Oligarchové

Rusky hovořící podnikatelé napojení na kremelské politiky a oligarchy stále kontrolují majetek v miliardách korun. Podle analytiků ze společnosti Datlab jde zejména o nemovitosti a historické budovy. ČT zjistila, že rusky hovořící podnikatel s vazbami na sankcionované oligarchy, který vlastní zámek Hrubá Skála, ovládá i rozsáhlý komplex v centru Karlových Varů.

Moldavsko chce zavést opatření proti praní špinavých peněz. V minulých letech se přes účty tamních bank podle vyšetřovatelů dostaly do Evropy miliardy dolarů z Ruska. A část i přes finanční instituce v Česku.

Americké úřady vyšetřují švýcarské banky Credit Suisse a UBS, zda nepomáhaly ruským oligarchům vyhnout se sankcím, píše s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Americké ministerstvo financí podle ní rozeslalo předvolání i zaměstnancům některých velkých amerických bank.

Bývalého místopředsedu rakouské vlády Heinze-Christiana Stracheho (FPÖ) v úterý vídeňský soud zprostil obžaloby v případu údajné politické korupce. Uvedla to agentura APA, podle níž od soudu bez trestu odešel i spoluobžalovaný šéf vídeňské soukromé kliniky Walter Grubmüller, který měl Strachemu dát úplatek.

V politickém zákulisí na Ukrajině se bohatí podnikatelé pohybovali od rozpadu Sovětského svazu. Díky svému vlivu byli s pomocí loajálních politiků schopni prosadit zákony, které jim přinášely výhody. Po únorové invazi však země čelí dramatickému poklesu ekonomiky, který postihl i oligarchy. Přestože se postavili poměrně jasně na stranu vlády prezidenta Volodymyra Zelenského, jejich vliv se zřejmě dramaticky snížil. Stejně jako výše jejich majetku, na který dopadají ruské střely.

Finsko se podle svých poslanců již dokázalo dostatečně vyrovnat s ruským vlivem. Politici to přičítají zejména zákonům, které umožňují zablokovat ruským oligarchům a politikům nákupy nebo převody majetku. Některé české nevládní organizace volají po tom, aby podobné úpravy platily i v Česku.

Navzdory evropským sankcím se podle české agentury Datlab počty veřejných zakázek pro firmy s ruským vlivem nezměnily. Výzkum v rámci EU pak zmapoval zakázky za téměř tři sta milionů eur (asi sedm miliard korun), které jdou měsíčně společnostem s vazbami na sankcionované osoby.

Evropský parlament chce dát návod členským státům, jak postupovat při konfiskaci majetku obstaveného ruským oligarchům. Vyzývají k tomu i ukrajinští představitelé. Česko už možnosti konzultuje s ústavními právníky. Finanční analytický úřad zatím zmrazil majetek zhruba za miliardu korun.

České úřady zkoumají firmu Evraz Nikom ze středních Čech. V její mateřské společnosti má podíl ruský oligarcha Roman Abramovič, na kterého se vztahují sankce i v Evropské unii. Dalších majitelů ruského Evrazu se týkají americké a britské sankce. Čeští zákonodárci navíc připravují legislativu, která by umožnila sankce dál zpřísnit a důsledněji vymáhat jejich dodržování.

Sankce uvalené na Rusko ztížily turistům z této země cestování. Spousta z nich proto jezdí do Finska, které je jedinou zemí EU, jež s Ruskem sousedí a zároveň nadále vydává ruským občanům turistická víza. Ruští turisté ale začínají Finům vadit, a tak finská opoziční konzervativní strana tento týden navrhla, aby vydávání nových víz bylo zastaveno. V Česku je vydávání víz pro Rusy od začátku března v omezeném režimu, úplne zrušení se však podle informací ministerstva vnitra neplánuje.

Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.

Francouzské úřady dál zmrazují nemovitosti sankcionovaných Rusů, hlavně v Paříži a na Azurovém pobřeží. Ministerstvo hospodářství zřídilo zvláštní oddělení, které dohledává majetek oligarchů a jejich rodinných příslušníků, na něž nemovitosti často rychle převáděli. V přípravě je také zákon, který by umožnil zmrazený majetek zabavit.

Obchody na úkor státu pod hlavičkou konsolidační agentury na začátku tisíciletí plnily stránky médií. Na byznysu s českým státem vydělala stamiliony také rodina Bažajevů, miliardářů blízkých Vladimiru Putinovi. Jeden z členů tohoto klanu se navíc ocitl na sankčním seznamu kvůli válce na Ukrajině. Rodina Bažajevových má v Česku majetku mnohem více a zaměřuje se na ni Finanční analytický úřad. Pro Reportéry ČT natáčeli Jana Neumannová a Ondřej Golis.

