Čína uvalila sankce na nevládní organizaci Human Rights Watch (HRW) sídlící v USA za údajnou podporu extremistických a násilných aktivit v Hongkongu. Informuje o tom agentura Reuters. Peking také pozastavil vstup amerických vojenských lodí a letadel do Hongkongu. Čína tak reaguje na nový zákon o lidských právech a demokracii v Hongkongu přijatý americkým Kongresem.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing sdělila, že Čína zavádí sankce proti „nevládním organizacím, které si v Hongkongu počínaly špatně“, a to zejména těm, jež se zabývají lidskými právy.
Kromě HRW se má postih týkat také amerického Národního demokratického institutu pro mezinárodní záležitosti, nevládní organizace Freedom House a Národní nadace pro demokracii. V čem budou sankce spočívat, mluvčí neupřesnila.
Tyto organizace „nesou určitou odpovědnost za chaos v Hongkongu a měly by být potrestány“ za podporu „extremistických a násilných kriminálních činů“ stejně jako za „podněcování k separatistickým aktivitám v Hongkongu,“ řekla mluvčí Chua.
Vyzvala také USA, aby napravily své chyby a přestaly se vměšovat do záležitostí Hongkongu. Pohrozila dalšími „nezbytnými akcemi“ k zachování stability tohoto území.
Z Hongkongu v posledních týdnech přicházely zprávy o stupňujícím se násilí a srážkách demonstrantů s policisty. Skupiny jako HRW i Freedom House k tomu vydaly několik materiálů, podle nichž je Peking odpovědný za krizi lidských práv v Hongkongu.
Washington situaci v Hongkongu bedlivě sleduje
Americký Kongres v listopadu přijal zákon, který kromě jiného umožňuje uvalit sankce na ty, kdo budou v Hongkongu porušovat lidská práva. Legislativa vyjadřuje podporu prodemokratickým demonstracím v Hongkongu a ukládá vládě každoročně ověřovat, zda Peking dodržuje zvláštní přístup a poskytuje Hongkongu dostatek autonomie.
Čína ihned ostře protestovala a pohrozila protiopatřením. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí nyní oznámila, že Čína s okamžitou platností pozastavuje povolení americkým vojenským lodím a letadlům, aby využívaly Hongkong.
Jak napsala agentura Reuters, v klidnějších dobách využívaly některé lodě amerického námořnictva Hongkong několikrát ročně, aby posádkám dopřály oddych. Tato tradice byla zahájena ještě před rokem 1997, kdy Británie Hongkong předala Číně, ale zůstala zachována.
V době krizí Peking tradici nedodržuje - naposledy to učinil v srpnu, kdy nedovolil vstup dvěma americkým lodím. Poslední americká loď, která se v Hongkongu zastavila před zahájením protestů, bylo plavidlo Blue Ridge ze sedmé flotily, jež působí v Japonsku. V Hongkongu bylo v dubnu.
Nepokoje trvají už půl roku
Hongkongem půl roku zmítají protivládní protesty. Začaly kritikou navrhovaného extradičního zákona, který by umožnil vydávání obyvatel města před komunistickou justici ve zbytku Číny a který byl následně zrušen. Lidé se obávali, že se stanou aktéry politických procesů.
Po násilných střetech se požadavky rozšířily na vyšetření policejní brutality a propuštění vězněných demonstrantů. Nakonec se přidal požadavek demokratických reforem. Exekutiva v Hongkongu je totiž v současnosti volená jen nepřímo a částečně a lidé v ulicích by chtěli získat větší vliv na její formování.
V provincii v pondělí zahájilo pětidenní stávku několik stovek pracovníků v reklamě. Chtějí tak podpořit prodemokratické protestní hnutí. Jejich zástupci uvedli, že nebudou chodit do práce ani vyřizovat pracovní e-maily či hovory. Svůj čas budou věnovat propagaci hnutí, například výrobou plakátů a letáků, řekl agentuře Reuters jeden z účastníků. Ti zároveň vyzvali pracovníky z dalších odvětví, aby se k nim připojili.
