USA očekávají od zbývajících představitelů vlády v Caracasu zásadní změny. Kohokoliv, s kým budou Spojené státy jednat, budou posuzovat podle toho, zda jejich podmínky dokáže splnit, uvedl americký ministr zahraničí Marco Rubio v rozhovoru s televizí CBS. Mimo jiné je podle něj mezi požadavky odchod kolumbijských ozbrojených skupin ze země nebo ukončení vazeb na libanonský Hizballáh.
Americký ministr zahraničí s televizí hovořil den poté, co příslušníci amerických speciálních sil po překvapivém útoku zajali a ze země odvezli prezidenta Nicoláse Madura i s jeho ženou. Nyní jsou ve věznici v USA, kde čelí obviněním z drogových deliktů.
Rubio potvrdil, že v sobotu hovořil s Delcy Rodríguezovou, dosavadní Madurovou zástupkyní, která po jeho zadržení převzala moc v Caracasu. Detaily rozhovoru však nesdělil. „Uděláme si hodnocení na základě toho, co budou dělat dál,“ řekl.
Prezident USA Donald Trump v rozhovoru pro The Atlantic uvedl, že pokud Rodríguezová „neudělá, co je správné“, může zaplatit vyšší cenu než Maduro. Prezident dal podle časopisu jasně najevo, že ze strany Rodríguezové nebude tolerovat to, co označil za vzdorovité odmítnutí ozbrojené americké intervence, která vedla k Madurovu zadržení.
Ministr zahraničí odmítl blíže popsat, jak by USA mohly Venezuelu „řídit“, jak prezident Donald Trump naznačil před novináři v sobotu. Zdůraznil, že Washington bude postupovat pragmaticky podle vývoje situace.
Rubio uvedl, že USA nyní uplatňují vliv především prostřednictvím námořního embarga na vývoz venezuelské ropy. Trump si podle ministra ponechává volnost k dalším krokům, pokud by to považoval za nutné.
Žádné bratříčkování s Íránem „v našem regionu“, říká Rubio
Mezi konkrétní požadavky USA patří, aby byl venezuelský ropný sektor „řízen ve prospěch lidu“, dále zastavení obchodu s drogami a omezení působení gangů. Washington rovněž žádá odchod kolumbijských ozbrojených skupin FARC a ELN. „Už se nesmí bratříčkovat s Hizballáhem a Íránem v našem vlastním regionu,“ dodal Rubio.
Americká administrativa zároveň tlumí očekávání rychlého přechodu k demokracii. Trump už v sobotu vyloučil okamžitou podporu opozičních lídrů Maríe Coriny Machadoové či Edmunda Gonzáleze jako nových vůdců země.
Rubio uvedl, že k oběma chová obdiv, zároveň ale zdůraznil potřebu být realistický. „Nemůžeme očekávat, že 24 hodin po zatčení Madura bude zítra vypsán termín voleb,“ řekl. „Očekáváme, že se to posune tímto směrem. Myslíme si, že je to v našem národním zájmu a upřímně řečeno i v zájmu obyvatel Venezuely,“ dodal Rubio.
Venezuela si zvolila Gonzáleze, řekla Machadová
Machadová v sobotu uvedla, že Venezuelané předloni zvolili za prezidenta Edmunda Gonzáleze. Podle ní by se tak měl „okamžitě ujmout svého ústavního mandátu a být uznán jako vrchní velitel ozbrojených sil ze strany všech důstojníků a vojáků“.
Předloňské prezidentské volby ve Venezuele podle čtyřčlenného expertního panelu OSN postrádaly základní transparentnost a integritu. Ústřední volební komise podle panelu porušila místní pravidla a vyhlásila Madura vítězem, aniž by byly sečteny výsledky z každé z třiceti tisíc volebních místností v zemi. To podle ní nemá v současných demokratických volbách obdoby.
Podle výpočtu agentury AP na základě údajů ze zhruba osmdesáti procent volebních místnost v prezidentských volbách v roce 2024 zvítězil opoziční kandidát Edmundo González Urrutia, který dostal 6,9 milionu hlasů. Také opozice s odvoláním na zápisy z více než osmdesáti procent volebních místností tvrdí, že zvítězil se 67 procenty hlasů González.
