Příspěvek strana 5 z 5

Zvýšené krizové ošetřovné, které se vyplácelo v epidemii kvůli zavřeným školkám či školám, končí. Od července se bude z nemocenského pojištění poskytovat znovu dřívější nižší částka po kratší dobu podle zákonných pravidel. Informovala o tom Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Od čtvrtka se přestává vyplácet také příspěvek k nemocenské lidem v karanténě či izolaci, tedy takzvaná „izolačka“.

Obědy bude proplácet ministerstvo školství dětem z chudých rodin nově i ve školkách. Na program vyčlenilo 20 milionů korun. Resort nyní oslovil neziskové organizace, které budou žádosti s mateřskými školami vyřizovat.

Víc než půl milionu korun nabídne primáři Karlovarský kraj za to, že nastoupí do nemocnice. Taková nabídka je v českých zdravotnických zařízeních ojedinělá. Karlovarský kraj tím chce předejít personální krizi, i v případě další vlny pandemie. Náborové příspěvky nabízí i řadovým lékařům a zdravotním sestrám.

Politici zatím nemají jasno, jestli bude stát i od prvního května vyplácet příspěvek pro lidi v karanténě nebo izolaci. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) předpokládá, že se tak bude dít celou dobu, po kterou bude tato povinnost platit. Zákon, podle kterého dostávají zaměstnanci k náhradě příjmů až 370 korun denně, se zatím týká března a dubna. Předpoklad, že peníze budou motivovat k hlášení více kontaktů, se hygienikům nepotvrdil.

Tripartita se v pondělí neshodla na podobě příspěvku pro ty, kteří jsou kvůli covidu-19 v karanténě nebo izolaci. Řešení má pracovní skupina najít do konce týdne. Ministerstvo práce předložilo tři varianty: příspěvek 250 nebo 500 korun na den, případně zvýšení nemocenské, ke kterému se kloní i odbory. Cílem příspěvku je dostat pandemii pod kontrolu za relativně malé peníze, řekla v pondělních Událostech, komentářích ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Vláda se na jednání se zaměstnavateli a odbory shodla na tom, že je potřeba zvýšit finanční příspěvek pro lidi, kteří kvůli koronaviru skončí na lůžku nebo v karanténě. Od štědřejší podpory si slibuje, že Češi nebudou kvůli možným finančním ztrátám riziko šíření nákazy podceňovat a přecházet. Ve hře jsou nyní tři scénáře podpory, jasno chce mít kabinet do konce týdne.

Poslanecká sněmovna schválila vládní žádost o prodloužení nouzového stavu. Nepotrvá ale až do 3. prosince, jak kabinet chtěl. Prošel opoziční návrh, aby nouzový stav trval do 20. listopadu. Vláda následně na svém jednání rozhodla o pokračování nouzového stavu do data, které jí sněmovna povolila. Poslanci na pátečním jednání také schválili pětitisícový příspěvek pro důchodce.

Někteří rodiče-samoživitelé přišli o příspěvek na bydlení, protože nedokázali úřadu práce předložit nově požadovaný doklad, že nežijí s bývalým partnerem. Ten se jim ale v případě, že se rozešli ve zlém, často špatně shání. Ministerstvo práce a sociálních věcí připustilo, že by úředníci mohli místo požadavku na expartnerovu nájemní smlouvu dělat šetření na místě, podle nevládních organizací navíc požadované informace vyplývají z jiných dokumentů, které úředníci mají.

Důchodci by letos mohli dostat jednorázový příspěvek pět až šest tisíc korun. Deníku Právo to řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by šlo o náhradu za stres a těžké situace letošního roku. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) pro televizi Nova uvedla, že v pondělí předloží návrh na jednorázový bonus 6000 korun. S myšlenkou příspěvku přišla počátkem srpna spolu se šéfem koaliční ČSSD Janem Hamáčkem. Zároveň hovořili o alternativě v podobě vyšší valorizace penzí. Ani tu Babiš nevyloučil. Jasno má být po víkendu.

Policisté dostanou mimořádné odměny za svoji práci v době koronavirové pandemie. Podle ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) na ně resort vyčlenil 300 milionů korun. Dalších 230 milionů potom má na stabilizační příspěvky, které budou dostávat policisté v Praze včetně cizinecké policie v Ruzyni, Středočeském, Karlovarském kraji a částech Ústeckého a Libereckého kraje. Částka je má motivovat k tomu, aby v regionech s personálním podstavem u policejního sboru zůstali.

Přechodní pěstouni by mohli v budoucnu dostávat od státu víc peněz. Počítá s tím návrh novely zákona o sociálněprávní ochraně dětí. Podle některých poslanců by větší odměna měla náležet i pěstounům dlouhodobým, anebo organizacím, které se o pěstouny starají. To ale předloha zatím neobsahuje. V pěstounské péči je v Česku zhruba osm tisíc dětí.

Lyžařské kurzy pro školy jsou oblíbenou částí výuky, na kterou ale nemají všichni rodiče peníze. Města i kraje napříč Českem proto na úhradu lyžařských kurzů přispívají. Jen Jihočeský kraj uvolnil na kurzy téměř 9 milionů korun. Jeden žák může získat z krajské pokladny až 5 tisíc. Příspěvek lze využít na dopravu, ubytování, stravu i skipasy.

Radnice v krušnohorském městečku Loučná pod Klínovcem začala od nového roku přispívat svým obyvatelům na vytápění. Pětitisícovou podporou místních se snaží zužitkovat zvýšení daně z nemovitosti.

Od prvního dubna se vážně nemocným a lidem po úrazech zvyšuje příspěvek na péči, těm v nejtěžším stavu až o šest tisíc měsíčně. Peníze mohou využít i jejich blízcí, aby se o ně alespoň zčásti mohli starat doma. Zdravotních sester, které za pacienty docházejí, totiž není mnoho.

Každý pátý obyvatel Česka se stará o svého blízkého. Význam takzvané neformální péče o lidi, kteří se bez pomoci neobejdou, roste se stárnutím populace. O tom, jak podpořit ty, kteří kvůli péči o příbuzné odcházejí z práce, v úterý jednali účastníci konference v Senátu.