Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.
„Právě jsme, během posledních několika minut, doslova sestřelili loď, loď převážející drogy, spoustu drog,“ oznámil Trump úder na venezuelskou loď v Karibském moři, při kterém 3. září zemřelo jedenáct lidí. Podle Washingtonu byla loď napojená na gang Tren de Aragua.
Američtí představitelé den po útoku avizovali, že vojenské operace proti venezuelským kartelům budou pokračovat, upozornila agentura Reuters.
„Máme nasazené prostředky ve vzduchu, na vodě i na lodích, protože tohle je pro nás smrtelně vážná mise – a neskončí jen tímto útokem,“ sdělil v pořadu FOX & Friends americký ministr obrany Pete Hegseth. Podobně hovořil i šéf americké diplomacie Marco Rubio při návštěvě Mexika. Podle něj totiž zadržování lodí nefunguje.
Pentagon ale zatím neposkytl podrobnosti o útoku, jehož záběry Trump zveřejnil na síti Truth Social. Podle agenturních zpráv bylo plavidlo pravděpodobně zasaženo útočným vrtulníkem nebo dronem Reaper.
V Karibském moři, poblíž venezuelských teritoriálních vod, se podle zdrojů Reuters v současnosti nacházejí americké torpédoborce USS Gravely, USS Jason Dunham a USS Sampson, na jejichž palubách slouží celkem asi čtyři tisíce námořníků a mariňáků. Oficiálním cílem jejich nasazení je dle Bílého domu boj proti jihoamerickým pašerákům drog.
Bílý dům mohl porušit mezinárodní právo
Kromě detailů útoku zůstávají nejasné také právní základy operace. Podle expertů oslovených BBC mohly totiž USA porušit mezinárodní právo, jak v oblasti lidských práv, tak v oblasti námořního práva. Bílý dům sice nepodepsal Úmluvu OSN o mořském právu, právní poradci americké armády však uvedli, že by se mělo „jednat v souladu s jejími ustanoveními“.
Úmluva mimo jiné zakazuje zasahovat do plavidel v mezinárodních vodách, s výjimkou takzvaného „horkého pronásledování“, kdy loď uniká z teritoriálních vod na volné moře. „K zastavení lodě lze použít sílu, ale obecně by se mělo jednat o prostředky, které nejsou smrtící,“ řekl v rozhovoru pro BBC profesor Luke Moffett z Queen’s University v Belfastu.
Odborníci rovněž zpochybňují, zda zabití údajných členů gangu bylo legitimní. Podle článku 2(4) Charty OSN totiž mohou státy použít sílu pouze v případě napadení nebo sebeobrany. Trump sice označil Tren de Aragua za „narkoteroristy“ a za součást neregulérní války proti USA, jak ale podotkl profesor Michael Becker z Trinity College v Dublinu pro BBC, „to, že američtí činitelé popisují osoby zabité při útoku jako narkoteroristy, z nich nedělá legitimní vojenské cíle; USA nejsou ve válečném konfliktu ani s Venezuelou, ani s kriminální organizací Tren de Aragua“.
Video vyrobila AI, zní z Caracasu
Den po útoku ministr obrany Hegseth v rozhovoru pro Fox News uvedl, že operace měla vyslat jasný signál venezuelskému vůdci. „Jediný, kdo by se měl obávat, je Nicolás Maduro, který je fakticky kmotrem narkostátu,“ sdělil. Samotnou operaci pak přirovnal k americkým útokům na íránská jaderná zařízení a cíle hútíů v Jemenu.
Maduro na americké údery zatím nereagoval. Jeho ministr komunikací Freddy Ñáñez však podle BBC naznačil, že záběry zveřejněné Bílým domem mohly být vytvořeny pomocí umělé inteligence (AI). Podle něj voda ve videu „působí velmi stylizovaně a nepřirozeně“.
BBC Verify ale záběry analyzovala pomocí softwaru SynthID od Googlu, který je určen pro detekci AI, a nenašla žádný důkaz, že by šlo o podvrh.
