Kartel

Současná americká administrativa prezentuje vojenskou operaci v Karibiku namířenou proti plavidlům, která Washington označuje za pašerácká, jako „velký úspěch“. Od září potopilo námořnictvo USA nejméně 22 lodí, pravděpodobně při tom zabilo 83 lidí. Vedení Spojených států má za to, že takto likviduje členy narkokartelů, kteří prý do USA pašují drogy. Těm prezident Donald Trump vyhlásil válku. „Doma“ ale paradoxně represivní složky dostaly jiné úkoly. A narkotika přímo v amerických ulicích tak podle všeho potírají výrazně méně než dřív.

Spojené státy americké označí venezuelský Kartel sluncí (Cartel de los Soles) údajně vedený venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem a dalšími představiteli jeho vlády za zahraniční teroristickou organizaci, oznámilo to v noci na pondělí americké ministerstvo zahraničí. To zřejmě umožní USA dále zvýšit tlak na venezuelskou vládu. Krok americké diplomacie vstoupí v platnost v pondělí 24. listopadu. S Madurem by prý prezident USA Donald Trumpa ale mohl také jednat.

Ve francouzském Marseille byl zastřelen Mehdi Kessaci, druhý bratr protidrogového aktivisty Amina Kessaciho. Podle vyšetřovatelů je možné, že za vraždou stojí jeden z místních gangů, které svádějí boje o území. Podle BBC se tak děje zejména ve čtvrtích s vysokým podílem přistěhovalců. Marseille, kde se vloni stalo 64 vražd, ale není jediným místem, které násilí postihlo. V reakci na rostoucí drogovou kriminalitu už ministr spravedlnosti Gérald Darmanin oznámil plán na výstavbu věznice v Amazonii.

Spojené státy převzaly do vazby zprostředkovatele drogových obchodů Č' Tung Čanga, který působil v Mexiku a Číně jako klíčová spojka mezi jednotlivými zločineckými organizacemi. Těm mimo jiné zajišťoval praní špinavých peněz. Podle odborníků se jedná o postavu se značným vlivem, kterou může být složité nahradit. Oproti tomu dosavadní úspěchy amerických a mexických úřadů v odstraňování šéfů kartelů mnohdy přinesly další násilí a vzestup nových bossů.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Celkem 157 milionů korun musí na pokutách zaplatit šestice firem, které se zabývají opravami a modernizací železničních stanic a přejezdů. Podle antimonopolního úřadu (ÚOHS) firmy uzavíraly kartelové dohody a manipulovaly tak s veřejnými zakázkami, které zadávala Správa železnic v letech 2015 až 2021.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.

Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Prohlásil také, že by členské země NATO měly na obranu dávat pět procent HDP.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyšetřuje energetické skupiny ČEZ, EPH a Veolia pro podezření z kartelu, uvedl server Seznam Zprávy. Úřad zjišťuje, zda nekoordinovaly nabídky do aukce na výstavbu kogeneračních elektráren. Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda potvrdil, že se uvedenou věcí úřad zabývá. Správní řízení zahájeno nebylo, dodal. Podle Veolie k žádnému porušení pravidel hospodářské soutěže z její strany nedošlo. ČEZ uvedl, že úřad před časem uskutečnil šetření v prostorách firmy a podnik spolupracoval. Dále ale věc nekomentoval, stejně jako EPH.

Mexiko posiluje bezpečnostní opatření ve městě Culiacán, baště jednoho z nejmocnějších drogových kartelů Sinaloa. Obává se násilností poté, co americké úřady zadržely lídra zločinecké organizace Ismaela Zambadu. Ten stojí za výrobou opiátu fentanyl, který je nejčastější příčinou úmrtí mladých Američanů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude znovu rozhodovat o pokutách za kartel stravenkových firem. Nařídil to jeho předseda Petr Mlsna, který v rozhodnutí našel formální nedostatky, vinu firem ale potvrdil. Tři stravenkové firmy dostaly pokuty v celkové výši 280 milionů korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyměřil třem firmám pokutu v celkové výši 51,5 milionu korun za účast v kartelové dohodě při zakázce na zabezpečení železničních přejezdů. Všechny tři firmy splnily podmínky pro takzvané narovnání a k přečinu se přiznaly, dvě ale podaly rozklad proti výši stanovené pokuty. Rozhodnutí o vině je pravomocné stejně jako pokuta u jedné z pokutovaných firem, u dalších dvou není pravomocné rozhodnutí o výši pokuty. ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě. Antimonopolní úřad upozornil, že se jedná o první ze série případů, které vyšetřuje.

