Praní špinavých peněz

Pražská policie navrhla obžalovat advokátku a koncipientku, které stíhá za zpronevěru peněz klientů z advokátní úschovy a za podvod. Způsobenou škodu vyčíslila na 161 milionů korun, ženám hrozí maximálně desetileté vězení. Podle dřívějších informací České advokátní komory (ČAK) se stíhání týká advokátky Hany Sukové a koncipientky Pavly Marešové, její dcery. O podání obžaloby rozhodne Městské státní zastupitelství v Praze.

Už čtvrtý den je ve vazbě pětice aktérů kauzy motolské nemocnice. Bývalý ředitel Miloslav Ludvík, jeho náměstek Pavel Budinský nebo předseda České unie sportu Miroslav Jansta mohou mít prakticky nepřetržitý kontakt s advokáty. S rodinou se ale smí vidět jen jednou za dva týdny. Celkem je v případu obviněno sedmnáct lidí, a to z korupce, praní špinavých peněz nebo dotačního podvodu.

Odvolaného ředitele pražské motolské nemocnice Miloslava Ludvíka považuje komentátor Seznam Zpráv Martin Čaban za jednoho z nejvlivnějších lidí v českém zdravotnictví. Jeho letitá kariéra je však po vypuknutí korupční kauzy, v níž podle dostupných informací Ludvík figuruje, u konce, odhadl novinář v Událostech, komentářích. Investigativní reportér Deníku N Lukáš Prchal upozornil, že systém určený k praní špinavých peněz podle všeho fungoval přes deset let.

Policie obvinila v souvislosti s kauzou nemocnice Motol šestnáct osob, a to z přijímání úplatků, poškození finančních zájmů Evropské unie či praní špinavých peněz. Právní kvalifikace se u jednotlivých obviněných liší, uvedl Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO). Detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v nemocnici zasahovali od pondělního rána a podle informací médií zadrželi mimo jiné jejího ředitele Miloslava Ludvíka. Ministerstvo zdravotnictví ho z funkce odvolalo.

Spojené státy propustily výměnou za Američana Marka Fogela ruského občana. Jeho jméno zatím Moskva neuvedla. Podle agentury Reuters by to měl být Alexandr Vinnik, podezřelý z praní špinavých peněz. Prezident Donald Trump tvrdí, že šéf Kremlu Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění učitele jen velmi málo. Dohodu s Moskvou označil za férovou. Jeden Američan byl pak spolu s dalšími dvěma lidmi propuštěn z běloruského vězení.

Den samizdatu má připadat na 12. října, rozhodla sněmovna. Odmítla úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna. Sněmovna neschválila ani opětovnou senátní snahu zařadit mezi významné dny také 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Novelu o státních svátcích, podobně jako jiné ve středu schválené, nyní dostane k podpisu prezident.

Panamský soud překvapivě zprostil viny všech 28 lidí obžalovaných z praní špinavých peněz v případech souvisejících s kauzami takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). V sobotu o tom informovala agentura DPA s odvoláním na soud ve městě Panama.

Severní Kypr zpřísnil pravidla nákupu nemovitostí pro cizince. Reaguje tak na obvinění, že umožňuje praní špinavých peněz. Mezinárodně neuznávaná část ostrova se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nepřipojila k západním sankcím, což přitahuje například Rusy nebo Íránce.

Významnému ostravskému podnikateli Janu Světlíkovi hrozí několikaleté vězení. Policie ho na konci března obvinila, že připravil stát na daních o desítky milionů korun. Daňová kauza podle zjištění ČT souvisí s převody stamilionů korun na účet neprůhledné švýcarské firmy a podle informací z exkluzivních svědectví bývalých manažerů vítkovických strojíren může jít ještě o víc. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Státní zástupce Boris Havel navrhl v pondělí po přečtení obžaloby v kauze společnosti J.O. Investment (JO) pro majitele firmy Jakuba Ortinského osm let vězení a peněžitý trest 25 milionů korun. Spolu s Ortinským čelí obžalobě jeho matka Jitka a další dva muži – Petr Šorfa a Martin Hromada. Pro ně státní zástupce žádá šest let a desetimilionové peněžité tresty, pro všechny tři muže také požaduje desetileté zákazy činnosti. Ortinské navrhl tříletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Podle obžaloby trojice mužů podvedla více než 3700 lidí a 162 firem, ze kterých podle spisu vylákali téměř 2,4 miliardy. Ortinský prohlásil, že s obžalobou nesouhlasí a cítí se nevinen.

