Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.
Maduro vyřadil opoziční kandidátku, přesto může přijít o moc nad Venezuelou
Horizont: Venezuelu čekají zásadní prezidentské volby (zdroj: ČT24)
Kandidátem opozičního bloku PUD se místo vítězky primárek Maríi Coriny Machadové stal o generaci starší Edmundo González. Charismatické političce totiž režim účast ve volbách zakázal. Machadová se umlčet nenechala a na volebních setkáních své příznivce vyzývá k setrvání ve volebních místnostech celý den – aby lidé přispěli k hlídání regulérnosti hlasování. „Proto musí být všichni aktivní hned od rána. Položím vám otázku: Kdo obhajuje váš hlas? My!“ apelovala šestapadesátiletá politička.
Podle Madura se tentokrát věci mění. Pod tlakem amerických i evropských sankcí se zavázal konat svobodné volby. A jakkoliv se o nich tak mluvit zatím nedá, protože kromě zákazu kandidatury pro Machadovou zatýkaly bezpečnostní složky také řadu aktivistů a politiků, věří si opozice na úspěch a po čtvrtstoletí na možnou změnu socialistických poměrů.
Pozici Madura, kterého za prezidenta neuznávají USA a řada dalších zemí, výrazně oslabují ekonomické problémy a vysoká inflace. Propad hospodářství je také hlavní příčinou masové emigrace, kterou si raději zvolila více než čtvrtina Venezuelanů. Těm režim i přes tvrdou kritiku znemožnil širší účast ve volbách.
V uplynulých letech se navíc životní podmínky velké části obyvatel ještě výrazně zhoršily. Venezuela přitom v minulosti patřila k nejvíce prosperujícím zemím v Latinské Americe.
Madurovi socialisté kontrolují parlament i justici. Sám autoritářský vůdce zachovává ostrou rétoriku, kterou před volbami ještě přitvrdil. Například tvrdí, že opozice, kterou se nebojí označit za fašisty, rozpoutá krveprolití. Ta se naopak snaží o uklidnění a povzbuzení obyvatelstva, aby se nebálo hlasovat. „V neděli pošlete účet fašistům, extrémní pravici. Dejme jim výprask, aby se už nikdy neprobrali,“ povzbuzoval své příznivce Maduro.
Hlavním volebním tématem je ekonomika
Podle posledních průzkumů má González náskok několika desítek procentních bodů nad Madurem a mohl by dostat padesát až šedesát procent hlasů. Podle deníku El País je tak skoro vyloučené, že by Maduro mohl uspět bez rozsáhlých volebních podvodů.
Na prezidenta celkem kandiduje deset lidí, šanci na úspěch ale mají podle analytiků jen současný vládce a kandidát opoziční platformy PUD.
Bývalý diplomat a velvyslanec González se profiluje jako muž dialogu a v rozhovoru pro stanici CNN řekl, že je připravený jednat s vládními představiteli, pokud by byl zvolen prezidentem. „Ve velmi mnoha případech není možné vyřešit konflikty jinak než skrze jednání a dialog,“ uvedl.
Napětí roste
Před volbami se podle agentur a tisku zvýšilo napětí v zemi. Maduro prohlašoval, že Venezuelci budou v neděli rozhodovat mezi mírem a válkou, tvrdil také, že se ekonomická situace stabilizovala a jen on dokáže zaručit stabilitu a harmonii.
Na zlepšení a stabilizaci ekonomiky cílí i opozice. Ve svém programu slibuje také konec korupce veřejných činitelů a demokratizaci poměrů v zemi. Vládní úřady přičítají hospodářské problémy mimo jiné mezinárodním sankcím ze strany Spojených států a dalších západních zemí.
Na volby bude dohlížet mnoho zahraničních pozorovatelů
Podle analytiků je stále otázkou, jak se vládní blok zachová v případě vítězství opozice. Vláda má pod kontrolou centrální volební úřad CNE, který volební proces řídí. Podle deníku El País však bude klíčový postoj armády.
Ministr obrany Vladimir Padrino López avizoval, že armáda uzná výsledky vyhlášené CNE. Opozice již dala najevo, že je odhodlána protestovat v případě podvodů. „Uděláme, co je nutné udělat, abychom dosáhli dodržení (volebních) výsledků,“ řekl stanici CNN González.
Na regulérnost hlasování budou dohlížet stovky pozorovatelů ze zahraničí. Mise EU však chybí – režim ji nepozval kvůli uvaleným sankcím, za což si od členů opozice vysloužil silnou kritiku.
„(Vzkazujeme) panu Madurovi, že ho sledujeme, pozorně sledujeme. Musí to být svobodné a spravedlivé volby, bez represí, bez zastrašování voličů. A také, bez ohledu na to, kdo vyhraje, očekáváme, že vítěz bude pokračovat v péči o demokratické instituce ve Venezuele,“ varoval bezpečnostní mluvčí Bílého domu John Kirby.
Mandát nově zvoleného prezidenta začne 10. ledna, což vytváří prostor pro jednání mezi vládou a opozicí. Současný vládní blok má však většinu v parlamentu, jelikož opozice poslední volby bojkotovala jako nesvobodné.
Svůj hlas může v neděli odevzdat až jednadvacet milionů Venezuelanů.
Režim zabránil příletu exprezidentů
Panamský prezident José Raúl Mulino podle agentur oznámil, že Venezuela zabránila přicestovat skupině bývalých latinskoamerických prezidentů, kteří chtěli v zemi pozorovat průběh nedělních prezidentských voleb. Exprezidenti patří ke skupině Svoboda a demokracie, která je kritická k Madurovi.
Mulino na síti X uvedl, že letadlo společnosti Copa Airlines, které mělo odletět z Panamy, nedostalo povolení pro let ve venezuelském vzdušném prostoru. Podle agentury AFP byli na palubě letadla panamská exprezidentka Mireya Moscosová a také bývalí prezidenti Kostariky Miguel Ángel Rodríguez, Bolívie Jorge Quiroga a Mexika Vicente Fox. Venezuelské úřady po bývalých prezidentech chtěly, aby z letadla vystoupili, delegace to ale odmítla.