Praní špinavých peněz

Den samizdatu má připadat na 12. října, rozhodla sněmovna. Odmítla úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna. Sněmovna neschválila ani opětovnou senátní snahu zařadit mezi významné dny také 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Novelu o státních svátcích, podobně jako jiné ve středu schválené, nyní dostane k podpisu prezident.

Panamský soud překvapivě zprostil viny všech 28 lidí obžalovaných z praní špinavých peněz v případech souvisejících s kauzami takzvaných Panamských dokumentů (Panama Papers). V sobotu o tom informovala agentura DPA s odvoláním na soud ve městě Panama.

Severní Kypr zpřísnil pravidla nákupu nemovitostí pro cizince. Reaguje tak na obvinění, že umožňuje praní špinavých peněz. Mezinárodně neuznávaná část ostrova se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nepřipojila k západním sankcím, což přitahuje například Rusy nebo Íránce.

Významnému ostravskému podnikateli Janu Světlíkovi hrozí několikaleté vězení. Policie ho na konci března obvinila, že připravil stát na daních o desítky milionů korun. Daňová kauza podle zjištění ČT souvisí s převody stamilionů korun na účet neprůhledné švýcarské firmy a podle informací z exkluzivních svědectví bývalých manažerů vítkovických strojíren může jít ještě o víc. Pro Reportéry ČT natáčel Dalibor Bártek.

Státní zástupce Boris Havel navrhl v pondělí po přečtení obžaloby v kauze společnosti J.O. Investment (JO) pro majitele firmy Jakuba Ortinského osm let vězení a peněžitý trest 25 milionů korun. Spolu s Ortinským čelí obžalobě jeho matka Jitka a další dva muži – Petr Šorfa a Martin Hromada. Pro ně státní zástupce žádá šest let a desetimilionové peněžité tresty, pro všechny tři muže také požaduje desetileté zákazy činnosti. Ortinské navrhl tříletou podmínku a dvoumilionový peněžitý trest. Podle obžaloby trojice mužů podvedla více než 3700 lidí a 162 firem, ze kterých podle spisu vylákali téměř 2,4 miliardy. Ortinský prohlásil, že s obžalobou nesouhlasí a cítí se nevinen.

V Panamě odstartoval proces v případu velkých daňových úniků, přesně osm let poté, co světová média popsala, jak se bohatí vyhýbají placení daní nebo perou ilegální peníze. Mezi sedmadvaceti obžalovanými v kauze Panama Papers jsou i zakladatelé právní kanceláře, která vše zprostředkovávala. Služby poskytovala prominentním politikům, podnikatelům i celebritám.

Horní komora parlamentu ve středu odpoledne velkou většinou schválila novelu zbraňového zákona, která například zavádí pro prodejce zbraní povinnost hlásit podezřelé nákupy a zkracuje lhůtu pro lékařské prohlídky držitelů zbraní z deseti na pět let. Senátoři odhlasovali také zpřísnění pravidel proti praní špinavých peněz. Novela desetinásobně zvyšuje horní hranici jedné z pokut za porušení pravidel proti praní špinavých peněz. Senát schválil i ústavní zakotvení termínu krajských, senátních a obecních voleb na konci prvního říjnového týdne tak, aby se neposouvaly k létu.

O odvolání v případu Vladimíra Březiny a Stanislavy Kudlejové rozhodne zlínská pobočka brněnského krajského soudu 13. února v neveřejném jednání. Otec a bývalá manželka Radka Březiny, který byl ústřední postavou v kauze lihové mafie, byli obviněni z praní špinavých peněz. Prvoinstanční soud je opakovaně očistil, ale státní zástupce dvakrát uspěl s odvoláním. Odvolal se i proti poslednímu osvobozujícímu z loňského května.

