Jurečka přijal rezignaci šéfa digitální agentury

Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) přijal rezignaci šéfa Digitální informační agentury (DIA) Martina Mesršmída k 23. říjnu. Ten má dva týdny na hlubší analýzu problémů s aplikací eDoklady během víkendových sněmovních voleb. Novinářům to řekl Jurečka po středečním jednání vlády, na kterém informoval o postupu ministry. DIA zdůvodnila výpadky systému podceněním jeho kapacity. Příčinou byl nesprávný odhad zájmu a testování na tuto zátěž, uvedla v úterý.

Dokument bude podle Jurečky zahrnovat, kde konkrétně vznikly chyby, kde došlo k podcenění systému. „Byli jsme opakovaně ujišťováni, že se to zvládne. Potřebujeme komplexní materiál, aby se nic takového neopakovalo. Čas dvou týdnů dává logiku,“ uvedl Jurečka.

Podle mluvčího agentury Jakuba Palaty není oznámení jména nového ředitele DIA na pořadu dne. „Předává se agenda, řeší nastalá situace, připravuje se report pro vládu,“ vypočítal. Mesršmíd ve středeční tiskové zprávě označil vznik Digitální a informační agentury za jeden z nejvýznamnějších kroků k digitalizaci státní správy v posledních letech. Mesršmíd stál v čele agentury od jejího vzniku na začátku roku 2023.

Aplikace eDoklady umožňuje mít osobní doklad totožnosti v mobilním telefonu namísto klasického plastového občanského průkazu. Funguje od začátku loňského roku a od té doby si ji stáhlo přes 800 tisíc lidí. Již při spuštění měla kvůli velkému zájmu problémy s přihlašováním přes systém NIA. Národní identifikační autorita (NIA) je státní instituce, která zajišťuje elektronickou identifikaci uživatelů pro on-line služby, primárně veřejné správy.

První možnost využít eDoklady při volbách do Poslanecké sněmovny přinesla rekordní zájem veřejnosti. Během prvních čtyř hodin voleb byl zaznamenán rekordní počet 1,5 milionu přihlášení do eDokladů přes identifikační autoritu NIA. Problémy se objevily primárně v části aplikace, která zajišťuje aktualizaci samotných digitálních dokladů. Docházelo k přetížení, které ovlivnilo dostupnost služby pro uživatele, kteří neměli aktualizovaný doklad.

Aplikace eDoklady prošla před volbami testováním, skutečný provoz ale podle zástupců DIA přinesl specifickou situaci, kterou byl mimořádně koncentrovaný nápor aktualizačních požadavků v krátkém časovém okně, který nebylo možné v současných testovacích podmínkách plně nasimulovat. Po prvních hodinách voleb kolem pátečních 18:00 byla nasazená úprava aktualizace dokladů, která však podle Palaty zpočátku nebyla stabilní. Systém se stabilizoval až v dalších hodinách, druhý den hlasování fungoval bez zásadních omezení.

Digitalizace se nedaří, jak by měla, míní expert

Výpadek aplikace eDoklady zrovna v den voleb působí podle IT experta ze společnosti Creative Dock Adama Hanky, který vedl v nedávných volbách do sněmovny kandidátku strany Volt v Libereckém kraji, jako připomínka, že digitalizace se v tuzemsku nedaří takovým tempem a takovou kvalitou, jakou by měla.

„Zřízení digitální a informační agentury byl obecně krok správným směrem, ale ukazuje se, že dosluhující vláda rozhodně nedala digitalizaci dostatečnou prioritu – a to jak v oblasti pozornosti členů kabinetu, tak v oblasti rozpočtové,“ míní Hanka.

Problém je podle něj hlavně provozního charakteru – nedostatek investic a financí. „Částečně se do této problematiky propisuje i nezkušenost zaměstnanců, neboť státní sektor stále nedokáže lákat IT odborníky za konkurenceschopné platy,“ dodal Hanka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Náročné operace jen ve specializovaných centrech, plánuje ministerstvo

Tři čtvrtiny ze zhruba sedmnácti tisíc nejnáročnějších operací ročně, většinou odstraňování nádorů, provádějí už nyní specializovaná centra. Do roku 2030 tam chce ministerstvo zdravotnictví (MZd) přesunout všechny, tedy zhruba čtyři tisíce zbývajících. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) zdůraznil, že pro úspěšnost operací je zásadní zkušenost s nimi. Menší nemocnice před přehnanou centralizací varují, bude mít podle nich dopad na dostupnost péče nebo zájem lékařů v nich pracovat.
12:23Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSečteno: Hlavní město Praha

Seriál Sečteno napříč republikou mapuje témata, která by mohla rezonovat v kampani před volbami do zastupitelstev obcí 9. a 10. října 2026. V úterý 25. srpna se věnoval hlavnímu městu Praze.
před 1 hhodinou

