Příspěvek

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.

V předvánoční době darují Češi charitativním organizacím nejvíc. Během adventu totiž mimo jiné přispívají i lidé, kteří jinak sbírky nepodporují. Zajímají je příběhy nemocných dětí, samoživitelky, senioři, válkou zasažená Ukrajina nebo třeba situace v rozvojových státech. Právě organizaci, která vybírá peníze na pomoc Ukrajině, dorazil rekordní dar ve výši sto milionů od jediného přispěvatele.

Odchod mladých a malá porodnost. Mnohá menší města a obce se potýkají s postupným vylidňováním. Řada z nich proto například zvyšuje finanční příspěvek na novorozence. Od příštího roku dostanou dvojnásobnou částku – tedy deset tisíc korun – děti ve městě Brumov-Bylnice. Stejný příspěvek mají od letošního července i pro rodiče v Jeseníku nebo Valašských Kloboukách. Naopak obec Modrava letos příspěvek snížila z původních šedesáti tisíc na nynějších deset tisíc korun.

Lékařům na startu kariéry by v příštím roce mohly začít přispívat zdravotní pojišťovny, rozdělit chtějí přes sto milionů do lokalit, kde je péče nedostatková. Po dokončení specializace by museli v regionu dál pracovat. Jde o peníze navíc k dotacím na takzvaná rezidenční místa pro začínající lékaře. Ministerstvo jich letos schválilo celkem 250, půjde na ně přes půl miliardy. Odborné společnosti ale dlouhodobě upozorňují, že to nestačí.

Státy EU dosáhly politické dohody na zřízení takzvaného fondu solidarity pro rok 2026, který je součástí migračního a azylového paktu EU. Ministři vnitra na pondělním jednání v Bruselu rovněž potvrdili, že Česká republika je pro toto období osvobozena od solidárního příspěvku díky množství uprchlíků z Ukrajiny, kteří mají v zemi dočasnou ochranu. Unijní ministři se také shodli na rychlejším a efektivnějším navracení migrantů.

Policie prověřovala poslance a kandidáta na ministra životního prostředí Filipa Turka (za Motoristy) kvůli komentářům o zavraždění dvou lidí. Podezřívala ho ze schvalování trestného činu, když se na jeho účtu na sociální síti X objevily příspěvky zlehčující vraždu dvou ekologických aktivistů. Proti Turkovi vedli kriminalisté trestní řízení, případ ale odložili, neprokázali, že by komentáře napsal Turek. Poslanec uvedl, že si nevzpomíná, že by příspěvky zveřejnil. Informuje o tom server iRozhlas.cz.

Sociální síť X minulý týden aktivovala funkci, která umožňuje zobrazení polohy správce účtu. Záhy se v médiích i na sociálních sítích objevily spekulace o původu některých účtů propagujících šéfa Bílého domu Donalda Trumpa a jeho hnutí MAGA (Make America Great Again). Funkci zobrazení polohy v době vzniku funkce následně sociální síť X odstranila a zůstává pouze zobrazení aktuální polohy.

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa nařídila jednotlivým státům, aby přestaly vyplácet nízkopříjmovým rodinám příspěvky na potraviny v plné výši. Tvrdí, že nejsou schválené. V pozadí tohoto nařízení jsou podle médií právní spory ohledně toho, kolik peněz se smí vydávat na program potravinové pomoci v době platební neschopnosti federální vlády.

Měsíc od spuštění největší reformy sociální podpory za poslední roky zatím lidé podali přes dvě stě tisíc žádostí o takzvanou superdávku. Z toho skoro čtyřicet procent on-line, vyplývá z dat ministerstva práce. Jednotnou dávku, která nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě, pravděpodobně čekají další úpravy. Koalice ANO, SPD a Motoristů už avizovala, že chce systém zrevidovat.

Během prvních dvou týdnů požádalo o takzvanou superdávku více než sto tisíc lidí, tedy přibližně čtvrtina současných příjemců dávek typu příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí či přídavek na dítě. Všichni, kteří tyto dávky nyní pobírají, musí podat novou žádost do konce roku. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se to týká až 450 tisíc osob. Slíbenou oficiální kalkulačku, která by umožnila přepočítat výši nové dávky, resort dosud nepředstavil.

Organizace OSN bude muset v příštích měsících snížit o čtvrtinu stavy svých mírových jednotek. Nedostatkem financí trpí organizace kvůli krácení příspěvku ze strany Spojených států. Úspory se podle agentury Reuters dotknou devíti mírových misí. Celkem působí v mírových silách OSN ve světě 61 tisíc vojáků a policistů a několik tisíc civilistů.

Stát letos zaplatí uskupením za hlasy voličů ve sněmovních volbách zhruba 545 milionů korun, vyplývá z propočtu agentury ČTK. Rozdělí si je sedm formací, které získaly nad 1,5 procenta hlasů. Částka bude vyšší než před čtyřmi lety, kdy činila asi 515 milionů korun. Příspěvek na činnost bude pobírat vedle šestice sněmovních hnutí, stran a koalic také hnutí Stačilo! Úspěšná hnutí ANO, koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09), STAN, Piráti, SPD a Motoristé sobě dostanou také dotace za mandáty, na jeden je roční příspěvek 900 tisíc korun.

