Většinu vládních úspor mají obstarat nižší dotace, mimo jiné z resortu zemědělství. Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) jich seškrtal za 10,2 miliardy korun. Na zemědělce však tyto úspory prý nebudou mít výrazné dopady. „Škrtáme proto, že tam byla určitá nepravost, nerovnováha, kterou nastavila předchozí vláda,“ hájil kroky kabinetu v pořadu Interview ČT24.
„Začali jsme v sektoru národních dotací, pokrátili jsme dotace o 18,8 procenta. Zemědělství se v posledních letech daří, mezi roky 2020–2022 je v plusu 73 miliard korun,“ řekl ministr. Úspory v rámci resortu zemědělství jsou podle Nekuly druhé největší napříč resorty.
„Národní dotace nemají sloužit k tomu, aby se navyšovaly zisky ať jednotlivých firem, skupin firem, nebo holdingů,“ uvedl. Hájil tím krok vlády, která minulý čtvrtek představila balík úsporných opatření. „Jako vláda jsme museli něco udělat, šlápnout na brzdu, jinak bychom narazili do zdi,“ řekl ministr.
Nekulův resort začal prý v systému národních dotací škrtat už v letošním roce, aby tak určité dotace přibližoval rychleji nulové hodnotě. Ministr odmítl také tvrzení, že by mohl kvůli změnám v dotacích čelit lobbistickým tlakům.
„Škrtáme proto, že tam byla určitá nepravost, nerovnováha, kterou nastavila předcházející vláda,“ komentoval Nekula úsporné kroky svého resortu. Odkázal i na Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond, v rámci nějž vytváří ministerstvo další program pro potravináře, podle Nekuly má být spravedlivější.
„Mohou do něj vstoupit jak malí, střední i velcí, ale bude tam záklopka, aby ho nevysáli ti velcí. Bude tam také multiplikační efekt, kdy za relativně málo peněz ze státního rozpočtu uděláme poměrně hodně muziky,“ vysvětlil ministr. Škrty proto podle lidoveckého ministra nebudou mít na zemědělce přílišné dopady. „Jen srovnáváme podmínky, aby mohli vedle sebe existovat. Nedává to logiku, abychom ubírali těm menším,“ usoudil.
Zveřejnění podrobnějších detailů ohledně vládních škrtů v dotacích není podle něj na místě. „Potřebujeme sestavit rozpočet na příští rok, dali jsme hrubá rámcová čísla a teď budeme ladit detaily. Má to svůj mechanismus a nemá cenu vytrhávat jednotlivosti, protože pak se s tím začne žonglovat – a tomu se chceme vyhnout,“ řekl.
Nulové DPH na „tiché víno“
Součástí vládního úsporného balíčku bylo také několik změn u sazeb daně z přidané hodnoty (DPH). V případě potravin se má daň snížit z patnácti procent na dvanáct. Nekula snížení DPH na potraviny vítá. „Potřebovali jsme umravnit situaci na trhu s potravinami, byly největším tahounem inflace.“
Resort podle něj vytrvá a bude tlačit na obchodní řetězce, aby mezi sebou soutěžily, nižší daň se podle něj do cen potravin promítne. „Šéf svazu obchodu sliboval, že když se sníží DPH, sníží se ceny,“ komentoval s tím, že pochválí každý obchodní řetězec, který bude proaktivní a vstřícný směrem k zákazníkům. Reagoval tak na svůj příspěvek na Twitteru, ve kterém zveřejnil fotografie se zástupci jednoho ze řetězců.
Rozruch pak také vzbudila nulová daň na takzvané tiché víno, u nějž je Nekula naopak rád, že se mu zvýhodnění podařilo prosadit. „Nevidím to jako kontroverzní, chceme jen zachovat to, co je v okolních státech, které se pěstování vína také věnují.“
Případná nová „opatření“ by podle Nekuly handicapovala moravské i české vinaře. „Nastala by taková situace, že bychom rozevřeli nůžky a více bychom zvýhodnili dovozová laciná vína,“ myslí si. Změna DPH by podle ministra zvedla ceny u tohoto produktu zhruba o 35 korun. Varoval také před každoročním poklesem ve spotřebě vína v Česku, ta dosahuje kolem pěti až deseti procent.
