Národní ekonomická rada vlády

„Rozpočet se stal obětí legislativního chaosu,“ prohlásila členka NERV, poradkyně premiéra a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v pořadu Otázky Václava Moravce. „Klíčový nástroj hospodářské politiky by neměl být obětí snížené legislativní kultury,“ doplnila. Místopředseda rozpočtového výboru sněmovny Jan Hrnčíř (SPD) kritizuje způsob přípravy návrhu rozpočtu, podle něj neodpovídá legislativě.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) by se podle svého ředitele Zdeňka Kabátka mohla za tři roky dostat do vážných problémů s financováním zdravotní péče. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce. Se členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a sociologem Danielem Prokopem se shodli, že ke zlepšení situace by přispěla častější prevence a vyšší efektivita zdravotní péče.

Hostem pořadu Události, komentáře byl předseda Národní rozpočtové rady (NRR) Mojmír Hampl, který označil návrh státního rozpočtu na rok 2025 za rozpočet na volební rok. Podle něj bude sestavení rozpočtu na rok 2026 ještě komplikovanější. Vládní návrh na příští rok počítá s příjmy ve výši dvou bilionů a 86 miliard korun a se schodkem 241 miliard. Rada upozornila, že se schodkem mohou zamíchat ještě dvě proměnné – cena emisních povolenek a odvody z firem s účastní státu.

Platy ve veřejném sektoru vzrostou příští rok o 1400 korun. Vláda se na tom ve čtvrtek dohodla s odbory, řekli premiér Petr Fiala (ODS) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Dohodu oba označili za dobrý kompromis. Odbory podle Středuly zruší stávkovou pohotovost, důvod pro ni pominul.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce v následujícím týdnu připravit návrh, který by navyšoval platy státních zaměstnanců ne plošně, ale víc těm, kteří je mají nižší. Jurečka to řekl v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Vláda odborům přislíbila zvýšení objemu financí na platy ve veřejném sektoru od ledna 2025 o osm procent, v absolutních částkách by mohlo jít o růst o více než čtyřiadvacet miliard korun.

Česko má přes 4700 obcí, kde žije méně než tisíc osob. Národní ekonomická rada vlády (NERV) v rámci opatření pro udržitelný růst navrhovala slučování, argumentovala neefektivností systému a srovnáním průměru velikosti obcí s ostatními zeměmi EU, podle kterého vyšlo Česko na posledním místě. O slučování ale obvykle nestojí starostové obcí, chtějí si udržet svou samosprávu.

Schodek rozpočtu ke konci května byl podle pondělního oznámení ministerstva financí 210,4 miliardy korun, tedy o 61 miliard nižší než loni. Ekonom David Marek to považuje za dobrý signál, ke skutečnému pokroku ohledně schodků je ale podle něj ještě třeba udělat hodně práce. V Interview ČT24 řekl, že je nutné přijmout další konsolidační balíček.

Česko v příštích mnoha letech ani desetiletích zavést euro nemusí – pokud samo nebude chtít, řekla České televizi místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. A to i přesto, že se k přijetí společné měny před 20 lety při vstupu do EU formálně zavázalo. Závazek je totiž podle Jourové nevymahatelný. K brzkému zavedení eura znovu vyzval minulý týden prezident Petr Pavel. Argumentuje třeba faktem, že země, které společnou evropskou měnu přijaly, jsou s ní spokojené.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) svolala na 21. května do Prahy protestní akci proti změnám, které chystá vláda v zákoníku práce a v oblasti důchodů. Vymezit se chtějí například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do důchodu. Odborový svaz o tom informoval na svých webových stránkách. Že chystá protestní akce kvůli novele zákoníku práce ČMKOS sdělil už v polovině dubna. Proti případnému návrhu uzákonit možnost propuštění bez udání důvodu chystá kampaň také aliance čtrnácti odborových svazů.

Téměř půl milionu státních zaměstnanců by mělo ve druhém pololetí dostat přidáno. Před jednáním tripartity to řekl vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL). Odbory chtějí, aby se pracovníkům veřejné sféry výdělky zvedly o patnáct procent, což zdůvodňují prudkým zdražováním v minulých dvou letech. Takový růst ale vláda téměř jistě nepodpoří. Vedle lidovců jsou pro i Starostové a Piráti. ODS je o něm ochotná jednat. Proti se staví TOP 09, a to kvůli vysokému zadlužení.

Se zavedením výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce souhlasí vládní ODS, TOP 09 a také část hnutí STAN. Od změny si slibují pružnější trh práce, který pomůže celé ekonomice. Piráti jsou ochotní o věci jednat. Jednoznačně proti je ale KDU-ČSL, podle které by opatření poškodilo zaměstnance.