VideoČasto se stanou věci, kterým by málokdo věřil, říkají Reportéři ČT Vrána a Vlach

Někdy se stanou věci, kterým by málokdo věřil, že se vůbec můžou stát. Řeč je o regionálních kauzách, které jsou leckdy tak překvapivé, že svou zajímavostí předčí i události na celostátní úrovni. Jaké kauzy se nejčastěji v regionech řeší? Jak snášejí zvídavé otázky místní podnikatelé a politici? Také o tom je podcast, ve kterém Janě Neumannové odpovídají reportéři Karel Vrána a Tomáš Vlach. Druhý jmenovaný přidává i své postřehy z častých návštěv Ukrajiny. V našich podcastech běžně mluvíme o tématech reportáží. V této speciální letní sérii vám představíme reportéry, kteří pro vás kauzy a reportáže natáčejí.
před 2 hhodinami

ŽivěPoslanci debatují o novele k veřejným rozpočtům, kterou vetoval Pavel

Poslanci se v úterý znovu zabývají vládní novelou rozpočtových zákonů. Vetoval ji prezident Petr Pavel, podle kterého ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Sněmovní opozice se obává toho, že předloha umožní vládě rozvolněním pravidel rozpočtové odpovědnosti utrácení a růst státního dluhu. Vládní tábor je odhodlaný prezidentův postoj přehlasovat. Koalice si již hlasováním prosadila, že jednání sněmovny se může v úterý protáhnout do noci. O programu současné schůze se ještě nehlasovalo.
03:15Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Růst minimální mzdy vytlačuje šedou ekonomiku, míní Jurečka. Podle Juchelky pomůže i EET

Minimální mzda má od ledna vzrůst na 24 900 korun, po souhlasu tripartity zamíří předpis ke schválení vládě. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) se očekává její další růst, zmínil také vyšší výdělky pro státní úředníky, kde má nejnižší tarif začínat právě na úrovni minimální mzdy. Podle někdejšího šéfa resortu a předsedy poslaneckého klubu KDU-ČSL Mariana Jurečky se zvyšováním minimální mzdy potlačuje část šedé ekonomiky. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 6 hhodinami

VideoNa desítkách železničních přejezdů přibydou kamery

Zhruba na čtyřiceti železničních přejezdech po celé zemi budou instalovány kamery. Budou zaznamenávat registrační značky aut i chování řidičů. Třeba jestli respektují světelnou signalizaci a dopravní značky. Policisté díky tomu budou moct snáz postihovat bezohledné a nebezpečné chování. Jen od začátku letošního roku už za přestupky na přejezdech rozdali více než 700 pokut. Jako prevence před nehodami má sloužit i lepší zabezpečení. „Na silnicích prvních tříd už žádný přejezd bez závor neexistuje, takže nyní se soustředíme na zabezpečení komunikací nižších kategorií,“ sdělila mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová.
před 12 hhodinami

VideoNevzdáváme to, říká šéf Asociace krajů Holiš k penězům na opravy silnic

Peníze na opravy krajských silnic vláda nedá. Předseda Asociace krajů a hejtman Zlínského kraje Radim Holiš (ANO) uvedl, že bude dál se zástupci kabinetu jednat, a to hlavně o dohodě nad rozpočtovým určením daní. „To je největší priorita v jednání s vládou. Můj mandát předsedy končí v listopadu. Slíbil jsem, že do té doby budu mít dohodu nejen mezi hejtmany, ale i s vládou,“ prohlásil Holiš v Interview ČT24. Myslí si, že podpora silnic druhých a třetích tříd se vyřeší právě díky rozpočtovému určení daní. Zároveň nedokázal říct, kolik silnic zůstane rozbitých, pokud kraje peníze nedostanou. „Nevěřím, že hrozí degradace, ale ten poměr – vůči spraveným a neopraveným silnicím – nebudeme dohánět,“ uvedl Holiš. Poté však připustil, že hrozí degradace postupná, ale nejde podle něj o fatální výpadek financí v rámci hospodaření na silnicích.
před 20 hhodinami

Příprava I/35 Českým rájem je opět na začátku, řekl šéf ŘSD Mátl

Příprava silnice I/35 Českým rájem je opět na začátku, Ředitelství silnic a dálnic musí znovu nechat posoudit dopady stavby na životní prostředí v cenném území, to potrvá nejméně 2,5 roku, informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl před jednáním se zástupci Libereckého kraje a dotčených obcí na plánované trase. Původně měla stavba začít v roce 2029, teď dokumenty ŘSD počítají se zahájením v roce 2033. I to je ale podle Mátla příliš optimistické.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.