Nižší příspěvky na péči pro lidi se zdravotním postižením patrně vzrostou. Potvrdila to sněmovna v doprovodné novele k hlášení zaměstnavatele. Poslanci také na návrh Senátu rozhodli, že pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů už nebude podmínkou, že nesmí mít vazbu na vykonanou práci.

Bez pomoci blízkých nebo placené péče se neobejdou, často přitom tito lidé řeší potíže s přiznáním či výší příspěvku na její zajištění. Krajské soudy už projednávaly dvanáct žalob proti rozhodnutí ministerstva, v sedmi z nich pacienti vyhráli. Soud zrušil rozhodnutí posudkové komise a případ vrátil zpět. Podle resortu by měl efektivnější a spravedlivější postup přinést nový zákon, který převede agendu z Úřadu práce do gesce České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Už jen do čtvrtka můžou lidé žádat o vyšší příspěvek na bydlení, pokud se jim v druhém čtvrtletí snížily příjmy nebo naopak zvýšily náklady na bydlení. Jak upozorňuje ombudsman, později už se podpora přehodnocovat nebude. Od října ji totiž nahradí nová. Všichni současní příjemci budou dávku čerpat do konce roku.

V řadě měst a obcí lidé bydlí, využívají jejich infrastrukturu a služby, ale přihlášení k trvalému pobytu tam nejsou. Radnice za ně tak do rozpočtu od státu nezískávají peníze. Proto se obyvatele k přihlášení snaží motivovat finančními dary i nejrůznějšími benefity. Například Studénka na Novojičínsku jim aktuálně v kampani nabízí dva tisíce sto korun.

Býval členem Speciálních sil Armády ČR a má zkušenosti z mise v Mali. Dříve elitní voják Josef Burget ale musel před více než dvěma lety podstoupit operaci mozku a nastalé komplikace ho upoutaly na invalidní vozík. S některými úkony mu tak dnes musí pomáhat rodina nebo pečovatelka, výdaje na rehabilitace a cvičení jsou přitom vysoké. Brzy by však s nimi jemu i dalším šestnácti tisícům válečných veteránů měl pomoci pětadvacetitisícový měsíční příspěvek na sociální služby. Novela zákona, která ho zavádí, čeká na podpis prezidenta.

Navýšení stabilizačního příplatku pro Vězeňskou službu (VS) o tři tisíce korun ve středu schválila vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) novinářům po zasedání vlády řekl, že rozhodnutí se týká také celní správy a Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Vláda také oznámila, že zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medvěděva.

Od příštího roku budou mít lidé nárok na devítisetkorunový příspěvek od pojišťovny na bílou fotokompozitní výplň. Tu lékaři považují za nejvhodnější pro většinu kazů. Lidé ale budou moci žádat i o bílou plombu zcela zdarma. Vyrobená bude však z materiálu, který je podle prezidenta lékařské komory méně odolný.

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.

Poslanci rozhodli, že odpovědnost za zřizování lékařských pohotovostí se zřejmě přesune z krajů na zdravotní pojišťovny. Pohotovosti pro dospělé by měly být ze zákona v nemocnicích s urgentními příjmy a pro děti u poskytovatelů akutní lůžkové pediatrické péče. Dolní komora předlohu doplnila například o zvýšení rodičovského příspěvku v případě narození dvojčat či vícerčat z nynějších 525 tisíc korun na 700 tisíc korun podle návrhu lidovce Šimona Hellera.

Dvě třetiny lidí v Česku nejsou spokojené s tím, kolik peněz vydělávají. Prezidentka Asociace personalistů a generální ředitelka ManpowerGroup Jaroslava Rezlerová se domnívá, že za nízkými mzdami stojí mimo jiné i dotační ekonomika. Podle ní je v tuzemsku také nejnižší fluktuace zaměstnanců v celé Evropě, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.

Počet příjemců náhradního výživného meziročně vzrostl o necelých patnáct procent, zvýšila se i průměrná vyplacená částka na dva tisíce korun měsíčně, potvrdil ČT Úřad práce. Podle odborníků se okruh osob rozšiřuje zejména díky širšímu povědomí o této dávce. Náhradní výživné stát vyplácí na nezaopatřené děti, kterým jeden z rodičů nehradí soudem stanovené výživné. Částka činí maximálně tři tisíce korun měsíčně.

Nemocní a handicapovaní, kterým stát nepřiznal příspěvky na péči, se brání u soudu a často i uspějí. Příkladem je i nevidomá a špatně slyšící Marie Zemanová, která s úřady bojuje přes dva roky. Stát jí nepřiznal posun z prvního stupně příspěvků na druhý. Opakovaně jí tak byly zamítnuty žádosti o vyšší příspěvek na péči, podle státu na tom není tak zle. Žena si tak ale nemůže dovolit zaplatit pečovatelku, která by jí v každodenním životě pomáhala, například s nástupem do autobusu. Soud, na který se obrátila jako na poslední instanci, však s postojem státu nesouhlasí. O případu natáčeli Reportéři ČT, kteří zjistili, že stát každoročně vynakládá nemalé částky na soudní spory s lidmi, kteří se proti nepřiznání dávek brání.