Eurojust

Česká republika označila běloruského diplomata pracujícího pro tajnou službu za personu non grata, tedy nežádoucí osobu. Na síti X to oznámilo ministerstvo zahraničí, podle kterého se Bezpečnostní informační službě (BIS) a dalším evropským zpravodajským službám podařilo rozbít běloruskou zpravodajskou síť. Diplomat má dvaasedmdesát hodin na opuštění Česka.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) evidoval v loňském roce dosud nejvíce kybernetických bezpečnostních incidentů. Oproti roku 2023 ovšem došlo pouze k mírnému nárůstu, vyplývá ze zprávy úřadu za rok 2024. Podle ředitele NÚKIB Lukáše Kintra je navíc podstatný zejména fakt, že závažnost dopadů incidentů se již tři roky po sobě snižuje.

Informaci o zadržení Ukrajince v Dnipru v souvislosti s loňskými bombovými výhrůžkami školám v Česku a na Slovensku zveřejnila slovenská policie ve středu ještě v době, kdy se policejní týmy stále nacházely na Ukrajině v Dnipru. Respektu to v pátek řekl mluvčí českého policejního prezidia Jozef Bocán. Podle zjištění webu týdeníku tak mohla být ohrožena jejich bezpečnost.

Evropské agentury Europol a Eurojust rozbily v rámci takzvané operace Eastwood proruskou hackerskou skupinu s názvem NoName057(16), která je podle nich zodpovědná za četné útoky proti Ukrajině a jejím spojencům, uvedl Europol. Hlavní strůjci hackerských útoků podle těchto agentur sídlí v Rusku. Na operaci se podílely i české úřady.

Belgické úřady začaly vyšetřovat činnost proruské manipulační sítě, která se před blížícími se eurovolbami údajně snaží docílit omezení podpory Ukrajiny v Evropské unii. Informoval o tom belgický premiér Alexander De Croo, podle něhož potvrdily tajné služby existenci organizovaných skupin pracujících v ruském zájmu v Belgii a dalších unijních zemích. Český premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že k vyšetřování proruských špionážních sítí v EU přispělo nedávné odhalení v Česku a že jde o výsledek mezinárodní spolupráce, kterou Češi koordinují.

Evropský parlament ve středu většinou 496 hlasů ku 70 přijal rezoluci odsuzující snahy vlády premiéra Roberta Fica měnit slovenské trestní právo a zrušit Úřad speciální prokuratury (ÚSP). Takový krok by narušil snahu bojovat proti korupci na unijní úrovni, shodli se poslanci, kteří rovněž kritizují Ficovu neochotu účastnit se veřejné debaty ohledně změn.

Novojičínští policisté ve spolupráci s agenturou Eurojust v Haagu odhalili čtyřčlenný organizovaný polský gang, který se v Česku zaměřoval na krádeže železničního vedení. Od roku 2019 podle policie jeho členové ukradli na trati Ostrava–Praha sedm kilometrů měděného kabelu. Správě železnic způsobili škodu 2,5 milionu korun. Ukradený materiál pak v Polsku prodávali ve sběrnách. Policie čtveřici koncem června zadržela a obvinila, je ve vazbě.

Policie v osmi evropských zemích a také v Brazílii či Panamě zasahovala proti italské mafii 'Ndranghetě. Zatčeno bylo podle médií přes sto lidí. Operace, která zahrnovala sto padesát razií, se účastnily téměř tři tisíce policistů. Úřady zadržely velké množství peněz, drog a zbraně. Podle agentury EFE jde o největší zásah proti uvedené mafii a její síti obchodu s drogami z Jižní Ameriky. Někteří zadržení jsou podezřelí i z prodeje zbraní do Kolumbie.

Spojené státy podporují zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese proti Ukrajině, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Navrhuje, aby takový orgán byl zakotven v ukrajinském soudním systému a zároveň měl „mezinárodní prvky“. Washington tak podle agentury Reuters poprvé informuje o tom, jak plánuje podpořit snahu Kyjeva pohnat Rusy k zodpovědnosti za válku, kterou zahájili více než před rokem.