Poslanci se v úterý zabývali například zvýšením postihů za nezavedení léků do evidence v lékárnách, změnami ve jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, zpřísněním pravidel proti praní špinavých peněz či novým zákonem o zbraních a střelivu. Předlohy byly ve druhém čtení, v němž mohou zákonodárci uplatňovat pozměňovací návrhy. Schvalování programu schůze zabralo skoro dvě a půl hodiny. Většinu času vyplnilo vystoupení předsedy hnutí ANO Andreje Babiše.

Lobbista Ivo Rittig částečně uspěl se žalobou na stát, ve které požadoval náhradu nákladů za obhájce v kauze tunelování petrochemické firmy Oleo Chemical. Dostat má 536 tisíc korun s úrokem. Vyplývá to z vyjádření mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 Marcely Pröllerové. Rozhodnutí je zatím nepravomocné. Rittig čelil obžalobě ze zpronevěry, krácení daní a praní špinavých peněz. Hrozilo mu až deset let vězení. Vrchní soud v Praze ho ale v roce 2019 pravomocně zprostil obžaloby.

Hlavní větev kauzy údajných daňových podvodů ve strojírenské společnosti ČKD Praha DIZ míří před soud. Státní zástupkyně podala obžalobu na jednadvacet lidí. Českou televizi o tom informovala dozorující státní zástupkyně Petra Ullrichová. Policisté vyčíslili škodu způsobenou státu na nejméně 850 milionů korun. Podle serveru Seznam Zprávy je hlavním aktérem případu miliardář Petr Speychal, kterému firma dříve patřila. Ve druhé větvi případu státní zastupitelství v lednu obžalovalo třicet lidí.

Česko je oblíbenou zemí zločinců, kteří perou špinavé peníze. Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu v letech 2020 a 2021 proteklo bankovními účty v Česku přibližně sto miliard korun. V praxi to funguje tak, že na účet české firmy, která do té doby nevyvíjela žádnou činnost, dorazí stovky milionů korun neznámého původu. Během pár dní peníze odcházejí do bank v západní Evropě a stávají se legálními. Přestože má policie podezření, že se může jednat o peníze ze zločinu, kvůli stávající legislativě transakcím nedokáže zabránit. Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek

Pražský městský soud nepravomocně uznal švýcarský rozsudek, který v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS) uložil dvěma českým miliardářům propadnutí části majetku ve prospěch Švýcarska. U Marka Čmejly zahrnuje verdikt zhruba 5,2 miliardy korun, u Jiřího Diviše přibližně 915 milionů korun. Pražský soud tak vyhověl návrhům českého ministerstva spravedlnosti, respektive žádostem švýcarské strany. Pokud rozhodnutí nabydou právní moci, budou propadnutí majetku vykonatelná i na území České republiky.

Sněmovna odsouhlasila zákon sjednocující pravidla voleb. Jejich organizace se zpřehlední a zrychlí. Přinese jednodušší podobu hlasovacích lístků i získání voličských průkazů nebo elektronizaci podávání kandidátních listin. Sněmovna měla původně na programu ještě úpravu zbraňové legislativy, ale po průtazích v projednávání bude pokračovat ve středu od devíti hodin ráno.

Státní zástupce opět navrhl v kauze otce a exmanželky Radka Březiny, organizátora rozsáhlých obchodů s nezdaněným lihem, nepodmíněné tresty. Za legalizaci výnosů z trestné činnosti, tedy takzvané praní špinavých peněz, jim hrozí tři až osm let vězení. Pro Vladimíra Březinu i Stanislavu Kudlejovou chce žalobce trest vězení okolo 5,5 roku. Obhajoba u zlínského okresního soudu, který se případem už potřetí zabývá, žádá zproštění obžaloby. Vinu Březina s Kudlejovou popřeli. Rozsudek vynese soud ve čtvrtek.

Česká národní banka (ČNB) udělila pětimilionovou pokutu ING Bank za porušení zákona proti praní špinavých peněz. Podle dokumentů centrální banky nezavedla účinné postupy pro identifikaci a kontrolu klientů. Na udělení pokuty upozornil deník E15.

