Zdanění vína v koalici narazilo, v chystaném balíčku návrh zřejmě chybí

3 minuty
UDÁLOSTI: Vládní lídři zvažovali třeba vyšší DPH u čepovaného piva nebo zavedení spotřebního odvodu z tichého vína
Zdroj: ČT24

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Že by se mělo spotřební daní zatížit tiché víno, stejně jako se tato daň odvádí z šumivého vína nebo piva, doporučila kabinetu ve svém souboru konsolidačních návrhů Národní ekonomická rada vlády (NERV). Někteří koaliční politici se netajili tím, že se jim taková změna zamlouvá.

„Nevím, proč by na rozdíl od piva mělo mít víno tuto výhodu,“ řekl například místopředseda Poslanecké sněmovny reprezentující ODS Jan Skopeček.

Přímo ve vládě ale zazněly i důrazné hlasy proti zdanění vína. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka prohlásil, že to „není opatření, které bychom podporovali“. Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula zase na Twitteru uvedl, že podporuje „přiměřené užívání návykových látek“, a to za podmínky, že „musí pocházet od moravských a českých vinařů“ a zůstane nulová spotřební daň.

Upozornil také, že spotřební daň není zavedená v zemích, odkud se do Česka velké množství vína dováží, jako je Itálie, Španělsko, Německo nebo Rakousko. „Ne vše se dá přepočítat na peníze a příjmy do rozpočtu. Víno má v České republice po staletí tradici. Jeho produkce není obrovská, ale je dnes velmi kvalitní,“ uvedl ministr zemědělství.

Proti spotřební dani na víno se postavil i další významný lidovecký politik, jihomoravský hejtman Jan Grolich. Domnívá se, že by to mělo špatný vliv na turistický ruch v regionu. „Když produkt zdraží, klesne po něm poptávka. Lidí, kteří na jih Moravy jezdí za vínem, bude jezdit méně. Ale zároveň to přinese komplikace a další byrokracii hlavně malým vinařům. Najednou už nebude tak jednoduché uspořádat otevřené sklepy nebo společný košt vín, kterého se mohou účastnit i ti nejmenší výrobci vína. Řada spolků tyto akce přestane pořádat, protože to bude organizačně příliš náročné,“ prohlásil.

Lidovci nakonec zřejmě dosáhli svého. Novinky a Seznam Zprávy v předvečer představení celého úsporného balíčku napsaly, že v něm spotřební daň na tiché víno nebude. Jiné změny daní, které se dotknou i nápojů, ale patrně vydrží. Více tedy na balíček patrně doplatí příznivci piva než vína. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naznačil ambici sjednotit DPH u všeho alkoholu. Znamenalo by to, že čepované pivo vypadne z nižší sazby a místo deseti procent se za něj bude platit jednadvacetiprocentní daň.

Podle propočtů koalice by to přineslo do státního rozpočtu ročně 1,4 miliardy korun, i když to zpochybnila stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Nevyberou to, dopadne to stejně jako s windfall tax,“ řekla s odkazem na daň z mimořádného zisku, z níž zřejmě stát získá podstatně méně, než si ministerstvo financí původně slibovalo. Naopak ministr Stanjura je přesvědčen, že číslo odpovídá.

„Propočty dělali experti, neurčovali to politici,“ podotkl. Zároveň ale Stanjura tvrdí, že v případě čepovaného piva mu nejde hlavně o řešení rozpočtového schodku, ale o zpřehlednění systému a zmenšení prostoru pro takzvanou daňovou optimalizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 49 mminutami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...