Den samizdatu má být 12. října. Ve sněmovně se střetli bývalí disidenti

Den samizdatu má připadat na 12. října, rozhodla sněmovna. Odmítla úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna. Sněmovna neschválila ani opětovnou senátní snahu zařadit mezi významné dny také 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Novelu o státních svátcích, podobně jako jiné ve středu schválené, nyní dostane k podpisu prezident.

Přijatá verze novely má podle skupiny poslanců v čele s poslancem STAN Josefem Bernardem připomínat 12. říjen 1988, kdy skupina 92 českých a slovenských vydavatelů samizdatů v dopise Gustávu Husákovi protestovala proti uvěznění jednoho z nich, křesťanského aktivisty Ivana Polanského z Dubnice nad Váhem.

Podle kritiků v čele s někdejší disidentkou, senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou z klubu ODS a TOP 09, ale Polanský vydal sborníky textů, jejichž autoři podle nich adorovali prezidenta klerofašistického Slovenského státu Jozefa Tisa.

Zastánci sněmovní verze včetně někdejšího disidenta a předsedy poslanců ODS Marka Bendy zase poukazovali na to, že nový významný den má připomenout statečnost vydavatelů samizdatu, kteří se zastali svého kolegy navzdory hrozbě uvěznění. Bernard poukazoval na to, že Polanský byl souzen za vydání sedmi samizdatů a že historické zápisníky byly v jeho činnosti marginální. Podotkl, že termín 12. října byl uzákoněn i na Slovensku.

Spor mezi bývalými disidenty

Spor o termín odhalil i střet mezi bývalými disidenty. „Paní senátorka se mýlí, jako se v posledních letech mýlí téměř vždycky,“ uvedl Benda k argumentaci Kordové Marvanové. Senátorka pak uvedla, že podle jejího názoru se Benda za poslední roky mýlil skoro ve všem, co dělal.

Senát chtěl zvolit za Den samizdatu raději 27. duben, který by připadal mimo jiné na výročí vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS) v roce 1978, tedy v éře komunismu. Zároveň ve stejný den v roce 1981 komunistická tajná policie při akci Delta či Kamion přerušila pašování ilegálních tiskovin do Československa. Vydávání samizdatů se ale komunistickému režimu vymýtit nepodařilo. Senátní verze podpořilo pouze 20 poslanců, výslovně v debatě jen Helena Válková (ANO).

Podobně sněmovna odmítla senátní úpravu novely proti praní špinavých peněz. Lidé zřejmě budou muset hlásit úřadům převoz částky vyšší než 15 tisíc eur (asi 370 tisíc korun) přes hranice. Senát chtěl v novele ponechat dosavadní vymezení politicky exponovaných osob ve vztahu k orgánům firem ovládaných státem. Sněmovna tak vyhověla doporučení ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), podle něhož je třeba kvůli požadavkům EU nové vymezení, které ale věcně nic nemění.

Sněmovna naopak přistoupila na pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o základních registrech. Základní registr obyvatel a základní registr osob, tedy podnikatelů, institucí a firem, zřejmě bude mít na starosti Digitální a informační agentura nikoli od letošního října, ale od listopadu. Zatím tyto registry spravují ministerstvo vnitra a Český statistický úřad.

Poslanci také poslali do závěrečného kola schvalování vládní novelu služebního zákona. Ta má podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) vést k profesionalizaci, zefektivnění a modernizaci státní služby. Umožnit by měla například přijmout na služební místo člověka s nižším vzděláním, než jaké stanovuje zákon. Opoziční hnutí ANO chce novelou výslovně omezit počet politických náměstků, který nyní není nijak ohraničen.

Podezřelé nákupy střeliva

Ve finálním kole schvalování se rovněž objeví novela zbraňového zákona. Ta počítá s tím, že prodejci zbraní a střeliva zřejmě dostanou do konce roku zákonnou povinnost hlásit policii podezřelé nákupy. Vláda původně počítala s tím, že povinnost bude uzákoněna už od letošního července, opoziční ANO a SPD ale ve sněmovně zablokovaly schválení novely ve zrychleném režimu.

Novelu připravila vláda v reakci na prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podezřelé jednání nelze podle ministerstva vnitra z principu přesně definovat. Může ale například jít o případy, kdy se zákazník pokusí zakoupit zbraň, k jejímuž držení není oprávněn, nebo vykazuje „abnormální zmatenost, apatii nebo výrazné známky tíživého stresu“.

