TÉMA

Disent strana 2 z 2

Válková napsala v 70. letech článek s prokurátorem z procesů Horákové a Slánského

Vládní zmocněnkyně pro lidská práva a kandidátka na novou ombudsmanku Helena Válková podle webu Info.cz hájila v 70. a 80. letech zákony namířené proti disidentům. Server odkázal na články, které Válková v té době publikovala, jeden z nich napsala spolu s žalobcem z politických procesů z 50. let Josefem Urválkem. Válková však odmítá, že by se podílela na šikaně disidentů, samotný článek označila za součást snahy o humanizaci trestní justice. Chce se bránit soudní cestou.
9. 1. 2020Aktualizováno9. 1. 2020|

Václav Havel se vrátil do vězení. Padla poslední klapka nového filmu podle jeho života

Padla poslední klapka filmu, který se inspiruje dramatickým životem Václava Havla. Režisér Slávek Horák ho natočil podle vlastního scénáře. Snímek zachycuje události od roku 1968 až k přelomové sametové revoluci nebo Havlův vztah s manželkou Olgou.
3. 11. 2019|

Hráli muziku jak žiletky, tak museli do podzemí. Před 40 lety zazněl první koncert Psích vojáků

Jedinečná muzika na hraně žánrů, které dominuje burácení piana a sugestivní hlas Filipa Topola. To jsou Psí vojáci, jedna z nejvýraznějších kapel, které vzešly z undergroundu, známá písněmi jako Žiletky, Chce se mi spát nebo Marilyn Monroe. Svůj první koncert odehráli právě před čtyřiceti lety, 3. listopadu 1979 na Pražských jazzových dnech. Mladí kluci vzbudili zájem publika i Státní bezpečnosti. Na první výslech musel Topol dřív, než dostal občanský průkaz.
3. 11. 2019|
Newsroom ČT24

Samizdatové videokazety se sledovaly hromadně, vzpomínají tvůrci Originálního videojournalu

Časopisy a noviny nebyly jedinými médii protikomunistické opozice před rokem 1989. Samizdat se šířil i na VHS kazetách. Ukazoval disidenty v době, kdy o nich lidé mohli jen slyšet z vysílání zahraničního rozhlasu. Jmenoval se Originální videojournal.
30. 9. 2019|
1989

Praha i venkov, umělci i dělníci. Před 30 lety režimem otřáslo Několik vět

První polovina roku 1989 v Československu se nesla ve znamení sílící aktivity opozice, která postupně pronikala i mimo oblast disentu. Jednou z klíčových událostí té doby byl vznik petice, pod kterou se masově podepisovali představitelé kultury i dělníci. Text Několika vět byl poprvé zveřejněn 22. června v tehdy ilegálních Lidových novinách. Přesně o týden později manifest zazněl na rozhlasové stanici Svobodná Evropa. Petici pak postupně podepsalo na 40 tisíc lidí.
22. 6. 2019|