V Radě OSN pro lidská práva už nebude Venezuela

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

„Pokud by Venezuela byla zvolena, byl by to políček do tváře milionům Venezuelanů, kteří čelí represím tamního režimu,“ uvedla nevládní organizace UN Watch, která sídlí v Ženevě a která sleduje činnost OSN. Rovněž Louis Charbonneau z organizace Human Rights Watch (HRW) uvedl už minulý týden, že Venezuela nemůže být členem UNHRC mimo jiné proto, že v tamních káznicích je na 250 politických vězňů a v zemi jsou porušována lidská práva.

Venezuelská vláda kandidaturu pro další období zdůvodňovala mimo jiné tím, že Venezuela je „demokratický a sociální právní stát“. Řada zemí v čele s USA i Evropská unie ale v předchozích letech vládu autoritářského prezidenta Nicoláse Madura kritizovaly za nesvobodné volby a porušování demokracie.

Venezuela byla do UNHRC zvolena v říjnu 2019, zřejmě díky státům z organizace Hnutí nezúčastněných zemí, jíž tehdy předsedal Maduro a v níž většinu tvoří asijské a africké země. V úterý získala Venezuela 88 hlasů a předstihly ji tak Kostarika (134 hlasů) a Chile (144).

Valné shromáždění OSN volilo čtrnáct nových členů na období 2023 až 2025. Rada má celkem sedmačtyřicet členů a sídlí v Ženevě. Vznikla v roce 2006 a volba některých členů byla už v minulosti lidskoprávními organizacemi považována za nevhodnou, například od roku 2021 v ní zasedá i Čína a Kuba, tedy rovněž země kritizované za porušování lidských práv.

Letos v dubnu schválilo VS OSN vyloučení Ruska z UNHRC kvůli jeho invazi na Ukrajině a jeho místo v Radě obsadila do konce roku 2023 Česká republika.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 23 mminutami

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 29 mminutami

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...