Správkyně Hongkongu stáhla návrh extradičního zákona. Příliš pozdě, vzkazuje jí přední aktivista

7 minut
Horizont ČT24: Vývoj v Hongkongu a komentář Filipa Jirouše
Zdroj: ČT24

Správkyně Hongkongu Carrie Lamová v televizním projevu oznámila, že se rozhodla stáhnout návrh zákona, který by umožňoval vydávání lidí podezřelých z trestných činů do pevninské Číny. Zmíněný návrh zákona vyvolal v Hongkongu několikaměsíční demonstrace, které stále pokračují. Při posledním z protestů v noci na středu policie použila proti demonstrantům pepřový sprej a tři lidé museli být převezeni do nemocnice.

Protesty proti návrhu extradičního zákona začaly v Hongkongu v červnu a v některé dny při nich vyšly do ulic statisíce lidí. Kritici zákona se obávají, že norma by narušila právní nezávislost poloautonomního Hongkongu a že podezřelí vydaní do Číny by tam mohli čelit nespravedlivým, politicky motivovaným procesům.

Správkyně Hongkongu Lamová po protestech pozastavila schvalování kontroverzního návrhu zákona, demonstranti ale pokračovali ve svých akcích a požadovali jeho úplné stažení. „Vláda oficiálně stáhne tento návrh zákona, aby zcela rozptýlila obavy veřejnosti,“ řekla po setkání s poslanci správkyně a slíbila, že vládní činitelé zahájí s nespokojenými občany dialog. „Přetrvávající násilnosti poškozují základy naší společnosti,“ dodala.

Sinolog Filip Jirouš z výzkumného týmu Sinopsis upozornil, že zákon ještě není stažen: „Správkyně Lamová řekla, že stažení navrhne, což znamená, že se to stane až přibližně za měsíc na dalším zasedání legislativní rady.“ 

Požadavky demonstrantů se rozrostly

V tuto chvíli ale není jasné, zda oficiální oznámení o stažení návrhu zákona nepokoje ukončí, protože demonstrace postupně přerostly v požadavky na obecnější demokratické reformy v bývalé britské kolonii, která se v roce 1997 vrátila pod čínskou správu.

„Teď už jde jenom o to, jestli v Hongkongu bude zavedena úplná demokracie, nebo Peking násilně či vojensky zasáhne,“ upozornil Jirouš. „Skutečná demokracie v Hongkongu by byla zásadním ohrožením pro pekingskou kontrolu ve městě. Si Ťin-pching včera prohlásil, že Hongkong, Tchaj-wan a Macao jsou dokonce zásadnější výzvou pro komunistické kádry než geopolitická situace, obchodní války a tak dále,“ dodal s odkazem na čínského prezidenta.

Demonstranti rovněž požadují nezávislé vyšetření údajné policejní brutality při zákrocích proti protestům a propuštění zadržovaných. Někteří z protestních vůdců ve středu uvedli, že demonstrace budou pokračovat, dokud nebudou tyto požadavky splněny.

Jeden z nejvýznamnějších prodemokratických aktivistů Joshua Wong prohlásil, že stažení návrhu extradičního zákona je „příliš málo a přichází příliš pozdě“. „Stupňující se policejní brutalita v uplynulých týdnech zanechala na celé hongkongské společnosti nesmazatelné stopy. Carrie Lamová oznámila stažení návrhu zákona, ale lidé nevěří, že jedná upřímně,“ podotkl Wong, který byl hlavní osobností hongkongských studentských protestů v roce 2014.

Hongkong od přechodu pod čínskou správu funguje podle zásady „jedna země, dva systémy“ a díky tomuto modelu má některé svobody, které jsou v kontinentální Číně nemyslitelné. Mnozí však tvrdí, že Peking postupně tyto svobody omezuje.