Před americkým soudem stane syn narkobarona známého jako El Chapo. Mexiko vydalo Ovidia Guzmána Lópeze do Spojených států, které ho viní z obchodování s drogami. O jeho vydání informoval americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Zavražděného prezidentského kandidáta Fernanda Villavicenciu v nadcházejících volbách v Ekvádoru nahradí novinář Christian Zurita. Rozhodlo o tom hnutí Construye (MC25). Zvrátilo tak předchozí rozhodnutí o tom, že do voleb půjde jako hlavní kandidátka Andrea Gonzálezová, již si Villavicencio vybral coby viceprezidentku, píše Reuters. Villavicencio v kampani sliboval boj s kriminalitou a násilím v zemi. Tisíce policistů a vojáků v sobotu dohlížely na převoz vězněného šéfa nejmocnějšího ekvádorského kartelu, který čelí obvinění, že Villavicenciovi vyhrožoval smrtí. Vdova po zabitém politikovi viní i stát.

Spor o pokutu v celkové výši 11,8 milionu korun, kterou v roce 2015 potrestal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) mobilní operátory T-Mobile a Vodafone za kartelovou dohodu z let 2000 až 2003, se vrací na začátek. Nejvyšší správní soud (NSS) svým rozhodnutím dostupným na úřední desce potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně z roku 2021, jenž pokuty pro operátory zrušil, a případ se vrací zpět k ÚOHS.

Jeden z nejděsivějších zločinů posledních let v Mexiku opět budí vášně. Vyšetřování nezávislých expertů totiž ukázalo na příslušníky policie a armády jako na spoluviníky mučení a pravděpodobné masové vraždy 43 mladých studentů v roce 2014. Násilí mělo souvislost s válkami narkokartelů a nyní se ukazuje, že pachatelé navíc měli krytí od vysoce postavených politiků i představitelů ozbrojených sil. Těla většiny studentů se dosud nenašla.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal plzeňskou společnost Beryko, která je distributorem elektroniky značky Xiaomi, pokutou 24,46 milionu korun za účast v kartelové dohodě. Druhá firma, která se kartelu účastnila, společnost Witty se sídlem v Praze, vyvázla bez postihu, protože protisoutěžní jednání nahlásila jako první a umožnila kartel odhalit. Rozhodnutí je pravomocné, žádná z firem proti němu nepodala rozklad.

Saúdská Arábie a další členové skupiny OPEC+ oznámili dobrovolné snížení těžby ropy celkem o asi 1,15 milionu barelů denně. Jen Rijád se zavázal, že do konce roku vytěží o 500 tisíc barelů denně méně. Podle saúdskoarabského ministerstva energetiky je to preventivní opatření, jehož cílem je podpořit stabilitu trhu. Rozhodnutí zřejmě zvýší ceny ropy.

Při nedělním útoku na věznici v mexickém městě Ciudad Juárez, které leží na hranici se Spojenými státy, zemřelo 19 lidí, z toho deset dozorců, informovala agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Během útoku se dostalo na svobodu 25 lidí, včetně známého narkobarona odsouzeného k 200 letům vězení.

Honduraská prezidentka Sjiomara Castrová se rozhodla zakročit proti vzrůstajícímu násilí zločineckých skupin a vyhlásila stav ohrožení národní bezpečnosti. V rámci potlačení rostoucího počtu případů vydírání gangy, které působí po celé zemi, zavádí Honduras novou strategii – omezí některá ústavní práva a nasadí desítky tisíc policistů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal tři velké stravenkové firmy pokutami v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu. Společnosti Sodexo, Edenred a Up koordinovaly obchodní podmínky pro obchodní řetězce týkající se maximálního počtu stravenek na jeden nákup. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí zatím není pravomocné, firmy proti němu mohou podat rozklad. Obdobně vysoké pokuty za kartelové dohody ukládá ÚOHS pouze jednou za několik let.

Severní Kolumbie zažívá nepokoje. Členové drogového kartelu Klan ze zálivu se v oblasti mstí za to, že úřady vydaly jejich lídra do Spojených států, kde mu hrozí doživotní trest vězení. Bogota do regionu vyslala další dva tisíce vojáků, aby dostaly situaci pod kontrolu. Klan ze zálivu patří k nejmocnějším zločineckým skupinám, ovládá asi třetinu trhu s kokainem pašovaným do zahraničí.

Evropská komise vyměřila pěti nadnárodním finančním institucím pokutu 344 milionů eur (8,7 miliardy korun) za kartel při obchodování s měnami. Největší švýcarská banka UBS ale pokutu platit nemusí, protože Komisi na existenci kartelu sama upozornila. Jinak by musela zaplatit 94 milionů eur.