Kartel

Násilnou reakci vyvolala smrt šéfa mexického kartelu Jalisco nová generace Nemesia Rubéna Oseguery Cervantese, kterého předtím dopadla armáda. Členové zločinecké skupiny paralyzovali některá města blokádami, zapalovali vozy a útočili na banky, čerpací stanice a obchody. Podle mexické prezidentky Claudie Sheinbaumové je situace pod kontrolou, země nasadila 10 tisíc vojáků k potlačení střetů. Tuzemské ministerstvo zahraničí doporučilo českým občanům, aby se v zasažených oblastech vyhýbali zbytným cestám.

Při nedělním zatýkání šéfa drogového kartelu a následných střetech mezi bezpečnostními složkami a podezřelými bylo v Mexiku zabito nejméně 74 lidí, uvedla agentura DPA. Mezi mrtvými je i 25 členů mexické Národní gardy, oznámil předtím mexický ministr bezpečnosti Omar García Harfuch. Šéf organizace Kartel Jalisco nová generace (CJNG) Nemesio Rubén Oseguera Cervantes zemřel v neděli poté, co jej zraněného zajala armáda.

Mexická armáda zabila šéfa kartelu Jalisco nová generace (CJNG) Nemesia Rubéna Osegueru Cervantese, oznámilo mexické ministerstvo obrany a potvrdilo tak dřívější informaci agentury AP. Spojené státy, které na drogového bosse přezdívaného El Mencho vypsaly mnohamilionovou odměnu a na jeho dopadení se zpravodajsky podílely, to označily za skvělou zprávu. Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová uvedla, že situace je pod kontrolou a že je v kontaktu s guvernéry všech států.

Americká armáda uvedla, že v Karibiku zaútočila na další loď. Zabila při tom tři lidi, které označila jako „narkoteroristy“. O úderu armáda v noci na sobotu informovala na síti X.

Americká armáda uvedla, že ve čtvrtek zlikvidovala ve východním Pacifiku loď a zabila dva lidi, které označila za pašeráky drog. Počet lidí, kteří zemřeli při amerických úderech na lodě pašující podle Washingtonu ve vodách u Latinské Ameriky narkotika, tím vzrostl na nejméně 128, napsala agentura AFP.

Spojené státy zabavily u pobřeží Venezuely tanker. Podle agentur to řekl americký prezident Donald Trump. Potvrdil tak zprávu agentury Reuters, dle které se dá očekávat další nárůst napětí mezi Washingtonem a Caracasem. USA zvýšily v Karibiku svou vojenskou přítomnost a od září útočí na plavidla, která podle Američanů slouží k přepravě drog. Ministryně Pam Bondiová ve středu potvrdila, že USA provedly příkaz k zadržení tankeru využívaného k přepravě ropy z Venezuely a Íránu, na kterou platí americké sankce.

Současná americká administrativa prezentuje vojenskou operaci v Karibiku namířenou proti plavidlům, která Washington označuje za pašerácká, jako „velký úspěch“. Od září potopilo námořnictvo USA nejméně 22 lodí, pravděpodobně při tom zabilo 83 lidí. Vedení Spojených států má za to, že takto likviduje členy narkokartelů, kteří prý do USA pašují drogy. Těm prezident Donald Trump vyhlásil válku. „Doma“ ale paradoxně represivní složky dostaly jiné úkoly. A narkotika přímo v amerických ulicích tak podle všeho potírají výrazně méně než dřív.

Spojené státy americké označí venezuelský Kartel sluncí (Cartel de los Soles) údajně vedený venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem a dalšími představiteli jeho vlády za zahraniční teroristickou organizaci, oznámilo to v noci na pondělí americké ministerstvo zahraničí. To zřejmě umožní USA dále zvýšit tlak na venezuelskou vládu. Krok americké diplomacie vstoupí v platnost v pondělí 24. listopadu. S Madurem by prý prezident USA Donald Trumpa ale mohl také jednat.

