TÉMA

Reformy

Ukrajina musí stíhat korupci, pokud chce do EU, řekl komisař

Evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi – jako je Ukrajina – při vstupu do Unie, pokud nebude schopna prokázat, že má účinný systém pro odstraňování zločinu a korupce v nejvyšších patrech politiky, sdělil evropský komisař pro spravedlnost Michael McGrath. Tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského roste, zatímco ukrajinské protikorupční složky provádí prohlídky u šéfa jeho kanceláře Andrije Jermaka.
28. 11. 2025|

Francouzští poslanci odložili důchodovou reformu

Francouzští poslanci ve středu schválili odklad důchodové reformy z roku 2023, píší agentury AFP a Reuters. Návrh, který počítal s posunem důchodového věku z 62 na 64 let, vyvolal ve Francii v minulosti velké protesty. Právě tato nepopulární reforma schválená v roce 2023 byla jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona.
12. 11. 2025|

O superdávku za měsíc požádal skoro čtvrtmilion lidí. Nejspíš ji čekají změny

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.
9. 11. 2025|

Ukrajina pokročila v klíčových reformách na cestě k členství v EU, míní Komise

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce roku 2025, uvedla Evropská komise ve své zprávě. Posun přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Rada Evropské unie také schválila pro Ukrajinu pátou platbu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvaného nástroje pro Ukrajinu.
4. 11. 2025|

Německé ekonomice se nadále nedaří. Drtí ji americká cla i chybějící čínské čipy

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.
1. 11. 2025|

Koalice prezidenta Mileie ovládla argentinské parlamentní volby

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.
27. 10. 2025Aktualizováno27. 10. 2025|

Vznikající vláda chce změny ve valorizaci důchodů i věku odchodu do penze

Lednová valorizace penzí vyjde stát podle odhadů na více než dvaadvacet miliard korun. Vyplývá to z dat, která má ČT k dispozici. Podle zástupců vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů půjde o poslední navýšení dle současných pravidel, kdy se započítává inflace a třetina růstu reálných mezd. Příště to má být jako v minulosti polovina růstu reálných mezd. Vláda chce také upravit věk odchodu do penze i předčasné důchody u náročných profesí.
25. 10. 2025|

Fotbal na úkor zdraví. Protesty v Maroku mají oběti

Marocké bezpečnostní síly zabily dva lidi u města Agádír na jihu země poté, co se skupina demonstrantů pokusila vtrhnout na policejní stanici. Úřady zatkly v uplynulých dnech více než čtyři sta lidí. Protesty vedené mladou Generací Z žádají reformy veřejného zdravotnictví a školství. Maročané kritizují miliardové investice, které místo do těchto resortů proudí do příprav fotbalového šampionátu.
2. 10. 2025|

Vyšetřoval největší slovenské kauzy, teď Šúrek sám čelí stíhání

Bývalý prokurátor, který dozoroval například kauzu Očistec, jež sahala do nejvyšších pater slovenské politiky, dnes kontroluje věznice a je sám trestně stíhaný. A stejně tak řada dalších bývalých elitních policistů. Na druhé straně mnoho velkých kauz včetně úplatkářství šlo do ztracena. Stav justice na Slovensku dva roky po nástupu premiéra Roberta Fica (Smer) k moci a rok po velkých trestních reformách jeho vlády nedávno opakovaně kritizovala i Evropská unie. Jak situaci prožívají ti, kterých se to přímo týká, zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.
9. 9. 2025|

Saúdská Arábie posílá neposlušné ženy do speciálních „věznic“

Mladé Saúdky, které neposlouchají muže, často nejsou doma, případně čelí zneužívání, mohou skončit v takzvaných pečovatelských domech, kde se učí v izolaci přijímat pravidla a čelí tělesným trestům. Píše to deník Guardian s odkazem na svědectví žen, které se z nápravných věznic dokázaly dostat. Rijád tvrdí, že nejde o detenční centra a Saúdky mohou svobodně odejít. Na existenci nechvalně proslulých zařízení přitom upozorňují i lidskoprávní organizace.
18. 6. 2025|