Při zatím poslední z protestních akcí v noci na středu hongkongská policie použila pepřový sprej k rozehnání demonstrantů, kteří se sešli před policejní stanicí ve čtvrti Mong Kok a ve stanici metra Prince Edwarda. Tři muži ve věku 21 až 42 let byli po střetech hospitalizováni. Dva zůstávají v nemocnici ve stabilizovaném stavu, třetí byl již propuštěn.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Alianční země posílají vojáky do Grónska

V grónském Nuuku přistálo letadlo s dánskými vojáky poté, co severská země a její autonomní území oznámily kroky k posílení obranyschopnosti ostrova. Podle AP přicházejí do Grónska vojáci z několika evropských zemí, vedle Francie a Německa také Británie, Norsko a Švédsko. Ve čtvrtek se k nim podle agentury Reuters připojilo také Finsko a Nizozemsko. Americký prezident Donald Trump trvá na získání ostrova. Případný vojenský zásah USA by podle polského premiéra Donalda Tuska byl konec světa, jak jej známe. Podle NATO roste v Arktidě přítomnost Ruska a Číny.
12:10Aktualizovánopřed 33 mminutami

Šlo to velmi dobře, řekla Machadová po schůzce s Trumpem. Detaily neprozradila

Šlo to velmi dobře a bylo to skvělé, řekla dle Reuters po čtvrteční schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem v Bílém domě venezuelská opoziční lídryně a nositelka Nobelovy ceny míru María Corina Machadová. Zároveň ale odmítla prozradit, zda, jak dříve naznačila, předala svou mírovou cenu Trumpovi, který o ni dlouhodobě usiluje.
21:01Aktualizovánopřed 54 mminutami

Írán tvrdí, že nechystá popravy demonstrantů

Íránská justice oznámila, že šestadvacetiletý demonstrant Erfán Soltání nebyl odsouzen k smrti. Píše to agentura Reuters s odkazem na státní média. Americký prezident Donald Trump dříve prohlásil s odkazem na neznámý „důvěryhodný zdroj“, že zabíjení protestujících skončilo. Podle lidskoprávních organizací bezpečnostní složky zabily bezmála 3,5 tisíce lidí.
06:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina je vděčná za pokračování muniční iniciativy, řekl Pavel

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.
14:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících letounů MiG-29

Polsko předá Ukrajině až devět dosluhujících bojových letounů MiG-29, řekl ve čtvrtek náměstek ministra obrany Pawel Zalewski dle polských médií. O kroku rozhodla polská vláda. Varšava spolu se Slovenskem už v roce 2023 zemi bránící se plnohodnotné ruské invazi dodaly větší počet těchto strojů vyvinutých v bývalém Sovětském svazu.
před 4 hhodinami

Americká armáda obsadila další tanker porušující blokádu Venezuely

Americká armáda zabavila další tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Oznámilo to její velitelství SOUTHCOM. Operace proti lodi, která podle armády porušila blokádu nařízenou prezidentem USA Donaldem Trumpem, se uskutečnila brzy ráno místního času v Karibiku. Americké síly v posledních týdnech obsadily a zabavily šest tankerů, které podle Washingtonu porušovaly americké sankce na venezuelský ropný sektor.
před 5 hhodinami

Grokovi zakážeme svlékat lidi tam, kde je to ilegální, slíbila síť X

Americká sociální síť X miliardáře Elona Muska oznámila, že znemožní pomocí chatbota Grok generovat a upravovat fotografie skutečných lidí v odhalujícím oblečení v zemích, kde je to nelegální. Reagovala tak na skandál, kdy chatbot na žádost uživatelů na síti X generoval sexualizované fotografie žen a dětí. Britský úřad pro regulaci mediálního trhu Ofcom v reakci uvedl, že jeho vyšetřování v této věci nadále pokračuje.
11:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump hrozí, že pošle do Minnesoty vojsko

Prezident USA Donald Trump pohrozil, že k potlačení protestů proti imigračním agentům z úřadu ICE v Minnesotě využije zákon o povstání. Ten mu umožňuje povolat vojsko. Jeden z agentů ve středu v největším tamním městě Minneapolisu zasáhl do nohy muže původem z Venezuely. Úřady tvrdí, že na něj útočil a bránil se zatčení. Protesty ve městě se stupňují po zastřelení Renee Goodové v autě, k němuž došlo minulý týden. Imigrační agenti zadrželi i tři příslušníky indiánského kmene Siouxů Oglala.
10:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...