Ukrajinské jednotky bránící Mariupol se podle tvrzení ruského ministerstva obrany odmítají vzdát. Vojáci jsou ukryti v areálu oceláren Azovstal. Moskva už dříve vydala ultimátum, v němž říká vojákům, že pokud se vzdají, zůstanou naživu. Rusové mezitím podnikají na Mariupol další nálety. V Kyjevě se ráno ozvaly výbuchy. Starosta města Brovary, které leží nedaleko ukrajinské metropole, potvrdil, že ráno u nich dopadly rakety. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že střely zničily továrnu na výrobu munice. Při náletech na město Charkov na severovýchodě Ukrajiny nejméně pět lidí zahynulo a dalších třináct utrpělo zranění.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko dříve oznámilo, že ruské a proruské jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal.
TASS citoval generálplukovníka Michaila Mizinceva, ředitele ruského národního centra pro řízení obrany, podle kterého nabídku Moskvy podnítila „katastrofální situace“ v ocelárnách a také „čistě humánní principy“. „Garantujeme, že životy všech, kteří složí zbraně, budou ušetřeny,“ dodal Mizincev.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov v neděli dopoledne uvedl, že ukrajinská armáda zakázala bojovníkům složit zbraně. „V případě dalšího odporu budou všichni zničeni,“ varoval. Podle ruských zdrojů je v závodě údajně asi dva a půl tisíce bojovníků, kteří hodlají bránit město před úplným obsazením.
Podle poradce mariupolského starosty Petra Andrjuščenka zbývající vojáci ve městě dál drží pozice. Dodal, že ruské útoky se nyní nesoustředí pouze na oblast oceláren. „Během bojů okupanti opět ostřelovali rezidenční budovy těžkou artilerií,“ dodal Andrjuščenko.
Také poslanec z Oděsy Oleksij Hončarenko stanici BBC řekl, že se vojáci v Mariupolu Rusům nevzdají. „Včera jsem s nimi mluvil a vím, že budou bojovat až do konce,“ prohlásil v neděli.
Zelenskyj pohrozil ukončením mírových rozhovorů
„Mariupol brání vojáci z pluku Azov, což je jednotka, která má nepříjemnou konotaci pro separatisty i ruskou armádu už z roku 2014. Mariupol tenkrát ubránili. Členové pluku Azov jsou navíc osočováni, že jsou fašisté a radikálové. U nich bych si nebyl jist, že pokud se vzdají, bude s nimi zacházeno v duchu Ženevských konvencí a vojenského práva,“ uvedl ve vysílání ČT24 brigádní generál v záloze František Mičánek.
Server BBC informoval o prohlášení ruského ministerstva obrany, podle kterého ruské síly vysílaly přes noc každých třicet minut podrobnosti o možnosti vzdát se svým ukrajinským protějškům.
Vrcholní ukrajinští představitelé se k ruskému ultimátu oficiálně nevyjádřili. Prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu večer pouze uvedl, že situace v Mariupolu je extrémně vážná a že on či jiní vysocí představitelé ukrajinské vlády jsou v kontaktu s jednotkami ve městě. Tvrzení Moskvy o vyčištění městské oblasti od ukrajinských vojáků přímo nekomentoval.
Podle něj se ruské jednotky snaží zcela zničit místní civilní obyvatelstvo. Prezident už dříve novinářům také řekl, že likvidace posledních ukrajinských vojáků v Mariupolu by vedla ke konci mírových jednání s Moskvou.
V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal, že jednotky, které v Mariupolu zbyly, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly.
„Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce,“ řekl. Jak Šmyhal uvedl, i když je město stále pod ukrajinskou kontrolou, tamní obyvatelé trpí. „Nemají vodu, jídlo, topení ani elektřinu. Prosí všechny naše partnery, aby pomohli zastavit tuto humanitární katastrofu,“ dodal.
Zelenskyj na Ukrajinu pozval Bidena a Macrona
V rozhovoru pro americkou televizi CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že doufá, že jeho zemi brzy navštíví prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Šéfa Elysejského paláce by chtěl ukrajinský prezident přesvědčit, ze ruská vojska páchají v jeho zemi genocidu.
Macron odmítá označit počínání ruských vojáků na Ukrajině za genocidu, připomněla agentura AFP. Ve čtvrtek mimo jiné řekl, že použití termínu genocida by znamenalo slovní eskalaci, která by zkomplikovala jeho úsilí o nastolení míru. Řekl také, že je prakticky jisté, že ruská armáda páchá na Ukrajině válečné zločiny.
Zelenskyj stanici CNN řekl, že o záležitosti jednal přímo s Macronem a pozval ho na Ukrajinu, aby pochopil, že to, co se v zemi děje, skutečně není válka, ale genocida. „Až přijede a uvidí, tak jsem si jistý, že to pochopí,“ řekl Zelenskyj. Podle něj je francouzský prezident zdrženlivější také z toho důvodu, že chce, aby se Rusko zapojilo do jednání o míru.
Do Kyjeva Zelenskyj pozval také Bidena. „Myslím si, že přijede,“ řekl ukrajinský prezident s tím, že bude hodně záležet na bezpečnostní situaci v ukrajinské metropoli. Podle agentury AFP Washington uvažuje o vyslání vysokého diplomatického funkcionáře do Kyjeva, návštěvu amerického prezidenta ale Bílý dům zatím vylučuje.
