Zástupci zemí Evropské unie se ve čtvrtek shodli na čtrnáctém balíku sankcí proti Rusku, oznámilo belgické předsednictví v Radě EU. Podle českého zastoupení při EU se sankční seznam rozrůstá o více než sto fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, i o některé sektorové oblasti.
Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce ještě musí formálně schválit členské státy, podle diplomatických zdrojů ČTK se tak stane na pondělním jednání unijních ministrů zahraničí v Lucemburku.
Původně se očekávalo, že nové sankce budou schváleny již minulý týden, tedy před víkendovým summitem o míru na Ukrajině, který se uskutečnil ve Švýcarsku. Zástupci členských států o nových opatřeních vůči Rusku mnohokrát dlouze diskutovali a část zemí měla proti některým navrhovaným omezením výhrady. Nejdříve se balík nelíbil Maďarsku či pobaltským zemím, nakonec mělo výhrady proti jeho části Německo. Praha měla námitky, že v něm opět není český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru.
„Tento balíček přináší nová cílená opatření a maximalizuje dopad stávajících sankcí tím, že vyplňuje dosud existující mezery,“ uvedlo belgické předsednictví. Jeho prohlášení odkazuje na to, že už při schvalování předchozích sankčních balíčků se vždy řešilo, že není důležité jen zavádět opatření nová, ale rovněž zajistit, aby byla účinněji vymáhána omezení, která už byla uplatněna dříve.
Evropská komise nenavrhla úplný zákaz dovozu ruského LNG i vzhledem k tomu, že unijní země jako Belgie, Francie či Španělsko ho stále nakupují ve velkém. Navrhovala ale zakročit proti takzvaným překládkám LNG v unijních přístavech. Cílem je podle informací ČTK zajistit, že unijní prostředky nebudou používány pro převoz ruského LNG do třetích zemí.
Hrozící Maďarsko
Takové opatření by mohlo zasáhnout zejména závod na zkapalněný zemní plyn Jamal v arktické části Ruska, ze kterého je plyn rozvážen do přístavů v EU a dále do zbytku světa. Nové sankce by rovněž znemožnily unijním firmám investovat do budoucích projektů týkajících se LNG v Rusku. I když nejde o zákaz dovozu LNG do Evropské unie, už při prvních debatách mezi zástupci členských států se ukázalo, že energetika je velmi citlivé téma a někteří měli k omezením výhrady. Maďarsko celé týdny hrozilo, že bude celý balíček, který je potřeba schválit jednomyslně, vetovat s tím, že nechce žádné další energetické sankce proti Rusku.
Přestože ruský LNG tvořil v roce 2023 pouhých pět procent spotřeby plynu v EU, stále to znamenalo pro Kreml zisk kolem osmi miliard eur (199 miliard korun), poznamenal bruselský server Politico. Nové sankce pravděpodobně zasáhnou asi čtvrtinu těchto zisků, protože nezakazují přímý dovoz do EU.
Předchozí balík sankcí, v pořadí třináctý, byl schválen na konci února u příležitosti druhého výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Neobsahoval tehdy žádné sektorové sankce, jako tomu bylo například u balíku předcházejícího, který se týkal zákazu dovozu diamantů. Obsahoval ale omezení vůči dalším 106 jednotlivcům a 88 právnickým osobám. Šlo o subjekty především z vojenského a obranného sektoru, ale i další osoby, které se podílejí na dodávkách severokorejských zbraní do Ruska. Na seznamu byli i další lidé z ruské justice, místní politici či jiné osoby zodpovědné za deportace ukrajinských dětí.
