Reformy

Ukrajina se o další krůček přiblíží ke svému evropskému snu. V úterý začnou v Lucemburku formální rozhovory o jejím přistoupení do Evropské unie, čemuž předcházelo páteční schválení vyjednávacích rámců členskými zeměmi. K tomuto milníku Ukrajina urazila trnitou cestu poznamenanou dekádou ruské agrese.

Vztahy v koalici jsou „celkem dobré“, přesto bylo nutné představit stranický plán na další reformy, řekl v Interview ČT24 předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek. Piráti chtějí v rámci svého programu Republika v pohybu měnit pracovní právo, zvýšit minimální mzdu nebo naplnit podmínky pro přijetí eura. Že by s tím narazili u dalších vládních stran, se neobávají. Podle Michálka budou potřeba jednorázové investice, na které se vyplatí půjčit si.

Největší argentinské odbory vyhlásily ve středu dvanáctihodinovou stávku a v centru Buenos Aires zahájily velkou demonstraci proti tvrdým úsporným opatřením a reformám nového libertariánského prezidenta Javiera Mileie. Akce, která zasáhla odvětví od dopravy po banky, je největším projevem odporu proti jeho plánům na škrty ve výdajích a privatizaci od jeho nástupu do funkce minulý měsíc, kdy slíbil napravit ekonomiku zmítanou 211procentní inflací a paralyzujícím zadlužením.

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek vyčítá současné koaliční vládě mimo jiné to, že „neuklízí po vládách předchozích“. Sám by si přál razantněji snižovat státní výdaje, uvedl v Interview ČT24. Kabinet by podle něj měl o problémech v rozpočtu lépe informovat veřejnost. Také vyvracel, že by se chystal v dohledné době zakládat vlastní politickou stranu, neurčitě vidí své angažmá v budoucích volbách.

Nový nigerijský prezident Bola Tinubu se po prvním měsíci ve funkci potýká s kritikou obyvatel. Do úřadu se dostal po slibech, že rozvine plný potenciál největší ekonomiky Afriky. Krátce poté zrušil dotace na pohonné hmoty a devalvoval měnu, což analytici chválili jako krok kupředu. Změny ale dopadly na nejchudší obyvatele, podle kritiků jsou reformy jen na oko a jde stále o pokračování starých struktur v zemi.

Podle bývalého prezidenta Václava Klause je plánovaný konsolidační balíček, který ve čtvrtek představila vláda, pouze hrou na škrty a nepřináší nic konkrétního. Premiér Petr Fiala (ODS) podle něj vytváří „mlhu“ a tváří se, jako by se nic nedělo. Vyzval ho proto, aby před lidmi místo zavalení čísly vystoupil s tím, že nutné kroky pro zastavení zadlužování budou společnost muset bolet. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula plánované vládní změny rovněž vnímá negativně a stěžuje si na nedostatek komunikace. Počítá s tím, že odbory přistoupí ke stávkové pohotovosti.

Ukrajina i během války řeší korupční skandály. Právě korupce patřila před ruskou invazí k hlavním tématům ukrajinské vnitrostátní politiky. V této souvislosti prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí avizoval personální změny ve vládě, ve vedení oblastí i v bezpečnostních složkách. V úterý pak podle Reuters rezignovalo nebo bylo odvoláno kolem deseti ukrajinských vysoce postavených činitelů, včetně dvou náměstků ministra pro regionální rozvoj a pěti šéfů oblastních správ. Podle agentury Reuters však nejsou všichni končící činitelé spojováni s obviněními z úplatkářství.

Britská premiérka Liz Trussová zbavila funkce ministra financí Kwasiho Kwartenga, jeho nástupcem se stal Jeremy Hunt. Trussová také oznámila, že se již dále nebude snažit zastavit zvýšení daně z příjmů firem, o kterém rozhodla předchozí vláda. Částečně tak slevila ze svých kontroverzních ekonomických plánů, které britská média nazývají „minirozpočtem“ a které otřásly důvěrou voličů, konzervativních poslanců i finančních trhů.

„Gruzie byla vždy lídrem mezi východoevropskými zeměmi,“ prohlásil v červnu „bez přehánění“ premiér země Irakli Garibašvili. Tbilisi splnilo domácí úkoly ohledně přistoupení k Evropské unii a nyní je na tahu Brusel, dodal s odkazem na očekávané rozhodnutí o udělení kandidátského statusu. Unie to ale viděla jinak a Tbilisi se muselo spokojit jen s tím, že sedmadvacítka uznala jeho evropskou perspektivu. Gruzie sice dříve platila mezi zájemci o členství v EU za tahouna reforem, od nich se ale odklonila směrem ke zneužívání moci a systémové politické korupci.

Bohoslužbou v pražské Betlémské kapli si Církev československá husitská připomněla letošní 607. výročí upálení církevního reformátora mistra Jana Husa. Bohoslužbu vedl patriarcha církve Tomáš Butta, který ve svém kázání srovnával Husa s Janem Amosem Komenským. Na letošek právě připadá 430. výročí narození učitele národů a posledního biskupa Jednoty bratrské Komenského. Zazněly i prosby za mír na Ukrajině a za slitování za Ukrajince, kteří ztratili své blízké i domovy.