Ve francouzském Marseille byl zastřelen Mehdi Kessaci, druhý bratr protidrogového aktivisty Amina Kessaciho. Podle vyšetřovatelů je možné, že za vraždou stojí jeden z místních gangů, které svádějí boje o území. Podle BBC se tak děje zejména ve čtvrtích s vysokým podílem přistěhovalců. Marseille, kde se vloni stalo 64 vražd, ale není jediným místem, které násilí postihlo. V reakci na rostoucí drogovou kriminalitu už ministr spravedlnosti Gérald Darmanin oznámil plán na výstavbu věznice v Amazonii.

Spojené státy převzaly do vazby zprostředkovatele drogových obchodů Č' Tung Čanga, který působil v Mexiku a Číně jako klíčová spojka mezi jednotlivými zločineckými organizacemi. Těm mimo jiné zajišťoval praní špinavých peněz. Podle odborníků se jedná o postavu se značným vlivem, kterou může být složité nahradit. Oproti tomu dosavadní úspěchy amerických a mexických úřadů v odstraňování šéfů kartelů mnohdy přinesly další násilí a vzestup nových bossů.

Šéf Bílého domu Donald Trump usiluje o likvidaci venezuelských gangů a kartelů, které se dle něj podílí na pašování drog do USA. Z účasti na tom Washington viní i venezuelského vládce Nicoláse Madura. Odborníci z InSight Crime však upozorňují, že na pašování drog se autoritářský režim přímo nepodílí. Američané již zasáhli loď údajně napojenou na gang Tren de Aragua, dle Bílého domu budou údery pokračovat.

Kolumbie čelí nárůstu násilí. Na svědomí jej mají zejména odpadlíci z bývalé guerilly Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), již nepřijali mírovou dohodu z roku 2016, a další ozbrojené skupiny. Vláda prvního levicového prezidenta Gustava Petra se s těmito skupinami neúspěšně snažila vyjednávat v rámci politiky totálního míru (Paz Total). Nyní chce Petro některé ze skupin označit za mezinárodní teroristické organizace. Násilí narůstá před parlamentními a prezidentskými volbami na jaře 2026.

Celkem 157 milionů korun musí na pokutách zaplatit šestice firem, které se zabývají opravami a modernizací železničních stanic a přejezdů. Podle antimonopolního úřadu (ÚOHS) firmy uzavíraly kartelové dohody a manipulovaly tak s veřejnými zakázkami, které zadávala Správa železnic v letech 2015 až 2021.

Ekvádor byl dříve považován za jednu z nejbezpečnějších zemí Latinské Ameriky a přezdívalo se mu „ostrov míru“. Země sevřená mezi dvěma největšími producenty kokainu na světě, Kolumbií a Peru, se ale v posledních letech proměnila z tranzitního bodu v klíčový logistický uzel hlavní pašerácké trasy kokainu do Evropy. Nárůst násilí přiměl prezidenta Daniela Nobou v roce 2024 k vyhlášení výjimečného stavu a zahájení války proti drogovým kartelům. Na pašování drog do Evropy se přitom nepodílí jen tamní gangy či mexické drogové kartely, ale také albánská mafie.

Zvolený americký prezident Donald Trump nevyloučil použití vojenského nebo ekonomického nátlaku k získání Panamského průplavu či Grónska. Trump zároveň vyloučil, že využije vojenskou sílu k připojení Kanady, chce ale použít sílu ekonomickou. Prohlásil také, že by členské země NATO měly na obranu dávat pět procent HDP.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyšetřuje energetické skupiny ČEZ, EPH a Veolia pro podezření z kartelu, uvedl server Seznam Zprávy. Úřad zjišťuje, zda nekoordinovaly nabídky do aukce na výstavbu kogeneračních elektráren. Mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda potvrdil, že se uvedenou věcí úřad zabývá. Správní řízení zahájeno nebylo, dodal. Podle Veolie k žádnému porušení pravidel hospodářské soutěže z její strany nedošlo. ČEZ uvedl, že úřad před časem uskutečnil šetření v prostorách firmy a podnik spolupracoval. Dále ale věc nekomentoval, stejně jako EPH.