Reálné mzdy zaměstnanců v Česku by měly pomalu růst, a to i díky nižší inflaci. V Otázkách Václava Moravce to řekl člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal. Míní však, že je to slabá útěcha, podle něj bude česká ekonomika stále dohánět Západ. Bývalý poslanec KSČM Jiří Dolejš si myslí, že tuzemská ekonomika by potřebovala nové paradigma. Pokud Česko nechce být jen montovnou, ale i mozkovnou Evropy, musí změnit myšlení.

K sedmatřiceti návrhům na podporu českého hospodářství se už vyjádřila všechna ministerstva. Opatření doporučila Národní ekonomická rada vlády. Teď čeká, kolik z nich získá podporu všech vládních stran. Jejich definitivní seznam by mohl být hotový do několika týdnů.

Dřív do penze až o pět let by mohlo jít asi 120 tisíc lidí s náročnou profesí, kde je fyzická zátěž, silné vibrace, chlad či teplo, uvedl na tiskové konferenci ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že na připravené novele reformy penzí spolupracoval s ministerstvem zdravotnictví. Novela penzí počítá také například s pokračováním zvyšování důchodového věku nad 65 let podle prodlužování života, s nižším výpočtem nových penzí, se zavedením minimálního důchodu ve výši dvaceti procent průměrné mzdy a s dalšími opatřeními.

Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že mezi vládou a vinaři zatím nepanuje shoda na případné spotřební dani na tichá vína. To je nyní jediný alkohol bez spotřební daně. Pracovní skupina, se kterou Výborný jednal, předloží pětikoalici a ministerstvu financí k posouzení několik návrhů na jeho zdanění.

Podle bývalého guvernéra ČNB a expremiéra Jiřího Rusnoka i členky NERV a poradkyně předsedy vlády Heleny Horské jsou největším problémem v zemědělství přebujelé dotace a otázka jejich efektivity. V pořadu Otázky Václava Moravce se shodli na tom, že je potřeba jejich výrazné zjednodušení. Nad otázkou stavu tuzemského zemědělství a ekonomiky debatovali spolu s exministryní práce a sociálních věcí a poradkyní ČMKOS Janou Maláčovou (SOCDEM). Všichni mluvčí se shodli na tom, že je potřeba českou ekonomiku restrukturalizovat.

Až dvě miliardy korun ročně by mohla do státního rozpočtu přinést legalizace konopí, odhaduje Národní rozpočtová rada. Tuzemská vláda se prozatím shoduje na možnosti pěstovat si rostliny doma, o uvolnění pro komerční trh ministři zatím dál diskutují. Pravidla pro užívání marihuany se částečně rozvolňují za českými hranicemi. V pátek konopí částečně legalizovalo Německo, platit to bude od dubna.

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.

Větší důraz na zdravotní prevenci a investice do této oblasti jsou jedny z doporučení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Věří, že právě tyto cílené kroky by se vrátily formou miliard korun ročně. Podle NERV je zdravotní stav lidí v Česku významně horší než v západní Evropě.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) předložila kabinetu návrh 37 opatření, která by měla pomoci k vyššímu dlouhodobě udržitelnému růstu české ekonomiky. Týkají se trhu práce, vzdělávání, veřejné správy, bydlení a investic. Kabinet nyní vybere některé z návrhů, které je možné uskutečnit nebo aspoň začít realizovat do konce funkčního období, reagoval úřad vlády.

Tržby v maloobchodě v Česku loni v listopadu poprvé po osmnácti měsících poklesu meziročně vzrostly. Zvýšily se o 0,9 procenta. Proti předchozímu měsíci byly vyšší o procento. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziroční růst maloobchodních tržeb v listopadu je podle analytiků překvapením.

Česko čekají další změny v důchodech, ve středu to avizoval ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Většina lidí, které oslovila společnost Kantar ve výzkumu pro Českou televizi, by to uvítala. Jednasedmdesát procent respondentů bylo přesvědčených o tom, že určitá forma důchodové reformy potřeba je. Častěji si to myslí muži ve středním věku mezi 30 a 59 lety, dále pak lidé s vysokoškolským vzděláním. V tom, jakým směrem by reforma měla jít, se ovšem názory rozcházejí.

Zadlužení Evropské unie ve druhém čtvrtletí kleslo na 83,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z hodnoty 85,9 procenta před rokem. Ve své předběžné zprávě to v pondělí uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice se zadlužení naopak meziročně zvýšilo a ke konci druhého čtvrtletí dosáhlo 44,3 procenta HDP proti 43,5 procenta před rokem. Státní dluh byl rekordní.

Většina stran vládní koalice zvažuje zavedení nové spotřební daně na nápoje s vysokým obsahem cukru. Politikům to navrhla zdravotnická skupina Národní ekonomické rady vlády (NERV). Podle ní by opatření mohlo snížit spotřebu nezdravých nápojů, a tak pomoci v boji s obezitou nebo jinými civilizačními chorobami. Mezi nápoje, kterých by se daň týkala, patří sladké limonády, coly, ale také džusy nebo energetické nápoje. Zavedení opatření by mohlo do zadluženého státního rozpočtu zároveň přinést téměř tři miliardy ročně.