Česko dosud udělilo celkem více než 295 600 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny. O Velikonočním pondělí jich přibylo 772, výrazně méně než před týdnem. Kraje Ústřednímu krizovému štábu sdělí, kolik ubytovacích kapacit bude potřeba v létě nahradit. V Česku je podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) přibližně 300 tisíc Ukrajinců, kteří uprchli před ruskou invazí. Většinou jsou to ženy a děti. Praha žádá, aby stát poskytl pro uprchlíky další ubytovací kapacity.
Resort vnitra informoval na Twitteru o tom, že konkrétně šlo o 295 616 tisíc speciálních víz. Ukrajincům umožňují v Česku pobývat až rok. Zároveň mají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání, na trh práce a mají nárok na další asistenci, například při ubytování.
Asociace krajů předloží do příštího jednání Ústřednímu krizovému štábu plán ubytovacích kapacit, které budou soukromí vlastníci v létě potřebovat pro komerční využití, řekl Rakušan. Je podle něj potřeba mít přehled, kolik míst, která nyní uprchlíci užívají, bude potřeba nahradit alternativním ubytováním.
„Musíme zvyšovat poptávku po tom, aby bylo poskytováno ubytování v soukromí. Musíme mobilizovat všechny zbývající státní kapacity,“ uvedl Rakušan.
Česko podle něj také apeluje na eurokomisařku pro vnitřní věci Ylvu Johanssonovou, která na počátku dubna navštívila Česko, aby co nejdříve začal fungovat jednotný informační systém evidence uprchlíků z Ukrajiny. Podle něj je měsíc, dokdy by systém měl být zprovozněn, limitní. „Je to věc, kterou i po diskusi s okolními státy velmi potřebujeme, mít v otevřeném, jednotném, schengenském prostoru povědomí o tom, kde ti lidé momentálně jsou a kde konzumují výhody sociálního systému,“ popsal ministr.
Další kapacity ubytování
Vedení hlavního města vyzvalo stát, aby poskytl další kapacity pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Po jednání krizového štábu Prahy to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Ten požaduje, aby prověřené dlouhodobé ubytování bylo pro Ukrajince dostupné i v jiných krajích.
„Já bych chtěl opravdu apelovat na to, aby stát poskytl Správě uprchlických zařízení veškeré své volné kapacity tak, aby je mohla správa zasíťovat a poskytnout krajům k řešení této situace. Je to opravdu nanejvýš důležité,“ prohlásil primátor.
Další kapacity se podle vedení Prahy dají připravit v objektech armády. „Opravdu se chceme vyhnout tomu, aby ti lidé museli být v nějakých stanech,“ podotkl Hřib.
Pražské asistenční centrum pro uprchlíky z Ukrajiny, které od minulého čtvrtka funguje na novém místě u metra Vysočanská, zaznamenalo přes Velikonoce menší provoz. Od pátku do pondělí odbavilo 1012 lidí, z toho pro 242 zajistilo ubytování a 293 osob hasiči odvezli do center v jiných krajích, vyčíslil šéf pražských hasičů Luděk Prudil. Provoz centra, které funguje i pro Středočeský kraj, podle něj nezaznamenal problémy.
Centrum v nové lokalitě by mělo být schopno bez problémů obsloužit tisíc lidí denně. Před svátky se denní počet uprchlíků odbavených v centru pohyboval mezi pěti sty a tisíci lidmi.
Praha stále v počtu registrovaných běženců výrazně vede. Následuje Středočeský a po něm Jihomoravský kraj. Tam také zaznamenali, že někteří hoteliéři ukončují smlouvy o poskytování ubytování uprchlíkům. „Museli jsme přemisťovat necelou stovku lidí ze tří tisíc,“ přiblížil jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL).
Uprchlíků ubývá
Počet uprchlíků z Ukrajiny v uplynulých dnech a týdnech polevil, mohl by se ale podle jednoho ze scénářů zvýšit na půl milionu v souvislosti s pokračující ruskou agresí na jihu a východě země, řekl senátorům ředitel cizinecké policie Milan Majer.
Problémem jsou podle něj romští uprchlíci z Ukrajiny, protože chtějí bydlet společně. Byla pro ně proto vytipována dvě uprchlická centra. Ve středisku ve Vyšních Lhotách na Frýdeckomístecku nyní pobývá 231 ukrajinských Romů, v Bělé-Jezové na Mladoboleslavsku 91 uprchlíků, přičemž kapacita tohoto střediska je dvojnásobná, uvedl Majer.
Cizinecká policie podle něj zároveň řeší, zda tito běženci nemají zároveň například maďarské občanství, kvůli čemuž by neměli nárok na sociální dávky.
Sleva na nájemném
Pražský magistrát poskytne nájemníkům ve svých bytech, kteří u sebe doma ubytují ukrajinské uprchlíky, slevu na nájemném. Za každou ubytovanou osobu bude sleva činit tisíc korun měsíčně, nejvýše však čtyři tisíce korun, rozhodli radní. Vláda schválila lidem, kteří běžence ubytují, příspěvek tři tisíce korun na osobu za měsíc s limitem 12 tisíc korun na domácnost.
„Poskytování slevy je navrhováno po dobu účinnosti nařízení vlády,“ uvedl magistrát. Pro získání slevy budou muset nájemníci doložit, že pobírají vládní příspěvek, a oznámit navýšení počtu osob žijících v bytě podle zákona. Úleva se vztahuje pouze na fyzické osoby s platnou smlouvou, které nedluží na nájemném ani nevedou s městem soudní spor.
Radní města Adam Zábranský (Piráti) uvedl, že slevu město schválilo proto, aby navýšilo vládní příspěvek na celkových čtyři tisíce korun, která je podle něj ideální. Město podle něj vládu o zavedení příspěvku v této výši neúspěšně požádalo. „Vláda to neudělala, tak my ho de facto navyšujeme alespoň u nájemníků městských bytů,“ dodal radní.
Vyřizování žádostí o příspěvky se protahuje
Zpracování solidárních příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny žádostí začne až příští týden, oznámilo v úterý na Twitteru ministerstvo práce a sociálních věcí. „Problémy se nám daří řešit, přesto vyřizování žádostí o solidární příspěvek trvá déle,“ napsalo. „Předpokládáme, že zpracování žádostí začne na začátku příštího týdne,“ doplnil úřad.
Původně resort ve čtvrtek uvedl, že s vyplácením příspěvků začne už od tohoto týdne. Úřady práce ale podle nového vyjádření ministerstva řeší dvanáctkrát více žádostí proti běžnému stavu. Čelí tak extrémní zátěži, na kterou není podle resortu systém stavěný. Češi za týden podali žádostí o solidární příspěvek téměř 19 tisíc.
Z Ukrajiny od začátku ruské invaze před necelými dvěma měsíci uprchlo bezmála pět milionů lidí. Vyplývá to z dat Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Přes 2,8 milionu z nich zamířilo do Polska, informovala polská pohraniční stráž.
Na Ukrajině žilo před válkou na 37 milionů lidí, nepočítá-li se poloostrov Krym anektovaný v roce 2014 Ruskem a území pod kontrolou proruských separatistů ve dvou samozvaných republikách na východě země. Celkem žilo na Ukrajině před 24. únorem včetně okupovaných území kolem 44 milionů lidí.
