Edmundo González

Odstranění venezuelského vládce Nicoláse Madura americkými silami neznamená automatický pád chavistického autoritářského režimu, upozorňují experti. V Caracasu zůstávají klíčové osoby režimu jako prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová, šéf obrany Vladimir Padrino López, a především ministr vnitra Diosdado Cabello. Rozhodující hlas v otázce toho, zda režim udrží kontinuitu, nebo se otevře prostor pro změnu, má také armáda.

Po sobotním zajetí venezuelského vládce Nicoláse Madura americký prezident Donald Trump oznámil, že USA budou zemi „řídit“. Hovořil o spolupráci s nově jmenovanou venezuelskou prezidentkou Delcy Rodríguezovou, zatímco veřejně zpochybnil schopnost opoziční lídryně Maríe Coriny Machadové vést zemi. Podle řady expertů není jasné, jak by americké „řízení“ v praxi vypadalo. Zatím se navíc zdá, že Trumpova administrativa s venezuelskou opozicí nepočítá.

USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Při demonstracích ve Venezuele, které začaly minulý týden v pondělí, den po prezidentských volbách, zemřelo už čtyřiadvacet lidí. Informovala o tom v noci na středu venezuelská nevládní organizace Provea. Účastníci demonstrací protestují proti podle nich zmanipulovaným výsledkům voleb, které oznámila ústřední volební komise. Podle ní zvítězil opět autoritářský prezident Nicolás Maduro, opozice ale na základě dat získaných z většiny volebních místností tvrdí, že jasně vyhrál její kandidát. Podle tamního ministra obrany Vladimira Padrina zůstává venezuelská armáda věrná Madurovi.

Venezuelu v neděli čekají klíčové prezidentské volby, které se tentokrát i díky tlaku mezinárodních sankcí konají s účastí opozice. O třetí prezidentský mandát usiluje současný autoritář Nicolás Maduro, který se stal hlavou státu v roce 2013 po smrti Huga Cháveze. Velkou šanci má podle průzkumů kandidát opozičního bloku Jednotná demokratická platforma (PUD) Edmundo González Urrutia. Ten nahradil vítězku primárek Maríu Corinu Machadovou, které režim účast ve volbách zakázal. Kvůli výraznému hospodářskému propadu za Madurovy vlády odešlo ze země, jejíž ropné zásoby jsou jedny z největších na světě, téměř osm milionů lidí.

Snaha obnovit přímý dialog se Spojenými státy na straně jedné a ruské lodě kotvící v přístavu nedaleko Caracasu na straně druhé. Venezuela a její autoritářský prezident se připravují na volby, které proběhnou na konci července. Prezident Nicolás Maduro, který se uchází o třetí zvolení, ale vítězství nemá jisté. Nemalé šance dávají průzkumy lídrovi opozice. Tu ale venezuelský režim dosud vždy dokázal potlačit.