V Hongkongu pokračují protivládní protesty. Všechny školy z bezpečnostních důvodů zrušily vyučování, zavřená je řada obchodů, bank, stanic metra a železnice. Paralyzovaná zůstala finanční čtvrť, kde asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zablokovala silnice. Policie některé z nich zatkla.
Paralyzovaná finanční čtvrť i doprava. Demonstranti se snaží dosáhnout změn narušením hongkongské ekonomiky
V noci se na půdách dvou univerzit střetli demonstranti s policií. Bezpečnostní složky rozháněly dav slzným plynem a střílely gumovými projektily, demonstranti házeli zápalné lahve a zakládali požáry. Bezpečnostní složky do prostor univerzit zatím nevstupovaly, v úterý ale strategii změnily, což vyvolalo mezi mladými lidmi silné rozhořčení, píše BBC.
Protesty v areálu univerzit pokračují i ve středu. Místní média informovala, že čínští studenti byli z bezpečnostních důvodů převezeni za hranice poloautonomního města do pevninské Číny.
Hongkongské úřady uvedly, že všechny školy ve městě zůstanou zavřené i ve čtvrtek. Kromě obav o bezpečnost žáků zmínil školský úřad i problémy s dopravou ve městě. Demonstranti narušili provoz vlaků, když bránili uzavření dveří vagonů a poničili některé soupravy. Ve stanicích byly vidět tisíce čekajících lidí, kteří se snažili dostat do práce.
Myslíme to vážně, vzkazují demonstranti
Asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zakrývajících obličej v poledne blokovala ulice v obchodním centru města, kde se nacházejí luxusní obchody a nejdražší nemovitosti. Mnoho demonstrantů mělo na sobě oblek, což podle agentur naznačuje, že ke studentům se při protestních akcích přidávají také úředníci. Pořádková policie se snažila dav rozehnat. U budovy hongkongské burzy přitom policisté některé demonstranty srazili k zemi a bili obušky.
„Chceme narušit ekonomiku Hongkongu, aby si vláda uvědomila, že to se svými požadavky myslíme vážně,“ řekl agentuře Reuters 21letý student Lee, který strávil uplynulou noc výrobou zápalných bomb na Městské univerzitě. Mezi požadavky studentů patří kromě jiného vyšetření tvrdých zákroků policie proti demonstrantům a širší demokratické reformy, včetně svobodné volby správce Hongkongu.
Hongkongské zdravotnické úřady uvedly, že při střetech mezi policisty a demonstranty bylo od pondělí zraněno 81 lidí.
Protestuje se už takřka nonstop
Demonstrace na podporu demokratických reforem a proti místní i ústřední čínské vládě trvají už řadu měsíců. Odstartoval je návrh takzvaného extradičního zákona, který by umožnil vydávat lidi podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny. To vyvolalo obavy z hrozby politických procesů před komunisty ovládanou justicí.
Zatímco doposud se demonstrace v Hongkongu konaly převážně o víkendech či ve večerních a nočních hodinách, v posledních dnech vyšly stovky lidí do ulic i ve všední dny a v poledne. „Naše společnost byla dotlačena na pokraj totálního kolapsu,“ prohlásil v úterý vysoce postavený policejní činitel Kong Wing-cheung v souvislosti s aktuálními nepokoji.
Bývalá britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současné době je spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat alespoň částečně demokratické zřízení a autonomní výsady.
Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Peking popírá, že do nynějších nepokojů v Hongkongu zasahuje, a naopak obviňuje západní země, třeba Británii a Spojené státy, že je přiživují. Reuters uvádí, že Čína má v Hongkongu 12 tisíc vojáků a varovala, že rozdrtí jakékoliv pokusy o vyhlášení nezávislosti. Tu ale požaduje jen malá část protestujících.