Proměny amerického přístupu
Bílý dům sice Madura neuznává za legitimního prezidenta a Washington v minulosti na jihoamerickou zemi uvalil řadu sankcí, současně ale Trumpova vláda s Caracasem v roce 2025 jednala.
V červenci například oba státy dojednaly propuštění deseti Američanů zadržovaných ve Venezuele a osmi desítek venezuelských politických vězňů výměnou za repatriaci přibližně 250 venezuelských migrantů, kteří byli letos Spojenými státy deportovaní do Salvadoru.
Krátce po této výměně také Trumpova administrativa znovu povolila americké firmě Chevron těžit venezuelskou ropu.
Odměna padesát milionů
Přesto na začátku srpna Bílý dům zvýšil odměnu za informace vedoucí k dopadení venezuelského autoritáře na 50 milionů dolarů (téměř 1,1 miliardy korun). Ministryně spravedlnosti Pam Bondiová to zdůvodnila tvrzením, že Maduro spolupracuje s mezinárodními zločineckými sítěmi a profituje z obchodu s drogami.
„Je jedním z největších obchodníků s drogami na světě a hrozbou pro naši národní bezpečnost,“ uvedla politička. Podle ní má Maduro vazby nejen na gang Tren de Aragua, ale také na mexický kartel Sinaloa (Cartel de Sinaloa).
Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová však tato obvinění odmítla s tím, že její vláda nemá žádné důkazy o jakémkoli napojení Madura na tento kartel.
Navýšení odměny za dopadení Madura tak patří do širší snahy Trumpova druhého mandátu o potírání mezinárodních drogových sítí. Krátce po lednovém návratu do Bílého domu prezident označil osm kartelů za „zahraniční teroristické organizace“.
Vedle kartelu ze Sinaloy a Tren de Aragua se na seznam dostalo pět mexických skupin. Jedná se o Kartel zálivu (Cártel del Golfo), Kartel Nové generace z Jalisca (CJNG), Spojené kartely (Carteles Unidos), Novou michoacánskou rodinu (La Nueva Familia Michoacana) a Kartel severovýchodu (Cártel del Noreste). Na seznam byl zapsán také salvadorský gang Mara Salvatrucha (MS-13), který původně vznikl v Kalifornii.
Existuje Cartel de los Soles?
Vedle zmiňovaných kartelů byl na seznam v červenci připsán i takzvaný Kartel sluncí (Cartel de los Soles). Podle Washingtonu s ním venezuelský vládce spolupracuje. Caracas tato obvinění opakovaně popírá.
Podle analytiků však tato skupina neexistuje v podobě klasického kartelu. „Výzkumy prokázaly, že se nejedná o kartel v pravém slova smyslu,“ uvedl server France 24. Spíše se má jednat o neformální síť jednotlivých, často soupeřících drogových struktur uvnitř venezuelského státu. Některé osoby spjaté s režimem sice údajně mají vazby na pašování drog, nejsou však organizovány do jedné hierarchické skupiny.
Výzkumná platforma InSight Crime označuje Cartel de los Soles za konglomerát „temných skupin“ uvnitř venezuelské armády. Ty mají být zapojeny do široké škály ilegálních aktivit od pašování benzinu přes ilegální těžbu až po obchod s drogami. Vojenští funkcionáři se přitom zřejmě přímo nepodílí na přepravě drog. Využívat mají spíše svého postavení k ochraně pašeráků, zajištění bezproblémového průchodu zásilek a k udržení loajality nižších složek armády.
Podle analytiků z InSight Crime decentralizovaná povaha této sítě znamená, že odstranění osob na vysokých postech nezmění fungování systému jako celku. Snahy USA o zničení struktury proto mohou mít spíše symbolický charakter. „Ve skutečnosti tento systém není řízen ideologií, nýbrž pragmatismem a ziskem,“ píše InSight Crime.
