Škrty

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Statisícům lidí neporostou příští rok platy. Vláda plánuje zmrazit výdělky většině státních zaměstnanců – policistům, hasičům, vojákům i úředníkům. Dostat přidáno mají od ledna jen učitelé, zhruba o tři tisíce. Platí totiž záměr dorovnat jejich platy na 130 procent průměrné mzdy. Ministr financí naplánoval v návrhu státního rozpočtu na příští rok výdaje na platy nižší o osm a půl miliardy korun, tedy o více než tři procenta. Zároveň navrhl snížit počet státních zaměstnanců o jedenadvacet tisíc.

Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí Evropské unie (EU) a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je proto zásadní pro snižování schodků. Loňská inflace byla pátá nejvyšší v EU a pokles reálných mezd byl nejvyšší v české historii. V pondělí to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Ministerstvo financí argumentuje tím, že každá ekonomika je jiná nejen z hlediska své struktury, ale i škály vstupů potřebných pro tvorbu produktu.

Méně státních peněz na opravy památek a regionálních silnic nebo na podporu obnovitelných zdrojů elektřiny a velkých zemědělských firem. Členové vlády Petra Fialy (ODS) začínají mít jasněji v tom, jak konkrétně v příštím roce seškrtají na dotacích téměř 46 miliard korun. Plán dotačních úspor je hlavní částí úsporného balíčku, díky kterému plánuje kabinet v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o téměř 98 miliard. S revizí národních dotací souhlasí i opoziční ANO. Nejvíce peněz, dvacet miliard korun, má ušetřit ministerstvo průmyslu a obchodu. Celkem stát hodlá seškrtat stovky dotací. O které přesně půjde, řekne kabinet v září.

Ministři začali s přípravou dalších úspor. Týkají se letošního roku a mají pomoci udržet schodek rozpočtu pod 300 miliardami korun. Celkem ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) vyčíslil škrty pro tento rok zhruba na dvacet miliard korun. Úspory se plánují i pro příští rok. Ministři se chystají snížit počet zaměstnanců svých pracovišť.

Česká turistka zkolabovala a zemřela na pláži na řeckém ostrově Thasos poté, co čekala zhruba 50 minut na příjezd záchranky. Píše o tom řecký tisk. Úmrtí vyvolalo kritiku odborů i levicové opozice, podle které za špatné fungování záchranné služby mohou škrty ve zdravotnictví. Na celém ostrově, který je v létě vyhledávanou turistickou destinací, je podle tisku v provozu jen jedna sanitka.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) poslal vládním kolegům k připomínkám první návrh státního rozpočtu na příští rok. Je v něm například plošné pětiprocentní snížení tarifních platů státních zaměstnanců nebo roční zmrazení plateb zdravotním pojišťovnám. Někteří ministři se už proti tomu vymezili. Premiér Petr Fiala (ODS) zdůraznil, že kabinet má čtyři měsíce na politickou diskusi o návrzích, které se tak mohou změnit.

Pokud by vláda škrtala v platech státních zaměstnanců už letos, urychlí to protestní akce odborů, řekl ČT předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) kvůli špatnému vývoji hospodaření státu oznámil, že vláda musí škrtat v rozpočtu už letos. Možné úspory v platech státních zaměstnanců nevyloučil.

Prezident Agrární komory (AK) Jan Doležal ve čtvrtek na volebním sněmu v Olomouci obhájil funkci v čele této zemědělské organizace. Byl jediným kandidátem. Doležal je prezidentem komory od roku 2020, kdy vystřídal Zdeňka Jandejska. Mezi své priority Doležal zařadil narovnání podmínek na jednotném trhu Evropské unie, snížení administrativní zátěže zemědělců či racionalizaci požadavků na zemědělské podnikatele.

Místopředsedkyně sněmovny Klára Dostálová (za ANO) je přesvědčena, že vládní konsolidační balíček se nejvíce dotkne těch nejchudších obyvatel. ANO se navíc podle ní obává, že škrty budou mít za následek ekonomický kolaps. Podle místopředsedy dolní komory Jana Bartoška (KDU-ČSL) dopadnou úspory nějakým způsobem na každého, nicméně vláda balíček připravila se sociální citlivostí. „Předchozí vláda se dopustila rozpočtového obžerství. Museli jsme reagovat,“ prohlásil v Událostech, komentářích.

