Digitální a informační agentura

Digitální a informační agentura (DIA) ve čtvrtek ráno oficiálně spustila mobilní verzi Portálu občana. Služba slouží pro kontakt lidí se státní správou. Podle ředitele agentury Martina Mesršmída by se i díky nové mobilní aplikaci mohl do konce roku zvýšit počet uživatelů služby ze současných 1,2 milionu na 1,6 až 1,7 milionu.

Stát sice pozvolna digitalizuje většinu svých služeb, podle vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše (Piráti) ale nesměřuje k tomu, že by k elektronickým službám nebyla alternativa. Považuje proto za zbytečné úsilí části senátorů zakotvit právo na nevyužívání digitálních služeb státu do Listiny základních práv a svobod. Podle jednoho z těchto senátorů Zdeňka Hraby (nestr. zvolený za STAN, dnes v klubu ODS) je to klíčové jednak kvůli ochraně lidí, kteří nejsou digitálně zdatní, ale také proto, aby stát nezkolaboval při mimořádných situacích, jako by mohl být blackout. Digitalizaci se věnovaly pořady 90‘ ČT24 a Události, komentáře.

Digitální a informační agentura (DIA) plánuje v polovině dubna spustit mobilní verzi Portálu občana. Ten zastřešuje elektronické služby státu a jeho internetovou podobu nyní využívá přes 1,2 milionu lidí. Svou datovou schránku má k portálu připojenou 432 tisíc uživatelů. Do konce roku agentura slibuje také spuštění digitální plné moci. Na středeční tiskové konferenci to uvedl místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).

Aplikace Tečka, která v době pandemie covidu sloužila k ověření bezinfekčnosti, se změnila na EZkartu. V té se nově zobrazují informace o všech očkováních aplikovaných od začátku roku 2023. Statisícům lidí, kteří měli v mobilu staženou původní aplikaci, se do nové podoby automaticky aktualizovala. Další ji můžou stahovat. Papírové očkovací průkazy pacientům ale zatím také zůstanou. Ve středu byl systém nárazově přetížen a aplikace byla kvůli velkému zájmu pro některé uživatele dočasně nedostupná.

Aplikaci eDoklady, která umožňuje vytvoření elektronické varianty občanského průkazu v mobilním telefonu, si od jejího spuštění stáhlo přes 286 tisíc lidí. Informaci České televizi poskytla Digitální a informační agentura (DIA), která novinku spustila přesně před měsícem. Podle agentury aplikaci eDoklady už teď dobrovolně přijímá i řada orgánů veřejné moci. Ty přitom takovou povinnost budou mít ze zákona až od 1. ledna 2025.

Kvůli problémům s identifikací osob v základních registrech mohou mít lidé potíže při vyzvedávání léků na recept prostřednictvím občanského průkazu. Trvají potíže kvůli funkcionalitě Digitální informační agentury (DIA), uvedla Greta Rakašová z tiskového oddělení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). DIA provozuje státní systémy využívané jak eReceptem, tak i novou aplikací eDoklady. Právě po spuštění eDokladů, které si o víkendu stáhlo až 150 tisíc lidí, se v systémech objevily problémy. DIA však podle mluvčí Anny-Marie Lichtenbergové v současnosti neeviduje žádné problémy u Identity občana, které by způsobovaly potíže u eReceptů.

Aplikace eDoklady, která umožňuje vytvoření elektronické varianty kartičky občanského průkazu v mobilním telefonu, čelila od pátečního večera velkému zájmu uživatelů. Kvůli náporu se objevily problémy s přihlášením. Digitální a informační agentura (DIA), která má aplikaci na starosti, v sobotu kolem poledne uvedla, že kvůli náporu má výpadek Identita občana, která je potřebná k přihlášení. Aplikaci si za první den stáhlo podle DIA přes 70 tisíc lidí.

Nová mobilní aplikace eDoklady, která zájemcům nahradí kartičku občanského průkazu, začne fungovat v sobotu 20. ledna. Od začátku budou aplikaci akceptovat ústřední orgány státní správy a dobrovolně i některé obce, které se už přihlásily. Od dubna ji bude přijímat policie a od poloviny roku úřady práce nebo finanční úřady. Od příštího roku pak samosprávy nebo Česká pošta, uvedla Karolína Sadílková z Úřadu vlády.

Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady. Předpokládá to návrh zákona o právu na digitální služby, který ve středu schválila vláda a který ještě čeká posouzení parlamentem. Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl ve středu novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Spuštění projektu by podle předkládací zprávy k zákonu mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun, roční provozní náklady odhaduje vláda na 50 milionů korun. Vláda také ve středu schválila poslaneckou verzi zákona o správě voleb, která zachovává hlasování ve dvou dnech.

Za naprostý nesmysl označil vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) studii, podle níž by odklon od rodných čísel stál zhruba 56 miliard korun, neboť dle něj mylně počítá s jejich úplným zrušením. Zadavatelé studie se proti tomu ohradili. Vicepremiér chce do 1. července projednat, zda by v současné rozpočtové situaci nebylo vhodné opět odložit ukončení zápisu rodných čísel do občanských průkazů, plánované na počátek roku 2025, například s ohledem na insolvenční rejstřík.

Jména nepodnikajících fyzických osob budou odstraněna z veřejných seznamů držitelů datových schránek. Nyní jsou tyto údaje volně dostupné na webu Datových schránek a v Národním katalogu otevřených dat. Na změně se dohodli představitelé Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) a Digitální a informační agentury (DIA).

Od dubna začne fungovat Digitální a informační agentura jako ústřední orgán státní správy zodpovědný za řízení digitalizace Česka. Jejím prvním velkým projektem bude digitální peněženka neboli eDokladovka, která bude sloužit pro identifikaci lidí prostřednictvím mobilu namísto plastového občanského průkazu. Platit by měla od začátku příštího roku. Informoval o tom zástupce ředitele agentury Petr Kuchař.

Vláda na své středeční schůzi schválila úhradu prvních sto tisíc balení antibiotik ze zahraničí z veřejného zdravotního pojištění. Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) jde o první část z půl milionu balení, která se očekává v lednu a únoru. Předjednaných je celkem 800 tisíc kusů, upřesnil na tiskové konferenci po jednání kabinetu. Už dříve řekl, že to bude pojišťovny stát asi 150 milionů korun navíc.

Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.

Poslanci se ve středu řadu hodin zabývali návrhem státního rozpočtu na příští rok. Na programu řádné schůze byla také například volba chybějícího místopředsedy sněmovny. Funkci získala po Janě Mračkové Vildumetzové Klára Dostálová (obě ANO). Na dopoledním pokračování mimořádné schůze dolní komora schválila vznik Digitální a informační agentury, která má převzít správu základních registrů a propojit informační systémy veřejné správy. Sněmovna se nakonec odmítla zabývat vyjádřeními členů vlády o dopadu rakety v Polsku. Dolní komora se znovu sejde v pátek.

Místopředseda vlády a šéf Pirátů Ivan Bartoš varuje před následky vládních škrtů, které kabinetu doporučil a předložil expertní tým NERV. Rozpočet na další roky by se podle Bartoše měl stavět s citlivostí vůči zranitelným skupinám, snižovat deficit je ale třeba. Předseda Pirátů a ministr pro místní rozvoj to řekl v pondělním Interview ČT24.

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky zřejmě od příštího roku dopadne daň z neočekávaných zisků. V takzvaném daňovém balíčku ji schválila sněmovna. Dolní komora rovněž odsouhlasila zvýšení limitu pro povinnou registraci k DPH na dva miliony korun. Soubor daňových novinek musí ještě posoudit Senát.

Kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl, že nepodá žalobu k Soudnímu dvoru EU na Evropskou komisi kvůli pokutě více než 3,2 milionu eur (zhruba 80,3 milionu korun) za chyby v zemědělských dotacích. Její součástí je i sankce za střet zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) ve výši 30 606 eur (zhruba 751 tisíc korun). Informoval o tom ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL). Vláda řešila také zaměstnávání učitelů nebo omezení teroristického obsahu na internetu.