Speciální tarif na energie pro nízkopříjmové domácnosti a některé provozy by měl být hotový a připraven k projednání nejpozději do začátku topné sezony, tedy do konce srpna. V Otázkách Václava Moravce to řekl vicepremiér pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti). Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar kritizoval, že firmy dosud neznají parametry připravovaných programů. Domnívá se také, že termín představení konkrétního plánu před topnou sezonou je pozdě.
Připravovaný zvláštní tarif na energie má podle vlády pomoci nízkopříjmovým rodinám a vybraným provozům s rostoucími náklady na energie. Zároveň má motivovat k úsporám při spotřebě. Bartoš sdělil, že nejzazším termínem pro projednání programu je začátek topné sezony.
Podle něj by pomoc měla být rozdělena podle jednotlivých tříd tarifů pro plyn a elektřinu. Zároveň by měl mít motivační prvky, kdy po spotřebě určité hladiny energie by začal platit už znovu standardní tarif. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) už dříve uvedl, že podpora má být co nejvíce adresná.
Přípravu zvláštního energetického tarifu kritizoval bývalý ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček (ANO). Podle něj trvá příliš dlouho a lidé jej pocítí nejdříve ke konci roku. Zároveň kabinetu vytkl, že dosud nebyly představeny podmínky programu.
To se nelíbí ani firmám. Špicar podotkl, že firmy dosud neznají parametry chystaných programů. „Kdybych znal detaily, podle jakého klíče se bude podpora rozdělovat a kolika firmám pomůže, byl bych mnohem klidnější,“ řekl.
Zlevněné tarify nicméně považuje za správné řešení. „Neradi bychom na to ale čekali další čtyři měsíce,“ podotkl. Představení konkrétního plánu před topnou sezonou mu přijde pozdě. „Žádosti a administrace podpor u nás nebývá nejrychlejší a nejjednodušší. Takže bychom byli rádi, kdyby to přišlo do dlouho před topnou sezonou. Tak, abychom to dokázali všechno využít,“ zdůvodnil. Bartoš v reakci na to navrhl schůzku se Síkelou, na níž by se otázka průmyslových tarifů probrala.
Právě při administraci sociálních dávek vyplývá na povrch otázka digitalizace ve státní správě. Její nutnost zdůrazňují politici dlouhodobě. Stojí i v programovém prohlášení vlády. Vzniknout má takzvaná Digitální a informační agentura, tedy úřad, který bude řídit digitalizaci a e-government. Zákon o ní bude podle Bartoše předložen sněmovně v nejbližších týdnech, agentura by pak měla vzniknout k 1. lednu roku 2023.
Pětitisícový příspěvek
Kabinet a opozice se v současnosti přou také o mimořádnou dávku pěti tisíc korun na dítě do osmnácti let rodinám s loňským příjmem do milionu korun hrubého. Podle vládního návrhu by na jednorázový příspěvek mohlo mít nárok asi 1,5 milionu dětí. Státní pokladnu to má přijít na bezmála osm miliard korun. Návrh stínové vlády Andreje Babiše (ANO), aby příspěvek dostávaly nezaopatřené děti do 26 let každý měsíc do konce roku, by stál více než 56 miliard.
Bartoš při projednávání příspěvku nečeká změny ohledně toho, kdo a za jakých podmínek je dostane. Opozice ale kritizuje, že systémem propadnou například vysokoškolské děti, na které rodiče nadále platí. Havlíček se neobává, že by se nákladnější řešení, které ANO navrhuje, odrazilo ve snížení ratingu České republiky. Podle něj by se pomoc za využití dividend ČEZu, modernizačního fondu a zvýšených inflačních příjmů nemusela dotknout státního rozpočtu.
Také premiér Petr Fiala (ODS) v týdnu při interpelacích ve sněmovně řekl, že stát chce na pomoc lidem použít i dividendy ČEZu.
Bartoš považuje vládní řešení za kompromisní. „Myslím si, že kromě tohoto jednorázového příspěvku, který míří na určitý segment lidí v České republice, je důležité bavit se i o dalších nástrojích, které jsou na stole v řešení krize, která bude asi dlouhodobá,“ sdělil Bartoš. Jmenoval například valorizační schémata na rodičovskou či otázku minimální mzdy.
Zabezpečení plynu a ropy
Bartoš uvedl, že pod vlivem ruské invaze na Ukrajinu je nyní pro Česko prioritou zabezpečení plynu a ropy. Připomněl, že Česko plyn obchoduje přes burzu a stát nemá vlastního obchodníka, který by mohl vytvořit dlouhodobý kontrakt s nějakou zemí za garantované ceny, což by cenu plynu snížilo.
V květnu zahájila německá energetická společnost RWE prodej svých šesti zásobníků plynu v Česku. Pojmou 2,7 miliardy metrů krychlových plynu, což odpovídá tuzemské spotřebě za dva zimní měsíce. Polostátní firma ČEZ ale návrh nedala. Bartoš to okomentoval s tím, že ČEZ má ve své struktuře řízení, které o tom rozhoduje. „Není to tak, že stát přijde za ČEZem a řekne, ať to koupí,“ poznamenal.
Koupě technologie zásobníku je podle něj navíc velká investice, která nutně negarantuje plyn. „To, že máte zásobník, ještě neznamená, že v něm máte plyn,“ dodal.
Vláda zároveň připravuje změny v dozorčí radě ČEZu. Bartoš uvedl, že Piráti do ní budou nominovat analytika Janusze Konieczného z Nadačního fondu boje proti korupci. Nominaci akceptoval ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), který podle Bartoše chtěl, aby mezi nominovanými nebyli lidé, kteří jsou aktivní v politice. Mezi dalšími oficiálně navrženými kandidáty jsou hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), Radovan Vávra, Radim Jirout, Jiří Kadrnka a Vít Doležálek.
