Human Rights Watch

Íránské drony zranily v Abú Dhabí v Emirátech šest lidí. Katarské úřady vyhlásily stav nouze po explozích v Dauhá, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Izraelské letectvo ráno udeřilo na pozice režimu v Teheránu. Reuters večer informovala o vzdušném útoku na ubytovací zařízení poblíž íránského hlavního města. Írán opakovaně vyslal balistické rakety na židovský stát, podle agentury AFP byly v Jeruzalémě slyšet výbuchy. Mohutná exploze se ozvala i na tankeru kotvícím u břehů Kuvajtu.

Izraelská armáda vyzvala stovky tisíc obyvatel jižního předměstí Bejrútu k okamžité evakuaci, napsala agentura AFP. Lidé mají odcházet pouze směrem na sever a na východ. Jakýkoliv pohyb jižním směrem může podle armády znamenat ohrožení životů. Už ve středu vyzvala všechny obyvatele jižního Libanonu k evakuaci na území severně od řeky Lítání, která leží asi 30 kilometrů od izraelských hranic. Armáda to zdůvodnila vojenskými operacemi proti teroristickému hnutí Hizballáh.

Izraelské údery v Libanonu podle tamního ministerstva sociálních věcí zabily dvacet lidí, píše agentura Reuters. Libanonské ministerstvo zdravotnictví mezitím uvedlo, že od pondělí bylo při izraelských operacích v Libanonu zabito 72 lidí a dalších 437 bylo zraněno. Později resort připojil, že večer byli při izraelských úderech v Bejrútu zabiti tři lidé, dalších šest utrpělo zranění.

Soud v Hongkongu odsoudil prodemokratického aktivistu a bývalého mediálního magnáta Jimmyho Laie za „porušení zákona o národní bezpečnosti“ ke dvaceti letům vězení. Podle agentur AFP a AP je trest zatím nejvyšší uložený od přijetí Čínou vnuceného zákona, který prakticky umlčel kritické hlasy v Hongkongu. Lai veškerá obvinění odmítá, může se odvolat. K jeho okamžitému propuštění vyzvalo několik států i Evropská unie.

Libanon obvinil Izrael, že z letounů vypouštěl nad jihem země nebezpečné koncentrované herbicidy. Píše to server BBC News. Prezident Joseph Aún označil použití „toxických látek“ za porušení libanonské suverenity a zločin proti životnímu prostředí a zdraví. Izraelská armáda záležitost odmítla komentovat. Důvod použití herbicidů podle BBC není jasný.

Malajsie čelí náporu migrantů. Řada z nich pochází z Myanmaru, kde před pěti lety převzala moc vojenská junta. Kuala Lumpur letos zahájil „rok vymáhání práva“, včetně vlny zatýkání. V detenci končí podle aktivistů ale i lidé se statusem uprchlíka. Od roku 2020 zemřelo ve vazbě na tři sta migrantů, vyplývá podle listu The New York Times (NYT) z vládních údajů poskytnutých parlamentu.

Lidskoprávní organizace hlásí výrazný nárůst policejní aktivity v Mauritánii poté, co země na začátku loňského roku podepsala dohodu s Evropskou unií, jejímž cílem je omezit nelegální migraci. Dle organizací je mnoho migrantů deportováno bez řádného právního procesu. Někteří naopak nemohou v cestě pokračovat, zároveň nemají prostředky na návrat zpět. Počet vyhoštění z Mauritánie se v prvních šesti měsících roku 2025 téměř zdvojnásobil oproti celému roku 2024, vyplývá z informací, které mauritánská vláda poskytla organizaci Human Rights Watch.

Policie v Hongkongu dokončila pátrání po pozůstatcích obětí požáru uvnitř všech sedmi budov bytového komplexu, který vyhořel minulý týden. Píše to agentura Reuters. Bilance mrtvých stoupla na 159. Úřady nadále pohřešují jedenatřicet lidí, hledat budou nyní pod vnějšími troskami. Oheň připravil o domov stovky lidí.

Napětí v oblasti Afrického rohu rychle stoupá. Etiopie zintenzivnila úsilí o znovuzískání přístupu k Rudému moři a hrozí Eritreji obsazením přístavu Assab. Sousední zemi zároveň obviňuje z podpory rebelů a snah o obnovení občanské války. Eritrea, jedna z nejbrutálnějších diktatur světa, to odmítá. A varuje Addis Abebu před překročením „červené linie“.

Na okupovaném Západním břehu byli zastřeleni dva Palestinci poté, co se podle videozáznamu z místa vzdali izraelským bezpečnostním silám. Oba se jevili neozbrojení, informuje Reuters. Palestinská samospráva podle agentury AFP Izrael obvinila z válečného zločinu.

Přes třicet tisíc Palestinců z okupovaného Západního břehu dál zůstává mimo domov po razii izraelské armády z počátku roku. Podle Izraele byla operace nezbytná ke zničení teroristických skupin, které oslavují zabíjení Židů. Organizace Human Rights Watch ale skutečnost, že byli vysídleni i neozbrojení civilisté, označila za válečný zločin. Na Západním břehu mezitím pokračují násilné incidenty ze strany osadníků z nelegálních osad.