Maduro si totiž, podobně jako jeho předchůdce Chávez, podle expertů získává loajalitu armády tím, že jejím členům, od řadových vojáků až po generály, umožňuje podílet se na kriminálních aktivitách. Obchod s drogami, které z Venezuely směřují na mezinárodní trhy, tak sice přispívá k udržení autoritářského režimu, jeho hlavním cílem je však zisk, nikoli destabilizace cílových zemí.
- Nicolás Maduro je hlavou Venezuely od roku 2013, kdy vystřídal dlouholetého prezidenta Huga Cháveze. U moci se drží díky nesvobodným volbám, pronásledování svých odpůrců a také díky podpoře armády, kterou si zavázal finančními a materiálními výhodami. Jeho vláda je považována za autoritářskou.
- Maduro a vládní strana PSUV (Sjednocená socialistická strana Venezuely) ovládají klíčové státní instituce, včetně Nejvyššího soudu a volební rady, což zajišťuje jejich politickou dominanci.
- Letos v lednu začal Madurův třetí mandát, který stejně jako ten předchozí zpochybňuje místní opozice i řada zemí včetně USA. Prezidentské volby v roce 2024 podle nich vyhrál opoziční politik Edmundo González, který pak před represemi utekl do Španělska. Opoziční lídryně Maria Corina Machadová, které režim zakázal kandidovat, se ukrývá na neznámém místě.
- Opozice dokládá výhru v prezidentských volbách záznamy výsledků z více než osmdesáti procent volebních místností, zatímco ústřední volební komise označila za vítěze Madura, aniž by dosud zveřejnila úplné výsledky.
- Washington na venezuelského vůdce a desítky činitelů jeho režimu v minulosti postupně uvalil řadu sankcí a snaží se také omezit příjmy, které má Venezuela z prodeje ropy.
Zdroj: ČTK, Center for Strategic and International Studies
Z vězení do celé Latinské Ameriky
Americká administrativa podle výzkumníků navíc chybně spojuje Cartel de los Soles s gangem Tren de Aragua, přestože se jedná o dvě zcela odlišné kriminální struktury.
Zatímco kartel sluncí funguje spíše jako neformální síť uvnitř státních institucí, Tren de Aragua představuje etablovaného nestátního aktéra, který se z Venezuely postupně rozšířil do dalších zemí Latinské Ameriky. Jeho činnost zahrnuje pašování drog, obchod s lidmi, vydírání i převaděčství migrantů.
Tren de Aragua patří mezi nejmocnější zločinecké struktury ve Venezuele. Název lze volně přeložit jako „Vlak z Araguy“. Jedná se o jediný z venezuelských gangů, který dokázal svou moc rozšířit do zahraničí.
Gang se zaměřuje na různé kriminální aktivity, včetně pašování zbraní, úplatkářství, obchodování s drogami, nelegální těžbu, únosy pro výkupné či praní špinavých peněz. Gang má obzvlášť dominantní roli v obchodování s lidmi v Latinské Americe.
Gang vznikl ve věznici Tocorón ve státě Aragua. V září 2023 do ní vtrhlo 11 tisíc venezuelských policistů a vojáků, kteří získali nad věznicí kontrolu. Vedení gangu se ale podařilo utéct.
Po roce 2018 kriminální organizace postupně expandovala do Kolumbie, Peru a Chile. Přítomná je také v Ekvádoru, Bolívii a Brazílii.
Ve Spojených státech se gang dostal pod drobnohled v souvislosti s tvrdou protiimigrační politikou prezidenta Donalda Trumpa. V únoru 2025 Trump označil několik kriminálních skupin, včetně Tren de Aragua, za „cizí teroristické organizace“. O měsíc později Bílý dům uplatnil zákon 1798 Alien Enemies Act a tvrdil, že Tren de Aragua „vtrhl“ do USA pod vedením venezuelského vládce Nicoláse Madura. Podle tohoto zákona Washington deportoval stovky venezuelských migrantů do Salvadoru s tvrzením, že mají údajné vazby na gang, často bez předložení konkrétních důkazů.
