Human Rights Watch

Fotbalové mistrovství světa mužů, které bude mít výkop až za deset let, už nyní vyvolává kontroverze. Mezinárodní fotbalová federace FIFA přidělila šampionát v roce 2034 podle očekávání Saúdské Arábii. Podobně jako u předchůdce z Arabského poloostrova Kataru, kde se hrál turnaj v roce 2022, řeší světová média otázku porušování lidských práv v pořádající zemi. A nejen to, mimo několik dalších sporných bodů se ptají, proč byli Saúdové jedinými kandidáty a volba tak proběhla pouze formálně.

Po letech kritiky odchází německá automobilka Volkswagen (VW) ze Sin-ťiangu. Akcionáři prosadili konec všech provozů v autonomní oblasti na severozápadě Číny nechvalně proslulé represemi proti ujgurské menšině. Souhlasit museli i čínští zástupci společného podniku. Podle vedení VW odchod ukončí kontroverze a bude mít minimální finanční dopad. Podezření ze zneužívání otrocké práce v Číně čelí i Apple, Samsung nebo Nike.

Krvavý konflikt v Súdánu trvá už rok a půl. Boje doprovází nebývalé sexuální a etnické násilí, hladomor a masivní vysídlování, varuje OSN. O moc nad africkým státem je svádí armáda s polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF). Podle analytika Jana Havlíčka existují důkazy o genocidě v Dárfúru, kde se RSF snaží o „systematickou likvidaci“ nearabských obyvatel. Do války tiše zasahují i Emiráty, Egypt, Saúdská Arábie či Rusko. Rada bezpečnosti OSN se zatím nezmohla na víc než výzvy k příměří a uvalení sankcí na dva generály.

Spojené království oznámilo, že se po více než půlstoletí vzdává svrchovanosti nad strategicky důležitým seskupením ostrovů v Indickém oceánu. Po desetiletích pření předá Čagoské ostrovy Mauriciu, čímž umožní návrat původních obyvatel. Čagosané byli v 60. a 70. letech ze souostroví vyhnáni. V oblasti je i tropický atol Diego Garcia, který Británie a USA využívají jako vojenskou základnu pro své námořní lodě a dálkové bombardovací letouny. Základna zůstane Londýnu a Washingtonu k dalšímu využití.

Už pět milionů lidí je vlivem konfliktu v Súdánu na pokraji hladomoru, upozorňují mezinárodní organizace. Bilance konfliktu se navíc podle nich stále zhoršuje. Organizace Human Rights Watch současně představila zatím nejpodrobnější zprávu o etnických čistkách v Západním Dárfúru. Polovojenské jednotky, které proti súdánské armádě bojují od loňského dubna, prý cíleně povraždily tisíce nearabských obyvatel.

Členům ruské rockové skupiny Bi-2, která kritizuje ruskou válku na Ukrajině, se vyhnula deportace z Thajska do Ruska, kde jim podle lidskoprávních organizací hrozí přísné tresty. Thajské úřady hudebníkům umožnily odletět do Izraele, jehož občanství někteří z nich mají. Členové skupiny byli zatčeni v letovisku Phuket – oficiálně za práci bez patřičného povolení. Zastrašování čelí v zahraničí i další ruští umělci, kteří zemi kvůli své kritice Kremlu opustili.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.

Saúdskoarabští pohraničníci zabili od loňského března do letošního června stovky etiopských migrantů, kteří se pokoušeli do země dostat přes saúdskoarabsko-jemenskou hranici. Uvedla to v pondělí organizace Human Rights Watch (HRW) ve zprávě, v níž se opírá o vlastní analýzy. HRW má navíc informace, že zabíjení dále pokračuje.

Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. Blok sdružující země regionu po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě, ale zdůraznil, že na stole jsou stále všechny možnosti včetně použití síly. Náčelníci generálních štábů Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) se sejdou příští týden v Ghaně.

Moderní Turecko se s kurdskou otázkou potýká už od svého vzniku. Kemalistický nacionalismus Kurdy vnímal jako potenciální ohrožení existence nového státu a snažil se o jejich asimilaci. Později byla Kurdům přiznána některá politická, jazyková a kulturní práva. Změna nastala zejména v prvních letech vlády Recepa Tayyipa Erdogana. Ten ale později otočil a porušování nejen práv Kurdů vysvětluje bojem proti terorismu. V nadcházejících volbách by ale o jeho politickém osudu mohli rozhodnout právě Kurdové.

Prezident středoamerického Salvadoru Nayib Bukele si jako svou hlavní prioritu vytyčil boj proti ozbrojeným gangům, jejichž aktivity zemi sužují po dekády. V únoru otevřel obří věznici a na sociálních sítích pravidelně oslavuje pokles kriminality. Nyní se zdá, že Bukeleho strategie „mano dura“ neboli tvrdé ruky, funguje. Nicméně podle odborníků na Latinskou Ameriku i s ohledem na historické zkušenosti to může mít jen krátké trvání. V zemi již přes rok platí výjimečný stav, který umožňuje omezení základních práv a masové zatýkání. Prokurátoři z USA rovněž obvinili jeho vládu, že tajně jedná s vůdci gangu MS-13. „Spolu se zásahy proti novinářům, svobodě slova a tisku je pravděpodobné, že přihlížíme dalšímu pokusu o nastolení autoritativní vlády v regionu,“ upozorňuje iberoamerikanistka z Univerzity Karlovy Monika Brenišínová.

