Valné shromáždění OSN zvolilo Antónia Guterrese generálním tajemníkem na další pětileté funkční období. Portugalský politik byl jediným kandidátem a svůj post nakonec obhájil, aniž museli vyslanci 193 členských zemí jednotlivě odevzdávat hlasy. Guterres stojí v čele OSN od 1. ledna 2017 a jeho stávající mandát vyprší na konci letošního roku.
Rodáka z Lisabonu před vyvrcholením volby doporučila na druhý mandát patnáctičlenná Rada bezpečnosti OSN a Guterres už složil přísahu pro další funkční období. V březnovém dopise o své vizi pro další roky označil za nejnaléhavější výzvy současnosti pandemii covidu-19, klimatické změny, znečištění ovzduší i oceánů, složité a zdánlivě nekonečné války i „prudce rostoucí nerovnosti“.
„Uprostřed všech těchto věcí je mezinárodní spolupráce zkoušena tak, jako málokdy předtím. Smysl multilateralismu je zpochybňován, ba dokonce podkopáván některými ve vlivných pozicích. (…) Tyto trendy daly vzniknout hlubokému paradoxu: Mezinárodní spolupráce je potřebnější než kdy dřív, ale často je složitější jí dosáhnout,“ napsal.
Před nástupem do pozice generálního tajemníka OSN Guterres zastával vysoké posty v portugalské i mezinárodní politice. Mezi lety 1995 a 2002 byl portugalským premiérem, deset let pak působil jako vysoký komisař OSN pro uprchlíky.
„Jsem hluboce poctěn a vděčný za důvěru, která ve mě byla vložena, abych sloužil jako generální tajemník Organizace spojených národů ve druhém funkčním období. Sloužit OSN je obrovskou ctí a tou nejušlechtilejší povinností,“ uvedl na Twitteru.
Neochota kritizovat velmoci
Staronovému generálnímu tajemníkovi záhy blahopřál například americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Ukázal se jako schopný lídr v náročné roli a my se těšíme na blízkou spolupráci při řešení náročných globálních úkolů,“ uvedl. Guterrese ocenila také německá kancléřka Angela Merkelová, která mu poděkovala za práci na spuštění iniciativy COVAX, jejímž cílem je podpořit očkování proti covidu-19 v chudších regionech.
Agentura AP uvádí, že generálnímu tajemníkovi OSN byla za jeho končícího mandátu vytýkána neochota kritizovat Čínu, Rusko a Spojené státy, bez jejichž podpory by na znovuzvolení mohl těžko pomýšlet. Podle kritiků se nevyjadřoval dostatečně silně například k perzekuci čínských muslimských menšin či ruských disidentů. Podle Louise Charbonneaua z organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch by měl Guterres začít „ukazovat na všechny vlády, které se prohřeší vůči lidským právům, včetně těch, které jsou mocné a chráněné“.
