Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do Česka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie chystá informační kampaň, aby zajistila dostatek důkazů.
Policie prověřuje možné spáchání válečných zločinů, shromažďuje svědectví uprchlíků
3 minuty
Události: Češi prověřují ruské zločiny na Ukrajině
Policie se zabývá podezřením na spáchání zločinu použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje. Za tento trestný čin hrozí až dvacetileté vězení, případně výjimečný trest.
„Cílem řízení je zajistit důkazy o válečných zločinech prostřednictvím svědků, obětí, kteří hledají ochranu před válkou na území České republiky,“ uvedla Bradáčová. Trestní řízení podle ní není zatím ve fázi, ve které by byli konkrétní lidé za válečné zločiny stíháni.
Policisté podle státní zástupkyně nyní shromažďují a analyzují veškeré dostupné informace, ať již z veřejných zdrojů či od dalších orgánů veřejné moci. Mluvčí NCOZ Jaroslav Ibehej řekl, že kvůli tomuto prověřování vznikl tým policistů, který spolupracuje s partnery v tuzemsku i v zahraničí.
„Předpokladem zajištění dostatečného množství důkazů je potom především ochota uprchlíků spolupracovat s orgány České republiky,“ zdůraznila Bradáčová. Podle ní proto bude následovat informační kampaň.
„Dnešní svět elektronických komunikací umožňuje na rozdíl od předchozích konfliktů zajistit rovněž množství informací, potencionálních důkazů v podobě fotografií, videozáznamů, audiohovorů, které mohou přispět k možnému budoucímu potrestání pachatelů těchto zločinů,“ dodala vrchní státní zástupkyně.
Vyšetřuje se napříč Evropou
Policisté podle VSZ prověřují možné válečné zločiny podle zásady univerzality, na základě které mohou posoudit trestnost těchto činů, i když je spáchají cizinci.
Podle redaktora ČT Jiřího Hynka prověřuje policie první desítky takových případů. „Policie nejen očekává, že poškození přijdou osobně nahlásit trestné činy, ale vyhledává jednotlivá svědectví i na základě toho, co policisté slyšeli či viděli v médiích,“ říká Hynek. Policie se podle něj zaměřuje nejen na oběti trestných činů, ale i na svědky.
Dodal, že vyšetřování samozřejmě není izolované. „Česko konzultuje vyšetřování s agenturou Eurojust, což je agentura pro evropskou spolupráci v rámci justice,“ uvedl. Eurojust koordinuje předávání informací o trestních řízeních v jednotlivých zemích: Litvě, Estonsku, Polsku, Slovensku a Německu. Pachatelé mohou být následně postaveni před Mezinárodní trestní soud.
„Na takové osoby by mohly být vydány různé zatýkací rozkazy a znamenalo by to izolaci pro přístup minimálně na území České republiky,“ sdělila vrchní státní zástupkyně Bradáčová.
Zaznamenávání v asistenčních centrech
K zaznamenávání svědectví uprchlíků z Ukrajiny ohledně válečných zločinů vyzvala při návštěvě ČR na začátku dubna eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) k tomu uvedl, že pracovníci v asistenčních centrech se už na tuto problematiku při vstupních pohovorech zaměřují a upozorňují uprchlíky na to, že se mohou se svými prožitky obracet na českou policii.
Expertka na lidská práva Monika Mareková v březnu na workshopu k tématu rusko-ukrajinského konfliktu uvedla, že válečné zločiny či zločiny proti lidskosti spáchané na území Ukrajiny by mohla stíhat i Česká republika, stejně jako kterýkoliv další stát, jehož trestní zákoník tyto trestné činy obsahuje.
„Je úplně lhostejno, na kterém místě ve světě, kterým občanem jakého státu se toho někdo dopustí, ale je to universální delikt, který je stíhatelný v České republice,“ poznamenal ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.
Některé nevládní organizace také vyzývají Česko ke schválení takzvaného Magnitského zákona. Úprava platná v USA, Velké Británii nebo v Pobaltí uvaluje sankce na ruské činitele odpovědné za porušování lidských práv. To pomáhá v obstavení jejich majetků.
