Zdanění vína v koalici narazilo, v chystaném balíčku návrh zřejmě chybí

Nahrávám video
UDÁLOSTI: Vládní lídři zvažovali třeba vyšší DPH u čepovaného piva nebo zavedení spotřebního odvodu z tichého vína
Zdroj: ČT24

Vláda ve čtvrtek ozřejmí, jakým způsobem chce snížit strukturální schodek, včetně změn, které se dotknou daní. Podle webů Seznam Zprávy a Novinky mezi nimi nebude diskutované zavedení spotřební daně na tiché víno. To byl jeden ze sporných bodů, o nichž jednali v noci na středu koaliční lídři, a hlasitě se k této eventualitě vyjadřovala řada politiků. Proti zdanění vína se hlasitě ohradili i někteří členové vlády včetně ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) a vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Možnost kritizoval také jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).

Že by se mělo spotřební daní zatížit tiché víno, stejně jako se tato daň odvádí z šumivého vína nebo piva, doporučila kabinetu ve svém souboru konsolidačních návrhů Národní ekonomická rada vlády (NERV). Někteří koaliční politici se netajili tím, že se jim taková změna zamlouvá.

„Nevím, proč by na rozdíl od piva mělo mít víno tuto výhodu,“ řekl například místopředseda Poslanecké sněmovny reprezentující ODS Jan Skopeček.

Přímo ve vládě ale zazněly i důrazné hlasy proti zdanění vína. Vicepremiér a předseda KDU-ČSL Marian Jurečka prohlásil, že to „není opatření, které bychom podporovali“. Lidovecký ministr zemědělství Zdeněk Nekula zase na Twitteru uvedl, že podporuje „přiměřené užívání návykových látek“, a to za podmínky, že „musí pocházet od moravských a českých vinařů“ a zůstane nulová spotřební daň.

Upozornil také, že spotřební daň není zavedená v zemích, odkud se do Česka velké množství vína dováží, jako je Itálie, Španělsko, Německo nebo Rakousko. „Ne vše se dá přepočítat na peníze a příjmy do rozpočtu. Víno má v České republice po staletí tradici. Jeho produkce není obrovská, ale je dnes velmi kvalitní,“ uvedl ministr zemědělství.

Proti spotřební dani na víno se postavil i další významný lidovecký politik, jihomoravský hejtman Jan Grolich. Domnívá se, že by to mělo špatný vliv na turistický ruch v regionu. „Když produkt zdraží, klesne po něm poptávka. Lidí, kteří na jih Moravy jezdí za vínem, bude jezdit méně. Ale zároveň to přinese komplikace a další byrokracii hlavně malým vinařům. Najednou už nebude tak jednoduché uspořádat otevřené sklepy nebo společný košt vín, kterého se mohou účastnit i ti nejmenší výrobci vína. Řada spolků tyto akce přestane pořádat, protože to bude organizačně příliš náročné,“ prohlásil.

Lidovci nakonec zřejmě dosáhli svého. Novinky a Seznam Zprávy v předvečer představení celého úsporného balíčku napsaly, že v něm spotřební daň na tiché víno nebude. Jiné změny daní, které se dotknou i nápojů, ale patrně vydrží. Více tedy na balíček patrně doplatí příznivci piva než vína. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) naznačil ambici sjednotit DPH u všeho alkoholu. Znamenalo by to, že čepované pivo vypadne z nižší sazby a místo deseti procent se za něj bude platit jednadvacetiprocentní daň.

Podle propočtů koalice by to přineslo do státního rozpočtu ročně 1,4 miliardy korun, i když to zpochybnila stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO). „Nevyberou to, dopadne to stejně jako s windfall tax,“ řekla s odkazem na daň z mimořádného zisku, z níž zřejmě stát získá podstatně méně, než si ministerstvo financí původně slibovalo. Naopak ministr Stanjura je přesvědčen, že číslo odpovídá.

„Propočty dělali experti, neurčovali to politici,“ podotkl. Zároveň ale Stanjura tvrdí, že v případě čepovaného piva mu nejde hlavně o řešení rozpočtového schodku, ale o zpřehlednění systému a zmenšení prostoru pro takzvanou daňovou optimalizaci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...