Národní ekonomická rada vlády strana 5 z 5

Ceny energií dále rostou. Bývalý ministr průmyslu a současný místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) se domnívá, že je třeba začít diskutovat o jejich zastropování. Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) zopakovala, že takové plány kabinet nemá. Vláda bude podle ní ale jednat o mimořádné dani. V pondělních Událostech, komentářích potvrdila, že by mělo jít o energetické firmy, bankovní sektor a rafinérie a distributory paliv.

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neřekl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku musí kabinet podle něj rozhodnout do 10. září.

V pondělí začaly u některých dodavatelů elektřiny platit aktualizované sazby. Vyšší ceny pro nové fixace a zákazníky nastavil ČEZ a část nabídky zdražila i Pražská energetika. S dalším zdražováním má pomoci domácnostem takzvaný úsporný tarif. Novelu, která ho zavádí, podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. Bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.

Pomoc s energiemi přichází pomalu a je složitá, prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskuzním pořadu Události, komentáře. Dodala, že poslanci klubu úsporný tarif podpořili, protože je to lepší než nic. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je podpora domácnostem připravena v pravý čas a pro začátek topné sezony.

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Cesta ven z energetické krize, vysoký schodek rozpočtu i domácnosti pronásledované inflací – to byla hlavní témata první společné schůzky vlády a její národní ekonomické rady (NERV). Část členů rady kabinet varovala, že letošní plánovaný deficit přes 300 miliard nepůjde v budoucnu snížit jenom škrty ve výdajích. Padl návrh zvýšit i daňové příjmy. A to i zvýšením zdanění příjmů lidí.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se v pořadu Otázky Václava Moravce shodli na nutnosti systémových opatření, která dlouhodobě pomohou řešit energetickou krizi a chudnutí domácností. Česko podle nich například příliš daní nízkopříjmové zaměstnance.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vláda má nový rozpočet hotový, schválení sněmovní většinou by neměl být problém. Propad hospodaření státu má letos být 280 miliard korun místo dříve plánovaných 377 miliard. Národní rozpočtová rada vládu chválí, opozice kabinetu vyčítá, že je asociální a škrtá investice. Vrchní poradce České bankovní asociace a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník míní, že opravdový rozpočet nového kabinetu bude až ten nadcházející, teď už prý nebylo možné podobu návrhu kvalitativně změnit. Byl hostem Interview ČT24.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Česká národní banka (ČNB) navýšením základní úrokové sazby šokovala Česko i celý svět. ČNB se ve čtvrtek rozhodla sazbu razantně navýšit o 1,25 bodu na 2,75 procenta. Kovanda uvedl, že centrální banka tím „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Podle České bankovní asociace (ČBA) by se dokonce základní úroková sazba během několika měsíců mohla dostat až ke 3,5 procenta.

Hutní firmy v Moravskoslezském kraji mají rekordní výsledky za posledních několik let. Zvyšuje se objem výroby a firmám rostou také tržby, v meziročním srovnání v některých případech i na dvojnásobek. Na maximum ale vzrostly i ceny vstupních surovin a firmám i nadále chybějí zaměstnanci. Nové hledají například Liberty Ostrava nebo Třinecké železárny.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Očekávání spojená s Národním plánem obnovy je třeba krotit, míní členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. Česko podle ní chce využít část evropských peněz k zalepení výpadků ze státního rozpočtu, chybí také jasné ukotvení a cíle hospodářské obnovy, vytkla vládnímu plánu v Událostech, komentářích.

Agentura Moody's varovala Česko, že mu chybí plán konsolidace veřejných financí. Tu považuje za klíčovou pro budoucí vývoj ratingu republiky. Ekonomové se shodují, že bude nutné zvýšit daně, i když se úplně neshodují které. Česku ostatně hrozí kromě případného horšího hodnocení úvěrové spolehlivosti i to, že v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, která by vládu nutila sestavit bez ohledu na cokoli vyrovnaný rozpočet. O konsolidaci veřejných financí diskutovali ekonomové v Byznysu ČT24.

Majitel ostravských hutí, firma Liberty Steel, má vážné finanční potíže. Britská vláda už podle tamních médií připravuje plán na nouzové znárodnění a záchranu společnosti. Ta je majitelem hutě Liberty Ostrava, ve které pracuje šest tisíc lidí. Podle ekonomů by pád Liberty Steel dopadl i na provoz v Ostravě.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) požádá poslance o nouzový stav do konce března. Podle premiéra je epidemická situace extrémně vážná, proto je nutné zpřísnit opatření. O jejich změně ale kabinet ve středu nerozhodl, v jednání bude pokračovat. Rozhodnutí by navíc mohlo padnout právě až po vyjasnění budoucnosti nouzového stavu. Na stole je nyní omezení pohybu na kraje, úplné uzavření mateřských a základních škol či zúžení otevřených obchodů, vyplývá z informací ČT. Vláda zatím podpořila kompenzování testů na covid ve firmách. Dočasně také zakázala vstup Čechů do několika afrických a jihoamerických zemí.

Cestující přijíždějící do Polska z Česka a Slovenska čeká od soboty karanténa, pokud nebudou mít negativní test nebo nebudou oočkováni dvěma dávkami vakcíny proti covidu-19. Informoval o tom polský ministr zdravotnictví Adam Niedzielski. V úterý přibylo v Česku 15 672 případů covidu, což je nejvíce od 6. ledna. Jedná se o šestý nejvyšší denní nárůst počtu nakažených za celou dobu epidemie nemoci. Nejvíce nakažených za den přibylo právě 6. ledna, a to 17 764.

Ve věku 68 let zemřel ekonom Michal Mejstřík. Informaci o úmrtí potvrdil mluvčí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Říman. Bývalý člen Národní ekonomické rady vlády a spoluzakladatel Institutu ekonomických studií Univerzity Karlovy, který vedl jako ředitel až do roku 2010, působil i v ekonomickém poradním týmu Ústředního krizového štábu.

Průměrná mzda v Česku letos ve třetím čtvrtletí meziročně vzrostla o 5,1 procenta na 35 402 korun. Zaměstnanci tak brali o 1716 korun hrubého více než před rokem. Reálně, tedy při zohlednění inflace, stouply platy o 1,7 procenta, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Proti druhému čtvrtletí činil růst průměrné mzdy po očištění od sezonních vlivů 5,8 procenta. Růst průměrné mzdy ve třetím čtvrtletí byl tak větší než očekávali analytici i Česká národní banka.

Poslanci v druhém čtení návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhli přesuny v celkovém objemu 279 miliard korun. Schodek má být 320 miliard. Nejsou však zohledněny dopady právě projednávaného daňového balíčku. Pokud by byl přijat, sníží příjmy veřejných rozpočtů o dalších zhruba 130 miliard korun. Hostem Událostí komentářů byla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Dozorčí rada energetické společnosti ČEZ ve čtvrtek prodloužila předsedovi představenstva a generálnímu řediteli firmy Danielu Benešovi mandát na další čtyřleté období. Současné mu končí na konci příštího roku. Beneš vede ČEZ od roku 2011.

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) během několika dní připraví změnu legislativy, která by pomohla firmám v případě, že špatně zažádaly o kompenzace v programu Antivirus. Řekla to v reakci na upozornění místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Olgy Richterové (Piráti) v Otázkách Václava Moravce. Firmy chybovaly v tom, že včas nezaplatily odvody – a hrozí jim, že budou muset celý příspěvek státu vracet. Další host pořadu sociolog Daniel Prokop upozornil, že pro byznys je v této souvislosti klíčové také zamezení šíření nákazy a je potřeba k tomu motivovat.