Koalice prezidenta Mileie ovládla argentinské parlamentní volby

Nahrávám video
Horizont: Volby v Argentině
Zdroj: ČT24

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Mileiova koalice Svoboda postupuje (La Libertad Avanza, LLA) získala podle téměř konečných výsledků ve volbě 127 poslanců ze 257 členů dolní parlamentní komory 64 křesel. Opozičnímu bloku tvořenému peronistickou aliancí Síla vlasti (Fuerza Patria, FP), která dosud držela v obou komorách většinu, připadne 44 mandátů, zbylá křesla si rozdělí menší strany. Dosud měla Mileiova relativně nová koalice pouze 37 poslanců. V senátu, kde měla zatím šest křesel, získala čtrnáct mandátů.

„Dnes jsme překonali zlomový bod. Dnes začínáme budovat skvělou Argentinu,“ prohlásil Milei po oznámení výsledků. Milei také řekl, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách, a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba. Před volbami avizoval i změny ve složení vlády.

Voliči se podle něj rozhodli „nechat za sebou sto let dekadence“. Milei také vyzval guvernéry argentinských provincií a zákonodárce dalších stran ke spolupráci s jeho uskupením.

Úspěch je pro Mileie důležitý proto, že může dosud opozičně laděnému Kongresu zabránit v přehlasování prezidentského veta a usnadnit prosazení dalších protržních reforem.

Mileiovi už gratuloval Trump

Navzdory tomu, že volby vzbudily velké očekávání ve světě a zvláště ve Spojených státech, jejichž prezident Donald Trump je Mileiovým stoupencem a spojil s jeho budoucností finanční podporu Argentiny, v zemi samotné vyvolaly nejmenší zájem voličů od konce argentinské diktatury v roce 1983, píší média. K urnám v zemi, kde je účast povinná, přišlo bezmála 68 procent voličů, což překonalo nejnižší účast 71,7 procenta v parlamentních volbách z roku 2021.

Právě Trump byl mezi prvními státníky, kteří Mileiovi k vítězství blahopřáli, když jeho výhru označil za „drtivou“. Po říjnovém setkání se svým ideologickým spojencem v Bílém domě Trump podle AP uvedl, že pokud Milei ve volbách neuspěje, USA ukončí podporu Argentiny, která do její podfinancované ekonomiky napumpovala desítky miliard dolarů.

Šéf Bílého domu po zveřejnění téměř konečných výsledků sdělil, že měl argentinský prezident od USA „velkou pomoc“. „Dostal ode mě doporučení, velmi silné doporučení,“ uvedl dále Trump.

Pochválil také některé své nejbližší spolupracovníky, včetně ministra financí Scotta Bessenta, který měl dohled nad finanční pomocí Argentině. „Držíme se při mnoha zemích v Jižní Americe. Velmi se soustředíme na Jižní Ameriku,“ dodal dle agentury Reuters Trump.

Analytici neskrývají překvapení

Analytici oslovení agenturou Reuters neskrývali velké překvapení, kterým podle nich jasné Mileiovo vítězství je. „Mnoho lidí se rozhodlo dát vládě další šanci,“ řekl šéf sociologického institutu AZC Gustavo Córdoba. Lidé se podle něj dosud bojí možné další ekonomické krize spojené s předchozími vládami a proto podpořili současného prezidenta.

„V takovýto výsledek nemohli doufat ani nejzarytější Mileiovi zastánci,“ uvedl šéf americké větve konzultantské firmy Horizon Engage Marcelo García. Dodal, že triumf umožní Mieiovi snadno v parlamentu hájit své výnosy a zabránit přehlasování svého veta.

Libertariánský ekonom Milei už v prvním roce vlády prosadil razantní rozpočtové škrty, které předloni v kampani demonstroval i s motorovou pilou. Propustil desítky tisíc státních zaměstnanců, omezil peníze univerzitám, zrušil subvence na energie či snížil důchody a platy ve veřejném sektoru. Mnozí oceňují, jak se mu podařilo zkrotit hyperinflaci a dosáhnout prvního rozpočtového přebytku od roku 2010. Jeho šoková terapie ale uškodila střední třídě a důchodcům, kteří pravidelně pořádají proti vládě demonstrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Costa očekává, že Orbán dodrží dohodu ohledně unijní půjčky Ukrajině

Předseda Evropské rady António Costa očekává od maďarského premiéra Viktora Orbána, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu Evropské unie (EU). Podle Costy je naprosto nepřijatelné, aby jeden členský stát vzal své slovo zpět poté, co se sedmadvacítka na něčem shodla. Costa to uvedl v pondělním rozhovoru pro projekt European Newsroom.
před 1 hhodinou

