Zdanění vína v koalici narazilo, v chystaném balíčku návrh zřejmě chybí

Nahrávám video

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Že by se mělo spotřební daní zatížit tiché víno, stejně jako se tato daň odvádí z šumivého vína nebo piva, doporučila kabinetu ve svém souboru konsolidačních návrhů Národní ekonomická rada vlády (NERV). Někteří koaliční politici se netajili tím, že se jim taková změna zamlouvá.

„Nevím, proč by na rozdíl od piva mělo mít víno tuto výhodu,“ řekl například místopředseda Poslanecké sněmovny reprezentující ODS Jan Skopeček.

Přímo ve vládě ale zazněly i důrazné hlasy proti zdanění vína. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka prohlásil, že to „není opatření, které bychom podporovali“. Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula zase na Twitteru uvedl, že podporuje „přiměřené užívání návykových látek“, a to za podmínky, že „musí pocházet od moravských a českých vinařů“ a zůstane nulová spotřební daň.

Upozornil také, že spotřební daň není zavedená v zemích, odkud se do Česka velké množství vína dováží, jako je Itálie, Španělsko, Německo nebo Rakousko. „Ne vše se dá přepočítat na peníze a příjmy do rozpočtu. Víno má v České republice po staletí tradici. Jeho produkce není obrovská, ale je dnes velmi kvalitní,“ uvedl ministr zemědělství.

Proti spotřební dani na víno se postavil i další významný lidovecký politik, jihomoravský hejtman Jan Grolich. Domnívá se, že by to mělo špatný vliv na turistický ruch v regionu. „Když produkt zdraží, klesne po něm poptávka. Lidí, kteří na jih Moravy jezdí za vínem, bude jezdit méně. Ale zároveň to přinese komplikace a další byrokracii hlavně malým vinařům. Najednou už nebude tak jednoduché uspořádat otevřené sklepy nebo společný košt vín, kterého se mohou účastnit i ti nejmenší výrobci vína. Řada spolků tyto akce přestane pořádat, protože to bude organizačně příliš náročné,“ prohlásil.

Lidovci nakonec zřejmě dosáhli svého. Novinky a Seznam Zprávy v předvečer představení celého úsporného balíčku napsaly, že v něm spotřební daň na tiché víno nebude. Jiné změny daní, které se dotknou i nápojů, ale patrně vydrží. Více tedy na balíček patrně doplatí příznivci piva než vína. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naznačil ambici sjednotit DPH u všeho alkoholu. Znamenalo by to, že čepované pivo vypadne z nižší sazby a místo deseti procent se za něj bude platit jednadvacetiprocentní daň.

Podle propočtů koalice by to přineslo do státního rozpočtu ročně 1,4 miliardy korun, i když to zpochybnila stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Nevyberou to, dopadne to stejně jako s windfall tax,“ řekla s odkazem na daň z mimořádného zisku, z níž zřejmě stát získá podstatně méně, než si ministerstvo financí původně slibovalo. Naopak ministr Stanjura je přesvědčen, že číslo odpovídá.

„Propočty dělali experti, neurčovali to politici,“ podotkl. Zároveň ale Stanjura tvrdí, že v případě čepovaného piva mu nejde hlavně o řešení rozpočtového schodku, ale o zpřehlednění systému a zmenšení prostoru pro takzvanou daňovou optimalizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 3 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 14 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 23 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
24. 6. 2026

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026
Načítání...