Paralyzovaná finanční čtvrť i doprava. Demonstranti se snaží dosáhnout změn narušením hongkongské ekonomiky

V Hongkongu pokračují protivládní protesty. Všechny školy z bezpečnostních důvodů zrušily vyučování, zavřená je řada obchodů, bank, stanic metra a železnice. Paralyzovaná zůstala finanční čtvrť, kde asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zablokovala silnice. Policie některé z nich zatkla.

V noci se na půdách dvou univerzit střetli demonstranti s policií. Bezpečnostní složky rozháněly dav slzným plynem a střílely gumovými projektily, demonstranti házeli zápalné lahve a zakládali požáry. Bezpečnostní složky do prostor univerzit zatím nevstupovaly, v úterý ale strategii změnily, což vyvolalo mezi mladými lidmi silné rozhořčení, píše BBC.

Protesty v areálu univerzit pokračují i ve středu. Místní média informovala, že čínští studenti byli z bezpečnostních důvodů převezeni za hranice poloautonomního města do pevninské Číny.

Hongkongské úřady uvedly, že všechny školy ve městě zůstanou zavřené i ve čtvrtek. Kromě obav o bezpečnost žáků zmínil školský úřad i problémy s dopravou ve městě. Demonstranti narušili provoz vlaků, když bránili uzavření dveří vagonů a poničili některé soupravy. Ve stanicích byly vidět tisíce čekajících lidí, kteří se snažili dostat do práce.

Myslíme to vážně, vzkazují demonstranti

Asi tisícovka demonstrantů v zakázaných maskách zakrývajících obličej v poledne blokovala ulice v obchodním centru města, kde se nacházejí luxusní obchody a nejdražší nemovitosti. Mnoho demonstrantů mělo na sobě oblek, což podle agentur naznačuje, že ke studentům se při protestních akcích přidávají také úředníci. Pořádková policie se snažila dav rozehnat. U budovy hongkongské burzy přitom policisté některé demonstranty srazili k zemi a bili obušky.

„Chceme narušit ekonomiku Hongkongu, aby si vláda uvědomila, že to se svými požadavky myslíme vážně,“ řekl agentuře Reuters 21letý student Lee, který strávil uplynulou noc výrobou zápalných bomb na Městské univerzitě. Mezi požadavky studentů patří kromě jiného vyšetření tvrdých zákroků policie proti demonstrantům a širší demokratické reformy, včetně svobodné volby správce Hongkongu.

Hongkongské zdravotnické úřady uvedly, že při střetech mezi policisty a demonstranty bylo od pondělí zraněno 81 lidí.

Protestuje se už takřka nonstop

Demonstrace na podporu demokratických reforem a proti místní i ústřední čínské vládě trvají už řadu měsíců. Odstartoval je návrh takzvaného extradičního zákona, který by umožnil vydávat lidi podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny. To vyvolalo obavy z hrozby politických procesů před komunisty ovládanou justicí.

Zatímco doposud se demonstrace v Hongkongu konaly převážně o víkendech či ve večerních a nočních hodinách, v posledních dnech vyšly stovky lidí do ulic i ve všední dny a v poledne. „Naše společnost byla dotlačena na pokraj totálního kolapsu,“ prohlásil v úterý vysoce postavený policejní činitel Kong Wing-cheung v souvislosti s aktuálními nepokoji.

Bývalá britská kolonie Hongkong se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu a v současné době je spravována podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat alespoň částečně demokratické zřízení a autonomní výsady.

Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Peking popírá, že do nynějších nepokojů v Hongkongu zasahuje, a naopak obviňuje západní země, třeba Británii a Spojené státy, že je přiživují. Reuters uvádí, že Čína má v Hongkongu 12 tisíc vojáků a varovala, že rozdrtí jakékoliv pokusy o vyhlášení nezávislosti. Tu ale požaduje jen malá část protestujících.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael pokračoval v bombardování Libanonu, útočil i Hizballáh

Izrael i ve čtvrtek bombardoval Libanon, kde cílí na teroristické hnutí Hizballáh, píší podle Reuters tamní média. Také na severu židovského státu zněly sirény kvůli střelám Hizballáhu. Ten dříve v souvislosti se svými nočními útoky na Izrael prohlásil, že má jít o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur šlo o první útok hnutí proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem.
05:33Aktualizovánopřed 8 mminutami

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 14 mminutami

Litevští politici chtějí navzdory protestům prosadit reformu veřejnoprávní LRT

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
před 24 mminutami

Ceny ropy se vrátily k růstu

Ceny ropy se po středečním prudkém poklesu vrátily k růstu, zůstávají ale pod sto dolary za barel. Trhy ve středu reagovaly na zprávu o dvoutýdenním příměří schváleném Íránem a Spojenými státy a slibovaly si od toho odblokování klíčového Hormuzského průlivu. Ačkoliv úžinou od té doby proplulo několik lodí, provoz je nadále výrazně omezený. Podle agentury Bloomberg lze hovořit o tom, že průliv zůstává prakticky uzavřen. Paliva v Česku dál zdražují. Průměrně jsou ale pod cenovým stropem, který pro čtvrtek stanovila vláda.
10:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Námořní doprava v Hormuzském průlivu je stále omezená

Námořní doprava v Hormuzském průlivu stále není plně odblokovaná. Média informovala o tom, že některé tankery se kvůli uzavření úžiny musely vrátit. Námořnictvo íránských revolučních gard podle tamních médií zveřejnilo mapu s alternativními trasami pro plavbu touto oblastí. Její úplné znovuotevření byla hlavní podmínka amerického prezidenta Donalda Trumpa pro ohlášení stávajícího příměří mezi Washingtonem a Teheránem. Británie a Francie naléhají na úplné otevření průlivu.
před 1 hhodinou

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 6 hhodinami

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 7 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...