Argentinští poslanci chtějí omezit možnost prezidenta Mileie vládnout bez parlamentu

Argentinští poslanci chtějí omezit možnost prezidenta Javiera Mileie vládnout bez parlamentu. Tamní němovna ve středu schválila návrh zákona, který omezuje používání vládních dekretů naléhavého charakteru (DNU), napsala ve čtvrtek agentura AFP. Právě dekrety Milei často využívá k prosazování změn, aniž by pro ně hledal podporu v parlamentu, kde jeho strana Svoboda postupuje (LLA) nemá většinu.

Dekrety argentinští prezidenti často používají k vládnutí, když nemají v parlamentu jistou podporu. To je i případ Mileie, který musí složitě hledat hlasy pro své návrhy mezi zákonodárci jiných pravicových či centristických stran. Milei tak od vstupu do úřadu v prosinci roku 2023 použil DNU 70krát, což je zhruba tolik, kolik jich použil prezident Mauricio Macri za celý svůj čtyřletý mandát.

Předchůdce Mileie Alberto Fernández pak vydal 177 těchto dekretů, píše agentura EFE.

Současný argentinský prezident čelí kritice, že dekrety „nadužívá“ k prosazování své radikální politiky, například v oblasti veřejných výdajů. Zákonodárci proto připravili změnu legislativy, jejímž cílem je omezit jejich používání. Podle návrhu se DNU budou moci týkat jen jednoho tématu. Pro odmítnutí dekretu ze strany Kongresu bude nově stačit zamítnutí DNU v jedné komoře parlamentu.

V současnosti se musí proti výnosu vyslovit obě komory. V případě zamítnutí nebude vláda smět vydat po určitou dobu jiný dekret na stejné téma. Návrh zákona projedná znovu Senát, protože poslanci provedli změny v původním senátním textu. V případě schválení nové úpravy parlamentem, dostane návrh k podpisu Milei, který ho může vetovat, píše agentura Reuters.

V neděli 26. října se konají v Argentině parlamentní volby, v nichž voliči vyberou třetinu senátorů a zhruba polovinu poslanců. Vzhledem k tomu, že mandát končí jen několika zákonodárců z Mileiovy strany, dá se očekávat, že LLA posílí. V současnosti má klub strany 37 poslanců, přičemž ve sněmovně jich zasedá 257.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americké úřady zveřejnily další dokumenty ke kauze Jeffreyho Epsteina

Americké ministerstvo spravedlnosti v pátek zveřejnilo novou várku dokumentů z vyšetřování zesnulého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ustoupilo tím tlaku zákonodárců, kteří jejich zveřejnění vynutili novým zákonem, napsala agentura Reuters. Ta nyní prověřuje obsah těchto dokumentů. Náměstek americké ministryně spravedlnosti Pam Bondiové Todd Blanche podle portálu BBC už dříve řekl, že jeho úřad plánuje zveřejnit několik stovek tisíc stran, zbytek chce zpřístupnit v nadcházejících týdnech.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdě útočí na IS v Sýrii v odvetě za zabití tří Američanů, uvedl Trump

Spojené státy zahájily v Sýrii údery na pozice teroristické skupiny Islámský stát. Oznámil to v pátek americký prezident Donald Trump, podle něhož jde o tvrdou odvetu za útok z minulého týdne, při němž zahynuli tři Američané. Sýrie zároveň posílí vlastní operace proti IS, uvedlo podle agentury Reuters syrské ministerstvo zahraničí.
před 2 hhodinami

Ruský raketový útok na ukrajinský přístav Oděsa zabil sedm lidí

Ruský raketový útok na infrastrukturu v okolí ukrajinského černomořského přístavu Oděsa v pátek večer zabil sedm lidí a dalších 15 zranil. Napsala to agentura Reuters. „Rusko pozdě večer zaútočilo balistickými raketami na přístavní infrastrukturu v oblasti Oděsy. Podle předběžných informací bylo zabito sedm lidí. Asi 15 (osob) bylo zraněno a je jim poskytována pomoc,“ napsal na sociální síti telegram ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba.
před 4 hhodinami

Bulhaři pokračují v protestech i po demisi vlády

Tisíce lidí znovu vyšly do ulic bulharských měst, přestože vláda už před týdnem podala demisi. Protesty vyvolal plán na zvýšení daní a odvodů, postupně se ale proměnily v širší odpor proti korupci a politickým elitám. Nejhlasitější jsou především mladí lidé, kteří se obávají rostoucí finanční zátěže po zavedení eura od příštího roku. Poslední demonstrace byly pokojné, při předchozích střetech ale policie zadržela přes sto lidí.
před 8 hhodinami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

SBU: Ukrajina poprvé zasáhla tanker stínové flotily ve Středozemním moři

Ukrajina poprvé zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři, píše Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj v ukrajinské tajné službě SBU, podle něhož Ukrajinci úder podnikli bezpilotními letouny a zasáhli plavidlo v neutrálních vodách. Informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajinská média s odkazem na SBU informovala také o zásahu těžební plošiny v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Putin trvá na podrobení Ukrajiny a oslabení Západu. Tvrdí, že jednat nechce Kyjev

Šéf Kremlu Vladimir Putin dal opět najevo, že Rusko trvá na zničení nezávislé Ukrajiny a na tom, aby se podrobila Moskvě. Navzdory tomu sousední zemi obvinil, že právě ona mírová vyjednávání sabotuje. Putin o tom mluvil ve svém výročním zorchestrovaném televizním vystoupení, v němž „reaguje“ na předem schválené dotazy diváků a novinářů. Tvrdil také, že Moskva nenapadne Západ, pokud bude respektovat její zájmy. Ty se ale reálně rovnají ruské sféře vlivu v Evropě, do které by spadalo i Česko.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropská unie půjčí Ukrajině 90 miliard eur, rozhodl summit

Evropská unie (EU) poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun), shodl se po mnohahodinovém jednání summit v Bruselu. Na sociální síti X dohodu oznámil předseda Evropské rady António Costa. Česko, Maďarsko a Slovensko se ale nepřipojí ke garancím, které s tím budou spojené a za půjčku se tak zaručí jen zbývajících 24 unijních států.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...