Reformy

Na začátku týdne se konal summit Evropského politického společenství (EPC) poprvé na Kavkaze – konkrétně v Arménii. Ta se s Evropskou unií v deklaraci zavázala mimo jiné k evropské orientaci. Podle experta Vincence Kopečka se však nyní přijetí této země do EU neočekává, jde spíše o mentální přiblížení. Tato kavkazská země je navíc energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny.

Přesně rok od nástupu německého kancléře Friedricha Merze do úřadu se jeho vláda potýká s krizí důvěry a popularity. Nespokojených je s prací spolkového kabinetu a jeho šéfa přes osmdesát procent veřejnosti. Lidem vadí hádky v koalici, pomalu postupující důležité reformy i chybějící schopnost nabídnout v těžkých časech srozumitelná řešení. Aspoň částečně pozitivně vidí Němci Merzovu zahraniční politiku a omezení migrace. Obliba vlády krátce vzrostla i se zavedením dobrovolné vojenské služby a prvními kroky ke stabilizaci důchodů na konci loňského roku. Jinak ale převládá zásadní nespokojenost.

Rumunský parlament vyjádřil nedůvěru proevropské vládě premiéra Ilieho Bolojana, informují agentury Reuters a AFP. Podle nich nyní zemi čekají složitá jednání o vzniku nového kabinetu. V Rumunsku se před dvěma týdny rozpadla vládní koalice poté, co ji opustila Sociálnědemokratická strana (PSD) kvůli nesouhlasu s reformami zaměřenými především na snížení rozpočtového schodku. Situace ohrozila ratingy státního dluhu země, její přístup k fondům EU a stabilitu měny, píše stanice Digi24.

Vietnamští komunisté svěřili nebývalou moc do rukou generálního tajemníka a nově i prezidenta To Lama. Podle expertů se země blíží čínskému modelu vládnutí, včetně omezování svobod a zvýšeného dozoru nad občany, zatím však nepraktikuje tak rozsáhlé represe. To Lam, organizátor masivní protikorupční kampaně „Hořící pec“, spustil ambiciózní ekonomické reformy. Plánovaný rozmach hospodářství ale může zbrzdit blízkovýchodní krize i nejisté vztahy s USA.

Polovina lidí s nejtěžším postižením celkově nedostává dostatečnou péči – tyto osoby mnohdy nemohou uspokojovat ani základní potřeby a okolo čtyřiceti až padesáti procent z nich se omezuje v jídle, pití či užívání toalety, vyplývá ze studie a průzkumu agentury PAQ Research a organizace Asistence. Podle nich zároveň třetina dospělých s vážným handicapem nepovažuje svůj život a podmínky za důstojné. Z výzkumu podle autorů vyplývá potřeba vyšší podpory lidí s nejtěžším postižením a jejich rodin.

Kubu navštívila v minulých týdnech americká delegace, která Havaně zdůraznila, že se jí krátí čas na „provedení klíčových reforem podporovaných USA, než se okolnosti nenávratně zhorší“. S odkazem na zdroj z amerického ministerstva zahraničí to uvedla stanice CNN. Washington v poslední době stupňuje na Kubu tlak, americký prezident Donald Trump naznačil i možnou vojenskou akci.

Zástupci Evropské komise přijedou v pátek do Budapešti diskutovat s vítěznou stranou Tisza o reformách. Pravděpodobný budoucí premiér Péter Magyar slibuje Bruselu vstřícnější politiku než jeho předchůdce Viktor Orbán. Magyar už například oznámil, že nehodlá blokovat finanční pomoc Ukrajině. Především chce obnovit přístup k penězům z fondů, které Unie Budapešti zmrazila kvůli korupci nebo zásahům do soudnictví.

Evropská komise podmiňuje uvolnění zmrazených eurofondů Maďarsku 27 reformami. Podle deníku Financial Times žádá třeba souhlas s unijní půjčkou Ukrajině, zrušení proruských vet nebo reformy justice a bezpečnostních složek. Vítěz nedělních voleb Péter Magyar slibuje lepší vztahy s Unií, ale zároveň i respekt k zájmům své země. Ve středu ho čeká jednání s prezidentem země Tamásem Sulyokem, kde mají řešit hlavně termíny pro předání vlády.

Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.

„Dnes má státní rozpočet mandatorní výdaje kolem 93 procent. Vláda zatím nijak nekomentovala reformy, které by výdaje umožnily snížit,“ domnívá se poslankyně Lucie Sedmihradská (STAN), podle níž Starostům od kabinetu chybí návrhy komplexních reforem, bez nichž se výdaje snížit nepodaří. „My přicházíme zejména s tím, co by mělo oživit ekonomiku, což přinese větší příjmy pro státní rozpočet. To znamená stavební zákon, zrušení poplatků za obnovitelné zdroje (…) a částečně můžeme ušetřit i díky tomu, že tady bude flexibilnější služební zákon a že i na provozu státu budeme schopni fungovat efektivněji,“ reagoval poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou debatovali Vondráček se Sedmihradskou také o Národní rozpočtové radě, skupině ČEZ či výdajích na obranu.

