Předseda litevského parlamentu Juozas Olekas ve čtvrtek uvedl, že vládní koalice neustoupí od plánů na reformu veřejnoprávního vysílatele, a to navzdory pokračujícím protestům proti politizaci LRT.
„Uděláme to, co je třeba udělat, a změníme to, co je třeba změnit. Budeme mluvit s těmi, kteří jsou ochotni jednat, ne s těmi, kteří pokřiveně ukazují prostředníček,“ řekl Olekas rádiu LRT v narážce na vulgární gesto namířené vůči parlamentu během středečního protestu.
Uvedl, že se očekává přijetí novely během jarní schůze Seimasu (název litevského jednokomorového parlamentu, pozn. red), a dodal, že na diskusi byl dostatek času.
„Není na to vyvíjen žádný nepřiměřený spěch, ale zároveň se to nikdo nesnaží zdržovat. Parlament zařadil projednání této otázky na plénu na 7. dubna. Protože si výbor vyžádal o něco více času, očekávám, že se návrh vrátí do jednacího sálu a bude o něm hlasováno,“ dodal.
Zatímco Seimas pokračuje v projednávání novely zákona o LRT, sešlo se ve středu ve Vilniusu na protestu s názvem „Ruce pryč od svobody slova“ více než 10 tisíc lidí.
Podle organizátorů by současný návrh zákona omezil nezávislost veřejnoprávního vysílatele a vedl by k politizaci LRT. Seimas už novelu připravenou pracovní skupinou schválil v prvním čtení a nyní ji projednává kulturní výbor.
„Měli bychom brát na vědomí signály, které nám jsou vysílány“
Ministr zahraničí Kestutis Budrys ve čtvrtek uvedl, že vláda by měla vzít v úvahu závěry expertů k navrhovaným reformám.
„Mám na mysli závěry Benátské komise. Ty je samozřejmě nutné vzít v úvahu a důkladně zvážit, protože Litva si nemůže dovolit ani nemá právo vyvolávat pochybnosti o demokratickém procesu či svobodě médií.“
„Jsem ale přesvědčen, že obojí bude zajištěno,“ řekl Budrys ve čtvrtek rozhlasové stanici Žiniu Radijas.
Benátská komise 7. března uvedla, že zmrazení rozpočtu a snazší odvolání generálního ředitele vytvářejí riziko politizace. Nyní připravuje nové závěry na základě aktualizovaných návrhů Seimasu.
Komise je nezávislým poradním orgánem Rady Evropy, který pomáhá zemím posuzovat, zda jejich právní systémy odpovídají mezinárodním demokratickým standardům.
Budrys zdůraznil, že Litva si musí udržet své vysoké pozice v žebříčcích svobody médií. Podle ministra to odráží úroveň demokracie v zemi a „určitý standard v regionu, který chceme vídat“.
„Zprávy naznačující, že už se posouváme zpět, jsou nepodložené. Znovu bych řekl, že pro to není žádný základ, stejně jako to nenaznačuje ani hodnocení stavu demokracie a právního státu v Litvě ze strany Evropské komise. Přesto bychom měli vnímat určité signály, které k nám přicházejí,“ řekl.
LRT, 9/04/2026 09:48 (GMT+2)
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
