Odbory a vláda se přou o podporu rodin. Kdo rychle dává, dvakrát dává, říká Středula

Nahrávám video

Vláda na svém středečním zasedání schválila mimořádnou protiinflační podporu pro rodiny s dětmi; domácnostem s čistým ročním příjmem do jednoho milionu korun slíbila jednorázovou podporu pět tisíc na dítě. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o efektivně zacílenou pomoc, šéf odborové centrály Josef Středula pochybuje, zda v současné ekonomické situaci stačí – a jestli nepřijde příliš pozdě, protože výplata bude potřebovat vlastní zákon. O podpoře debatovali v Událostech, komentářích.

Příspěvek pět tisíc korun na dítě v domácnostech pod milionový příjem se podle ministra práce týká zhruba dvou milionů dětí do 18 let a rodiny by měly podporu dostat nejpozději do konce srpna. Příspěvek by měl upravit zákon, který připraví ministerstvo práce, vláda ho po schválení předloží parlamentu. Jaký úřad bude částku vyplácet, není jasné.

„Musíme na to udělat speciální zákon a schválit ho ve zrychleném řízení, aby byl do měsíce, měsíce a půl. Do té doby chceme vyladit mechanismus, jakým způsobem a přes který úřad bychom vypláceli. Řešení jsme schopní mít během tří měsíců,“ prohlásil Jurečka.

„Není možné vyhlašovat tuto pomoc a zároveň říkat, že nevíme, jak to provést. To je návrat do babišovských časů. Němci dávají stoeurový příspěvek všem rodinám s dětmi a neomezují to, protože to je strašně těžko kontrolovatelné. Toto není rychlá pomoc,“ řekl komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.

Protesty na úřadech práce

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula podporu v principu vítá, upozorňuje ale na nebezpečné detaily. „Ten, kdo to může vyplácet, je úřad práce – a tam momentálně vyhlásili stávkovou pohotovost, protože jsou nespokojeni s tím, že se na ně sypou další nové a nové dávky a není vyřešeno, jak to mohou zvládnout,“ poznamenal s tím, že se nyní úředníci dostanou pod ještě větší tlak. Podle Středuly totiž na podporu dosáhne většina rodin, které tvoří tuzemští zaměstnanci.

„To bude docela veselé. To ty fronty na úřadech budou nekonečné,“ konstatoval a zapochyboval nad tím, zda je takové opatření ve vládní snaze pro boj s vysokou inflací a rostoucími cenami energií dostatečné.

„Inflace je tak vysoká a dopady na lidi tak velké, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Vláda si musí říct: Bud to bude komplikované, nová dávka s poměrně nepříjemnou novou administrací, nebo to bude dávka plošná, ale rychlá, protože už je naběhlý systém,“ dodal Středula s tím, že odbory nadále navrhují i vládou odmítaný plošný růst podpory – a sice zvýšení porodného.

Sociální smír

Jurečka coby ministr práce a vicepremiér ale takovou argumentaci odmítá. Plošné zvýšení porodného by se podle něj dotklo 120 tisíc dětí, nezohledňovalo by ale náklady, které mají rodiny s dětmi na vyšších stupních základních škol nebo na školách středních. Diskutované a nakonec nepřijaté zvýšení slevy na dítě by navíc od případného příjmu oddálilo živnostníky, protože by ze změny mohli benefitovat až v průběhu příštího roku.

„Potřebovali jsme pomoci i skupině rodičů, kde dítě není v žádném dávkovém sytému, rodina je středněpříjmová nebo středně-nízkopříjmová a zatím žádnou podporu nepobírá,“ vysvětluje Jurečka a dodává, že současná vláda má z plošných úlev obavy, protože by podle ní mohlo hromadné navyšování příjmů růst cen jenom umocnit.

„Když stát roztáčí kola a dává obrovské finanční prostředky, tak to pomáhá roztáčet kola inflace. Problém není v tom, že stát získá nějaké peníze navíc, ale všichni obrovským způsobem chudnou. Vláda musí šlapat na brzdu, brzdit tempo rozdávání finančních prostředků, a současně směřovat podporu cíleně, aby udržela sociální smír,“ dodává lidovecký ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Orbán zatajil reálnou výši deficitu rozpočtu, prohlásil Magyar

Nový maďarský premiér Péter Magyar obvinil bývalou vládu Viktora Orbána ze zatajování výše deficitu státního rozpočtu, který by letos mohl překročit osm procent HDP – což je více než dvojnásobek deklarovaného cíle, o němž mluvil Orbán, napsal list Financial Times.
před 12 hhodinami

Ford znovu najal inženýry, AI je nedokázala nahradit

Americká automobilka Ford Motor znovu najala některé inženýry. Zjistila totiž, že umělá inteligence (AI) se nedokázala při kontrolách kvality vyrovnat jejich schopnostem a zkušenostem. Informovala o tom agentura Bloomberg.
před 15 hhodinami

K návrhu upravujícímu zákon o střetu zájmů vláda zaujala neutrální stanovisko

Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) po jednání vlády na dotaz novinářů uvedl, že vláda zaujala neutrální stanovisko k poslaneckému návrhu upravujícímu pravidla zákona o střetu zájmů. Dále vláda jednala o regulaci cen benzinu a nafty, dálničních známkách či českém pavilonu Expo 2025 v Ósace. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se také omluvil za výstup ve Strážnici.
29. 6. 2026Aktualizováno29. 6. 2026

Komora stále čeká letošní růst ekonomiky přes dvě procenta

Česká ekonomika letos podle Hospodářské komory vzroste o 2,1 procenta, tedy o 0,2 procentního bodu méně, než očekávala v poslední predikci loni v listopadu. Aktualizace makroekonomické prognózy reaguje zejména na dopady konfliktu na Blízkém východě, uvedli zástupci v pondělí na brífinku.
29. 6. 2026

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
29. 6. 2026

Výrazná regulace kryptoměn v EU se blíží, dotkne se i tuzemských investorů

Od července skončí v zemích Evropské unie (EU) stovky firem obchodujících s kryptoměnami. Fungovat budou moct jen ty, které získaly speciální licenci. Dotkne se to i investorů z tuzemska. Ti o peníze nepřijdou, musí s nimi ale jinam.
29. 6. 2026

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
28. 6. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
28. 6. 2026

Evropský pohled