Human Rights Watch strana 3 z 3

Nizozemsko zahájilo právní kroky, které mohou Sýrii dovést před Mezinárodní soudní dvůr (ICJ). Chce totiž, aby se vláda prezidenta Bašára Asada zodpovídala z používání chemických zbraní a z porušování lidských práv. Nizozemský ministr zahraničí Stef Blok to dopisem oznámil tamnímu parlamentu a informoval i Sýrii. Amsterdam se tak rozhodl kvůli neschopnosti Rady bezpečnosti OSN dohodnout se na postihu Damašku.

Turecký parlament ve středu schválil návrh zákona, který má více regulovat působení sociálních sítí v zemi. Informovala o tom agentura AFP, podle níž norma připravená vládní stranou vyvolává obavy z omezení svobody slova v zemi. Zákon již dříve kritizovaly humanitární organizace Amnesty International a Human Rights Watch. Vláda o novém zákonu informovala na Twitteru.

Soud ve městě Pskov na severozápadě Ruska rozhodl, že novinářka Světlana Prokopjevová podporovala terorismus. Vyměřil jí za to pokutu půl milionu rublů (164 300 korun). Proces s Prokopjevovou vzbudil kritiku ze strany jejích stoupenců, stejně jako ze strany aktivistů za lidská práva. Novinářka se hodlá proti rozsudku odvolat.

Komunistická Čína posiluje sledovací systém vlastních občanů o databázi DNA. Sbírá vzorky desítek milionů mužů a chlapců. Podrobnosti shromáždila studie Australského institutu pro strategickou politiku. Budování národní databáze DNA začalo v roce 2017.

Někteří zdravotníci ve Velké Británii budou muset kvůli ztenčujícím se zásobám zřejmě obléct jiný typ ochranných obleků, který podle odborníků není tak bezpečný. Kanada a Spojené státy prodloužily o dalších 30 dní uzavírku společné hranice, v sobotu to oznámil kanadský premiér Justin Trudeau. V Turecku přibyly téměř čtyři tisíce nemocných a země se stala nejzasaženější na Blízkém východě.

Ve věznici na severovýchodě Sýrie, kde jsou zadržováni podezřelí z účasti na teroristické síti Islámský stát (IS), v neděli vypukla vzpoura a vícero radikálům se podařilo utéct. Podle světových zpravodajských agentur to uvedl mluvčí kurdsko-arabské koalice SDF. Její ozbrojené síly se následně snažily uprchlé vězně opět zajmout a ve věznici obnovit pořádek.

Redaktoři maďarských státních médií potřebují povolení, aby mohli psát o švédské ekologické aktivistce Gretě Thunbergové nebo unijní politice. Zprávy vlivných lidskoprávních organizací mají dokonce zákaz zmiňovat. Informoval o tom zpravodajský server Politico, který se dostal k interním pokynům šéfů maďarských redakcí.

Čína uvalila sankce na nevládní organizaci Human Rights Watch (HRW) sídlící v USA za údajnou podporu extremistických a násilných aktivit v Hongkongu. Informuje o tom agentura Reuters. Peking také pozastavil vstup amerických vojenských lodí a letadel do Hongkongu. Čína tak reaguje na nový zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu přijatý americkým Kongresem.

Na severu Kolumbie vznikla nová válečná zóna. Boje mezi ozbrojenými skupinami o kontrolu nad trasami obchodu s drogami v regionu Catatumbo už donutily 40 tisíc lidí opustit své domovy. Ve své zprávě to uvedla nevládní organizace Human Rights Watch (HRW). Ozbrojenci podle ní vyplnili vakuum, které v oblasti vzniklo po uzavření mírové dohody mezi vládou a levicovými povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) v roce 2016.

Jordánská princezna Hája požádala vrchní soud v Londýně o pomoc pro sebe a své děti, které má s dubajským vládcem šajchem Muhammadem bin Rašídem Maktúmem. Princezna britskou justici požádala o vydání příkazů, které se používají na ochranu obětí nucených sňatků a domácího násilí. V pořadí už druhý útěk z nejužšího kruhu dubajské královské rodiny naznačuje napjaté vztahy uvnitř luxusních paláců Spojených arabských emirátů.

České ministerstvo vnitra udělilo roční mezinárodní ochranu osmi zadrženým Tchajwancům, jejichž vydání žádá Čína. V pondělí o tom informoval advokát cizinců Miroslav Krutina. České soudy dříve vydání označily za přípustné. Čína skupinu viní z toho, že jakožto organizovaný gang sídlící v Praze vylákala pod podvodnými záminkami peníze z čínských občanů.

Vrchní soud v Praze schválil vydání osmi Tchajwanců podezřelých z podvodů z Česka do Číny. Uvedl to server iDnes.cz, podle kterého je to poprvé, kdy české soudy umožnily vydání zadržených do Číny. Vydání musí ještě schválit ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Hongkong se vzpamatovává z šoku po středečních protestech, při nichž bezpečnostní složky nasadily proti demonstrantům vodní děla i gumové projektily. Podle zahraničních médií šlo o jedny z nejhorších násilností od roku 1997, kdy se někdejší britská kolonie vrátila pod čínskou správu. Vládní úřady ve finanční čtvrti budou zavřené do konce týdne. U parlamentu podle agentury Reuters opět propukly menší potyčky mezi policisty a demonstranty.

„Masovým zatýkáním dávají krymským Tatarům jasný signál: Jestli se vám to nelíbí, odejděte.“ Těmito slovy komentoval v březnu Refat Čubarov, předseda neoficiálního krymskotatarského parlamentu, represe ruských úřadů vůči příslušníkům své menšiny na anektovaném Krymu. Tataři čelí perzekucím po celých pět let od anexe ukrajinského poloostrova Ruskem. Desítky jich ruští policisté zadrželi třeba také loni v květnu v Simferopolu, když si chtěli připomenout výročí stalinských deportací. Začaly přesně před 75 lety.

Evropská unie a Severoatlantická aliance pět let po ruské anexi Krymu připomněly, že Západ ji nadále považuje za nelegální. Podle mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) se od ruské okupace poloostrova zhoršila situace v oblasti lidských práv. Na pronásledování si stěžují hlavně krymští Tataři, kterých žije na Krymu asi čtvrt milionu.

Vatikán a mešita Al-Azhar, považovaná za sídlo hlavy sunnitského islámu, podepsaly u příležitosti návštěvy papeže Františka ve Spojených arabských emirátech dokument o společném boji proti extremismu. Papež přijel do emirátů v neděli a stal se první hlavou katolické církve, která navštívila Arabský poloostrov. Ve svém projevu zdůraznil utrpení jemenského lidu ve válce, do které jsou emiráty zapojeny na straně koalice bujující proti šíitským povstalcům.

Tokijský soud podle očekávání v úterý zamítl žádost bývalého předsedy správní rady japonské automobilky Nissan Motor Carlose Ghosna o propuštění na kauci. A to i přesto, že nabídl, že bude nosit elektronický náramek, odevzdá svůj cestovní pas a najme ostrahu, která ho bude sledovat. Je vysoce pravděpodobné, že 64letý Ghosn, který byl loni v listopadu zatčen kvůli údajným finančním deliktům, zůstane ve vazbě až do soudního procesu, píše agentura Reuters.

Novinkou uplynulého roku není trvání autokratických režimů, ale narůstající opozice vůči nim, na níž se podílí občanská společnost a lidová hnutí. Uvádí to organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW) ve své výroční zprávě, kterou zveřejnila v Berlíně.