ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.

„Správní řízení bylo vedeno kvůli podezření, že si společnosti vyměňovaly citlivé obchodní informace a vzájemně koordinovaly svůj postup v souvislosti s jejich účastí v aukcích vyhlašovaných v rámci programu státní podpory určené na výrobu elektřiny z vysoce účinných zařízení na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny,“ uvedl úřad.

Do sídel společností vyrazili úředníci na takzvaná neohlášená místní šetření v září 2024 na základě tří anonymních udání, které ÚOHS obdržel. Přestože společnosti ze skupiny EPH Daniela Křetínského napadly oprávněnost těchto místních šetření správní žalobou, neuspěly u krajského a nejvyššího správního soudu. Obě instance konstatovaly, že místní šetření ÚOHS bylo v tomto případě oprávněné.

„Při uskutečněných místních šetřeních sice byla zajištěna poměrně obsáhlá komunikace mezi uvedenými soutěžiteli o problematice aukcí, nicméně zjištěné informace nejsou dostatečné, aby bylo možno bez důvodných pochybností prokázat existenci kartelové dohody,“ uvedl ÚOHS.

Firmy zastavení řízení uvítaly. „Jsme rádi, že ÚOHS došel k tomu samému, co jsme od začátku tvrdili: žádného protisoutěžního jednání jsme se nedopustili,“ řekl mluvčí ČEZu Ladislav Kříž. Rozhodnutí přivítala také EP Energy. „S ÚOHS jsme od počátku plně spolupracovali a současně jsme byli přesvědčeni, že k žádnému protisoutěžnímu jednání nedošlo,“ řekl mluvčí mateřské EP Group Daniel Častvaj.

Mechanismus, který se běžně používá k motivaci pro investice do zelených technologií například v Německu, spočívá v tom, že stát vyhlásí, jak velký výkon hodlá podpořit. Investoři pak nabízejí, za jak vysokou dotaci na vyrobenou megawatthodinu elektřiny jsou ochotni novou kapacitu vybudovat. Vítězí nejnižší nabídka. V české první aukci ministerstvo průmyslu a obchodu v červenci 2024 poptávalo nové či modernizované kogenerační elektrárny, tedy zdroje na vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, nad jeden megawatt výkonu. Mají být spuštěny do konce roku 2029.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 3 hhodinami

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
před 7 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
včera v 14:03

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
27. 6. 2026

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

Evropský pohled