V Panamě odstartoval proces v případu velkých daňových úniků, přesně osm let poté, co světová média popsala, jak se bohatí vyhýbají placení daní nebo perou ilegální peníze. Mezi sedmadvaceti obžalovanými v kauze Panama Papers jsou i zakladatelé právní kanceláře, která vše zprostředkovávala. Služby poskytovala prominentním politikům, podnikatelům i celebritám.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

O odvolání v případu Vladimíra Březiny a Stanislavy Kudlejové rozhodne zlínská pobočka brněnského krajského soudu 13. února v neveřejném jednání. Otec a bývalá manželka Radka Březiny, který byl ústřední postavou v kauze lihové mafie, byli obviněni z praní špinavých peněz. Prvoinstanční soud je opakovaně očistil, ale státní zástupce dvakrát uspěl s odvoláním. Odvolal se i proti poslednímu osvobozujícímu z loňského května.

Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Lobbista Ivo Rittig částečně uspěl se žalobou na stát, ve které požadoval náhradu nákladů za obhájce v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Dostat má 536 tisíc korun s úrokem. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcely Pröllerové. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Rittig čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz. Hrozilo mu až deset let vězení. Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2019 pravomocně zprostil obžaloby.

Hlavní větev kauzy údajných daňových podvodů ve strojírenské společnosti ČKD Praha DIZ míří před soud. Státní zástupkyně podala obžalobu na jednadvacet lidí. Českou televizi o tom informovala dozorující státní zástupkyně Petra Ullrichová. Policisté vyčíslili škodu způsobenou státu na nejméně 850 milionů korun. Podle serveru Seznam Zprávy je hlavním aktérem případu miliardář Petr Speychal, kterému firma dříve patřila. Ve druhé větvi případu státní zastupitelství v lednu obžalovalo třicet lidí.

Česko je oblíbenou zemí zločinců, kteří perou špinavé peníze. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu v letech 2020 a 2021 proteklo bankovními účty v Česku přibližně sto miliard korun. V praxi to funguje tak, že na účet české firmy, která do té doby nevyvíjela žádnou činnost, dorazí stovky milionů korun neznámého původu. Během pár dní peníze odcházejí do bank v západní Evropě a stávají se legálními. Přestože má policie podezření, že se může jednat o peníze ze zločinu, kvůli stávající legislativě transakcím nedokáže zabránit. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek

Pražský městský soud nepravomocně uznal švýcarský rozsudek, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil dvěma českým miliardářům propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. U Marka Čmejly zahrnuje verdikt zhruba 5,2 miliardy korun, u Jiřího Diviše přibližně 915 milionů korun. Pražský soud tak vyhověl návrhům českého ministerstva spravedlnosti, respektive žádostem švýcarské strany. Pokud rozhodnutí nabydou právní moci, budou propadnutí majetku vykonatelná i na území České republiky.

Sněmovna odsouhlasila zákon sjednocující pravidla voleb. Jejich organizace se zpřehlední a zrychlí. Přinese jednodušší podobu hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin. Sněmovna měla původně na programu ještě úpravu zbraňové legislativy, ale po průtazích v projednávání bude pokračovat ve středu od devíti hodin ráno.

Státní zástupce opět navrhl v kauze otce a exmanželky Radka Březiny, organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem, nepodmíněné tresty. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy takzvané praní špinavých peněz, jim hrozí tři až osm let vězení. Pro Vladimíra Březinu i Stanislavu Kudlejovou chce žalobce trest vězení okolo 5,5 roku. Obhajoba u zlínského okresního soudu, který se případem už potřetí zabývá, žádá zproštění obžaloby. Vinu Březina s Kudlejovou popřeli. Rozsudek vynese soud ve čtvrtek.

Česká národní banka (ČNB) udělila pětimilionovou pokutu ING Bank za porušení zákona proti praní špinavých peněz. Podle dokumentů centrální banky nezavedla účinné postupy pro identifikaci a kontrolu klientů. Na udělení pokuty upozornil deník E15.

Navrhované snížení minimálního počtu poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900 na středeční schůzi schválila vláda. Potvrdila tak návrh nařízení, který jí předložil Český telekomunikační úřad. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání kabinetu řekl, že podle některých námitek mohl být návrh na rušení poboček ambicióznější. Stát by měl tímto krokem ročně ušetřit okolo 700 milionů korun.

Moldavsko chce zavést opatření proti praní špinavých peněz. V minulých letech se přes účty tamních bank podle vyšetřovatelů dostaly do Evropy miliardy dolarů z Ruska. A část i přes finanční instituce v Česku.

Bývalý manažer Mostecké uhelné (MUS) Antonio Koláček ve své závěrečné řeči u soudu ve čtvrtek uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Státní zástupce trvá na tom, že Koláček a někdejší generální ředitel MUS Oldřich Klimecký zneužili svého postavení k ovládnutí firmy a následně v roce 1999 podvedli vládu Miloše Zemana, která netušila, že jim prodává i státní menšinový podíl v těžební společnosti. Soud vyhlásí rozsudek 12. června.