Mexiko posiluje bezpečnostní opatření ve městě Culiacán, baště jednoho z nejmocnějších drogových kartelů Sinaloa. Obává se násilností poté, co americké úřady zadržely lídra zločinecké organizace Ismaela Zambadu. Ten stojí za výrobou opiátu fentanyl, který je nejčastější příčinou úmrtí mladých Američanů.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude znovu rozhodovat o pokutách za kartel stravenkových firem. Nařídil to jeho předseda Petr Mlsna, který v rozhodnutí našel formální nedostatky, vinu firem ale potvrdil. Tři stravenkové firmy dostaly pokuty v celkové výši 280 milionů korun. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Rozhodnutí je pravomocné.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) vyměřil třem firmám pokutu v celkové výši 51,5 milionu korun za účast v kartelové dohodě při zakázce na zabezpečení železničních přejezdů. Všechny tři firmy splnily podmínky pro takzvané narovnání a k přečinu se přiznaly, dvě ale podaly rozklad proti výši stanovené pokuty. Rozhodnutí o vině je pravomocné stejně jako pokuta u jedné z pokutovaných firem, u dalších dvou není pravomocné rozhodnutí o výši pokuty. ÚOHS o tom informoval v tiskové zprávě. Antimonopolní úřad upozornil, že se jedná o první ze série případů, které vyšetřuje.

Před americkým soudem stane syn narkobarona známého jako El Chapo. Mexiko vydalo Ovidia Guzmána Lópeze do Spojených států, které ho viní z obchodování s drogami. O jeho vydání informoval americký ministr spravedlnosti Merrick Garland.

Zavražděného prezidentského kandidáta Fernanda Villavicenciu v nadcházejících volbách v Ekvádoru nahradí novinář Christian Zurita. Rozhodlo o tom hnutí Construye (MC25). Zvrátilo tak předchozí rozhodnutí o tom, že do voleb půjde jako hlavní kandidátka Andrea Gonzálezová, již si Villavicencio vybral coby viceprezidentku, píše Reuters. Villavicencio v kampani sliboval boj s kriminalitou a násilím v zemi. Tisíce policistů a vojáků v sobotu dohlížely na převoz vězněného šéfa nejmocnějšího ekvádorského kartelu, který čelí obvinění, že Villavicenciovi vyhrožoval smrtí. Vdova po zabitém politikovi viní i stát.

Spor o pokutu v celkové výši 11,8 milionu korun, kterou v roce 2015 potrestal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) mobilní operátory T-Mobile a Vodafone za kartelovou dohodu z let 2000 až 2003, se vrací na začátek. Nejvyšší správní soud (NSS) svým rozhodnutím dostupným na úřední desce potvrdil rozsudek Krajského soudu v Brně z roku 2021, jenž pokuty pro operátory zrušil, a případ se vrací zpět k ÚOHS.

Jeden z nejděsivějších zločinů posledních let v Mexiku opět budí vášně. Vyšetřování nezávislých expertů totiž ukázalo na příslušníky policie a armády jako na spoluviníky mučení a pravděpodobné masové vraždy 43 mladých studentů v roce 2014. Násilí mělo souvislost s válkami narkokartelů a nyní se ukazuje, že pachatelé navíc měli krytí od vysoce postavených politiků i představitelů ozbrojených sil. Těla většiny studentů se dosud nenašla.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal plzeňskou společnost Beryko, která je distributorem elektroniky značky Xiaomi, pokutou 24,46 milionu korun za účast v kartelové dohodě. Druhá firma, která se kartelu účastnila, společnost Witty se sídlem v Praze, vyvázla bez postihu, protože protisoutěžní jednání nahlásila jako první a umožnila kartel odhalit. Rozhodnutí je pravomocné, žádná z firem proti němu nepodala rozklad.