,“ prohlásil v neděli 61letý Maduro, když zavítal do volební místnosti. Dodal, že uzná výsledky od CNE a zajistí, „aby byly uznány“. Podle BBC obavy ze zmanipulování přiživilo jeho dřívější prohlášení, že zvítězí „po dobrém nebo po zlém“.
Původní opoziční kandidátce soud účast znemožnil
Maduro v latinskoamerické zemi vládne od roku 2013, kdy umřel předchozí lídr z řad socialistické strany PSUV Hugo Chávez. Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě a kdysi se pyšnila nejvyspělejší ekonomikou v Latinské Americe, po Madurově nástupu do čela země se však dostala do stále se prohlubující krize. Propad hospodářství je hlavní příčinou masové emigrace ze země, ze které za posledních deset let odešlo skoro osm milionů lidí.
Předchozích prezidentských voleb v roce 2018 se hlavní strany opozice neúčastnily kvůli nesvobodným a neférovým podmínkám, ve kterých se konaly. Tentokrát nejdříve jako svou kandidátku vybrali opoziční voliči političku Maríu Corinu Machadovou, Madurem kontrolovaný nejvyšší soud jí ale kandidaturu znemožnil.
Opoziční blok Jednotná demokratická platforma (PUD) pak na poslední chvíli jako náhradníka vybral 74letého Gonzaleze, který nedělní hlasování označil za „den usmíření pro všechny Venezuelany“. Slíbil, že v případě svého zvolení udělá vše, co bude v jeho silách, aby přilákal zpět do země občany, kteří kvůli ekonomickému kolapsu uprchli.
Machadová zůstala v popředí kampaně a během volební noci vyzvala venezuelskou armádu, aby se postavila „na správnou stranu historie“. „Lidé Venezuely promluvili: Nechtějí Madura,“ prohlásila.
Opozice chce po letech chudoby a hyperinflace dosáhnout především zlepšení ekonomické situace. Ve svém programu slibuje také konec korupce veřejných činitelů a demokratizaci poměrů v zemi. Vládní úřady přičítají hospodářské problémy mimo jiné mezinárodním sankcím ze strany Spojených států a dalších západních zemí.
Odborníci zdůrazňují roli armády
Expert ze Střediska ibero-amerických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Lukáš Perutka současný povolební vývoj ve Venezuele očekával. „Už během kampaně Maduro velmi vyostřil svou rétoriku, která dávala tušit, jak to asi dopadne,“ uvedl ve vysílání ČT24. Odborník vysvětlil, že dalším indikátorem zmanipulovaných voleb bylo, že autoritářský vůdce před volbami nedal velké obnosy peněz na sociální programy.
Odborník Lukáš Perutka ze Střediska ibero-amerických studií o volbách ve Venezuele (zdroj: ČT24)
Perutka předpovídá, že nyní bude velmi důležitá role armády nebo bezpečnostních složek. „Ty už jednou Madura podržely během prezidentské krize v roce 2019,“ připomněl znalec s tím, že venezuelská armáda je „hermeticky uzavřený organismus“, o kterém nemáme mnoho informací. Podle Perutky však neexistují indicie, které by naznačovaly, že armáda by se snažila tamní autoritářský režim potopit. Maduro se tak podle něj pravděpodobně udrží u moci.
Podle spolupracovnice ČT Kristiny Marie Kubcové by den po volbách mohl být rozhodující. Podle ní nyní záleží na tom, jestli Venezuelci vyrazí do ulic demonstrovat. „Je možné, že budou mít strach, protože za posledních deset let podle mezinárodních organizací zemřely při demonstracích asi tři stovky lidí,“ připomněla.
Kristina Marie Kubcová o povolební situaci ve Venezuele (zdroj: ČT24)
Masová emigrace ze země je nyní podle ní velmi pravděpodobná. Přestože Venezuela je ve své podstatě, díky obrovským zásobám ropy, velmi bohatá, žije podle Kubcové šestadevadesát procent obyvatel na nebo pod hranicí chudoby. „Zároveň za posledních několik let odtamtud odešlo sedm až osm milionů lidí,“ řekla Kubcová s tím, že jde o jednu z největších sociálních krizí v moderních dějinách. „Tolik lidí obvykle odchází kvůli ozbrojeným konfliktům, ale ne kvůli tak těžké sociální situaci,“ dodala.