Normalizační prezident Husák zažil pád režimu, který sám pomáhal budovat

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.
29. 5. 2025|

Libanon sčítá škody po izraelských útocích. Opozice vidí v rekonstrukci šanci pro stát

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.
25. 2. 2025|

Sedmery volby za tři a půl roku a osmé na obzoru. Bulharsko trápí politická nestabilita

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.
17. 12. 2024|

Další krok na cestě Ukrajiny do EU. Začnou přístupové rozhovory

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.
25. 6. 2024|

Chceme dokončit misi, reformy musí pokračovat, zdůvodňuje Michálek nové plány Pirátů

Vztahy v koalici jsou „celkem dobré“, přesto bylo nutné představit stranický plán na další reformy, řekl v Interview ČT24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti chtějí v rámci svého programu Republika v pohybu měnit pracovní právo, zvýšit minimální mzdu nebo naplnit podmínky pro přijetí eura. Že by s tím narazili u dalších vládních stran, se neobávají. Podle Michálka budou potřeba jednorázové investice, na které se vyplatí půjčit si.
19. 4. 2024|

V Argentině proběhla jednodenní stávka na protest proti reformám prezidenta Mileie

Největší argentinské odbory vyhlásily ve středu dvanáctihodinovou stávku a v centru Buenos Aires zahájily velkou demonstraci proti tvrdým úsporným opatřením a reformám nového libertariánského prezidenta Javiera Mileie. Akce, která zasáhla odvětví od dopravy po banky, je největším projevem odporu proti jeho plánům na škrty ve výdajích a privatizaci od jeho nástupu do funkce minulý měsíc, kdy slíbil napravit ekonomiku zmítanou 211procentní inflací a paralyzujícím zadlužením.
24. 1. 2024|

Vláda by měla v ekonomických reformách přidat, říká Kalousek

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek vyčítá současné koaliční vládě mimo jiné to, že „neuklízí po vládách předchozích“. Sám by si přál razantněji snižovat státní výdaje, uvedl v Interview ČT24. Kabinet by podle něj měl o problémech v rozpočtu lépe informovat veřejnost. Také vyvracel, že by se chystal v dohledné době zakládat vlastní politickou stranu, neurčitě vidí své angažmá v budoucích volbách.
9. 1. 2024|

Nový nigerijský prezident chce pozvednout ekonomiku, čelí ale kritice

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.
28. 6. 2023|

„Falešné, mimo a zásadně špatné,“ plísní Klaus vládní úspory. „Jako prodejci hrnců,“ kritizuje Středula

Podle bývalého prezidenta Václava Klause je plánovaný konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, pouze hrou na škrty a nepřináší nic konkrétního. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj vytváří „mlhu“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Vyzval ho proto, aby před lidmi místo zavalení čísly vystoupil s tím, že nutné kroky pro zastavení zadlužování budou společnost muset bolet. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula plánované vládní změny rovněž vnímá negativně a stěžuje si na nedostatek komunikace. Počítá s tím, že odbory přistoupí ke stávkové pohotovosti.
11. 5. 2023|

Ukrajina se potýká s korupcí i v době války, rezignovali vysocí úředníci

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.
24. 1. 2023Aktualizováno24. 1. 2023|

Trussová vyměnila ministra financí a oznámila částečné zrušení ekonomických plánů

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.
14. 10. 2022Aktualizováno14. 10. 2022|

Z premianta na konec fronty. Gruzie sešla z reformní cesty, změně kurzu brání „uchvácený stát“

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.
15. 8. 2022|

Bohoslužba v Betlémské kapli připomněla Husa i Komenského

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.
6. 7. 2022|

30 let zpět: ODS a HZDS se dohodly na nové vládě

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.
20. 6. 2022|
Načítání...