Podobně se do závěrečného kola hlasování posunula novela o nemocenském pojištění, podle níž by ošetřovné od příštího roku mohli pobírat i živnostníci a pracovníci na dohodu s nemocenským pojištěním. Vedle nemocenské by se elektronicky měly dát pak vyřizovat i mateřská, otcovská a běžné i dlouhodobé ošetřovné.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo kultury zařadilo českou pivní kulturu na seznam nehmotného dědictví

Pivní kultura v České republice se dostala na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR, čímž se přiblížila možnosti ucházet se o zápis na světový seznam UNESCO. Pivní kulturu do seznamu zařadilo ministerstvo kultury. Ve čtvrtek o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS) a zápis stvrdil předáním pamětního listu zástupcům pivovarníků. V Česku je přes 550 pivovarů, pivovarnický sektor zaměstnává zhruba 65 tisíc lidí a za rok 2023 přinesl na daních do státního rozpočtu 29 miliard korun.
14:36Aktualizovánopřed 11 mminutami

Školy mohly poprvé rozdávat vysvědčení s kriteriálním hodnocením

Žáci na základních a středních školách ve čtvrtek dostali pololetní vysvědčení. Převzít si ho mělo přes půl druhého milionu dětí. Část z nich si ale výpisy kvůli chřipce vyzvedne až po jednodenních prázdninách. Letos poprvé mohly školy dávat vysvědčení s takzvaným kriteriálním hodnocením podle nových vzorů.
před 25 mminutami

HDP letos vzroste o 2,3 procenta, odhaduje ministerstvo financí

Česká ekonomika podle makroekonomické prognózy ministerstva financí v letošním roce poroste o 2,3 procenta, růst zrychlí z loňských 1,1 procenta. Letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) nicméně resort zhoršil proti listopadovému odhadu činícímu 2,5 procenta. Výhled letošní inflace ponechal na 2,3 procenta po loňských 2,4 procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zároveň varoval, že tuzemský hospodářský růst mohou negativně ovlivnit americká cla.
11:41Aktualizovánopřed 31 mminutami

Desítky tisíc lidí dosáhly ochranného limitu u lékových doplatků

Přes 116 tisíc lidí už letos dosáhlo ochranného limitu u takzvaných započitatelných doplatků za medikamenty. Lékárny jim je proto automaticky přestaly účtovat. Ještě loni přitom pacienti museli na vrácení peněz od pojišťovny čekat. Ročně přesáhne ochranný limit přes milion lidí, nejčastěji to jsou senioři nad 70 let.
před 1 hhodinou

Poslanci podpořili návrh na rychlejší výstavbu paroplynových elektráren

Poslanci podpořili poslanecký návrh, který má přispět k rychlejší stavbě paroplynových elektráren. Má zajistit dost elektřiny při útlumu uhlí. Projednávání zákona o digitální ekonomice sněmovna přerušila do další schůze. Na programu byly rovněž pravidelné interpelace na členy vlády.
09:00Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Za stíhání dostala úřednice odškodné 157 tisíc, chtěla přitom miliony

Za stíhání kvůli vydání osvědčení o československém občanství pro Josefinu Czerninovou dostala úřednice Ivana Odarčenková od státu odškodné 157 tisíc korun. České televizi informaci potvrdily mluvčí Obvodního soudu pro Prahu 2 a ministerstva spravedlnosti. Úřednice za desetileté stíhání požadovala odškodné téměř devět milionů korun. Loni ji soudy pravomocně osvobodily.
před 8 hhodinami

Na víkend se vrátí zima. Místy bude sněžit, v pátek hrozí i ledovka

Během čtvrtka budou teploty v Česku stoupat ještě k deseti stupňům Celsia. Na víkend se ale vrátí zima, i přes den bude jen těsně nad nulou a hlavně v neděli bude místy sněžit. Nebe bude dál převážně oblačné, maximálně polojasné. V noci bude mrznout, může se tvořit náledí, vyplývá z týdenní předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ve východní polovině Čech se navíc může v pátek ráno tvořit slabá ledovka.
08:27Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zdá se mi, že sociální sítě rozbíjejí společnost, říká historik Placák

Křišťálové srdce je cena Václava Bendy, kterou Ústav pro studium totalitních režimů tento týden udělil za boj proti komunistické diktatuře třeba Václavu Havlovi a Petru Pithartovi. Jedním z oceněných je i historik, spisovatel, publicista a spoluorganizátor Palachova týdne Petr Placák, podle kterého jsou velkým problémem současnosti sociální sítě, které využívají různé „zločinné režimy“. „Především tedy fašistický režim v Kremlu. Myslím si, že ten sociální sítě hodně využívá k tomu, aby západní společnost rozbil,“ řekl ve středečních Událostech, komentářích.
před 11 hhodinami
Načítání...