Ukrajina navyšuje výrobu dronů – interceptorů, zájem mají i arabské státy

Ukrajinské firmy zvyšují výrobní kapacity takzvaných interceptorů, tedy zbraní na ochranu proti ruským útokům raketami a drony. Velký zájem projevily arabské státy Perského zálivu, aktuálně pod palbou íránské munice, kterou používají právě Rusové. Kyjevská vláda zatím neuvolnila zákaz prodeje do zahraničí, o velkých kontraktech se ale od minulého týdne vyjednává.
před 1 hhodinou

VideoBritánie řeší možný zákaz sociálních sítí mladším šestnácti let

Britská vláda vyzývá veřejnost k diskuzi o možném zákazu sociálních sítí mladším šestnácti let. Návrh sice podpořila Sněmovna lordů, dolní komora parlamentu ho ale zamítla. Kabinet chce nejdřív o případné regulaci diskutovat s odborníky. Mnozí mladí lidé tvrdí, že jim sociální sítě pomohly se socializací či s objevením nových zájmů. Existují ale i negativní dopady. Řada mladistvých je totiž na sociálních sítích závislá nebo čelí škodlivému obsahu. Většina z nich se shoduje, že zákaz není řešením a sdílejí své zkušenosti s tím, jak omezení obejít. Dokazují to průzkumy z Austrálie, která k zákazu sociálních sítí do šestnácti let přistoupila vloni. Pětina tamních teenagerů ale platformy používá potají dál. Zatímco řada rodičů a politiků na zákaz apeluje, odborníci poukazují na nedostatek důkazů, že takové opatření skutečně funguje. Někteří proto vyzývají k zodpovědnosti firmy, které sociální sítě vlastní.
před 2 hhodinami

Při úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Drony útočily i na ambasádu USA

Při úterních leteckých úderech v Bagdádu zemřeli čtyři lidé. Podle bezpečnostních složek jsou mezi oběťmi dva íránští poradci, kteří působili v proíránských iráckých ozbrojených skupinách, napsala agentura AFP. Raketám a nejméně pěti dronům pak podle agentury Reuters čelila americká ambasáda v Iráku, ta o obětech neinformovala.
před 3 hhodinami

Afghánské úřady viní Pákistán z útoku na nemocnici v Kábulu, hovoří o 400 mrtvých

Afghánské vládnoucí hnutí Taliban tvrdí, že Pákistán udeřil na nemocnici pro léčbu drogově závislých v Kábulu. Podle mluvčího islamistů Hamdulláha Fitrata si úder vyžádal životy 400 lidí. Islámábád již dříve odmítl tvrzení, že zaútočil na nemocnici, pondělní útok v Kábulu i další údery ve východním Afghánistánu prý „nezasáhly žádná civilní zařízení“. Mezi oběma zeměmi pokračují přeshraniční střety.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Celá Kuba po kolapsu rozvodné sítě opět skončila bez elektřiny

Celá Kuba se v pondělí podle agentur AFP a Reuters znovu ocitla bez dodávek elektřiny, když zkolabovala rozvodná síť. Desetimilionová země se s takovými problémy potýká opakovaně, v neposlední řadě kvůli americké ropné blokádě. Hospodářská krize v zemi se dál prohlubuje, úřady o víkendu potlačily první větší protesty obyvatel proti komunistické vládě. Prezident USA Donald Trump na adresu režimu uvedl, že „věří, že bude mít tu čest získat Kubu“.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Izrael má podle mluvčího armády plány nejméně na další tři týdny války

Izrael má podrobné plány nejméně na další tři týdny války, včetně dodatečných plánů do budoucna, sdělil podle agentur Reuters a AP mluvčí izraelské armády, podle něhož Jeruzalém zatím provedl na 7600 vzdušných úderů na cíle v Íránu. Další vlnu útoků zahájilo letectvo židovského státu v pondělí. Agentura AFP uvedla, že v centru Teheránu se ozývaly výbuchy. Armáda později oznámila, že útočila na íránský vesmírný program.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

U řeckého ostrova ztroskotal člun Frontexu, byla na něm i estonská velvyslankyně

U nejvýchodnějšího řeckého ostrova Kastelorizo v pondělí ztroskotal člun Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex). Na palubě byla i estonská velvyslankyně v Řecku, která je mezi čtyřmi zraněnými, informovala řecká pobřežní stráž.
před 10 hhodinami
Načítání...