Koalice prezidenta Mileie ovládla argentinské parlamentní volby

Nahrávám video

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Mileiova koalice Svoboda postupuje (La Libertad Avanza, LLA) získala podle téměř konečných výsledků ve volbě 127 poslanců ze 257 členů dolní parlamentní komory 64 křesel. Opozičnímu bloku tvořenému peronistickou aliancí Síla vlasti (Fuerza Patria, FP), která dosud držela v obou komorách většinu, připadne 44 mandátů, zbylá křesla si rozdělí menší strany. Dosud měla Mileiova relativně nová koalice pouze 37 poslanců. V senátu, kde měla zatím šest křesel, získala čtrnáct mandátů.

„Dnes jsme překonali zlomový bod. Dnes začínáme budovat skvělou Argentinu,“ prohlásil Milei po oznámení výsledků. Milei také řekl, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách, a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba. Před volbami avizoval i změny ve složení vlády.

Voliči se podle něj rozhodli „nechat za sebou sto let dekadence“. Milei také vyzval guvernéry argentinských provincií a zákonodárce dalších stran ke spolupráci s jeho uskupením.

Úspěch je pro Mileie důležitý proto, že může dosud opozičně laděnému Kongresu zabránit v přehlasování prezidentského veta a usnadnit prosazení dalších protržních reforem.

Mileiovi už gratuloval Trump

Navzdory tomu, že volby vzbudily velké očekávání ve světě a zvláště ve Spojených státech, jejichž prezident Donald Trump je Mileiovým stoupencem a spojil s jeho budoucností finanční podporu Argentiny, v zemi samotné vyvolaly nejmenší zájem voličů od konce argentinské diktatury v roce 1983, píší média. K urnám v zemi, kde je účast povinná, přišlo bezmála 68 procent voličů, což překonalo nejnižší účast 71,7 procenta v parlamentních volbách z roku 2021.

Právě Trump byl mezi prvními státníky, kteří Mileiovi k vítězství blahopřáli, když jeho výhru označil za „drtivou“. Po říjnovém setkání se svým ideologickým spojencem v Bílém domě Trump podle AP uvedl, že pokud Milei ve volbách neuspěje, USA ukončí podporu Argentiny, která do její podfinancované ekonomiky napumpovala desítky miliard dolarů.

Šéf Bílého domu po zveřejnění téměř konečných výsledků sdělil, že měl argentinský prezident od USA „velkou pomoc“. „Dostal ode mě doporučení, velmi silné doporučení,“ uvedl dále Trump.

Pochválil také některé své nejbližší spolupracovníky, včetně ministra financí Scotta Bessenta, který měl dohled nad finanční pomocí Argentině. „Držíme se při mnoha zemích v Jižní Americe. Velmi se soustředíme na Jižní Ameriku,“ dodal dle agentury Reuters Trump.

Analytici neskrývají překvapení

Analytici oslovení agenturou Reuters neskrývali velké překvapení, kterým podle nich jasné Mileiovo vítězství je. „Mnoho lidí se rozhodlo dát vládě další šanci,“ řekl šéf sociologického institutu AZC Gustavo Córdoba. Lidé se podle něj dosud bojí možné další ekonomické krize spojené s předchozími vládami a proto podpořili současného prezidenta.

„V takovýto výsledek nemohli doufat ani nejzarytější Mileiovi zastánci,“ uvedl šéf americké větve konzultantské firmy Horizon Engage Marcelo García. Dodal, že triumf umožní Mieiovi snadno v parlamentu hájit své výnosy a zabránit přehlasování svého veta.