Nálety na Charkov
Nejméně pět lidí zahynulo a dalších třináct utrpělo zranění při nedělních náletech na město Charkov na severovýchodě Ukrajiny, uvedla agentura AFP s odvoláním na místní záchranáře. Novináři agentury zaznamenali dvojí střelbu a zahlédli pět požárů, které se šířily rezidenčními oblastmi v centrální části Charkova.
Podle agentury AP rakety zasáhly bytové domy, na místě jednoho z útoků bylo vidět rozbité sklo, trosky a na ulici kus nejméně jedné střely. Hasiči a místní obyvatelé se snažili uhasit požáry, které vypukly v několika bytech.
Druhé největší ukrajinské město se stalo terčem ostřelování i v sobotu. Při explozi pravděpodobně způsobené raketou podle starosty Ihora Těrechova zemřeli nedaleko místního tržiště tři lidé a čtyřiatřicet dalších utrpělo zranění.
Rusové tvrdí, že zničili továrnu na munici u Kyjeva
V ukrajinské metropoli se brzy ráno ozvaly výbuchy, informovala místní média. Sirény upozorňující na možné nebezpečí bylo během noci slyšet po celé zemi. Kyjevští představitelé zatím žádné podrobnosti o možných explozích nezveřejnili. Zprávy tak podle agentury Reuters nebylo možné nezávisle ověřit.
Ihor Sapožko, starosta v Brovarech, které leží nedaleko Kyjeva, potvrdil, že na jeho město ráno dopadly rakety. Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že rakety u Brovar zničily továrnu na výrobu munice.
Sirény varující před nálety se nad ránem rozezněly po celé zemi. Podle gubernátora Luhanské oblasti Serhije Hajdaje začaly v Severodoněcku hořet čtyři bytové domy poté, co na město v noci na neděli dopadly ruské rakety. Zničena byla také jedna budova v Novodružesku.
Podle generálního štábu ukrajinské armády Rusové i nadále částečně blokují Charkov a ostřelují jeho residenční čtvrti.
Ruské přesuny
Ruská invaze na Ukrajině pokračuje již 53. dnem. Podle Kyjeva na území Ukrajiny i nadále proudí ruské jednotky, zejména z Brjanské, Kurské a Voroněžské oblasti. Ruští vojáci, kteří už na ukrajinském území jsou, mají značné problémy se zásobováním, tvrdí ukrajinský generální štáb. Podařilo se jim ale nashromáždit velké množství munice. Nespokojenost ruských vojáků nicméně podle Kyjeva i nadále roste, zejména kvůli kvalitě dodávaného jídla a paliva a také nedostatečné rotaci jednotek.
Generální štáb ukrajinské armády dodal, že na územích obsazených Rusy pokračuje rabování a násilnosti páchané na civilním obyvatelstvu. Ukrajincům se za posledních 24 hodin podařilo v Luhanské a Doněcké oblasti odrazit deset ruských útoků. Zničeno mělo být patnáct ruských tanků a tři dělostřelecké systémy.
Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS informoval, že ruská armáda sestřelila poblíž Oděsy ukrajinský vojenský letoun, který převážel vojenské vybavení poslané západními zeměmi. Žádné bližší podrobnosti nebyly zveřejněny a informace nebylo možné nezávisle ověřit. Jak k tomu poznamenala americká stanice CNN, Rusko tvrdí, že zničilo více ukrajinských vojenských letadel, než by země vůbec měla mít.
Podle britské vojenské rozvědky Rusové nadále pokračují v přesunu bojového i dalšího vybavení z Běloruska směrem na východ Ukrajiny, mimo jiné do oblastí nedaleko Charkova a Severodoněcku. Na východě země rovněž ruské dělostřelectvo i nadále ostřeluje ukrajinské pozice. „I když se Rusko nyní soustředí na východ Ukrajiny, jeho cíl zůstává stejný. Snaží se přimět Ukrajinu, aby se vzdala své euroatlantické orientace a Rusko mohlo v regionu dominovat,“ citovalo britské ministerstvo obrany z nové zprávy vojenské rozvědky.
Při bojích zemřel další ruský generál
Během války na Ukrajině zemřel další ruský generál – zástupce velitele 8. armády ruských ozbrojených sil Vladimir Petrovič Frolov. Informovala o tom agentura TASS. V Petrohradu se v sobotu konal jeho pohřeb.
Podle britského listu Daily Mail tak Kreml od začátku útoku na Ukrajinu přišel již o osmého generála.
Ombudsmanka: Rusko v květnu plánuje referendum v Chersonské oblasti
Rusko plánuje uspořádat v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny referendum o odštěpení oblasti od 1. do 10. května. Na Facebooku o tom informovala ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová.
Cherson je jediným větším ukrajinským městem, které ruská armáda ovládla od 24. února, kdy invaze na Ukrajinu začala.
Denisovová podle agentury Ukrinform napsala, že podle svědků se v tiskárně města Nova Kachovka vyrábějí hlasovací lístky pro „pseudoreferendum“. Protokoly o výsledcích hlasování zřejmě budou připraveny předem a přivezeny do regionálního centra. Po dobu konání referenda od 1. do 10. května má být Cherson uzavřen pro vjezd a výjezd a má tam být přerušena veškerá komunikace.
Podle agentury Ukrinform Rusové v Chersonské oblasti blokují koridory pro dodávky potravin a léků a evakuaci a unášejí aktivisty a regionální politiky a poslance. Na dočasně obsazeném území regionu docházejí zásoby a obchod se zastavil. V Chersonu ruské jednotky obsadily humanitární centrum zřízené pro pomoc obyvatelům.
