Škrty strana 2 z 2

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Prezident Miloš Zeman vetoval novelu rozpočtu na letošní rok. Vadí mu, že příjmy jsou nižší, než by mohly být, pokud by byla nejprve přijata novela zákona o daních z příjmů. Zeman to uvedl v dopise, který poslal předsedkyni sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Na webu Pražského hradu o tom ve čtvrtek informoval prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Sněmovna bude muset prezidentovo veto přehlasovat většinou 101 poslaneckých hlasů na řádné schůzi. Premiér Petr Fiala (ODS) nepochybuje, že se veto přehlasovat podaří, prezidentův krok ho nepřekvapil.

První návrh státního rozpočtu na příští rok s plánovaným schodkem 270 miliard korun zatím vůbec nepočítá se zavedením úsporného tarifu ani s dalšími slevami, kterými chce vláda snížit růst cen energií pro domácnosti, zjistila ČT. Kabinet Petra Fialy (ODS) přitom doteď tvrdil, že v roce 2023 přispěje lidem na zmírnění růstu cen energií padesáti miliardami. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se k návrhu rozpočtu na příští rok nechtěl vyjádřit. První vicepremiér Vít Rakušan (STAN) naopak řekl, že vláda s úsporným tarifem přes jeho absenci v rozpočtu pro příští rok počítá.

Česká televize plánuje v letech 2023 a 2024 ušetřit 910 milionů korun. Důvodem je podle generálního ředitele Petra Dvořáka pokles reálné hodnoty koncesionářského poplatku. Šetřit chce na provozu, programu, původní tvorbě i investicích.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) se bude zabývat obsazením některých míst souvisejících s Vězeňskou službou (VS), uvedl v Otázkách Václava Moravce. Reagoval mimo jiné na informace, že bratr jeho náměstka pro vězeňství a bývalého šéfa Vězeňské služby Petra Dohnala je od prosince pověřený řízením odboru kontroly ve VS. Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček uvedl, že příbuzenské vztahy ve VS o ničem dobrém nesvědčí. Blažek také připustil možnost, že služba bude muset letos dostat oproti návrhu státního rozpočtu víc peněz.

Řada měst po celé republice ruší některé plánované investice. Na jejich pokrytí nestačí připravené rozpočty, protože ceny stavebních materiálů se výrazně zvedly. Zdražení a s ním související škrty jsou znát například na jihu Čech.

Ministr dopravy v demisi Karel Havlíček (ANO) slibuje změny ve financování regionální železniční dopravy. Před volbami se pokusil nabourat plán Středočeského kraje na zrušení pravidelné dopravy na některých tratích. Krajský plán nakonec prošel v redukované verzi, nikoli však díky ministerstvu dopravy, nýbrž poté, co obce souhlasily, že budou na spoje přispívat. Havlíček věří, že dokáže zabránit tomu, aby se to opakovalo.

Důchodci by mohli dostat kvůli rychlému zdražování mimořádně přidáno, a to zřejmě od června v průměru 650 až 730 korun měsíčně. Se zachováním současného způsobu zvyšování důchodů počítá ve své koaliční smlouvě i budoucí vláda Petra Fialy (ODS). Kandidát na ministra financí Zbyněk Stanjura (ODS) ČT řekl, že kabinet bude muset peníze na mimořádný růst penzí najít i přes plánované rozpočtové škrty. Od ledna navíc dostanou penzisté bez ohledu na současnou inflaci přidáno v průměru 805 korun měsíčně.

Pražskému dopravnímu podniku chybějí řidiči, a tak omezí provoz autobusů. Na osmnácti linkách se od počátku listopadu prodlouží intervaly, případně i zkrátí trasa. Další omezení provozu přinese počátek příštího roku.

Žluté vesty se jako symbol sociálního hnutí šíří za hranice Francie. V prosinci si je oblékli demonstranti hned v několika zemích Blízkého východu, když protestovali za zlepšení životní úrovně. Osm let od arabského jara pocítili obyvatelé regionu dopady úsporných opatření včetně zdražování a vysoké nezaměstnanosti. Střední třída chudne a někteří si stěžují, že se mají hůř než před pádem režimů v roce 2011. Protesty se v nedávné době konaly v Tunisku, Libanonu, Iráku, Jordánsku, Alžírsku, Maroku, Libyi a Súdánu. Egypt už v obavách z nové revoluce zakázal prodej žlutých vest. Podle expertů ale arabské jaro 2.0 zatím nejspíš nehrozí.