Think tank InSight Crime, který se zaměřuje na výzkum a analýzy zločinu v Latinské Americe a Karibiku, však upozorňuje, že neexistují žádné solidní důkazy, které by ukazovaly na strukturovanou expanzi gangu do USA.
Zdroj: InSight Crime, Wikipedie
Ačkoli měl gang v minulosti určitou ochranu ze strany Madurova režimu, v roce 2023 se situace zásadně změnila. Tehdy stát znovu převzal kontrolu nad věznicí Tocorón, která byla faktickým sídlem Tren de Aragua. Od té doby bezpečnostní složky postupně zasahují proti jeho frakcím uvnitř země.
Přestože některé případy prokazují zapojení skupiny do mezinárodního obchodu s kokainem, Tren de Aragua není hlavním aktérem pašování drog do USA. Výrazněji se profiluje v jiných nelegálních aktivitách, které destabilizují bezpečnostní prostředí v regionu, vysvětluje specializovaná platforma na kriminalitu v Latinské Americe a Karibiku InSight Crime.
Vojenská intervence by byla katastrofální, varuje expert
V kontextu zvýšené vojenské přítomnosti u venezuelských teritoriálních vod a výroků amerických představitelů, že údery budou pokračovat, se stále častěji objevují spekulace o možné vojenské intervenci USA do Venezuely.
Podle odborníků by však takový krok měl nedozírné následky – vojenský zásah by uvrhl zemi, která se již léta potýká s hospodářskou krizí, masovou migrací a erozí institucí, do ještě hlubší destabilizace.
„Stále více se obávám, že Trumpova administrativa může sklouznout k intervenci ve Venezuele, což by bylo upřímně řečeno katastrofální,“ varoval například bývalý ředitel pro západní hemisféru v Radě národní bezpečnosti za vlády Joea Bidena Juan González v rozhovoru pro deník The Guardian.
Invaze by se mohla proměnit v latinskoamerický boj proti „Yankees“
Podle něj nyní americkou politiku do značné míry formují představitelé venezuelské opozice, kteří mají silný vliv na ministra zahraničí Rubia, který se řadí mezi dlouholeté zastánce tvrdého postupu vůči chavistickému režimu. „Myslím, že jejich cílem je dostat USA do situace, kdy vznikne konflikt s Venezuelou,“ sdělil González.
Opoziční lídryně María Corina Machadová podle agentury AP již poděkovala představitelům Trumpovy administrativy za „správný, odvážný a jasný přístup vůči kriminálnímu podniku, který převzal vládu ve Venezuele“. „Nastal čas na změnu,“ uvedla politička, místo které v prezidentských volbách v roce 2024 kandidoval Edmundo González, kterého USA a další západní státy uznávají jako legitimního prezidenta.
Bývalý člen Bidenovy administrativy Juan González zároveň upozornil, že po čtvrt století „chavismu“ je představa rychlého pádu Madura a nastolení stabilní demokracie nerealistická. Naopak hrozí, že by se šestá největší země Jižní Ameriky stala dějištěm dlouhodobého vnitřního konfliktu, do něhož by se zapojily nejen vládou podporované polovojenské jednotky, ale i zločinecké organizace a kolumbijští povstalci z Národní osvobozenecké armády (ELN).
„Stane se to věcí, do níž se zapojí každý typ zločinecké či nelegální ozbrojené skupiny v Americe. Nakonec budete mít lidi, kteří pojedou do Venezuely bojovat proti Yankees (latinskoamerické pejorativní označení pro Američany, pozn. red.), a myslím, že to bude hodně chaotické,“ předpověděl González.
Poslední obdobná operace Spojených států na americkém kontinentě, která by mohla být srovnávána s případnou invazí do Venezuely, se uskutečnila v roce 1989. Tehdy americká armáda vstoupila do Panamy, aby svrhla režim Manuela Noriegy, připomněla agentura AFP.
