Národní ekonomická rada vlády strana 5 z 5

Poslanci nejen vládními hlasy schválili v pátek novou daň z mimořádných zisků energetických či petrolejářských firem nebo bank – takzvanou windfall tax. Místopředseda ANO a moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) v Interview ČT24 kritizoval, že příjem z daně nebude stát sdílet s kraji a obcemi. Podle něj také daň nepřinese odhadovaných 85 miliard korun. Domnívá se totiž, že firmy budou hledat optimalizace, aby se jí vyhnuly.

Premiér Petr Fiala (ODS) a klíčoví členové vlády odmítli návrh Národní ekonomické rady vlády (NERV) na zvýšení daně z příjmů. Plán na navrácení této taxy k úrovni z roku 2020 je nejvýraznějším krokem, který poradní orgán kabinetu navrhl na středečním jednání. Ministr sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) už uvedl, že navrhne snížení nebo zkrácení podpory v nezaměstnanosti. Předseda vlády připouští například zvýšení spotřební daně.

Národní ekonomická rada vlády (NERV) dokončila dlouho očekávaný návrh, jak zbrzdit nebývale rychlé zadlužování země. Dokument získala Česká televize. Obsahuje 25 kroků, které by snížily deficity státních rozpočtů o více než 200 miliard. Doporučuje například pomalejší růst důchodů, zvedání věku odchodu do penze, zvýšení daně z příjmu lidí na předloňskou úroveň nebo zrušení podpory stavebního spoření.

V souvislosti se státním rozpočtem a jeho příjmy a výdaji bude nutné provést revizi programového prohlášení vlády. V Událostech, komentářích to řekl předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marek Výborný. Odmítl ale, že by kabinet v případě navýšení deficitu rozpočtu pro letošní rok rezignoval na rozpočtovou odpovědnost. Místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher podotkl, že mu vadí hlavně princip, jakým současná vláda k návrhu rozpočtu se schodkem 375 miliard korun přišla. Už na jaře bylo podle něj jasné, že některé věci jsou v rozpočtu nepravdivé.

Kabinet Petra Fialy (ODS) je po úterním jednání Národní ekonomické rady vlády (NERV) velmi blízko rozhodnutí, že nejpozději od ledna příštího roku zavede daň z mimořádných zisků energetických firem, bank i výrobců a distributorů pohonných hmot. Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ČT řekl, že vláda bude muset daň prosadit, aby měla dost peněz na kompenzace vysokých cen energií pro české domácnosti. Zavedení nové daně kabinetu doporučila i většina členů NERV.

Cena elektřiny na evropské burze v Lipsku dosáhla nového rekordu. V pondělí poprvé přesáhla hranici sedmi set eur za megawatthodinu, tedy více než sedmnácti tisíc korun. Během dnešního obchodování na energetické burze v Lipsku mírně klesla k částce 654 eur za megawatthodinu. Na drahou elektřinu má vliv hlavně zvyšující se cena plynu a strach z omezení jeho dodávek z Ruska. O řešení energetické krize jednal v úterý večer poradní orgán vlády NERV. V Událostech, komentářích se nad otázkou řešení energetické krize střetli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) a poslanec SPD Jan Hrnčíř.

Třetí odvětví, na které by se mohla vztahovat daň z mimořádných zisků, jsou výrobci a distributoři pohonných hmot. Vyplývá to z materiálu Národní ekonomické rady vlády (NERV), o kterém večer jednají členové rady s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministry. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku by vláda měla rozhodnout do 10. září.

Ceny energií dále rostou. Bývalý ministr průmyslu a současný místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) se domnívá, že je třeba začít diskutovat o jejich zastropování. Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) zopakovala, že takové plány kabinet nemá. Vláda bude podle ní ale jednat o mimořádné dani. V pondělních Událostech, komentářích potvrdila, že by mělo jít o energetické firmy, bankovní sektor a rafinérie a distributory paliv.

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Uvedl to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neřekl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku musí kabinet podle něj rozhodnout do 10. září.

V pondělí začaly u některých dodavatelů elektřiny platit aktualizované sazby. Vyšší ceny pro nové fixace a zákazníky nastavil ČEZ a část nabídky zdražila i Pražská energetika. S dalším zdražováním má pomoci domácnostem takzvaný úsporný tarif. Novelu, která ho zavádí, podepsal v pondělí prezident Miloš Zeman. Bude mít podobu dotace ze státního rozpočtu určené dodavatelům energií, kteří pak o tuto dotaci sníží domácnostem platby.

Pomoc s energiemi přichází pomalu a je složitá, prohlásila předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová v diskuzním pořadu Události, komentáře. Dodala, že poslanci klubu úsporný tarif podpořili, protože je to lepší než nic. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je podpora domácnostem připravena v pravý čas a pro začátek topné sezony.

Spotřebitelské ceny v Česku v červnu meziročně stouply o 17,2 procenta. V květnu to bylo o šestnáct procent. Růst tak zrychlil už podvanácté za sebou. Nejvíce k tomu přispělo zdražování potravin. Inflace je nadále nejvyšší od prosince 1993. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Výsledek mírně překonal očekávání analytiků, kteří předpovídali sedmnáctiprocentní inflaci. Podle nich se meziroční inflace v příštích měsících kvůli vývoji cen energií zřejmě ještě zvýší.

