Česko se chce inspirovat u pobaltských států v opatřeních proti praní špinavých peněz. Přes účty tamních bank v minulosti ruské subjekty legalizovaly desítky miliard korun a často jimi financovaly politické zájmy Moskvy. S tím má podle Národní centrály proti organizovanému zločinu problémy i český finanční systém.
Česko chce lepší opatření proti praní špinavých peněz. Inspiraci hledá u pobaltských států
Události: Česko pracuje na lepším opatření proti praní špinavých peněz (zdroj: ČT24)
Legalizace peněz přes účty pobaltských států vyústila v ohromné pokuty pro řadu tamních finančních institucí. O licenci kvůli tomu přišla například litevská banka Ukio. Ta sídlila v komplexu ve Vilniusu. Podle vyšetřovatelů se přes její účty přelilo do Evropy zhruba devadesát miliard korun nejasného původu.
Přes účty pobaltských států se do Evropy podle vyšetřovatelů dostávaly peníze ruských oligarchů i politiků. „Zavřeli jsme banky, které nebyly dostatečně transparentní a nedodržovaly potřebná nařízení,“ řekl bezpečnostní expert a ředitel Východoevropského centra v Litvě Linas Kojala.
Pobaltské státy zavedly povinnost prokazovat původ peněz, které přicházejí do jejich bank. V opačném případě je daní až ze sta procent. „Máme velmi silný strategický zákon, který vytvořil mechanismus kontroly veřejných zakázek a investic ze třetích zemí,“ vysvětlil litevský poslanec a předseda Výboru pro obranu a bezpečnost Laurinas Kasčiunas.
Zajištění peněz jen dočasně
Na podobné úpravě už v Česku pracuje skupina při ministerstvu spravedlnosti. „Pokud bychom přistoupili na jejich legislativu, tak jde o poměrně významnou věc přenesení důkazního břemene na toho, kdo s těmi finančními prostředky nakládá,“ řekl ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiří Mazánek.
V tuzemsku podle amerických vyšetřovatelů legalizoval špinavé peníze například ruský podnikatel Denis Kaciv. Využíval účty čtyř českých bank a jedné firmy.
Česká policie může podle současné legislativy zajistit podezřelé peníze na takzvaných průtokových účtech jen dočasně. Kvůli špatné mezinárodní spolupráci totiž často neodhalí jejich původ. „Částky, které přes ně chodily, byly v řádu miliard či desítek miliard korun. To samozřejmě může mít velký vliv nejen na bezpečnost České republiky, ale i Evropské unie jako takové,“ upozornil Mazánek.
Litva a další pobaltské státy zpřísnily pravidla proti praní špinavých peněz už před třemi lety na základě doporučení Evropské unie. Od té doby se počet podezřelých transakcí výrazně snížil.