Evropská unie radí členským státům jak zkonfiskovat zmrazený majetek ruských oligarchů a firem, které jsou zapletené do válečných zločinů nebo trestných činů. Poskytuje jim nejen know-how, ale i technické nástroje a řadu informací. Eurokomisař pro justici Didier Reyners v rozhovoru pro Českou televizi, který vedl zpravodaj Lukáš Dolanský, však upozorňuje, že o zabavení aktiv musí rozhodovat soudy.
O zabavení majetku ruských oligarchů musí rozhodovat soudy. Rychlé to nebude, říká eurokomisař
Prvním krokem je zmrazení majetku, tedy zabránění majitelům v nakládání s ním. „To je samozřejmě administrativní proces záležící na finančních správách všech členských zemí,“ uvádí Reyners. Během několika dnů se to podařilo u aktiv v hodnotě třiceti miliard eur. Sedm miliard pochází od oligarchů, zbytek od firem nebo také z ruské centrální banky.
Druhou fází je konfiskace, což znamená zabavení majetku bez náhrady. „Aplikovat právní postupy a obrátit se na soud vyžaduje samozřejmě více času,“ připouští komisař. „Jsme ale na dobré cestě, abychom to dokázali,“ dodává.
Aby bylo možné majetek legálně zabavit, je nutné prokázat, že je skutečně navázán na nezákonné jednání. „V některých členských státech třeba to, že se snažíte obcházet sankce už stačí, aby se takové kroky prohlásily za zločinné. Není to ale ve všech státech EU, je to možné ve více než dvaceti,“ dává příklad Reyners.
6 minut
Studio ČT24: Rozhovor s eurokomisařem pro justici Didierem Reynersem
Databáze propojí majitele s pachateli
Evropská komise proto ve spolupráci s agenturami Eurojust, která se zaměřuje na mezinárodní justiční spolupráci v trestních věcech, a Europolu, jenž se zase specializuje na boj proti organizovanému zločinu, vytvořila společný postup, který má celý proces urychlit.
„Europol má k dispozici databáze údajů a v Evropě je možné propojit různé databáze. Máte seznam sankcionovaných a zároveň seznam těch se záznamem v trestním rejstříku a pokud jsou v obou seznamech, je možné se obrátit na spravedlnost,“ vysvětluje.
Speciální tým svou práci koordinuje i se zeměmi mimo Unii, například s Velkou Británií, Kanadou a Japonskem. „Se Spojenými státy jsme v tomhle směru podnikli společné kroky. Například se zajímáme o jachty, které jsou v evropských přístavech na žádost amerického ministerstva spravedlnosti.“
Takto získaný majetek chce Komise vložit do fondu, který pomůže lidem postiženým válkou na Ukrajině. „Na státní úrovni prostředky vložíte do rozpočtu, vrátíte je státní pokladně nebo je dáte justici, jestli chcete. Tady budeme žádat členské státy, bude to rozhodnutí každého z nich, aby se peníze dostaly k obětem.“
Peníze na obstavených účtech je možné do fondu jednoduše převést. „Zabavené nemovitosti, jachty nebo něco podobného lze prodat, jak se to dělá ve státních konfiskacích v běžném trestním řízení,“ uzavírá Reyners.
