Sociolog a člen Národní ekonomické rady vlády Daniel Prokop a hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler se v pořadu Otázky Václava Moravce shodli na nutnosti systémových opatření, která dlouhodobě pomohou řešit energetickou krizi a chudnutí domácností. Česko podle nich například příliš daní nízkopříjmové zaměstnance.
Česku chybí koncepční řešení současné situace s energiemi, shodují se Prokop a Seidler
33 minut
Otázky Václava Moravce: Daniel Prokop a Jakub Seidler o energetické krizi
Podle Prokopa by se vláda místo bojů o způsob, jakým zprocesovat pětitisícový příspěvek na dítě, měla soustředit na skutečnou reformu – především reformu sociálních dávek, příspěvku na bydlení a reformu daní, které podle něj v příliš velké míře dopadají na nízkopříjmovou práci.
„My už jsme před měsíci navrhovali reformu daní, podle které by se sleva na poplatníka, kterou nízkopříjmoví zaměstnanci nevyčerpají, převedla do bonusu, jako je to u dětí. Vláda od nás má i podklady, komu konkrétně by to pomohlo,“ dodal Prokop.
I podle Seidlera Česko příliš daní podprůměrně vydělávající zaměstnance. „Evropská komise nám to roky říká. Je to několik let jedno z doporučení, ale za ty roky jsme to nebyli schopni udělat,“ popisuje situaci. Zrušení superhrubé mzdy navíc podle něj šlo opačným směrem.
Připouští zároveň, že vzhledem k současné situaci je složité zavádět koncepční změny. „Já mám trochu pochopení pro to, že v této mimořádné době je potřeba konat rychle, takže se udělají rozhodnutí, která nejsou rozhodně optimální,“ říká Seidler. „Ale někdy mám pocit, že tam ani snaha o to optimální řešení není.“
Zhoršování
Podle výzkumu Českého statistického úřadu vnímají domácnosti současnou situaci velmi negativně. Jejich důvěra je podle Seidlera nejhorší od konce roku 2012 a některé dílčí ukazatele jsou navíc nejhorší od začátku sledování – od konce devadesátých let.
Situace nejvíce zasažených domácností se navíc podle Prokopa bude ještě zhoršovat. Především půjde o samostatně žijící důchodce, kterým nepomůže příliš ani valorizace důchodů, a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. „Ta pětitisícovka jim pomůže na chvíli, ale tam potřebujeme úplně jiné nástroje,“ vysvětluje.
Seidler by tak například šel cestou snížení DPH na elektrickou energii i o polovinu. „V případě, kdy cena určité komodity roste o stovky procent, si myslím, že je skutečně legitimní se ptát, jestli nesnížit DPH plošně,“ říká. Domnívá se totiž, že vzhledem k rapidnímu nárůstu ceny by byl stát i tak schopný generovat podobné daňové příjmy jako předtím.
