Koalice prezidenta Mileie ovládla argentinské parlamentní volby

Nahrávám video
Horizont: Volby v Argentině
Zdroj: ČT24

Pravicová koalice prezidenta Javiera Mileie jasně ovládla nedělní volby do části argentinského Kongresu považované za test popularity téměř dva roky vládnoucího politika prosazujícího tvrdé rozpočtové škrty. Získala přes čtyřicet procent hlasů, zatímco levicová peronistická opozice dostala necelých 32 procent hlasů. Informovala o tom argentinská média po sečtení více než 95 procent volebních okrsků.

Mileiova koalice Svoboda postupuje (La Libertad Avanza, LLA) získala podle téměř konečných výsledků ve volbě 127 poslanců ze 257 členů dolní parlamentní komory 64 křesel. Opozičnímu bloku tvořenému peronistickou aliancí Síla vlasti (Fuerza Patria, FP), která dosud držela v obou komorách většinu, připadne 44 mandátů, zbylá křesla si rozdělí menší strany. Dosud měla Mileiova relativně nová koalice pouze 37 poslanců. V senátu, kde měla zatím šest křesel, získala čtrnáct mandátů.

„Dnes jsme překonali zlomový bod. Dnes začínáme budovat skvělou Argentinu,“ prohlásil Milei po oznámení výsledků. Milei také řekl, že voliči dali najevo vůli pokračovat ve změnách, a slíbil, že prosadí další reformy, pokud budou potřeba. Před volbami avizoval i změny ve složení vlády.

Voliči se podle něj rozhodli „nechat za sebou sto let dekadence“. Milei také vyzval guvernéry argentinských provincií a zákonodárce dalších stran ke spolupráci s jeho uskupením.

Úspěch je pro Mileie důležitý proto, že může dosud opozičně laděnému Kongresu zabránit v přehlasování prezidentského veta a usnadnit prosazení dalších protržních reforem.

Mileiovi už gratuloval Trump

Navzdory tomu, že volby vzbudily velké očekávání ve světě a zvláště ve Spojených státech, jejichž prezident Donald Trump je Mileiovým stoupencem a spojil s jeho budoucností finanční podporu Argentiny, v zemi samotné vyvolaly nejmenší zájem voličů od konce argentinské diktatury v roce 1983, píší média. K urnám v zemi, kde je účast povinná, přišlo bezmála 68 procent voličů, což překonalo nejnižší účast 71,7 procenta v parlamentních volbách z roku 2021.

Právě Trump byl mezi prvními státníky, kteří Mileiovi k vítězství blahopřáli, když jeho výhru označil za „drtivou“. Po říjnovém setkání se svým ideologickým spojencem v Bílém domě Trump podle AP uvedl, že pokud Milei ve volbách neuspěje, USA ukončí podporu Argentiny, která do její podfinancované ekonomiky napumpovala desítky miliard dolarů.

Šéf Bílého domu po zveřejnění téměř konečných výsledků sdělil, že měl argentinský prezident od USA „velkou pomoc“. „Dostal ode mě doporučení, velmi silné doporučení,“ uvedl dále Trump.

Pochválil také některé své nejbližší spolupracovníky, včetně ministra financí Scotta Bessenta, který měl dohled nad finanční pomocí Argentině. „Držíme se při mnoha zemích v Jižní Americe. Velmi se soustředíme na Jižní Ameriku,“ dodal dle agentury Reuters Trump.

Analytici neskrývají překvapení

Analytici oslovení agenturou Reuters neskrývali velké překvapení, kterým podle nich jasné Mileiovo vítězství je. „Mnoho lidí se rozhodlo dát vládě další šanci,“ řekl šéf sociologického institutu AZC Gustavo Córdoba. Lidé se podle něj dosud bojí možné další ekonomické krize spojené s předchozími vládami a proto podpořili současného prezidenta.

„V takovýto výsledek nemohli doufat ani nejzarytější Mileiovi zastánci,“ uvedl šéf americké větve konzultantské firmy Horizon Engage Marcelo García. Dodal, že triumf umožní Mieiovi snadno v parlamentu hájit své výnosy a zabránit přehlasování svého veta.

