Rusové i nadále bombardují den co den ukrajinská města a mimo jiné ničí kulturní dědictví okupované země. Ukrajinská historička architektury Jevgenija Gubkinová přiblížila v rozhovoru pro Českou televizi situaci v Charkově a dalších městech. Zdůraznila i nutnou spolupráci s OSN či UNESCO kvůli reparacím a dokazování válečných zločinů v budoucnu.
„Před dvěma týdny bylo zničeno patnáct set domů buď částečně, nebo úplně. Před měsícem byla poškozena každá čtvrtá budova v historickém centru města, z čehož si můžete odvodit, jak je situace vážná,“ konstatovala Gubkinová, která pochází právě z Charkova.
„Historická města jsou složena zejména z historicky cenných domů, které se na předměstí víceméně nenacházejí. Zmíněný počet poškozených budov je obrovský a zasahuje naši kulturní historii,“ říká.
Na otázku, zdali Rusové bombardují ukrajinské kulturní dědictví záměrně, logickou odpověď nenalezla. „Nikdo neví, co se jim honí hlavou. Mně to nepřijde jako náhoda. Většina center měst má historickou hodnotu a jsou pod palbou. Racionální důvod, proč Rusové útočí na muzea, školy nebo archivy, neexistuje,“ zdůraznila Gubkinová.
Kulturní genocida
Ukrajinská historička architektury má za to, že jde o kulturní genocidu. „Musíte pochopit, co vlastně genocida znamená. Konvence neříká, že se jedná pouze o válečné zločiny spáchané na civilistech nebo používání zakázaných zbraní. Týká se i aktů zaměřených na kulturní dědictví – konkrétně na jeho zničení.“
„Když mluvíme o historických městech, vidíme totální zničení jako ve druhé světové válce, například v Drážďanech či Rotterdamu. Památky jsou hluboce napojeny na občanskou identitu. Když vojska obklíčí město a bombardují ho, je to jen další z taktik, jak lidi vyděsit a mentálně zničit. Rusové se snaží zničit úplně všechno, co souvisí s ukrajinskou identitou,“ má jasno Gubkinová.
Spolupráce s OSN a UNESCO
Je zřejmé, že žádná organizace nemá sílu zabránit ruským raketám ve zničení památek. Gubkinová ale připomíná, že Ukrajina alespoň může vše ve spolupráci s OSN a UNESCO dokumentovat. „Modré přilby (mírové síly OSN) mohou objekty monitorovat, protože na to mají kapacity. Mohou přemísťovat vše, co je v ohrožení – archivy, obrazy či vybavení.“
„Je to velmi důležité pro budoucnost, protože to souvisí s dalším postupem mezinárodního soudního tribunálu, s reparacemi a s potrestáním viníků. Proto musíme s organizacemi spolupracovat a vše dokumentovat, abychom v budoucnu mohli dokázat, že se válečné zločiny děly,“ dodala Gubkinová.