Sýrie zažívá po pádu režimu diktátora Bašára Asada novou vlnu vysídlování. Podle OSN opustilo domovy jen mezi prosincem 2024 a letošním červencem 430 tisíc lidí, často v reakci na sektářské násilí a spory o majetek a půdu, píše list The New York Times (NYT).

V Maroku čelí 2480 lidí trestnímu stíhání v souvislosti s nedávnými protesty vedenými hnutím Gen Z 212. Oznámila to státní prokuratura. Demonstranti požadovali kvalitnější veřejné vzdělávání a zdravotní péči i „konec korupce“. Místy se protesty zvrhly v násilí.

Nikaragua přitvrdila vůči tisícům odpůrců za hranicemi, které špehuje a odebírá jim občanství. V nové zprávě to uvedli experti OSN. Středoamerický stát se podle kritiků mění v rodinnou diktaturu. Země má dva spoluprezidenty – Daniel Ortega a jeho manželka Rosario Murillová změnili ústavu a de facto zrušili dělbu moci. V hrsti mají i armádu a policii. Jejich vizí je nová „revoluční a socialistická“ Nikaragua.

Ještě před čtyřmi lety se mohly Afghánky stát lékařkami či političkami a navštěvovat parky a knihovny. Taliban od té doby tvrdě omezil vzdělávání a osobní svobody žen, kterým dokonce zakázal mluvit nahlas na veřejnosti. Na černou listinu se dostala celá řada knih, jež se podle islamistů neslučují s jejich ideologií. Afghánky se kvůli represím bojí protestovat, a tak vzdorují prostřednictvím tajných knižních a studijních klubů.

Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) obvinila izraelskou armádu z nuceného vysidlování obyvatel v jižní Sýrii, které označila za válečný zločin. Ve zprávě HRW uvádí, že armáda v oblasti také obsazovala domy místního obyvatelstva, případně obydlí a další majetek ničila, zabraňovala lidem v přístupu k majetku a nezákonně odvážela zadržené syrské občany do Izraele.

Řecká vláda chce prosadit nový zákon, který počítá s osekáním dávek pro migranty a uvězněním neúspěšných žadatelů o azyl až na pět let, pokud neopustí zemi. Athény už v červenci na čtvrt roku pozastavily podávání žádostí od osob přijíždějících po moři z Afriky poté, co na Krétu a další ostrovy dorazily tisíce migrantů. OSN a další organizace mluví o porušení mezinárodního práva. Athény kritiku odmítají a varují Evropu před „invazí“.

Mladé Saúdky, které neposlouchají muže, často nejsou doma, případně čelí zneužívání, mohou skončit v takzvaných pečovatelských domech, kde se učí v izolaci přijímat pravidla a čelí tělesným trestům. Píše to deník Guardian s odkazem na svědectví žen, které se z nápravných věznic dokázaly dostat. Rijád tvrdí, že nejde o detenční centra a Saúdky mohou svobodně odejít. Na existenci nechvalně proslulých zařízení přitom upozorňují i lidskoprávní organizace.

Bývalým tlumočníkům americké armády a dalším Afgháncům, kteří utekli před teroristickým hnutím Taliban do Spojených států amerických, hrozí deportace. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa jim zrušila status dočasné ochrany (TPS), i když jim po návratu do jejich země hrozí pronásledování. Na odpor se postavila řada amerických veteránů, kteří s Afghánci spolupracovali.

Čtyři desítky kritiků tuniského vládce Kaíse Saída si v posledních týdnech vyslechly tvrdé rozsudky. Někteří právníci, novináři, diplomaté či politici mají kvůli obviněním ze spiknutí a terorismu strávit dekády za mřížemi. Kdysi kolébka arabského jara podle kritiků míří k samovládě a protesty proti Saídovi sílí. Úřady mezitím zahájily tažení proti migrantům, kterým zdemolovaly tábory.

Fotbalové mistrovství světa mužů, které bude mít výkop až za deset let, už nyní vyvolává kontroverze. Mezinárodní fotbalová federace FIFA přidělila šampionát v roce 2034 podle očekávání Saúdské Arábii. Podobně jako u předchůdce z Arabského poloostrova Kataru, kde se hrál turnaj v roce 2022, řeší světová média otázku porušování lidských práv v pořádající zemi. A nejen to, mimo několik dalších sporných bodů se ptají, proč byli Saúdové jedinými kandidáty a volba tak proběhla pouze formálně.

Po letech kritiky odchází německá automobilka Volkswagen (VW) ze Sin-ťiangu. Akcionáři prosadili konec všech provozů v autonomní oblasti na severozápadě Číny nechvalně proslulé represemi proti ujgurské menšině. Souhlasit museli i čínští zástupci společného podniku. Podle vedení VW odchod ukončí kontroverze a bude mít minimální finanční dopad. Podezření ze zneužívání otrocké práce v Číně čelí i Apple, Samsung nebo Nike.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.