Libertariánský ekonom Milei už v prvním roce vlády prosadil razantní rozpočtové škrty, které předloni v kampani demonstroval i s motorovou pilou. Propustil desítky tisíc státních zaměstnanců, omezil peníze univerzitám, zrušil subvence na energie či snížil důchody a platy ve veřejném sektoru. Mnozí oceňují, jak se mu podařilo zkrotit hyperinflaci a dosáhnout prvního rozpočtového přebytku od roku 2010. Jeho šoková terapie ale uškodila střední třídě a důchodcům, kteří pravidelně pořádají proti vládě demonstrace.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Pobodání dvou Židů v Londýně považuje policie za teroristický čin

Středeční útok nožem, při němž byli zraněni dva lidé v londýnské čtvrti Golders Green s početnou židovskou komunitou, byl oficiálně klasifikován jako teroristický čin, oznámil podle médií odpoledne šéf protiteroristické policejní jednotky Laurence Taylor. Pětačtyřicetiletý muž podezřelý z útoku byl zatčen.
před 23 mminutami

Evropský parlament schválil svou pozici k úpravě systému ETS 2

Evropský parlament (EP) schválil své stanovisko k návrhu Evropské komise (EK) na změnu rezervy tržní stability v novém systému obchodování s emisemi pro silniční dopravu, budovy a další odvětví EU ETS 2, která má vstoupit v platnost v roce 2028. Europoslanci navrhují, aby v případě nárůstu cen bylo možné uvolňovat povolenky z rezervy tržní stability o měsíc dříve oproti návrhu EK, a předpokládají zastropování ceny za tunu CO2.
13:56Aktualizovánopřed 52 mminutami

Komise žaluje Česko a Maďarsko kvůli evropskému zatýkacímu rozkazu

Evropská komise se rozhodla zažalovat Česko a Maďarsko kvůli nedodržování pravidel o evropském zatýkacím rozkazu. Komise o tom informovala v tiskové zprávě. Záležitostí by se měl nyní zabývat Soudní dvůr Evropské unie. České ministerstvo spravedlnosti zdůraznilo, že věc se netýká pozdního zavedení právního předpisu EU do českého práva, ale právního sporu ohledně správnosti provedení některých ustanovení. Dodalo, že už zahájilo legislativní práce ke splnění zbylých požadavků.
12:54Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Paměť pod palbou. Ruská armáda ničí ukrajinské kulturní dědictví

Ruská agrese zanechala svoji stopu prakticky ve všech sférách ukrajinského života. Vedle ztrát na životě obyvatel a nezměrné bolesti a utrpení přinesla také bezprecedentní míru fyzické destrukce. Zatímco materiální škody jsou průběžně vyčíslovány, ruské invazi padají za oběť – často nenávratně – rovněž ukrajinské kulturní památky nevyčíslitelné hodnoty. Více k tématu v obrazovém materiálu Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
před 1 hhodinou

Člun s keporkakem zvaným Timmy dorazil do Dánska

Nákladní člun, na nějž se v úterý 28. dubna podařilo naložit keporkaka, který koncem března uvázl na mělčině u německého pobřeží, pokračuje v plavbě. Odpoledne vplul do dánských výsostných vod. Podle plánu má proplout kolem dánských ostrovů a okolo Jutského poloostrova do Severního moře, kde záchranáři velrybu plánují vypustit. Za noc urazili přibližně 50 kilometrů a ráno proplouvali kolem ostrova Fehmarn. Cesta by měla trvat několik dní. Keporkak ve středu dostal GPS lokátor, který umožní jeho další sledování. Osud velryby, které podle města Timmendorfer Strand začali přezdívat Timmy, poutá už řadu týdnů pozornost německých i zahraničních médií a veřejnosti.
14:29Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajina oznámila, že drony zasáhla sankcionovaný tanker

Ukrajinská armáda uvedla, že v Černém moři asi 210 kilometrů jihovýchodně od ruského přístavního města Tuapse zasáhla drony sankcionovaný tanker pod kamerunskou vlajkou, který Rusko využívalo k vývozu ropných produktů. Ukrajinská tajná služba SBU ve stejný den uvedla, že zasáhla přečerpávací stanici v ruském Permu, která je od hranic Ukrajiny vzdálená 1500 kilometrů.
12:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Meta dostatečně nechrání děti na sítích, předběžně shledala Evropská komise

Evropská komise (EK) předběžně shledala, že sítě Instagram a Facebook od americké technologické společnosti Meta Platforms porušují unijní nařízení o digitálních službách (DSA). Podle EK nedokázaly řádně identifikovat, posoudit a zmírnit rizika spojená s přístupem nezletilých osob mladších 13 let k těmto službám. Firmě hrozí vysoká pokuta. Komise také ve středu vyzvala státy EU k rychlému zavedení aplikace pro ověřování věku.
09:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami
Načítání...