Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.
Hlasování probíhalo od osmi do osmnácti hodin místního času (12:00 až 22:00 SEČ). V polovině volebního období prezidenta, který nastoupil k moci v roce 2023, se volilo 127 poslaneckých a 24 senátorských mandátů. První vyhlášení výsledků se očekává v pondělí v 1:00 SEČ, píše agentura AFP. K urnám přišlo méně než sedmdesát procent voličů, napsal list Clarín, podle kterého byl o hlasování nejmenší zájem od chvíle, kdy v zemi skončila vojenská diktatura a začala moderní demokratická éra.
Milei hlasoval ráno v místě svého bydliště v Buenos Aires kde zamával davům, ale neměl žádný projev.
Mileiova koalice La Libertad Avanza se snaží ve volbách posílit svou dosud malou menšinu v Kongresu. Cílem je zvýšit důvěru investorů v Mileiovu hospodářskou vizi a současně udržet podporu Bílého domu, píše agentura Reuters.
„MAGA skrz naskrz“
Donald Trump nedávno poskytl Argentině rozsáhlý finanční balík pomoci, zároveň však pohrozil, že se od země odvrátí, pokud ve volbách neuspěje koalice podporující prezidenta. „Pokud prohraje, nebudeme vůči Argentině štědří,“ vzkázal americký prezident.
Podle ministra financí Scotta Bessenta Bílý dům věří, že Mileiova koalice ve volbách dosáhne dobrého výsledku a bude pokračovat v reformní agendě. Trump navíc poznamenal, že argentinský prezident je „MAGA skrz naskrz“.
Z opozičních řad se však ozývá kritika, že se Trump snaží ovlivnit výsledek voleb. Itai Hagman, ekonom a peronistický poslanec kandidující na znovuzvolení v Buenos Aires, obvinil amerického prezidenta, že „vydírá argentinské voliče“ hrozbou stažení finanční pomoci.
Hagman označil volby za referendum o „libertariánském anarchokapitalistickém experimentu“, který podle něj přináší tvrdé hospodářské a sociální utrpení a „přenechal ekonomické řízení představitelům jiné země,“ cituje ho web The Guardian.
Souboj bude těsný
Hlavním soupeřem Mileiovy koalice je peronistická aliance Fuerza Patria, která v posledních měsících postupně snižovala její náskok, píše španělský server AS. Rozdíl mezi oběma bloky je podle posledních předvolebních průzkumů velmi těsný a některé z nich dokonce naznačují, že Mileiovo hnutí může skončit až druhé. O výsledku tak zřejmě rozhodne volební účast a regionální rozdíly.
Průzkumy se shodují, že zatímco v autonomním městě Buenos Aires (CABA) si Milei udržuje výrazný náskok, provincie Buenos Aires se dlouhodobě přiklání k peronismu. Právě tato nejlidnatější oblast země, kde žije téměř čtyřicet procent Argentinců, tak pravděpodobně rozhodne o rozložení sil v Kongresu.
Podle politologů, které cituje Reuters, by pro Mileiovu vládu znamenal zisk alespoň 35 procent hlasů úspěch, který by jí, díky spojenectví s dalšími stranami, umožnil blokovat snahy opozice o zrušení prezidentských vet k zákonům, jež podle prezidenta ohrožují fiskální rovnováhu země. Milei zároveň avizoval, že po volbách plánuje rekonstrukci kabinetu, do níž by mohli vstoupit i členové středopravicové strany PRO.
Prezident s motorovou pilou
Libertariánský ekonom Milei ihned po zahájení svého mandátu v roce 2023 prosadil razantní rozpočtové škrty, které v prezidentské kampani demonstroval i s motorovou pilou. Propustil desítky tisíc státních zaměstnanců, omezil financování univerzit, zrušil dotace na energie a snížil důchody i platy ve veřejném sektoru. Podle jeho zastánců se mu díky těmto krokům podařilo zkrotit hyperinflaci a dosáhnout prvního rozpočtového přebytku od roku 2010.
Jeho šoková terapie však tvrdě dopadla na střední třídu a důchodce, kteří pravidelně pořádají protivládní demonstrace. Zhruba polovina Argentinců uvádí, že jim výplata nevydrží celý měsíc a musí sahat do úspor. Liberalizace trhu s bydlením navíc vedla k růstu nájmů a celkově zvýšila životní náklady.
Prezident a jeho okolí čelili také řadě skandálů. V srpnu se objevilo podezření, že prezident a jeho sestra Karina Milei, šéfka prezidentské kanceláře, byli zapojeni do korupční sítě spojené se zakázkami na nákup léků prostřednictvím Národní agentury pro zdravotně postižené. V říjnu pak odstoupil z volebního klání José Luis Espert, přední kandidát Mileiovy strany v provincii Buenos Aires, poté co se ukázalo, že přijal velkou finanční částku od podnikatele obžalovaného ve Spojených státech z obchodování s drogami.
