V Radě OSN pro lidská práva už nebude Venezuela

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

„Pokud by Venezuela byla zvolena, byl by to políček do tváře milionům Venezuelanů, kteří čelí represím tamního režimu,“ uvedla nevládní organizace UN Watch, která sídlí v Ženevě a která sleduje činnost OSN. Rovněž Louis Charbonneau z organizace Human Rights Watch (HRW) uvedl už minulý týden, že Venezuela nemůže být členem UNHRC mimo jiné proto, že v tamních káznicích je na 250 politických vězňů a v zemi jsou porušována lidská práva.

Venezuelská vláda kandidaturu pro další období zdůvodňovala mimo jiné tím, že Venezuela je „demokratický a sociální právní stát“. Řada zemí v čele s USA i Evropská unie ale v předchozích letech vládu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura kritizovaly za nesvobodné volby a porušování demokracie.

Venezuela byla do UNHRC zvolena v říjnu 2019, zřejmě díky státům z organizace Hnutí nezúčastněných zemí, jíž tehdy předsedal Maduro a v níž většinu tvoří asijské a africké země. V úterý získala Venezuela 88 hlasů a předstihly ji tak Kostarika (134 hlasů) a Chile (144).

Valné shromáždění OSN volilo čtrnáct nových členů na období 2023 až 2025. Rada má celkem sedmačtyřicet členů a sídlí v Ženevě. Vznikla v roce 2006 a volba některých členů byla už v minulosti lidskoprávními organizacemi považována za nevhodnou, například od roku 2021 v ní zasedá i Čína a Kuba, tedy rovněž země kritizované za porušování lidských práv.

Letos v dubnu schválilo VS OSN vyloučení Ruska z UNHRC kvůli jeho invazi na Ukrajině a jeho místo v Radě obsadila do konce roku 2023 Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko znovu udeřilo na důležitý most v Kyjevě. BBC píše o nové fázi útoků na metropoli

Ruská armáda znovu zaútočila na Jižní most v Kyjevě, přes který vede důležitý silniční tah i trasa metra. V pátek časně ráno to oznámil starosta ukrajinské metropole Vitalij Klyčko. Uvedl, že na místo jedou záchranáři, další podrobnosti nezveřejnil.
před 1 hhodinou

Evropské řeky zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvádí Copernicus

Řeky po celé Evropě letos v létě zaznamenaly nejnižší letní průtoky za více než 30 let, uvedla služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus. Letošní léto se podle ní v Evropě vyznačovalo extrémními vlnami veder a suchy, přičemž na konci sezony rekordních 52 procent kontinentu čelilo velmi silné tepelné zátěži.
před 1 hhodinou

Studentské protesty ve Francii provází násilnosti

Při studentských blokádách a protestech ve Francii, které přerostly v násilnosti, bylo ve čtvrtek poškozeno několik středních škol, byla narušena veřejná doprava a napadeno několik lidí. Protestní akce se odehrávaly na devíti stech místech ve všech francouzských departementech, napsala agentura AFP. Policie zadržela 1949 lidí, zraněno bylo 305 policistů a četníků, uvedl večer ministr vnitra Laurent Nuñez. Politici z nepokojů, které někde podněcovali výtržníci, viní radikálně levicové sdružení Nepodrobená Francie (LFI), napsala média.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Žena v Tennessee přežila popravu smrtící injekcí. Je v kritickém stavu

Christa Pikeová, která přežila pokus o popravu smrtící injekcí, je v kritickém stavu, uvedli její právní zástupci. Lékaři jí poskytují péči k záchraně života a přesnější prognóza ohledně jejího zdravotního stavu zatím není možná. Ženě byly do žil aplikovány dvě dávky pentobarbitalu, avšak nezemřela. Agentura DPA píše, že obhájci Pikeové žádají guvernéra státu Tennessee Billa Leea, aby jí trest smrti za vraždu spáchanou v roce 1995 zrušil a zmírnil ho na doživotní odnětí svobody. Guvernér Lee nařídil nezávislé vyšetřování a pozastavil popravy, napsala AP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání pěti izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny paliv uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty z USA. Informovala o tom agentura Reuters, odvolává se na zdroje blízké rozhovorům. Washington prý žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty. Evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič řekl, že Unie usiluje ohledně snižování cen nafty o koordinovaný postup.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoMladí Číňané stále častěji vyhledávají zážitky s přidanou emoční hodnotou

V Číně roste poptávka po zážitcích, které poskytují „emoční hodnotu“. Mladí Číňané stále více nehledí jen na zboží nebo službu, ale platí za to, jak se díky zážitkům budou cítit. Oblíbený je například výstup na horu se společníkem. „Když nemůžete, vezme vás do náruče jako princeznu a zvládne s vámi i Osmnáct zatáček,“ řekl provozovatel služeb s emoční hodnotou Š' Jüan-tching. Populární jsou také soutěže ve šroubování a sázení rýže nebo robotičtí domácí mazlíčci. Mladí se k těmto zážitkům či výrobkům uchylují kvůli osamělosti i obavám z budoucnosti. Podle sociologů trend značí proměnu čínské společnosti. Znát to bude i během momentálně začínajícího Zlatého týdne, který je jedním z hlavních období volna, které v Číně lidé tráví cestováním a utrácením.
před 9 hhodinami

Evropa se nenechá hybridními útoky Ruska znejistit, prohlásil Merz

Evropa se ruskými hybridními útoky nenechá znejistit, je na ně připravena a jasně na ně odpoví. Ve slavnostním projevu při předávání Vestfálské mírové ceny to řekl německý kancléř Friedrich Merz. Ocenění letos získala Severoatlantická aliance. Podle Merze sleduje Rusko revizionistickou a imperiální politiku. Kancléř také vyzval k další podpoře Ukrajiny čelící ruské invazi a slíbil, že na Německo se napadená země může spolehnout.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.