Delegace ve volbách vítězných stran ODS a HZDS se napočtvrté dohodly na programovém prohlášení nové vlády. Po dvanáctihodinovém jednání o tom v noci informovali Václav Klaus a Vladimír Mečiar. Sdělili také, jak si představitelé obou stran představovali tolik diskutovanou otázku rozdělení Československa na dva státy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Koalice Spolu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle povolebních prognóz po druhém kole parlamentních voleb získá nejvíce hlasů, unikne jí však většina v Národním shromáždění. V 577členné dolní komoře parlamentu by podle agentury Ifop mohla obsadit 210 až 250 křesel. Podobné výsledky vykazují také průzkumy trojice dalších agentur. Významného zisku podle odhadů dosáhla krajně pravicová strana Národní sdružení, která podle listu Le Monde překonala svůj rekord v počtu mandátů z roku 1986.

Na Václavském náměstí v Praze pokračovala podpisová akce volného sdružení občanů Česká iniciativa. Signatáři podporovali kandidaturu Václava Havla na úřad prezidenta a Václava Klause v zahájených reformách. V případě, že by nebylo možné vytvořit fungující federaci, požadovali i vypsání referenda o samostatnosti České republiky.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Libanonský šíitský Hizballáh a jeho spojenci v nedělních parlamentních volbách přišli o parlamentní většinu. Podle úterního oznámení ministerstva vnitra tento blok nemá 65 křesel potřebných k zachování většiny ve stoosmadvacetimístném parlamentu. Po minulých volbách jich měl 71. V úterý oznámené výsledky jsou konečné.

Francouzský prezident Emmanuel Macron sestavuje novou vládu pro své druhé volební období. Staronový šéf Elysejského paláce má připravený ambiciózní plán reforem, k jejich prosazení ale potřebuje většinu v Národním shromáždění. Volby do něj proběhnou v červnu.

Policie podle svého nového prezidenta Martina Vondráška zvládá uprchlickou vlnu v České republice dobře. V souvislosti se stíháním trestných činů spojených se schvalováním ruské agrese zdůraznil, že speciální útvary přečiny spíš monitorují. „Naše útvary, které mají na starost zločin ve virtuálním prostoru, dělají neustálý screening internetového prostředí. Nestačí závadný projev, ale musíme říci, jestli je trestněprávně relevantní nebo není,“ upřesnil policejní prezident pořadu Interview ČT24. Odmítá, že by policie potlačovala přečiny ve virtuálním prostoru po začátku války na Ukrajině víc než dříve.

Bulharský prezident Rumen Radev v sobotu svěřil mandát k sestavení nové vlády Kirillu Petkovovi, spolupředsedovi protikorupčního uskupení Pokračujeme ve změně (PP), které vyhrálo listopadové volby. Oznámily to tiskové agentury. Petkov řekl prezidentovi, že již sestavil širokou koaliční vládu, která je připravena v pondělí nastoupit do úřadu, aby ukončila dlouhotrvající politickou krizi v balkánské zemi. Prezidentovi předal seznam budoucích ministrů.

Slavnostní prezidentskou přísahou Borise Jelcina začalo 10. července roku 1991 v Kremlu zasedání Sjezdu lidových poslanců Ruské federace. Oficiálně se tak ujal funkce prvního ruského prezidenta – ještě v době existence Sovětského svazu. Jelcin hlásal demokracii, reformy i blahobyt. Pokusy o transformaci ale uvrhly velké počty Rusů do chudoby. Jeho kariéru poznamenal krvavý konflikt s parlamentem v roce 1993 nebo válka v Čečensku. Svým odchodem z funkce na přelomu milénia otevřel dveře Vladimiru Putinovi.

Přesně před 80 lety – 29. ledna 1941 – zemřel Ioannis Metaxas. Řecký diktátor během své čtyři roky trvající vlády masově pronásledoval politické oponenty, budoval policejní stát a uplatňoval tvrdou cenzuru. Na druhou stranu se však nekompromisně postavil Mussoliniho Itálii, za což ho Řekové dodnes oslavují.

Státní rozpočet čelí kritice. Správu státní pokladny kritizují odbory, Národní rozpočtová rada a nejnověji i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Právě ten hodnotil hospodaření státu za první pololetí loňského roku. Podle prezidenta úřadu Miloslava Kaly současná vláda v časech dobrých, tedy v dobách růstu, nepřipravila státní pokladnu na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi. S tím souhlasí mimo jiné také ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská, která o tématu debatovala společně s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a předsedkyní Národní rozpočtové rady Evou Zamrazilovou v Otázkách Václava Moravce.

Podruhé za poslední měsíc je francouzský prezident Emmanuel Macron v Libanonu. Svou návštěvou chce zdůraznit blízkost obou zemí. „Libanonci jsou pro Francouze bratři,“ prohlásil po příletu. Zároveň ale zdůraznil, že je potřeba provést během následujících tří měsíců reformy. Pokud tak Libanon neučiní, má se podle Macrona připravit na postih.

Sobotní protesty v Hongkongu byly jedny z nejnásilnějších za poslední týdny. Demonstranti při nich zdemolovali kancelář čínské státní agentury Nová Čína. Hongkongská policie proti davům nasadila slzný plyn, vodní děla, pepřový sprej, gumové projektily, ale i ostrou munici. Demonstranti na muže zákona házeli zápalné lahve, ničili obchody a podpalovali vstupy do metra. Protesty za udržení demokratických svobod pokračují ve městě už 22. týdnem.

V Libanonu pokračují druhým dnem největší protesty za poslední roky. Policie rozháněla protestující slzným plynem. Lidé si stěžují na špatnou ekonomickou situaci. Rozlítil je také plán vlády zavést nové daně a poplatky na tabák, benzin, ale i aplikaci WhatsApp. Premiér Saad Harírí dal politickým oponentům třídenní ultimátum na dohodu o zásadních reformách.