Disent

Ivan Martin Jirous, který by se 23. září dožil osmdesáti let, zanechal v kulturním životě, ale nejen v něm, nezapomenutelnou stopu – a při rozmýšlení nad jeho odkazem se jen potvrzuje, jak důležitou a inspirativní osobností byl.

Den samizdatu má připadat na 12. října, rozhodla sněmovna. Odmítla úpravy Senátu, který chtěl připomínat vydávání nezávislých tiskovin v totalitních režimech vlastním nákladem 27. dubna. Sněmovna neschválila ani opětovnou senátní snahu zařadit mezi významné dny také 24. červen jako Den památky obcí a sídel vyhlazených během nacistické okupace. Novelu o státních svátcích, podobně jako jiné ve středu schválené, nyní dostane k podpisu prezident.

Před 35 lety se komunistický režim snažil zastavit sílící vliv petice Několik vět. Na začátku srpna 1989 pod ní bylo 16 tisíc podpisů – skoro desetkrát víc, než pod Chartou 77. Oficiální média spustila propagandistickou ofenzivu – lidi toužící po svobodě označovala za teroristy a fašisty.

Ve věku 92 let zemřel v úterý brigádní generál Zbyněk Čeřovský, disident a signatář Charty 77, oznámil kardinál Dominik Duka, který byl za komunistické totality spoluvězněm Čeřovského v plzeňské věznici Bory. Čeřovský se postavil komunistickému režimu při invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Následoval vyhazov z armády, opakované věznění a nakonec nucená emigrace. V roce 1990 se do Československa vrátil. Na penzi pak napsal několik knih, jednu o svých zkušenostech ze sovětské invaze a několik dalších z historie československého vojenského letectva.

Eduard Genov, Alexandr Dimitrov a Valentin Radev – tři bulharští studenti, kteří protestovali proti vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Méně známý příběh odporu připomíná komiks Na nitkách. Knihu vytvořil Veselin Pramatarov, v českém překladu Davida Bernsteina ji vydal Ústav pro studium totalitních režimů.

Hongkongští poslanci jednomyslně přijali zákon o národní bezpečnosti. Stalo se tak necelé čtyři roky poté, co ve snaze omezit disent přijala podobnou legislativu Čína. Za povstání či velezradu bude od soboty hrozit v Hongkongu doživotní vězení, za držení pobuřujících publikací pak několik let za mřížemi. Některá ustanovení umožňují úřadům občany trestně stíhat i za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, upozornila agentura AP.

Češi a Češky se nevyrovnali s komunistickou minulostí, i když si to většina společnosti přeje, řekl v Interview ČT24 ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Ladislav Kudrna. Klíčem je podle něj vzdělávání, a to zejména mladé generace. Vyjádřil se i k situaci kolem penzí disidentů, kvůli nimž držel protestní hladovku Jiří Gruntorád.

Když před 34 lety odstartoval zásah komunistických bezpečnostních složek proti studentům revoluci, nechyběl v Laterně magice Petr Pospíchal. Výjimečný byl tím, že byl nejmladším politickým vězněm normalizačního režimu. Přišli si pro něj do třídy na učiliště. Pak se podílel na organizaci činnosti disentu, ale jeho přátelé na něj také vzpomínají jako na nejvíce mláceného disidenta. O Petru Pospíchalovi točil pro Reportéry ČT David Vondráček.

Sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům, kteří dostatečně dlouho platili odvody. V úterý to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort práce poté připraví také novelu zákona, aby odpůrci komunistického režimu bez potřebné doby důchodového pojištění nemuseli o zmírnění podmínek a dopočítání malého důchodu žádat. Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) průměrná penze činila na konci září 20 254 korun.

To nemyslíš vážně, Pavlíčku. Novou inscenaci na motivy života spisovatele a disidenta Pavla Kohouta uvádí Vršovické divadlo Mana. V představení se střetává autorovo prvotní zapálení pro komunismus a následný rozchod s režimem.

S podmíněnými tresty odešli od odvolacího soudu všichni čtyři bývalí příslušníci Státní bezpečnosti obžalovaní z podílu na šikaně disidentů při akci Asanace. Jejich cílem bylo přinutit odpůrce komunistického režimu k odchodu do zahraničí. Verdikt je pravomocný. Odvolací soud v minulosti rozsudky nad čtveřicí zrušil a zastavil trestní stíhání, Nejvyšší soud ale případ znovu otevřel.