Ukrajina bojuje na svém území kromě ruských vojáků také s neviditelným nepřítelem, kterého za sebou okupanti zanechávají, a sice s hrozbou, jež způsobuje fatální zranění a v horších případech smrt. Ruská agrese zavlekla na Ukrajinu mimo jiné také nebezpečí v podobě nášlapných min.

Už více než měsíc zůstává v zajetí indonéských separatistů novozélandský pilot Philip Mehrtens. Jeho únos na začátku února znovu otevřel několik dekád dlouhý regionální konflikt, který opět získává mezinárodní přesah. V operaci na jeho záchranu se už angažuje i ministryně zahraničí Nového Zélandu Nanaia Mahutaová. Poslední vývoj odkrývá další kapitolu historie násilného boje v indonéské oblasti Západní Papua o nezávislost, zatím však bez odpovědi na otázku, zda pilot skončí v bezpečí.

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

I tito Rusové jsou oběťmi ruské agrese proti Ukrajině. Sice nebyli povoláni na frontu, ale čelí nejrůznějším postihům a šikaně, skončili ve vězení, nebo přímo zmizeli – protiváleční aktivisté, opoziční politici či běžní lidé, kteří nedodrželi nové, válečné zákony. Zprávy o jejich osudech bývají často kusé, někdy protichůdné. Šance, že budou jejich příběhy plně objasněny, zůstává většinou malá.

Soud v Hongkongu uložil další trest vězení bývalému mediálnímu magnátovi Jimmymu Laiovi, který patří k největším tamním kritikům čínského režimu. Tentokrát ho soud uznal vinným z podvodů a poslal ho do vězení na pět let a devět měsíců. Podle lidskoprávní organizace Human Rights Watch se jedná o odplatu čínských úřadů za podporu prodemokratického hnutí v bývalé britské kolonii.

Indonéský parlament schválil nový trestní zákoník, který mimo jiné zakazuje nemanželský sex a soužití nesezdaných párů. Nová norma, která se bude vztahovat na Indonésany i cizince, počítá s trestem až jednoho roku vězení za pohlavní styk mezi lidmi, kteří neuzavřeli manželství. Zákon musí ještě podepsat prezident, upozornily agentury AP a Reuters. Platnost zákazu i pro cizince kritizují mimo jiné firmy podnikající v cestovním ruchu.

Honduraská prezidentka Sjiomara Castrová se rozhodla zakročit proti vzrůstajícímu násilí zločineckých skupin a vyhlásila stav ohrožení národní bezpečnosti. V rámci potlačení rostoucího počtu případů vydírání gangy, které působí po celé zemi, zavádí Honduras novou strategii – omezí některá ústavní práva a nasadí desítky tisíc policistů.

Veterány afghánských speciálních jednotek se snaží do svých řad získat ruská armáda. Bývalí členové komand prošli vysoce kvalitním výcvikem americké nebo britské armády, dnes se však kvůli převzetí moci Talibanem musí skrývat. Jejich nasazení na Ukrajině by mohlo ruské síly značně posílit, napsaly servery Foreign Policy a agentura AP. Nabídku na zformování speciální cizinecké legie Afgháncům podle nich zprostředkovávají wagnerovci, přijmout by ji podle jejich odhadů mohlo až deset tisíc bývalých příslušníků afghánských speciálních sil.

Venezuela nebude v dalším období členem Rady OSN pro lidská práva (UNHRC), v níž zasedá od roku 2020. V úterním hlasování Valného shromáždění OSN byly na příští tři roky (2023 až 2025) na dvě místa vyčleněná pro Latinskou Amerikou a karibskou oblast zvoleny Chile a Kostarika. Informovala o tom agentura Europa Press.

V Íránu na univerzitách a ve velkých městech pokračovaly demonstrace proti vládě a policii. Tisíce lidí vyšly do ulic na podporu také v Německu a v dalších evropských zemích. Demonstrace v Íránu vypukly v polovině září a od té doby při nich zahynulo podle odhadů organizace Human Rights Watch přes osmdesát lidí, uvedla agentura AFP.

Při snaze překonat hraniční řeku Evros mezi Tureckem a Řeckem zemřela pětiletá dívka, zřejmě podlehla následkům bodnutí štírem. Dívka byla součástí skoro čtyřicetičlenné skupiny migrantů, kteří asi týden vězeli na jednom z říčních ostrovů. Ostatní migranty objevila řecká strana v pondělí, po těle dívky pátrají řecké úřady spolu s Červeným křížem a půlměsícem. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis obvinil Turecko, že běžence přinutilo nelegálně překročit hranici.

Myanmarská vojenská vláda popravila čtyři muže odsouzené k trestu smrti, včetně dvou prodemokratických aktivistů, které dříve obvinila na základě protiteroristického zákona. Ve skupině je i bývalý poslanec Národní ligy pro demokracii (NLD) a blízký spolupracovník svržené vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij. Jedná se o první popravu v této jihovýchodní asijské zemi za desítky let. Zpráva vyvolala pobouřené reakce ochránců lidských práv včetně organizací Human Rights Watch (HRW) nebo Amnesty International (AI).

Osmnáct lidí přišlo o život při protestech v Karakalpatské autonomní republice v Uzbekistánu, uvedla místní generální prokuratura podle tiskových agentur. Během protestů v minulém týdnu utrpělo zranění 243 lidí. Úřady také ohlásily, že zadržely více než pět set účastníků nepokojů.