Íránské bezpečnostní síly začaly hromadně zatýkat představitele reformního hnutí v zemi, včetně řady významných osobností, uvedla agentura AP s odvoláním na lokální média. Vláda je údajně podezřívá z narušování politické situace v zemi během celostátních protivládních protestů, které vypukly na konci prosince.

Evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi – jako je Ukrajina – při vstupu do Unie, pokud nebude schopna prokázat, že má účinný systém pro odstraňování zločinu a korupce v nejvyšších patrech politiky, sdělil evropský komisař pro spravedlnost Michael McGrath. Tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského roste, zatímco ukrajinské protikorupční složky provádí prohlídky u šéfa jeho kanceláře Andrije Jermaka.

Francouzští poslanci ve středu schválili odklad důchodové reformy z roku 2023, píší agentury AFP a Reuters. Návrh, který počítal s posunem důchodového věku z 62 na 64 let, vyvolal ve Francii v minulosti velké protesty. Právě tato nepopulární reforma schválená v roce 2023 byla jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona.

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.

Ukrajina pokročila v klíčových reformách, zbývající přístupové kapitoly by mohly být otevřeny do konce roku 2025, uvedla Evropská komise ve své zprávě. Posun přivítal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská vláda již dříve naznačila, že jejím cílem je uzavřít přístupová jednání do konce roku 2028. Rada Evropské unie také schválila pro Ukrajinu pátou platbu ve výši 1,8 miliardy eur (přibližně 44 miliard korun) z takzvaného nástroje pro Ukrajinu.

Největší evropská ekonomika už třetí čtvrtletí přešlapuje na místě. Německá vláda odhaduje, že za celý rok vyroste HDP o pouhé dvě desetiny procenta. Země s 84 miliony obyvatel se ocitla mezi mlýnskými kameny soupeření dvou světových gigantů – USA a Číny. První ji drtí navýšenými cly, druhá nedostatkem čipů. Projevuje se to především na exportu, který tradičně táhne automobilový průmysl.

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Lednová valorizace penzí vyjde stát podle odhadů na více než dvaadvacet miliard korun. Vyplývá to z dat, která má ČT k dispozici. Podle zástupců vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů půjde o poslední navýšení dle současných pravidel, kdy se započítává inflace a třetina růstu reálných mezd. Příště to má být jako v minulosti polovina růstu reálných mezd. Vláda chce také upravit věk odchodu do penze i předčasné důchody u náročných profesí.

Marocké bezpečnostní síly zabily dva lidi u města Agádír na jihu země poté, co se skupina demonstrantů pokusila vtrhnout na policejní stanici. Úřady zatkly v uplynulých dnech více než čtyři sta lidí. Protesty vedené mladou Generací Z žádají reformy veřejného zdravotnictví a školství. Maročané kritizují miliardové investice, které místo do těchto resortů proudí do příprav fotbalového šampionátu.

Bývalý prokurátor, který dozoroval například kauzu Očistec, jež sahala do nejvyšších pater slovenské politiky, dnes kontroluje věznice a je sám trestně stíhaný. A stejně tak řada dalších bývalých elitních policistů. Na druhé straně mnoho velkých kauz včetně úplatkářství šlo do ztracena. Stav justice na Slovensku dva roky po nástupu premiéra Roberta Fica (Smer) k moci a rok po velkých trestních reformách jeho vlády nedávno opakovaně kritizovala i Evropská unie. Jak situaci prožívají ti, kterých se to přímo týká, zjišťovala pro Reportéry ČT Jana Neumannová.

Mladé Saúdky, které neposlouchají muže, často nejsou doma, případně čelí zneužívání, mohou skončit v takzvaných pečovatelských domech, kde se učí v izolaci přijímat pravidla a čelí tělesným trestům. Píše to deník Guardian s odkazem na svědectví žen, které se z nápravných věznic dokázaly dostat. Rijád tvrdí, že nejde o detenční centra a Saúdky mohou svobodně odejít. Na existenci nechvalně proslulých zařízení přitom upozorňují i lidskoprávní organizace.

V roce 1975 skončil ve funkci československého prezidenta Ludvík Svoboda. Dne 29. května ho nahradil Gustáv Husák, který už v šestnácti letech vstoupil do Svazu komunistické mládeže a významně se podílel na únorovém převratu v roce 1948, aby byl následně komunistickým režimem odsouzen a vězněn. I díky názorovým obratům po událostech v roce 1968 se ale vrátil na politický vrchol a přesně před padesáti lety se stal osmým československým prezidentem.

Izraelské bombardování Libanonu trvající rok a čtvrt způsobilo škody za čtrnáct miliard dolarů, což odpovídá téměř osmdesáti procentům předválečného HDP země. Podle zpřesněného odhadu, ze kterého citují libanonská média, to uvádí Světová banka. Pomoc lidem slibuje i teroristické hnutí Hizballáh, které se tak snaží upevnit svou pozici na jihu země. Opozice naopak v rekonstrukci za přispění mezinárodní pomoci vidí příležitost k obnovení důvěry v oslabený stát. Mezinárodní společenství však podporu podmiňuje reformami.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.