Navrhované snížení minimálního počtu poboček České pošty ze stávajících 3200 na 2900 na středeční schůzi schválila vláda. Potvrdila tak návrh nařízení, který jí předložil Český telekomunikační úřad. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po zasedání kabinetu řekl, že podle některých námitek mohl být návrh na rušení poboček ambicióznější. Stát by měl tímto krokem ročně ušetřit okolo 700 milionů korun.

Moldavsko chce zavést opatření proti praní špinavých peněz. V minulých letech se přes účty tamních bank podle vyšetřovatelů dostaly do Evropy miliardy dolarů z Ruska. A část i přes finanční instituce v Česku.

Bývalý manažer Mostecké uhelné (MUS) Antonio Koláček ve své závěrečné řeči u soudu ve čtvrtek uvedl, že při privatizaci těžební společnosti nezískal ani korunu navíc. Zdůraznil, že jeho úmyslem bylo zachránit MUS před zánikem a stabilizovat ji. Státní zástupce trvá na tom, že Koláček a někdejší generální ředitel MUS Oldřich Klimecký zneužili svého postavení k ovládnutí firmy a následně v roce 1999 podvedli vládu Miloše Zemana, která netušila, že jim prodává i státní menšinový podíl v těžební společnosti. Soud vyhlásí rozsudek 12. června.

Američtí prokurátoři obvinili tři členy východoevropské zločinecké organizace s vazbami na íránskou vládu ze spiknutí s cílem zavraždit íránsko-americkou novinářku a aktivistku Masíh Alínežádovou. Jeden z obviněných mužů, Polad Omarov, byl na začátku ledna zadržen v Česku. Spojené státy požádají o jeho vydání na základě obvinění, kterým muž čelí. V prohlášení to uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti.

Největší dánská bankovní společnost Danske Bank se v úterý ve Spojených státech přiznala k podvodům a souhlasila s tím, že jí propadne rezerva dvě miliardy dolarů (45,7 miliardy korun). O urovnání po dlouhotrvajícím vyšetřování, které se zabývalo praním špinavých peněz v estonské pobočce banky, informovalo americké ministerstvo spravedlnosti. Skandál se týká transakcí v hodnotě 200 miliard eur (4,9 bilionu korun), které banka v letech 2007 až 2015 uskutečnila přes estonskou divizi.

Policisté z pětadvaceti zemí, včetně Česka, zakročili proti praní špinavých peněz. Během tříměsíční akce zabránili vyprání 17,5 milionu eur (425,6 milionu korun) prostřednictvím takzvaných bílých koní, z nichž 2469 zatkli. Operace se konala s podporou unijní policejní organizace Europol, unijní agentury pro justiční spolupráci Eurojust, mezinárodní policejní organizace Interpol a Evropské bankovní federace (EBF).

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) zajistili rodinný dům, který vlastní manželka zakladatele a majitele firmy Xixoio Richarda Watzkeho. Nemovitost obstavili jako výnos z údajné trestné činnosti. ČT to zjistila v katastru nemovitostí. Ve stejný den, kdy policie razii spustila, začaly transakce okolo majetku zadrženého předsedy představenstva firmy Henryho Ertnera. Banka mu uvolnila zástavu na jeho pražský byt, který Ertner plánuje převést na svoji firmu. Watzkeho a Ertnera policie podezírá z podvodu a praní špinavých peněz, ani jednoho z nich ale neobvinila.

Česko je pro ruský organizovaný zločin jednou ze zaslíbených zemí – zejména pro praní špinavých peněz. Ročně se v Česku podle Finančního analytického úřadu vyperou desítky miliard korun. Nečinná firma s ruskými majiteli přes své účty u České spořitelny protočila tři čtvrtě miliardy. Banka na to upozornila a policie před dvěma lety zajistila sto milionů. Letos však musela peníze opět uvolnit, protože Rusko nespolupracuje na odhalení pachatelů. A co může být lepší pro zmatení stop než vytvořit dojem, že firma pomáhá ukrajinským dětem? Pro Reportéry ČT se tématu věnoval Dalibor Bártek.