Policisté z pětadvaceti zemí, včetně Česka, zakročili proti praní špinavých peněz. Během tříměsíční akce zabránili vyprání 17,5 milionu eur (425,6 milionu korun) prostřednictvím takzvaných bílých koní, z nichž 2469 zatkli. Operace se konala s podporou unijní policejní organizace Europol, unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust, mezinárodní policejní organizace Interpol a Evropské bankovní federace (EBF).

Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders apeloval na země Evropské unie, aby otevřely svá vyšetřování zločinů na Ukrajině spáchaných v souvislosti s ruskou agresí. Podle českého ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) nebude možné zřídit speciální tribunál bez souhlasu dalších světových velmocí. Na setkání unijních ministrů spravedlnosti v Praze byly hlavním tématem právě dopady války na Ukrajině.

Válečné zločiny na Ukrajině vyšetřuje tým Mezinárodního trestního soudu (ICC) i jednotlivé země včetně Česka. Žalobkyně Anna Richterová, která má zkušenosti se stíháním válečných zločinů v bývalé Jugoslávii, je přesvědčena, že důkazů se podaří shromáždit dostatek, protože agresoři se neobtěžují s jejich zahlazováním. „Věří, že nikdy nebudou za to, co spáchali, souzeni,“ říká v rozhovoru.

Vrchní státní zastupitelství se už zabývá prvním možným válečným zločinem. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová v Událostech, komentářích uvedla, že se však netýká současného dění na Ukrajině, ale anexe Krymu v roce 2014, což ale se současnými boji souvisí. K případu řekla, že je velmi specifický, právě proto jej začal úřad řešit až teď. Sdělila také, že už dvanáct evropských států se začalo podobnými případy zabývat, a to na základě univerzality.

Úřad ukrajinské prokuratury oznámil, že má důkazy o sedmi a půl tisících válečných zločinech spáchaných ruskými vojáky na Ukrajině. I díky svědectví lidí, kteří z východu země přicházejí, identifikoval na pět set možných pachatelů. Koordinaci sbírání důkazů o znásilňování, masových deportacích nebo užití zakázaných zbraní nyní pro mezinárodní trestní tribunál ve spolupráci s dobrovolnickými skupinami koordinuje Evropská komise.

Evropská unie radí členským státům jak zkonfiskovat zmrazený majetek ruských oligarchů a firem, které jsou zapletené do válečných zločinů nebo trestných činů. Poskytuje jim nejen know-how, ale i technické nástroje a řadu informací. Eurokomisař pro justici Didier Reyners v rozhovoru pro Českou televizi, který vedl zpravodaj Lukáš Dolanský, však upozorňuje, že o zabavení aktiv musí rozhodovat soudy.

Evropská unie vyzývá členské země, aby majetek ruských oligarchů, který se jim podařilo zmrazit, následně konfiskovaly. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl komisař pro justici Didier Reyners. Unie za tím účelem podle něj vytvořila jednotný mechanismus a teď státům radí, jak vše ošetřit právně.

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) prověřují možné spáchání válečných zločinů na Ukrajině. Shromažďují svědectví uprchlíků, kteří kvůli ruské invazi na Ukrajinu utekli do Česka. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová řekla, že policie chystá informační kampaň, aby zajistila dostatek důkazů.

Po letech diskuzí a zhruba půlročním odkladu začíná působit Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Instituce s nadnárodní pravomocí bude vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet Evropské unie, na které jsou vnitrostátní orgány či stávající úřady EU často krátké. Činnosti prokuratury, která sídlí v Lucemburku a s níž se pojí velká očekávání, se účastní většina členských států Evropské unie včetně Česka. Úřad povede rumunská prokurátorka Laura Codruta Kövesiová.

Evropská policie prolomila šifrovanou komunikační síť využívanou organizovaným zločinem. Na základě toho zadržela stovky lidí a zabavila v přepočtu stovky milionů korun i desítky zbraní. Informovala o tom unijní agentura pro justiční spolupráci Eurojust.