Většinu vládních úspor mají obstarat nižší dotace, mimo jiné z resortu zemědělství. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jich seškrtal za 10,2 miliardy korun. Na zemědělce však tyto úspory prý nebudou mít výrazné dopady. „Škrtáme proto, že tam byla určitá nepravost, nerovnováha, kterou nastavila předchozí vláda,“ hájil kroky kabinetu v pořadu Interview ČT24.

Vládní strany se prý přiblížily dohodě na úsporném balíčku pro příští rok. Podle informací ČT koaliční lídři na středečním uzavřeném zasedání probírali hlavně snižování státních výdajů. Řešili konkrétně třeba škrty v národních dotacích, snižování počtu úředníků nebo efektivnější vyplácení některých dávek. Cílem je srazit schodek ztrátového státního rozpočtu minimálně o sedmdesát miliard korun. Ani po středě se však neshodnou například na zvýšení daně z příjmu pro bohatší lidi.

Vláda by mohla letos získat z dividendy ČEZu do státního rozpočtu víc než zatím plánovaných zhruba čtyřicet miliard korun. České televizi to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jeho záměr je součástí širšího plánu, jak letos dodržet schodek 295 miliard korun. Vláda totiž letos zatím hospodaří s horšími výsledky, než předpokládala. Kromě této dividendy by letos mohly deficitnímu státnímu rozpočtu pomoci i úspory, které by se měly týkat hlavně provozu ministerstev a dalších státních institucí.

Vláda připravuje první výraznější škrt v sociální oblasti, ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) totiž plánuje snížit a zkrátit podporu pro nezaměstnané. Omezení má platit pro ty, kteří budou v evidenci úřadu práce déle než tři měsíce. Státnímu rozpočtu by toto opatření mělo uspořit ročně stovky milionů.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu o tom ve čtvrtek informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Sněmovna bude muset prezidentovo veto přehlasovat většinou 101 poslaneckých hlasů na řádné schůzi. Premiér Petr Fiala (ODS) nepochybuje, že se veto přehlasovat podaří, prezidentův krok ho nepřekvapil.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Česká televize plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů korun. Důvodem je podle generálního ředitele Petra Dvořáka pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se bude zabývat obsazením některých míst souvisejících s Vězeňskou službou (VS), uvedl v Otázkách Václava Moravce. Reagoval mimo jiné na informace, že bratr jeho náměstka pro vězeňství a bývalého šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala je od prosince pověřený řízením odboru kontroly ve VS. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček uvedl, že příbuzenské vztahy ve VS o ničem dobrém nesvědčí. Blažek také připustil možnost, že služba bude muset letos dostat oproti návrhu státního rozpočtu víc peněz.

Řada měst po celé republice ruší některé plánované investice. Na jejich pokrytí nestačí připravené rozpočty, protože ceny stavebních materiálů se výrazně zvedly. Zdražení a s ním související škrty jsou znát například na jihu Čech.

Ministr dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO) slibuje změny ve financování regionální železniční dopravy. Před volbami se pokusil nabourat plán Středočeského kraje na zrušení pravidelné dopravy na některých tratích. Krajský plán nakonec prošel v redukované verzi, nikoli však díky ministerstvu dopravy, nýbrž poté, co obce souhlasily, že budou na spoje přispívat. Havlíček věří, že dokáže zabránit tomu, aby se to opakovalo.

Důchodci by mohli dostat kvůli rychlému zdražování mimořádně přidáno, a to zřejmě od června v průměru 650 až 730 korun měsíčně. Se zachováním současného způsobu zvyšování důchodů počítá ve své koaliční smlouvě i budoucí vláda Petra Fialy (ODS). Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT řekl, že kabinet bude muset peníze na mimořádný růst penzí najít i přes plánované rozpočtové škrty. Od ledna navíc dostanou penzisté bez ohledu na současnou inflaci přidáno v průměru 805 korun měsíčně.

Pražskému dopravnímu podniku chybějí řidiči, a tak omezí provoz autobusů. Na osmnácti linkách se od počátku listopadu prodlouží intervaly, případně i zkrátí trasa. Další omezení provozu přinese počátek příštího roku.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.