Severní Kypr zpřísnil pravidla nákupu nemovitostí pro cizince. Reaguje tak na obvinění, že umožňuje praní špinavých peněz. Mezinárodně neuznávaná část ostrova se po začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu nepřipojila k západním sankcím, což přitahuje například Rusy nebo Íránce.
V posledních letech Severní Kypr zažívá nebývalý stavební boom. V místech, kde před pár lety byla jen pole, stojí anebo teprve rostou celá sídliště. Například obrat stavební firmy podnikatele Barise Gerceka se díky poptávce cizinců zdvojnásobil. „V současnosti máme hodně investorů ze zahraničí. Z Íránu, Ruska nebo Německa,“ popsal. Na území mezinárodně neuznávaného státu neplatí západní sankce a místní zákony umožňovaly anonymní nákupy libovolného počtu nemovitostí.
Parlament na Severním Kypru tak minulý měsíc přijal opatření, která mají neprůhledný prodej nemovitostí cizincům znemožnit. Podle některých analytiků je to výsledek tlaku Turecka – jediný stát, který republiku na severu uznává, totiž sám usiluje o odstranění z mezinárodního seznamu zemí, které nedostatečně bojují s praním špinavých peněz.
Kryptoměny
Problémů je ale na Kypru více. Například pohyby peněz jsou na ostrově obecně mimořádně netransparentní, což je dáno třeba i tím, že zde chybí regulace obchodování s kryptoměnami. Je za ně možné koupit dům nebo auto, dá se jimi platit v kasinech a nočních klubech, nebo je dokonce vyměnit za hotovost ve směnárnách.
Kvůli neprůhledným transakcím chybí spolehlivé statistiky. Ekonom Mertkan Hamit odhaduje, že objem peněz, který na sever ostrova v posledních dvou letech přitekl, odpovídá až dvojnásobku místní ekonomiky. „Většina tu zůstane rok dva, nemovitosti na severu Kypru prodají a pak ty peníze už jako čisté přesunou jinam,“ popsal mechanismus praní špinavých peněz.
Spokojenost s přílivem zahraničního kapitálu navíc nepanuje ani všude na Severním Kypru. „Investorů do nemovitostí ze zahraničí je tolik, že vytvořili vlastní komunity, což naráží na kapacitu infrastruktury,“ vysvětlil opoziční poslanec Fikri Toros. Nemovitosti zároveň kvůli nim rekordně zdražují a je otázkou, zda se ze zisků netěší jen malá menšina místních.