Ruským oligarchům přibývají potíže. Západním zemím se daří efektivněji zabavovat a mrazit jejich majetek, i když ho řada z nich ukrývá mimo dosah amerických nebo unijních úřadů. Sankce se projevují i v příjmech ruských průmyslových impérií, přestože Moskva tvrdí, že odbytiště podniky najdou na asijském trhu. Tamní zákazníci ale žádají slevy.

Náměstek ministra zahraničí Martin Dvořák (STAN) si v úterý dopoledne předvolal ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského. Důvodem schůzky měly být pochybnosti ohledně užívání ruských nemovitostí v Česku. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že Rusko nerespektuje Vídeňskou úmluvu, místní pravidla a zákony. Některé budovy například využívá ke komerčním účelům a neodvádí z nich daně. Zatímco ruská strana hovoří o potřebě jednat, Lipavský podotkl, že o dodržování zákonů se nevyjednává.

Středeční jednání mezi Tureckem, Finskem a Švédskem o rozšíření NATO nepřinesla výraznější pokrok a datum dalších rozhovorů strany zatím nestanovily. Uvedla to agentura Reuters s odkazem na své zdroje v turecké vládě. Dvojice severských zemí se chce k NATO přidat z obav o vlastní bezpečnost kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Turecko cítí dopady války spíš v hospodářské rovině, neboť prohloubila tamní už tak tíživou ekonomickou situaci.

Společnost Gunvor, jeden z největších obchodníků s plynem a ropou na světě, má i dva měsíce po zahájení invaze Ruska na Ukrajinu svou pobočku v Česku. Firmu vybudoval sankcionovaný ruský oligarcha Gennadij Timčenko. Podle svědectví několika lidí blízkých Kremlu byl ale faktickým majitelem společnosti ruský prezident Vladimir Putin. Firmu podle informací ČT prověřují české tajné služby.

Vila Ritter nebo hotel Eliška. Obě budovy v Karlových Varech patří mezi luxusní nemovitosti, které ovládají firmy spojené s ruskými oligarchy. Stopy vedou až k miliardáři Romanu Abramovičovi. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je potřeba co nejdřív přijmout speciální sankční zákon, aby stát mohl ještě účinněji zabavovat majetky lidí s vazbami na Putinův režim.

Finanční analytický útvar (FAÚ) a tajné služby zkoumají možné napojení ruských majitelů na režim prezidenta Vladimira Putina u řady českých historických památek. Podle informací České televize úřad prověřuje i majitele zámku Hrubá Skála. ČT zjistila, že nemovitost spoluvlastní Rus s vazbami na oligarchy, kteří vydělávají na ruském zbrojním průmyslu. Celkově patří ruským investorům v Česku zhruba třicet historických budov.

K sankcím proti Rusku se zatím nepřipojilo Turecko. Naopak, nabízí možnost se jim vyhnout. Naposled oznámilo, že rozšíří možnost platit přes ruský platební systém MIR. Rusové v posledních letech tvoří největší skupinu turistů v Turecku a Ankara si od tohoto kroku slibuje podporu klíčového sektoru ekonomiky.

Evropská unie radí členským státům jak zkonfiskovat zmrazený majetek ruských oligarchů a firem, které jsou zapletené do válečných zločinů nebo trestných činů. Poskytuje jim nejen know-how, ale i technické nástroje a řadu informací. Eurokomisař pro justici Didier Reyners v rozhovoru pro Českou televizi, který vedl zpravodaj Lukáš Dolanský, však upozorňuje, že o zabavení aktiv musí rozhodovat soudy.

Evropská unie vyzývá členské země, aby majetek ruských oligarchů, který se jim podařilo zmrazit, následně konfiskovaly. V rozhovoru pro Českou televizi to řekl komisař pro justici Didier Reyners. Unie za tím účelem podle něj vytvořila jednotný mechanismus a teď státům radí, jak vše ošetřit právně.

Ministerstvo pro místní rozvoj chystá směrnice, které zabrání firmám oligarchů čerpat peníze z veřejných zakázek. Úřady zároveň hledají způsob, jak postihnout projekty lidí napojených na Putinův režim, třebaže se skrývají za anonymními společnostmi. Jde například o více než miliardovou investici ruských podnikatelů do stavby golfového areálu u Prahy.

Ruského prezidenta Vladimira Putina a jím rozpoutaný konflikt na Ukrajině podporuje podle dvou průzkumů více než 80 procent Rusů. Rekordní počty zjistilo nejenom státní Všeruské centrum pro výzkum veřejného mínění, potvrdilo je také nezávislé Analytické centrum Levada. Kvůli kremelské propagandě a umlčeným nezávislým médiím je tak pro většinu Rusů invaze na Ukrajinu tím, co tvrdí Kreml, tedy osvobozeneckou válkou proti nacistickému ukrajinskému režimu.