Zemřela bývalá televizní redaktorka a disidentka Otta Bednářová. Byla signatářkou Charty 77 a představitelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za protirežimní činnost strávila více než rok a čtvrt ve vězení. Zemřela v úterý v nemocnici na pražských Vinohradech ve věku 96 let, informoval její syn Jiří Bednář.

Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje zvýšení penzí stovek disidentů a disidentek, kteří mají v důsledku někdejších perzekucí nízké příjmy. Úřad bude podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) spolupracovat s Ústavem pro studium totalitních režimů, který bude disidentům vydávat osvědčení, která pak zohlední sociální správa.

Psychiatr Cyril Höschl je novým laureátem Ceny Arnošta Lustiga. Převzal ji ve středu odpoledne v rezidenci pražského primátora. Kdo letos cenu převezme, ohlásil ráno ve Studiu 6 Jan Pirk, který je předsedou výboru, jenž ocenění za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost uděluje. Podle něj Höschl „vrchovatě splňuje“ všechna čtyři tato kritéria.

Ve věku 89 let v úterý zemřela jedna z nejvýraznějších osobností československého disentu Dana Němcová. Jménem rodiny to oznámil předseda správní rady Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové Vojtěch Sedláček.

Policie v Hongkongu zatkla dva muže za to, že u sebe měli obrázkové knihy, které úřady považují za „rozvratné“. Na svých internetových stránkách o tom informuje britská BBC, podle které jde pravděpodobně o první případ zatýkání za pouhé vlastnictví těchto knížek. Jejich vydavatelé loni skončili ve vězení.

Přes dvě desítky osobností získaly ve čtvrtek v podvečer v Senátu ocenění Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Organizace je vyznamenává za jejich občanské postoje, počiny a přínos. Jedním z oceněných je legenda tuzemského undergroundu a disentu František Stárek přezdívaný Čuňas.

Předseda federální vlády Marián Čalfa se vyjádřil k případu disidenta Miroslava Marečka. Ten na začátku roku 1992 držel hladovku s požadavkem na odhalení a stíhání iniciátorů takzvaného obuškového zákona, využívaného normalizačním režimem k perzekuci lidí, kteří veřejně dávali najevo svůj nesouhlas s poměry v zemi po srpnové okupaci z roku 1968.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Před pětačtyřiceti lety vyšel poprvé oficiálně text prohlášení Charty 77. Publikovaly ho ale pouze západní deníky. V té době už komunisté v Československu vyslýchali první signatáře dokumentu, který vyžadoval dodržování lidských a občanských práv. Podle historiků to byl právě zájem Západu, díky kterému se tehdejšímu režimu listinu a její podporovatele nikdy nepovedlo zcela zničit.

Dva přední kubánští disidenti – Guillermo Fariñas a Berta Solerová – kritizují Evropskou unii a europarlament, že nedostatečně podporují úsilí o dodržování lidských práv na karibském ostrově. Oba disidenti zvažují, že vrátí Sacharovovu cenu za svobodu myšlení, pokud EU nezmění politiku vůči Kubě.

Ve věku 80 let ve středu zemřel novinář, bývalý disident a politický vězeň, dlouholetý zastánce lidských práv Petr Uhl. Potvrdila to jeho manželka a někdejší ombudsmanka Anna Šabatová.

Prahu navštívil Tom Stoppard, významný britský dramatik moravského původu a od 70. let také podporovatel protikomunistického disentu v zemích východního bloku. V rozhovoru pro ČST hovořil o literární ceně, jíž propůjčil své jméno a jejímž prostřednictvím od roku 1984 finančně podporoval české autory závažných esejistických děl.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

Před 25 lety, 27. ledna 1996, zemřela první manželka prezidenta Václava Havla Olga Havlová. V nedožitých 63 letech podlehla rakovině. Chudá dívka z pražského Žižkova se po seznámení s Václavem Havlem zapojovala do disidentských aktivit a v roce 1982 podepsala Chartu 77. Poté, co se stala první dámou, se věnovala pomoci potřebným, díky čemuž byla uznávána po celém světě a několikrát oceněna.

Trutnovský soud se musí znovu zabývat případem disidenta Pavla Wonky odsouzeného v roce 1981 za neoprávněné vniknutí do bytu své tchyně. Krajský soud mu nařídil, aby znovu projednal žádost Wonkova bratra Jiřího o obnovu řízení. Závěr okresního soudu, že řízení obnovit nelze, byl podle odvolacího senátu nesprávný.