Odbory a vláda se přou o podporu rodin. Kdo rychle dává, dvakrát dává, říká Středula

Nahrávám video
Události, komentáře – Plány na boj s rostoucími cenami
Zdroj: ČT24

Vláda na svém středečním zasedání schválila mimořádnou protiinflační podporu pro rodiny s dětmi; domácnostem s čistým ročním příjmem do jednoho milionu korun slíbila jednorázovou podporu pět tisíc na dítě. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jde o efektivně zacílenou pomoc, šéf odborové centrály Josef Středula pochybuje, zda v současné ekonomické situaci stačí – a jestli nepřijde příliš pozdě, protože výplata bude potřebovat vlastní zákon. O podpoře debatovali v Událostech, komentářích.

Příspěvek pět tisíc korun na dítě v domácnostech pod milionový příjem se podle ministra práce týká zhruba dvou milionů dětí do 18 let a rodiny by měly podporu dostat nejpozději do konce srpna. Příspěvek by měl upravit zákon, který připraví ministerstvo práce, vláda ho po schválení předloží parlamentu. Jaký úřad bude částku vyplácet, není jasné.

„Musíme na to udělat speciální zákon a schválit ho ve zrychleném řízení, aby byl do měsíce, měsíce a půl. Do té doby chceme vyladit mechanismus, jakým způsobem a přes který úřad bychom vypláceli. Řešení jsme schopní mít během tří měsíců,“ prohlásil Jurečka.

„Není možné vyhlašovat tuto pomoc a zároveň říkat, že nevíme, jak to provést. To je návrat do babišovských časů. Němci dávají stoeurový příspěvek všem rodinám s dětmi a neomezují to, protože to je strašně těžko kontrolovatelné. Toto není rychlá pomoc,“ řekl komentátor Aktuálně.cz David Klimeš.

Protesty na úřadech práce

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula podporu v principu vítá, upozorňuje ale na nebezpečné detaily. „Ten, kdo to může vyplácet, je úřad práce – a tam momentálně vyhlásili stávkovou pohotovost, protože jsou nespokojeni s tím, že se na ně sypou další nové a nové dávky a není vyřešeno, jak to mohou zvládnout,“ poznamenal s tím, že se nyní úředníci dostanou pod ještě větší tlak. Podle Středuly totiž na podporu dosáhne většina rodin, které tvoří tuzemští zaměstnanci.

„To bude docela veselé. To ty fronty na úřadech budou nekonečné,“ konstatoval a zapochyboval nad tím, zda je takové opatření ve vládní snaze pro boj s vysokou inflací a rostoucími cenami energií dostatečné.

„Inflace je tak vysoká a dopady na lidi tak velké, že kdo rychle dává, dvakrát dává. Vláda si musí říct: Bud to bude komplikované, nová dávka s poměrně nepříjemnou novou administrací, nebo to bude dávka plošná, ale rychlá, protože už je naběhlý systém,“ dodal Středula s tím, že odbory nadále navrhují i vládou odmítaný plošný růst podpory – a sice zvýšení porodného.

Sociální smír

Jurečka coby ministr práce a vicepremiér ale takovou argumentaci odmítá. Plošné zvýšení porodného by se podle něj dotklo 120 tisíc dětí, nezohledňovalo by ale náklady, které mají rodiny s dětmi na vyšších stupních základních škol nebo na školách středních. Diskutované a nakonec nepřijaté zvýšení slevy na dítě by navíc od případného příjmu oddálilo živnostníky, protože by ze změny mohli benefitovat až v průběhu příštího roku.

„Potřebovali jsme pomoci i skupině rodičů, kde dítě není v žádném dávkovém sytému, rodina je středněpříjmová nebo středně-nízkopříjmová a zatím žádnou podporu nepobírá,“ vysvětluje Jurečka a dodává, že současná vláda má z plošných úlev obavy, protože by podle ní mohlo hromadné navyšování příjmů růst cen jenom umocnit.

„Když stát roztáčí kola a dává obrovské finanční prostředky, tak to pomáhá roztáčet kola inflace. Problém není v tom, že stát získá nějaké peníze navíc, ale všichni obrovským způsobem chudnou. Vláda musí šlapat na brzdu, brzdit tempo rozdávání finančních prostředků, a současně směřovat podporu cíleně, aby udržela sociální smír,“ dodává lidovecký ministr.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 11 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 16 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...