Cesta ven z energetické krize, vysoký schodek rozpočtu i domácnosti pronásledované inflací – to byla hlavní témata první společné schůzky vlády a její národní ekonomické rady (NERV). Část členů rady kabinet varovala, že letošní plánovaný deficit přes 300 miliard nepůjde v budoucnu snížit jenom škrty ve výdajích. Padl návrh zvýšit i daňové příjmy. A to i zvýšením zdanění příjmů lidí.

Sněmovna schválila i přes navržené pozměňovací návrhy opozice původní návrh na jednorázový příspěvek pět tisíc korun na dítě do 18 let věku. Plánovaná pomoc se ale podle některých ekonomů na dopadech inflace tolik neprojeví. „Z mého pohledu je třeba se více věnovat okrajovějším skupinám, tedy těm, kteří žijí osaměle, případně pečují o další osobu,“ uvedl ředitel obecně prospěšné společnosti Poradna při finanční tísni David Šmejkal. V pořadu 90' ČT24 ho doplnil sociolog Martin Buchtík s tím, že do inflací nejzasaženější skupiny by se podle statistických dat mohlo během podzimu dostat až milion a půl lidí.

Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se v pořadu Otázky Václava Moravce shodli na nutnosti systémových opatření, která dlouhodobě pomohou řešit energetickou krizi a chudnutí domácností. Česko podle nich například příliš daní nízkopříjmové zaměstnance.

Vláda na středečním zasedání schválila návrh zákona, který umožní části dlužníků splatit exekuce bez úroků. Opakování takzvaného milostivého léta má trvat tři měsíce od 1. září. Kabinet schválil také vstup Finska a Švédska do NATO, podpořil novelu služebního zákona nebo obnovil činnost Národní ekonomické rady vlády. Schválení se dočkala také nekolikrát odložená novela zákona o svobodném přístupu k informacím.

Vláda má nový rozpočet hotový, schválení sněmovní většinou by neměl být problém. Propad hospodaření státu má letos být 280 miliard korun místo dříve plánovaných 377 miliard. Národní rozpočtová rada vládu chválí, opozice kabinetu vyčítá, že je asociální a škrtá investice. Vrchní poradce České bankovní asociace a člen Národní ekonomické rady vlády Miroslav Zámečník míní, že opravdový rozpočet nového kabinetu bude až ten nadcházející, teď už prý nebylo možné podobu návrhu kvalitativně změnit. Byl hostem Interview ČT24.

Evropská komise (EK) chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Informoval o tom v sobotu ekonomický list Financial Times (FT), který má chystaný návrh k dispozici. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje například Česko a Francie. Striktně proti tomu jsou Rakousko či Německo. Návrh EK ocenili premiér Petr Fiala (ODS), ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL), bývalý premiér Andrej Babiš (ANO), bývalý ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (ANO) i další čeští politici.

Ekonom Lukáš Kovanda míní, že Česká národní banka (ČNB) navýšením základní úrokové sazby šokovala Česko i celý svět. ČNB se ve čtvrtek rozhodla sazbu razantně navýšit o 1,25 bodu na 2,75 procenta. Kovanda uvedl, že centrální banka tím „sundává nohu z plynu“ a snaží se rychle vrátit měnovou politiku do normálního režimu. Podle České bankovní asociace (ČBA) by se dokonce základní úroková sazba během několika měsíců mohla dostat až ke 3,5 procenta.

Hutní firmy v Moravskoslezském kraji mají rekordní výsledky za posledních několik let. Zvyšuje se objem výroby a firmám rostou také tržby, v meziročním srovnání v některých případech i na dvojnásobek. Na maximum ale vzrostly i ceny vstupních surovin a firmám i nadále chybějí zaměstnanci. Nové hledají například Liberty Ostrava nebo Třinecké železárny.

Zvyšováním úrokových sazeb hendikepuje Česká národní banka (ČNB) tuzemské výrobce a snižuje jejich konkurenceschopnost proti ostatním evropským firmám, uvedl v pořadu Otázky Václava Moravce ekonom Jan Švejnar. Také jeho profesní kolega Tomáš Sedláček si myslí, že centrální banka přehnaně reaguje na současný vývoj inflace. Oba naopak dali za vzor zdrženlivý postup Evropské centrální banky (ECB) či Fedu (Americká centrální banka).

Očekávání spojená s Národním plánem obnovy je třeba krotit, míní členka Národní ekonomické rady vlády Ilona Švihlíková. Česko podle ní chce využít část evropských peněz k zalepení výpadků ze státního rozpočtu, chybí také jasné ukotvení a cíle hospodářské obnovy, vytkla vládnímu plánu v Událostech, komentářích.

Agentura Moody's varovala Česko, že mu chybí plán konsolidace veřejných financí. Tu považuje za klíčovou pro budoucí vývoj ratingu republiky. Ekonomové se shodují, že bude nutné zvýšit daně, i když se úplně neshodují které. Česku ostatně hrozí kromě případného horšího hodnocení úvěrové spolehlivosti i to, že v roce 2024 narazí na takzvanou dluhovou brzdu, která by vládu nutila sestavit bez ohledu na cokoli vyrovnaný rozpočet. O konsolidaci veřejných financí diskutovali ekonomové v Byznysu ČT24.

Majitel ostravských hutí, firma Liberty Steel, má vážné finanční potíže. Britská vláda už podle tamních médií připravuje plán na nouzové znárodnění a záchranu společnosti. Ta je majitelem hutě Liberty Ostrava, ve které pracuje šest tisíc lidí. Podle ekonomů by pád Liberty Steel dopadl i na provoz v Ostravě.