Libertariánský ekonom Milei už v prvním roce vlády prosadil razantní rozpočtové škrty, které předloni v kampani demonstroval i s motorovou pilou. Propustil desítky tisíc státních zaměstnanců, omezil peníze univerzitám, zrušil subvence na energie či snížil důchody a platy ve veřejném sektoru. Mnozí oceňují, jak se mu podařilo zkrotit hyperinflaci a dosáhnout prvního rozpočtového přebytku od roku 2010. Jeho šoková terapie ale uškodila střední třídě a důchodcům, kteří pravidelně pořádají proti vládě demonstrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Letoun NATO sestřelil dron nad Estonskem

Rumunská stíhačka F-16 startující z Litvy v úterý sestřelila nad Estonskem dron zřejmě ukrajinského původu, sdělil estonský ministr obrany Hanno Pevkur zpravodajskému webu Delfi. Škody podle Pevkura nevznikly, po troskách dronu estonské úřady pátrají. Lotyšsko v úterý vyhlásilo kvůli dronu letecký poplach. Jedná se o nejnovější případy z řady narušení vzdušného prostoru v této zemi sousedící s Ruskem, uvedla agentura Reuters.
13:07Aktualizovánopřed 25 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rutte vyzval k rovnoměrné pomoci Ukrajině. Narazil na odpor, proti je i Česko

Generální tajemník NATO Mark Rutte požádal spojence, aby na pomoc Ukrajině vyčlenili 0,25 procenta HDP. Snaží se tak zmírnit rostoucí napětí uvnitř Aliance ohledně nerovnoměrné pomoci Kyjevu, napsal server Politico. V pomoci zaostávají například některé státy z jihu Evropy. Návrh, který by znamenal uvolnění desítek miliard dolarů dodatečné pomoci, však narazil na odpor u části významných členů NATO. Proti se podle zdrojů ČTK vyslovila i Česká republika.
před 3 hhodinami

ICC na mě vydal zatykač, řekl krajně pravicový izraelský ministr Smotrič

Mezinárodní trestní soud (ICC) požádal o zatčení izraelského ministra financí Becalela Smotriče, uvedl v úterý na tiskové konferenci podle agentury Reuters a webu The Times of Israel (ToI) sám krajně pravicový člen izraelské vlády. Smotrič krok ICC označil za vyhlášení války, které jej nezviklá v přístupu k Palestincům. Ministr během bojů v Pásmu Gazy požadoval co nejtvrdší postup izraelské armády, dlouhodobě volá po anexi palestinských území a odmítá vznik palestinského státu.
před 5 hhodinami

Deficit 80 miliard dolarů a bankovní krize. Ukrajinská rozvědka zveřejnila interní ruské údaje

Ukrajinská zahraniční rozvědka získala nové interní ruské dokumenty hodnotící dopady války na ekonomiku země. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se je ruské úřady snaží utajit před mezinárodním společenstvím i vlastními obyvateli.
před 5 hhodinami

Kalifornští hasiči zápolí s rozsáhlým lesním požárem nedaleko Los Angeles

Pouhých 60 kilometrů od Los Angeles vypukl rozsáhlý požár místních porostů, který se kvůli extrémnímu suchu a silnému větru šíří krajinou alarmující rychlostí. Úřady nařídily evakuaci tisíců obyvatel a do pohotovosti povolaly více než dvě stovky hasičů. Ti se za pomoci letadel a helikoptér snaží dostat plameny pod kontrolu a zabránit jejich dalšímu šíření pomocí speciálních zpomalovacích látek.
před 5 hhodinami

Si řekl Trumpovi, že by Putin mohl invaze na Ukrajinu litovat, píší FT

Ruský vládce Vladimir Putin by nakonec mohl invaze na Ukrajinu litovat. Podle listu Financial Times (FT) to minulý týden řekl čínský prezident Si Ťin-pching svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi během jeho návštěvy asijské země. Trump čínskému prezidentovi pak prý navrhl, aby společně s Putinem spolupracovali proti Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC).
před 5 hhodinami

Portugalsko má nejdelší průměrný trest odnětí svobody v Evropě

Podle údajů Rady Evropy, které byly v úterý zveřejněny ve zprávě analyzující stav vězeňské populace v roce 2024, je průměrná délka trestu odnětí svobody v Portugalsku 31,4 měsíce, což je nejdelší doba mezi evropskými zeměmi.
před 6 hhodinami
Načítání...