Hongkongská policie nasadila ostrou munici, demonstranti rozbili pobočku agentury Nová Čína

2 minuty
Události: Hongkongská policie rozehnala setkání prodemokratických kandidátů
Zdroj: ČT24

Sobotní protesty v Hongkongu byly jedny z nejnásilnějších za poslední týdny. Demonstranti při nich zdemolovali kancelář čínské státní agentury Nová Čína. Hongkongská policie proti davům nasadila slzný plyn, vodní děla, pepřový sprej, gumové projektily, ale i ostrou munici. Demonstranti na muže zákona házeli zápalné lahve, ničili obchody a podpalovali vstupy do metra. Protesty za udržení demokratických svobod pokračují ve městě už 22. týdnem.

Zhruba stovka prodemokratických kandidátů v nadcházejících volbách se navzdory zákazu s voliči nejprve sešla v nákupní čtvrti Causeway Bay a pak se vydali do centra. Policie později proti demonstrantům ve Victoria Parku nasadila slzný plyn.

„Bojujeme proti nejvíce diktátorské vládě na světě. Hongkongská vláda nepracuje pro lidi Hongkongu,“ říká jeden z účastníků předvolebního shromáždění.

Většina demonstrantů byla oblečena v černé s maskami zakrytými obličeji, třebaže minulý měsíc bylo maskování pod hrozbou až ročního vězení zakázáno. Někteří protestující vztyčovali v centru improvizované barikády ze železných plotů a fotbalových branek, jiní je při tom kryli deštníky.

„Protestuje se na několika místech v Hongkongu, zároveň policie postupuje a město čistí. Centrum je ucpané policejními vozy, po dnešku budou určitě desítky až stovky zatčených,“ uvedla zpravodajka ČT Barbora Šámalová, která situaci na místě sledovala.

3 minuty
Šámalová: Na mítink prodemokratických kandidátů přišly tisíce lidí
Zdroj: ČT24

Mnoho z protestujících zpívalo britskou a americkou hymnu. Lidé volali po nezávislosti někdejší britské kolonie, která se v roce 1997 vrátila pod správu Pekingu. Čínský prezident Si Ťin-pching nicméně v polovině října prohlásil, že kdo se pokusí oddělit od Číny jakoukoli oblast, „zemře, jeho tělo bude rozdrceno a kosti rozemlety na prach“.

Po zásahu policie ve Victoria Parku se konfrontace hloučků protestujících a pořádkových sil rozptýlila do různých částí města.

Ve čtvrti Wan Chai protestující zdemolovali – poprvé za pět měsíců nepokojů – kancelář čínské státní agentury Nová Čína. Fotografie z místa ukazují rozbitý skleněný vstup i okna a posprejované zdi. Demonstranti také založili menší požár ve vstupní hale.

Poškozená hongkongská kancelář agentury Nová Čína
Zdroj: ČTK/AP/Kin Cheung

Demonstrantům se „nedostává vzdělání o čínských dějinách“

Symbolická sídla čínské moci se nezřídka stávají terčem agrese protestujících. Na počátku července poničila skupina demonstrantů místní parlament. Zápalné lahve v sobotu demonstranti házeli i u ústředí Bank of China a banky HSBC.

Mimo toho nespokojení obyvatelé Hongkongu podpalovali vstupy do metra, které je mimo provoz, aby se zamezilo snadným přesunům protestujících. Zdemolovali i několik obchodů a pobočku Starbucks.

Kavárenský řetězec v Hongkongu provozuje místní firma Maxim's Caterers a dcera jednoho ze zakladatelů v září odsoudila demonstrace na půdě OSN v Ženevě. O mladých radikálně laděných protestujících tehdy Annie Wu mimo jiné řekla, že se jim od mateřské školy nedostává vzdělání o čínských dějinách. 

Hongkong zasáhly další protesty
Zdroj: Shannon Stapleton/Reuters
Hongkong zasáhly další protesty
Zdroj: Reuters/Tyrone Siu

Hongkong na protesty doplácí

Měsíce trvající protesty uvrhly Hongkong do největší krize od roku 1997. Jejich spouštěčem byl návrh zákona, který by umožnil vydávat osoby podezřelé z trestné činnosti ke stíhání do pevninské Číny.

Hongkong je v současné době spravován podle principu jedna země, dva systémy, což má zaručovat demokratické zřízení a autonomní výsady. Kritici ale tvrdí, že Peking tyto svobody postupně omezuje. Demonstranti v ulicích od června žádají demokratické reformy, včetně přímé volby správce Hongkongu.

Nepokoje se odrazily i na ekonomice tohoto asijského finančního centra. Podle vládních údajů zveřejněných ve čtvrtek se Hongkong ve třetím čtvrtletí propadl poprvé od finanční krize v roce 2008 do recese. Vedle protivládních demonstrací k tomu přispěla i americko-čínská obchodní válka.

Hrubý domácí produkt (HDP) se za červenec až září snížil proti předchozímu čtvrtletí o 3,2 procenta a zaznamenal pokles už druhé čtvrtletí za sebou. Splnil tak technickou definici recese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 5 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 9 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...