Koalice prezidenta Mileie ovládla argentinské parlamentní volby

Nahrávám video

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Mileiova koalice Svoboda postupuje (La Libertad Avanza, LLA) získala podle téměř konečných výsledků ve volbě 127 poslanců ze 257 členů dolní parlamentní komory 64 křesel. Opozičnímu bloku tvořenému peronistickou aliancí Síla vlasti (Fuerza Patria, FP), která dosud držela v obou komorách většinu, připadne 44 mandátů, zbylá křesla si rozdělí menší strany. Dosud měla Mileiova relativně nová koalice pouze 37 poslanců. V senátu, kde měla zatím šest křesel, získala čtrnáct mandátů.

„Dnes jsme překonali zlomový bod. Dnes začínáme budovat skvělou Argentinu,“ prohlásil Milei po oznámení výsledků. Milei také řekl, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách, a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba. Před volbami avizoval i změny ve složení vlády.

Voliči se podle něj rozhodli „nechat za sebou sto let dekadence“. Milei také vyzval guvernéry argentinských provincií a zákonodárce dalších stran ke spolupráci s jeho uskupením.

Úspěch je pro Mileie důležitý proto, že může dosud opozičně laděnému Kongresu zabránit v přehlasování prezidentského veta a usnadnit prosazení dalších protržních reforem.

Mileiovi už gratuloval Trump

Navzdory tomu, že volby vzbudily velké očekávání ve světě a zvláště ve Spojených státech, jejichž prezident Donald Trump je Mileiovým stoupencem a spojil s jeho budoucností finanční podporu Argentiny, v zemi samotné vyvolaly nejmenší zájem voličů od konce argentinské diktatury v roce 1983, píší média. K urnám v zemi, kde je účast povinná, přišlo bezmála 68 procent voličů, což překonalo nejnižší účast 71,7 procenta v parlamentních volbách z roku 2021.

Právě Trump byl mezi prvními státníky, kteří Mileiovi k vítězství blahopřáli, když jeho výhru označil za „drtivou“. Po říjnovém setkání se svým ideologickým spojencem v Bílém domě Trump podle AP uvedl, že pokud Milei ve volbách neuspěje, USA ukončí podporu Argentiny, která do její podfinancované ekonomiky napumpovala desítky miliard dolarů.

Šéf Bílého domu po zveřejnění téměř konečných výsledků sdělil, že měl argentinský prezident od USA „velkou pomoc“. „Dostal ode mě doporučení, velmi silné doporučení,“ uvedl dále Trump.

Pochválil také některé své nejbližší spolupracovníky, včetně ministra financí Scotta Bessenta, který měl dohled nad finanční pomocí Argentině. „Držíme se při mnoha zemích v Jižní Americe. Velmi se soustředíme na Jižní Ameriku,“ dodal dle agentury Reuters Trump.

Analytici neskrývají překvapení

Analytici oslovení agenturou Reuters neskrývali velké překvapení, kterým podle nich jasné Mileiovo vítězství je. „Mnoho lidí se rozhodlo dát vládě další šanci,“ řekl šéf sociologického institutu AZC Gustavo Córdoba. Lidé se podle něj dosud bojí možné další ekonomické krize spojené s předchozími vládami a proto podpořili současného prezidenta.

„V takovýto výsledek nemohli doufat ani nejzarytější Mileiovi zastánci,“ uvedl šéf americké větve konzultantské firmy Horizon Engage Marcelo García. Dodal, že triumf umožní Mieiovi snadno v parlamentu hájit své výnosy a zabránit přehlasování svého veta.

Libertariánský ekonom Milei už v prvním roce vlády prosadil razantní rozpočtové škrty, které předloni v kampani demonstroval i s motorovou pilou. Propustil desítky tisíc státních zaměstnanců, omezil peníze univerzitám, zrušil subvence na energie či snížil důchody a platy ve veřejném sektoru. Mnozí oceňují, jak se mu podařilo zkrotit hyperinflaci a dosáhnout prvního rozpočtového přebytku od roku 2010. Jeho šoková terapie ale uškodila střední třídě a důchodcům, kteří pravidelně pořádají proti vládě demonstrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pákistán na hranicích s Afghánistánem zabil 29 lidí, podle Islámábádu ozbrojenců

Pákistánské bezpečnostní síly v neděli večer podnikly pozemní operaci podél pákistánsko-afghánské hranice a při následných „precizních úderech“ zabily 29 ozbrojenců z řad pákistánské frakce Talibanu. Informovala o tom v noci na pondělí agentura AP s odvoláním na představitele vlády v Islámábádu. Kábul naopak tvrdí, že při úderech byly zabity či zraněny desítky civilistů.
03:18Aktualizovánopřed 52 mminutami

USA a Írán přeruší útoky a budou jednat v Dauhá, napsal Axios

USA a Írán se dohodly na oboustranném přerušení vzájemných úderů a obě strany se sejdou v úterý k jednání v katarské metropoli Dauhá. S odvoláním na vysokého představitele americké administrativy to v neděli uvedl server Axios.
před 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 8 hhodinami

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 11 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 13 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...